Klub vyvolených

Film zo školských lavíc, ktorý opäť sa sústredil na konflikt študenta a profesora, ale tentoraz nové spracovanie, a s tým aj nový pohľad na danú vec vo vierohodnom obale- mu veľmi napomohol. Kevin Kline bol príkladným profesorom a Emile Hirsch taktiež nesklamal, mohli sme v ňom zhliadnuť nového DiCapria. Celkovo sme mohli zhliadnuť jeden veľmi príjemný film na zamyslenie o skorumpovanej morálke, ktorý potvrdil jednu životnú pravdu, že ĽUDIA SA NEMENIA. (13.08.2011)

William Hundert (Kevin Kline) roky vyučuje historii starého Říma a antických kultur na soukromé škole svatého Benedikta. Je přísným a spravedlivým profesorem, který je u svým žáků oblíben a vážen. Vždy klade důraz na charakter a morálku mladých mužů i sebe. Když do školy nastoupí syn známého senátora Sedgewick Bell (Emile Hirsch), je od prvních okamžiků zřejmé, že se klidná třídní atmosféra změní. Pro Hunderta relativně k horšímu, protože žáci Bella obdivují a snaží se ho napodobit. Pro žáky k lepšímu, protože zakusí také jiný život, než jen biflování letopočtů. Díky svému vlivnému otci má Bell jistotu, že jeho prohřešky budou přinejmenším mlčky tolerovány. Nepomůže ani Hundertova audience u senátora a stížnost na jeho syna. Tam vidí pouze jeho nezájem o synův charakter a vzdělání. Po počátečních střetech si však Hundert a Bell k sobě najdou cestu a to, co je spojí, je právě historie. Z dříve podprůměrného Bella se stane výborný student se zájmem o učení a na dřívější výstřelky zapomene. Když se však na škole koná prestižní soutěž o titul Julia Caesara, Hundert začíná odhalovat pravdu o svém nejoblíbenějším žákovi. (22.06.2010)

Po stopách Emila Hirsche.. "Klub vyvolených" je přesně ten typ filmu, který se hodí na deštivé nedělní odpoledne - neurazí, nenadchne.. Vidět jej můžete, ale kdyby jste se k němu nedostali, tak se nic neděje.. Kdyby nebyl snadno srovnatelný s mladším snímkem " Společnost mrtvých básníků", kde navíc hraje můj oblíbenec Robin Williams, tak by asi udělal více parády.. Obsazení ústřední dvojky - Kevin Kline a Emile Hirsch - bylo výborné, ale scénář spíše nudil.. Příběh klouže po hladině a všechny "dramatické" zvraty působí mělce.. Bavila mne pointa postavená na skoku v čase.. (27.01.2019)

Mám rád filmy o učení, o školách apod. Tady je to ještě ke všemu o historii, což mě zajímá ještě více. Film se mi tedy nemohl nelíbit. K ještě větší spokojenosti, by mi ale víc vyhovovalo, kdyby tam nemíchaly pozdější setkání, ikdyž to není rozhodně na škodu já bych si to tak užil určitě více, přesto jsem více než rád za tenhle snímek. **** PS. V takovýhle škole bych se učil jedna báseň :) (14.02.2013)

Kdykoliv se snažím The Emperor’s Club nějak shrnout, chce se mi napsat, že ten film je skvělou ukázkou aristotelovské etiky, načež mi dojde, že Etiku Nikomachovu četl málokdo a že jsem asi jediný šílenec, který má chuť rozebírat ve filmovém komentáři eudaimonii a morální teorie. Jenže paralel mezi Aristotelovými myšlenkami a filmem o učiteli, který věří, že může změnit jednoho ze svých studentů k lepšímu, je tolik, že se nabízí alespoň několik zmínit. Stejně jako Aristoteles i učitel antických dějin William Hundert z The Emperor’s Club zastává názor, že morální hodnoty musí být v lidech rozvíjeny, a považuje proto formování žáků za svou povinnost. Stejně jako Aristoteles, podle něhož neexistují žádné univerzální morální zákony a jen osoba jednající v souladu s rozumem a ctnostmi může pochopit, co je správné udělat, se i William Hundert dostane do situace, kdy je jeho jedinou nadějí vsadit na svůj úsudek a doufat, že jeho rozhodnutí bylo za dané situace správné. Stejně jako Aristoteles, který považoval vedení racionálního, ctnostého života za jediný způsob k dosažení eudaimonie (= spokojeného života), i William Hundert věří, že pro plnohodnotný život je potřeba být morální osobou. A konečně stejně jako Aristoteles i William Hundert nakonec dospěje k přesvědčení, že eudaimonii, podstatu svého bytí, nemůže hodnotit na základě izolovaných momentů štěstí nebo bolesti, ale jako shrnutí všeho, k čemu jeho život vedl. The Emperor’s Club jsem viděla poprvé před několika lety a tehdy mě zaujal primárně kvůli nedokonalosti hlavního hrdiny, nečernobílému vidění světa a skvělému obsazení v čele s Kevinem Klinem; dnes mu jakožto člověk, který má morální filosofii poměrně rád, musím přihodit i tu poslední, pátou hvězdičku. (27.02.2010)