Švindlíři

Příjemný pohodový místy komediální film o dvou parťácách, kteří se živí podvody. Jeden z nich pak po letech objeví svou čtrnáctiletou dceru, trochu ji zasvětí do byznysu... No znáte ten typ rodiných filmů, jak se rodič shledá s dítětem a navíc je to zloděj - celkem dobře se na to kouká, ale nemáte žádné extra očekávání. Jenomže tady je trochu jinak... :) (02.05.2009)

Jestli v Americe vypadají čtrnáctileté holky takhle, pak chci být tělocvikářem osmaček v některém z jejich států. Ke škodě uhlazené práce pana velkotovárníka Scotta si z celého filmu budu pamatovat jen závěrečnou přehlídku v modrých plesových šatech, a moje neúnavné úvahy nad tím, jak může být číslo čtrnáct nádherné, když se za ním ve skutečnosti skrývá třiadvacítka... Švindlování tu tím pádem nehraje ani druhé housle, jeho role se dá přirovnat k úloze činelů v naší hymně. (17.03.2012)

Švindlíři těží z několika originálních nápadů, Nicolase Cagea a především ze skvěle uvolněné atmosféry. Ta bohužel padne "překvapivou" pointou, která je sice nečekaná, ale rozhodně není toužená divákem. Naopak se jedná o jeden z těch případů, kdy by divák film nejraději vrátil a doufá, že by to pak celé skončilo jinak. Je to škoda, protože nebýt toho hloupého konce, bylo by mé hodnocení bezesporu o hvězdičku vyšší... (28.08.2003)

Aj majster občas šlapne do... Ach, a tu je dôkaz, aj keď by sa samozrejme našlo niekoľko vhodnejších "kandidátov". Chápem, že Ridley Scott chcel už po tých rokoch natočiť niečo úplne odľahčené, ale treba uznať, že mu to naplno vyšlo až pri Dobrom ročníku. Podvodníci ale ani zďaleka nie sú tým, čím mohli byť. Na komédiu je totiž film takmer nevtipný a vďaka tomu je mnohokrát nudný. Často sa mi film javil ako mimoriadne zdĺhavý a teda vôbec neviem, ako by to dopadlo, keby Ridley neobsadil môjho obľúbenca Nicolasa Cagea. Najmä vďaka nemu a celkovo vďaka príjemnému sa stáva film znesiteľným a občas, ale skutočne len občas zaujímavým. Nedá sa povedať, že je to strata času, to určite nie, jednoducho je to film ideálny ne jedno pozretie. Mne bezprostredne po zhliadnutí z hlavy vyšumel a dnes si už len veľmi matne spomínam na ten, mnohými spomínaný, prekvapivý záver. Čo už... (25.05.2007)

Scott mě čím dál víc překvapuje. Zatímco jeho ceněné legendy mi nějak nemohou pořádně přirůst k srdci, odbočky do zdánlivě cizích žánrů mi sedí parádně. O Švindlířích to platí o to víc, o co nemám rád žánr podvodných komedií. Scott totiž mnohá klišé o posledních akcích a nenadálých rodinných vazbách převrátil naruby a navíc překvapivě funkčně posadil do role totálního neurotika Nicolase Cage, který překvapuje snad už všechny své odpůrce. Byl jsem napjatý při scéně letištní akce, hlavním postavám jsem bezmezně fandil. Líbilo se mi takřka všechno - až na finální zvrat, který by mohl hodně škodit při dalším zhlédnutí. (09.05.2007)