Villmark 2

Hustá, výborná atmosféra z jednotky odišla spolu s racionálnym chovaním sa postáv. Ostala tu len akási zlátanina v podobe zmäteného deda v pyžame, pár lepších záberov s veľmi zriedenými hororovými prvkami, nesúrodého a nudného príbehu a mutanta v kombinéze. Nebolo tu nič čo by vyniklo alebo aspoň trochu nadchlo, pritom potenciál by tu bol, minimálne vo forme výborného prostredia. Ešte šťastie, že to bolo tak krátke. 30/100 (30.12.2015)

Nadšenie hororových z prvého Villmarku zas tak úplne nezdieľam. Ja som zo všetkých tých štvor - päť hviezdičkových hodnotení čakal snáď nórske Ills, a ... tak nejak upodozrievam pána režiséra, že len natáčal tmu, a atmosféra mu tam vyšla sama. Možno sa mýlim, možno si ho raz pozriem znovu a pochopím, ale teraz - po zhliadnutí ďalších dvoch jeho filmov - mám pocit, že som Øiemu nekrivdil. Hlúpe, málo strašidelné, bez poriadneho záporáka, zameniteľné za ľubovoľný nemecký slasher (27.12.2015)

Ohh tak tenhle Norský bubák, na mně ke konci roku vyskočil a příjemně mně překvapil. Jasně pro mnohé to neni, taková pecka jako jednička, nicméně já si to užil. V první polovině, hezky pracuje bubácká atmosféra a v v té druhé, se zase rozjedou vraždy. Ale ta atmosféra, ta byla perfektní, na les ani tak nedojde, ale to sanatorium, to bylo odporný. Plíseň, všude voda, pískání a cupitání, tedy krásně vyvolávalo děs. A byť sem se s postavami nijak nesžil, tak sem si přál aby to někdo přežil. Gore nečekejte a násilí je zde umírněné, ale ten výplach, ten byl výborný. No za mně super a ještě výborná písnička tam hraje. (31.12.2016)

"Azbest, plísně, rtuti sud... neznals bolest doposud. Tuberácká demolice? Sova houká: Nikdy více!" Náhodou, tenhle norský eintopf z rezavé vojenské konzervy, nalezené v nemocniční kantýně tuberáckého sanatoria, byl kupodivu poživatelný, sice mírně klišoidně zatuchlý, ale zasytil, aniž otrávil. A kdyby mezi čerstvým demoličním masem, z nuceného výseku na lékařských jatkách, byl alespoň jeden sympatický kousek, kterému/které bych mohl držet palce při boji o přežití, zaklapal bych spokojeně zobákem (právě vytaženým z díry v hlavě plesnivé norské sykepleier) a střílečkou hřebíků bych tomu přímo do čela nastřelil i čtvrtou hvězdu. Závěr na pohodu, mnou očekávaný, něžně melancholický. Aneb čiň slepé čertici dobře, injekční pidlou do zad se ti odmění. (17.09.2021)

Pål Øie se po dvanácti letech přesunul z lesa do skoro opuštěné psychiatrické léčebny a zatímco před dvanácti lety se jednalo o výborný, atmosférický kousek, dnes nastoupila už jen kocovina z tuctového slasheru... Hezky natočené, uhlazené pro širší divácké publikum, bez jakéhokoliv gore, napětí či atmosféry a to zamrzí asi nejvíce, protože kulisy staré budovy s prakticky nekonečným podzemním bludištěm špinavých chodeb se k natočení atmosférické pecky vysloveně nabízely... Za mě zklamání... (27.02.2016)