Domek z karet

Domek z karet (1990) 

Jestliže seriál Ano, pane premiére je šumivý britcom vyprávěný s nadhledem a moudrostí, pak House of Cards je tíživá politická tragédie shakespearovských rozměrů, samozřejmě pod zdvořilou a usměvavou maskou. Je to takový Já, Claudius z moderní Británie. Rozdíl je v tom, že intriky, vraždy, podrazy a nezřízená touha po moci jsou v kulisách starého Říma zábavné a malebné. Když se ale totéž odehrává v nejvyšších patrech politiky jedné z velmocí 20. století, vstávají z toho člověku chloupky na zátylku, obzvlášť při pomyšlení, že předlohu napsal bývalý vysoký představitel Konzervativní strany. Všichni totiž brbláme, že politika je špinavá a politici jen hledí na svou kapsu, ve skrytu duše ale doufáme, že demokracie je správná věc a v našich volených představitelích že se vždycky nakonec probudí svědomí a přejdou zpět na světlou stranu Síly. House of Cards však tvrdí, že vrcholné politice není pomoci, že proklamace o veřejném blahu a "pevné vládě, která se nebojí vládnout" jsou jen divadýlko pro naivní bašťouny a partajní aparát je džungle plná bezohledných masožravců, kteří se v honbě za titulem či funkcí neštítí žádné sviňárny. Jsou ochotni jít i přes mrtvoly a snadno si to zdůvodní tím, že "je to nutné pro dobro země". Hlavně pokračování zvané To Play the King je naprosto brilantní politická partie a učiněný herecký koncert. Jestliže Ano, pane premiére příjemně šimrá, tak z celé série o třech sezónách s geniálním Ian Richardsonem v hlavní roli běhá mráz po zádech. Nejvyšší doporučení. (27.08.2012)