Klub vyvolených

Mám rád filmy odehrávající se ve školním prostředí, což má za vinu hlavně jeden z mých nejoblíbenějších kusů vůbec Společnost mrtvých básníků. Klub vyvolených samozřejmě nedosahuje stejných kvalit a také se nemůže chlubit tolika emotivně silnými scénami, ale určitě za shlédnutí stojí. Mamutí silou ho táhne hlavně nezpochybnitelně charizmatický Kevin Kline a zdatně mu sekunduje Emile Hirsch v roli namyšleného frackoidního synáčka vlivného tatínka. Když se pak snímek přesune do části po 25-ti letech, už krapet ztrácí dech a moralizuje se v něm více než je zdrávo, ale i tak Well Done! (15.05.2008)

Vždy se velmi rád podívám na dobře natočený film odehrávající se ve školním prostředí. A do téhle skupiny můžu s klidným svědomím zařadit i "Klub vyvolených". Vůdčí postavou filmu je pochopitelně Kevin Kline jako zásadový učitel. Velmi dobrý je i Emile Hirsch, který dokázal přesvědčivě ztvárnit roli nepoučitelného studenta a stal se tak přirozeným protikladem postavě Klinově profesora. Záporem filmu je postupné sklouzávání k jednostranému pojetí postav, což se projeví především v závěru, kdy je nám představen budoucí politik, který si z profesorova učení nedokázal odnést vůbec nic a ostatní bývalí žáci, kteří se naopak naučili úplně všechno. Hodnotil bych spíš za 3 a 1/2 *. (20.07.2004)

Hodně hezký film o staré škole, o světě slušných studentů, který je narušen příchodem jednoho individua. Zásádovost učitele je otřesena po podvodu studenta, kterém natolik věřil a dokonce pro něj byl schopen podvádět. To se mu vrátí ještě po pětadvaceti letech. Nakonec se k němu nejlépe zachová student, který byl sám obětí jeho podvodu. Opravdu příjemný filmový zážitek. (23.12.2008)

Vliv Společenství mrtvých básníků je cítit až hmatatelně, ale ve srovnání s ním (jakkoli srovnávání nesnáším) je Klub vyvolených dílkem až smutně plytkým. Trochu to zachraňuje hořkosladký konec, ale z tohohle tématu by se dalo určitě vyždímat mnohem víc emocí a psychologie. Smutně konstatuju, že mě to nechalo úplně chladnou (kvíz z historie, obsahující rádoby smrtící otázky, které se u nás učí snad na základce, je kapitola sama pro sebe). Jestli tuhle bárku něco zachraňuje, tak jedině snaživí herci. (08.03.2011)

Tenhle film by se dal nazvat morálním pilířem. Příběh sám o sobě není extra zajímavý, originální ani chytlavý, ale to co vyzdvihuje je pravděpodobně jeden z nejzávažnějších problémů dnešní společnosti a možná (s trochou nadsázky) i lidstva celkově. Morálka a morální hodnoty jsou něco co se nevyžaduje zákonem a přes to by bez jejího dodržování nemohl nikdo ničeho dosáhnou. (?) A tam začíná ta otázka, jestli vám to stojí za ten pocit, jestli si ho tolik ceníte ? Nebo jestli si jednoduše ceníte více výsledku, než způsobu jakým jste ho dosáhli. ----"Všichni se jednou musíme na sebe podívat do zrcadla a uvidět, co jsme doopravdy zač. A až ten den nastane budete mít před sebou život prožitý bez ctností a zásad." " A komu na tom záleží- na vašich zásadách a na vašich ctnostech? Podívejte se na sebe. Co jste vlastně dokázal? Já žiju ve skutečným světě, kde lidi dělají, co musí, aby dostali to, co chtějí. A pokud je to lhaní a podvádění, tak se nedá nic dělat."---- Váhám mezi 4 a 5 hvězdičkami, ale nakonec dávám 4=(4,5). (25.08.2012)