Neviditelný

Scénáristické fiasko. Jakožto zdejší hororový expert pochopitelně dokážu vnímat detaily, které obyčejný návštěvník kina nepostřehne, ale rozhodně nemám ve zvyku pranýřovat scénáristy kvůli každé malichernosti. Pokud není narušena koheze posuzovaného díla a tedy i zásadně znehodnocena moje výsledná divácká zkušenost, tak zůstávám vůči jejich pokleskům poměrně benevolentní. Bohužel v případě snímku The Invisible Man už Leigh Whannell překročil únosnou mez a jako scénárista dočista selhal. Nefunguje zde absolutně nic. Prominul bych mu ohranou zápletku, ale nikoliv kumulaci nevěrohodné interakce postav, jejich nesmyslného rozhodování, absenci kontinuity důsledků konání a logiky, atd. Velká škoda, protože se jinak mohlo jednat o vskutku znamenitý hororový (techno-)thriller. Už během samotné expozice režisér velmi umně buduje napětí, přičemž se následně opírá o rafinované záběrování prázdného prostoru a výborný zvukový design. Film nicméně doplácí na předlouhou stopáž, která neumožňuje napětí efektivně gradovat. Mimo jiné i proto, že se pan Neviditelný až překvapivě rychle stává viditelnou variací marvelovského superpadoucha. Whannell mě ohromně zklamal a já tak snímku The Invisible Man mohu udělit pouhé dvě hvězdy. (01.03.2020)

Neviditelný je film tvůrce, který chce o všem hodně přemýšlet, chce hodně přinést důmyslnou formální stránku, ale prostě na to nemá. Stejně jako Upgrade to postrádá jakoukoliv finesu a cit, je to jen spousta smutné snahy, hyperaktivní mávání rukama s cílem, abychom si ho někdo všimnul, ale bez talentu na jakékoliv frontě. Vím, že je kruté to takhle říct, ale život je někdy krutý. (21.03.2020)

Fajn koncept, ale dalo se z toho vytřískat víc. Hororových nebo napínavých momentů je poskrovnu a je to občas lehce debilní. (02.08.2020)

Film chce být hodně chytrý a cool a děsivý (nevím, proč mi pořád v hlavě jako měřítko naskakovalo It Follows), ale prostě není. Nebo, pokud bych chtěla být pokornější, tak řeknu, že na mě nefunguje. Rozhodně se, že bude vyprávět obrazem, ale stejně všechno v dialozích pojmenuje a vysvětlí. Nakonec i ta práce s tou kamerou je tak návodná, že jako kdyby tam byly červené šipky, které ukazují, kam se máme koukat. A to mě nebaví. U tohoto žánru, aby se dal film označit za dobrý, by neměl být divák celou dobu na stejné úrovni či dokonce napřed před příběhem a jeho hrdinkou. Tady si třeba doopravdy kladu otázku, co myslel POMO tím šokujícím zvratem, který si od něj vysloužil i vykřičník v závorce, protože mě nenapadá nic, co by nebylo jasné předem, že se přesně stane. Nemusím snad ani připomínat, jak velkým fiaskem je absolutní miscast hlavního "záporáka", respektive absence charismatu nebo... aspoň něčeho. Elisabeth Moss se snaží, seč může, ale svým výkonem jenom podporuje můj dojem neobratného scénáře netalentovaného, ale značně sebevědomého filmaře. Chm, tak ať, ale beze mě. (17.06.2020)

„Je pryč, Cecilie. Viděl jsem jeho tělo. Poslouchejte, nenechte ho vyhrát tím, že ho přivedete zpět k životu.“ Jenže Cecilia to vidí trochu jinak…Novým hororům se spíš vyhýbám, ale proč nezkusit nového Whannella, který mě do teď nezklamal, že. Neviditelný mě hned od úvodu bavil budováním atmosféry, spíš takové nenápadné, ovšem právě v tom je její síla. Chvilky napínání a uvolňování jsou načasované tak, aby byl divák v pozoru, ale přitom netrpěl lacinými lekačkami. Navíc si Whannell vyhraje s mnoha detaily (třeba takový zvuk u „procházky“ před dům je naprosto vypiplaný). A s výjimkou 2 momentů (nevyužití nalezené „možnosti“ či „laciný“ kód) jsem se opravdu dlouho dobře bavil. Jenže po cca 90 minutách se náhle hned 2 postavy začnou chovat tak debilně, že to začne jít s filmem sice pomalu, ale jistě z kopce (i detaily váznou). Závěr dojem zachraňuje, ale tam mám zas problém s jistým rozhodnutím, které je zcela v rozporu s tím, jak se do té doby ona postava chovala. Předchozí výtečný Upgrade byl o level výš, za mě tedy „jen“ slabší 4*. (28.06.2020)

Sleeping with the Invisible Enemy. Whannell má za ty léta kooperace s Wanem budování napětí v malíčku a tady akorát při zachovaných postupech vyměnil nadpřirozenou entitu za výkřik moderní technologie. V okamžiku, kdy se to překlopí do béčkového stylu Verhoevenova Hollow Mana, si člověk uvědomí, jak by sestřihání jakkoliv funkční první „duchařsko-stalkingové“ části přispělo k celkovému zhutnění, protože ty dvě hodiny jsou v rámci typu nabízeného produktu zkrátka moc. Obsazení Elizabeth Moss, která si postupně prošla fázemi: nahrbený uzlík nervů, uzlík nervů v kýblu a sebevědomá paní Pomsta, je tady všeobecným zdrojem údivu. Někoho takového že by si vybral prachatý vynálezce? A napadlo vás, že třeba dobře vaří..? (08.04.2020)

Po Upgradeu spíš downgrade. Zoufale tomu chybí nápady a po úvodním vtahujícím útěku z luxusní rezidence je to vlastně jen jedna velká odvozenina. Je na tom vidět, že by to hrozně chtělo být tím společensko-uvědomělým hororem a vyprávět o toxických, manipulativních vztazích podobně jako se Uteč zaobíralo rasismem, nebo My rozdělenou společností, nohy tomu ale podráží fakt, že to v mnoha pasážích prostě nedává smysl. Jinak je zajímavé, kolik styčných ploch má postava Elisabeth Moss se zmizelou a pravděpodobně v zajetí drženou manželkou scientologického lídra Davida Miscavige, ale na to se jí na press kolečku nikdo nezeptá. :-( (01.03.2020)

Budu-li hodnotit jako remake, dopadl velmi dobře. Zmodernizoval klasické téma nejen technologicky, ale i co do stalkingu a domácího týrání. Super. Ale. Tenhle žánr je asi pro dost úzkou sortu konzumentů klasiky. Budu-li hodnotit bez tohoto hlediska, i tak to ujde. E. Moss nedokážu vidět jako ženu, kvůli které dělat takový cirkus, ale to je jedno, psychopat potřebuje hlavně ovladatelnou oběť, a co v ní vidí, v ní vidí hlavně on. Pěkně podané, ale za mě ta efektní fyzická "tuhost" a skoro nezlikvidovatelnost padoucha byla zase až na škodu věci (jasný, vynálezce je automaticky přeborník v bojových sportech a používání zbraní). Zbytečně do komiksova. (22.03.2020)

Zajímavý polo-horor s perfektně vybranou hlavní herečkou, která už svým výrazem zapadá přesně do své role týrané a zoufalé ženy. Tento psychologický thriller s několika strašidelnými prvky zaujme od samého začátku a ze svého sevření diváka prostě nepustí. Velice chválím především první dějství které je velice strašidelné. Ve druhém nastane zlom, který filmu určí zcela jiný směr plný perfektní akce a zajímavé technologie. Závěr je však tím, co filmu nasadí pomyslnou korunu za dokonalost. V poslední řadě jsem byl nadšený i uměním s kamerou a za tento výtvor si kameramana přidávám do své topky. 90% (30.01.2021)

Neviditelný je jeden z těch projektů, co se chystaly dlouhé roky a během preprodukce se transformovaly do úplně jiné podoby, než bylo původně zamýšleno. (Ne)slavná Dark Universe skončila po jednom filmu a tuto známou postavu měl původně hrát Johnny Depp, a mě by dost zajímalo, co by z filmu nakonec vzešlo. Nicméně k filmu se dostal talentovaný Leigh Whannell, udělal z klasického monstra Upgrade 2.0 a mě teď hrozně mrzí, že jsem mu nevěřil více (všechny jeho tři režírované filmy jsou u mě momentálně za 5*). Má nedůvěra byla možná způsobena vlivem hororové produkční společnosti Blumhouse, jež už dávno není zárukou kvality, ač úspěchu v kinech stále ano, jelikož sype levné horory jeden za druhým. Whannell je však pro mě ukázkou člověka, jež se vypracoval ve všech filmových oborech, co dříve dělal (scénáristika, herectví) a během debutu vypiloval své režijní postupy, přičemž si u Invisible Man počíná jako zkušený režisér, od začátku nikam nespěchá, postupně buduje napětí a udeří v tu správnou chvíli. Když to porovnám s filmy z Conjuring univerza, jež nerežíroval jeho dlouholetý kolega James Wan, je přesně vidět ten rozdíl u laciných a obyčejných horůrků a právě Neviditelného, jež fakticky laciný byl, ale maskuje to mnohem efektněji. Pochopitelně na tom obří zásluhu má i Elisabeth Moss, jež se do velmi náročné devastační role vcítila bravurně (ostatně má jistě natrénováno z Příběhu služebnice) a ač se do žebříčku mých oblíbených hereček pravděpodobně jen tak nezapíše, sem sedí přesně, stejně jako zbytek nepříliš známého obsazení, o což je ten strach o postavy možná efektivnější a uvěřitelnější. Nuže, i přes mnohé výhrady k nepříliš uvěřitelnému konci (vzhledem ke zbytku filmu) zase po delší době psycho horror, jež stojí za to...9/10 (23.03.2020)

Neskutočne otravná, predvídateľná zlátanina. Výstižne ju opísal verbal, len nechápem, prečo tomu flákol tri hviezdy. Žeby vplyv scientológov? (05.07.2020)

Plánovala to do „detailů“ a nakonec pláchla z ultramoderní vily kdesi u San Franciska před manželem-tyranem. Řezal ji, organizoval život, nutil názory, psychicky týral. Ukryje se u svého kamaráda a jeho dcery a záhy zjistí, že její milý zemřel. Vlastní rukou. Nutno ale připomenout, že byl pracháč, expert na moderní technologie a optiku a v domě měl laboratoř s přístroji, které opravdu nestály 250 dolarů. Dvě a dvě jsou čtyři, a naše hrdinka, která se postupně dostává zpět do „normálního“ života, má neodbytné zdání, že ho pořád cítí a že jí chce dál znepříjemňovat život. Její pocit ohrožení a neklidného očekávání je skvostný, rozuměj, že prvních 45 minut je velmi solidních. Kamera volí nápadité záběry, v prázdných místnostech můžeme očekávat neviditelná nebezpečí, která jednou přijdou, jindy nás jen mile šponují. Úplně bych se nechtěl pouštět do toho, jak se cítí oběť domácího násilí, protože i tady ten neviditelný konflikt okolí nevidí, respektive mu nevěří. Jenže pak přijde druhá polovina, která naplno odkrývá hlavní slabinu snímku: scénář. Pitomé se stává pitomějším, každá třetí scéna drhne a vyskakují nejrůznější otázky. Opravdu ji chce její milý zpět, když dělá kroky, kdy je ona krůček od smrti/kriminálu? Elisabeth Moss prakticky pokračuje s depresivní postavou z dystopického seriálu Příběh služebnice. Hraje slušně, ovšem hodně mi neseděla změna rolí. Na začátku je bezmocnou troskou, která se bojí vyjít před barák pro poštu, za pár dní osnuje složitý plán pomsty. A pak zase dolů a nahoru. A není taková sama. Třeba u jejího milého skutečně chybí důsledky jeho konání. Navíc myslím, že měla příležitosti dokázat okolí, že není blázen. Jenže tempo se místy zadrhne (a celkově je to dlouhé), takže pro diváky je prostor o tom všem přemýšlet. Za mě nakonec jen slušná jednohubka. Vím, že leckdo nebude souhlasit, ale raději si dám 20 let starého, trikově vymazleného a lákavě zvráceného Verhoevena. (24.03.2020)

Skvěle paranoidní režie a kamera dělají v Neviditelném s divákem to, co s ním dělají třeba Spielbergovy Čelisti - znepokojivé statické záběry vám prostě vsugerují, že někde tam stojí někdo, kdo není vidět. Nebo tam? Nebo tam? Vážně úžasná práce a spolu s dokonale věrohodnou Elizabeth Moss hlavní trumf tohoto nenápadného, ale o to působivějšího a překvapivého hororu, který se ovšem stejně jako strašení věnuje seriózní tématice domácího násilí a omezování. Kdyby to bylo o něco kratší a zmizela třeba celá část v podkroví, neměl bych absolutně co vytknout. (05.03.2020)

Fajn film s motivom “meetoo” ;) (27.07.2020)

Film, který sice divákovi nakonec řekne co, proč a jak, ale místo odpovědi na tu nejdůležitější otázku mu ukáže jen ostentativně zdvižený prostředník. A já se stále rozhoduju, jestli to od Whanela byl dobrej tah a nebo spíš ne. Pokud bych ale měl hodnotit celkové napětí, tak tady rozhodně žádný problém nevidím. (30.03.2020)

Je to trochu pridlhe, triky obcas tahaju za oci a prechody medzi ambicioznym psychologickym a efektnym brakovym hororom nie su uplne vyladene. To vsak zachranje niekolko posobivych scen a najma paradna Elizabeth Moss. Ako Noci s neviditelnym nepriatelom to vsak funguje dobre. Klasika z toho nebude, no jednorazovo dobre pobavi. 7/10 (07.03.2020)

Tleskám! Je to opravdu strašidelné. Umí to skvěle podat představu, že i když jste sami v místnosti, tak to tak vlastně vůbec nemusí být. Vnímám v poslední době velkou péči o hororový žánr, že to už není jen o tom, že nějaký maniak běhá po lese s mačetou a likviduje nebohé lidi, jen z toho důvodu že ho to baví nebo že prostě chce. Tady se už dostáváme do zcela jiných scénáristických výšin. Neviditelný srší nápady, stříká z něj napětí a hlavní hrdinka sice není žádná modelka, ale to trápení má v obličeji zcela jasně napsané. 85% (26.05.2020)

Podařená jednohubka za pár korun, která si na nic nehraje - po Upgradu a Neviditelném už nic nebrání vzniku termínu "whannellovka". Tenhle chlapík má (po odpoutání se od Jamese Wana, byť první Saw se do téhle škatulky náramně hodí taky) talent dělat malé věci, jimž je vlastní milá nekorektnost a nekompromisnost. Ve výbavě sem tam efektní režijní/kamerový nápad. Proč ne. (23.04.2020)

Napínavá variace na příběh H.G.Wellse, kde je místo doktora vařícího lektvary vynálezce, co se zabývá optikou. Mossová sice není kráska, ale má charisma a svým přesvědčivým výkonem táhne celý film. Když je příběh příliš předvídatelný, vytasí se režisér s překvapením. I když je snímek místy pomalejší, po většinu času si drží napětí. Tedy, ta psí miska mi fakt dala! Řežba v nemocniční chodbě je rychlá a výživná, na rudé fontány z podříznutých hrdel rovněž dojde. Přesto je příběh postaven především na psychickém a očekávaném násilí. Konec potěšil. Neviditelný se mi líbil a byl jsem jedním z pěti spokojených diváků v kině. Jak se zdá, snímek není pro každého... (06.03.2020)

Hodně úchylné, dva bratři, jedna žena, její sestra a kamarád té ženy s dcerou.. a geniálně postavená optická zrůda! (30.06.2020)