Drákula

Chtěl jsem dát původně 5* a pánové Langella a Olivier by si to zasloužili, avšak nehodnotíme jen herce, byť jsou pro mě ve filmech jedním z nejdůležitějších aspektů. Německá verze je v porovnání k době vzniku působivější (1922) a Coppolova z roku 1992 zase (rozhodně nejen vizuálně) propracovanější a naplněná větší tvůrčí invencí - a barevností. :-) Gary Oldman se navíc na rozdíl od Franka Langelly pro tuto roli narodil, kdežto chudák "Nixon" ji musel kompletně zahrát. :) Typově byl tedy Oldman lepší volbou, kdežto u Van Helsinga nelze nic namítat nikde - je docela symbolické, že v tomto filmu si ho střihl Sir Laurence a o 13 let později jeho "nástupce" Sir Anthony. Vrátím-li se čistě jen k právě hodnocenému filmu, tak celkově musím herce, příběh i amtmosféru pochválit, avšak není možné dávat 5* jen proto, že se mi film líbil. Vždyť 4* také znamenají výborný (ale ne dokonalý) film a sem sednou lépe. Snímek měl slušné tempo a dařilo se mu udržovat správné hororvé napětí, ale problém je, že neskončil na konci (resp. konec se nacházel jinde) a především nezačal od začátku. Tvůrcům se zřejmě nechtělo do Rumunska. :-D (15.06.2010)

Brama Stokera jsem četla hodněkrát a nejmíň tolikrát jsem viděla i Coppolovu verzi, aby mě pak nechávalo chladnou, že tu z Lucy udělali dceru doktora Sewarda a Mina je Van Helsingova dcera.. Krom toho se tvůrci nevím proč chtěli vyhnout cizině a tak Drákulův hrad situovali hned vedle blázince v Carfaxu, ale pro seznámení s upírskou tématikou to není špatné, několik scén je dokonce excelentních. Dalším plusem je nesporně Laurence Olivier jako Van Helsing, obdivuhodně si nacvičil neanglický přízvuk. Váhám mezi 3* a 4*, ale za ten konec, kde se SPOILER SPOILER zřejmě rozhodovali mezi happy-endem a hororovým koncem a přiklonili se k tomu druhému, dám nakonec 4*. (03.05.2014)

Velmi archaicky pojaté zpracování s dravou hudbou Johna Williamse a velmi dobre budovanou atmosférou, po jehož shlédnutí se po dlouhém uvažování odhodlávám k následujícímu prohlášení: pro mě zatím nejlepší Drákula, co jsem viděl. Proč? Zachovává zvláštní atmosféru oné doby i filmařský nadhled, má krásný archaický hororový feeling, dobré herce a ponurou atmosféru. Tak proto. (25.07.2009)

Film jsem viděl poprvé v 80.letech, a tak mé hodnocení je velmi dobré. Jediné negativum - pro mě - postavu Draculy jsem si příliš spojil s Ch.Lee - jeho uhrančivýma, krví podlitýma očima, ostrými špičáky a majestátní postavou ( jasně tajemnost v sobě skrýval především B.Lugosi, ale ten byl skutečným upírem, že.....dobře, nebyl, ale na sklonku života si to myslel). F.Langella se mi zdál takový obyčejný, nedémonický ( i když se snažil), že kdyby mi v noci vstoupil do pokoje, moc by mě nevyděsil...nejspíš. Prostě upír neupír. Zato L.Olivier a D.Pleasence jsou páni herci, těžko jim cokoliv vytknout! Celkově se mi líbila tajemná atmosféra filmu, Dracula přicházející v mlze, měnící se v netopýra a scény s Lucy. A film se nevyhýbá ani krvavým efektům, což přidává snímku na syrovosti. Tehdy příjemné překvapení, nyní ( i přes Coppolovu laťku) stále dobrý film. Závěrem: Coppolův film vykradl hudbu z tohoto filmu ( od J.Williamse). (17.08.2010)

Kdyby některé kopulačně-sací scény nebyly trikově zcela nezvládnuté, a tudíž směšné, kdyby některé kříže nevypadaly spíše jako příložníky atd., hodnotila bych možná i výše. Adaptace oplývající mrazivou atmosférou, kterou korunuje výborně obsazený Langella a krásně otevřený konec (díky těmto pozitivům, pak divák odpustí určitou naivitu a odchylky od knižního originálu). Tenhle Dracula je charismatickým aristokratem, nikoli efemérním hejskem nebo slizkou kreaturou se špínou za nehty. Poněkud nedoceněný film. (07.06.2010)