Marnie
Marnie
Marnie
Marnie
Režie:
Alfred HitchcockScénář:
Jay Presson AllenKamera:
Robert BurksHudba:
Bernard HerrmannHrají:
Tippi Hedren, Sean Connery, Diane Baker, Martin Gabel, Alan Napier, Bob Sweeney, Milton Selzer, Mariette Hartley, Bruce Dern, Henry Beckman, Alfred Hitchcock (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Mistr napětí vykresluje v tomto psychologickém thrilleru fascinující portrét psychicky narušené ženy a muže, který se ji snaží zachránit. Marnie (Tippi Hedren), notorická zlodějka a lhářka, pracuje jako sekretářka Marka Rutlanda (Sean Connery) a snaží se ho okrást. Mark impulzivně požádá nemocnou krásku o ruku a snaží se dopátrat příčin její posedlosti. Když se vinnou strašné nehody Marnie dostane až na samý okraj smrti, Mark ji v nevyhnutelném šokujícím závěru donutí postavit se čelem svým démonům i minulosti. (Magic Box)
(více)Recenze (170)
Části filmů k sežrání, části na pos*ání. Každý fanoušek si přijde na to své. Pro mě jednoznačný průměr. ()
Dobrá hudba, Hitchcock - to je záruka rovněž dobré zábavy. Příběh sám je trochu naivní a prostý, ale to jsem schopen mistrovi tu a tam prominout. ()
Psychologicky možná nejambicióznější Hitchcockův snímek, hned po Vertigu.. O to více zamrzí, že při porovnání úplně neobstojí, a tím nemyslím lehce nevydařené skloubení kriminální a psychologické zápletky, jako spíše genderové pojetí. Premisa, kterak frigidní ženu dokáže vyléčit pouze muž hrající si na Freuda, působí minimálně z dnešního pohledu, prostě jako pěst na oko. Dá se namítnout, že Vertigo je také tematicky kontroverzní snímek (bezpochyby), avšak tam postavy byly alespoň ve svých zvrácenostech upřímné. Zde je myslím zásadním problémem obsazení (jinak skvělého) Seana Conneryho, který opravdu nedokáže svým machistickým vzezřením zahrát emocionálně složitou postavu a interakce jeho Marka s Marnie má blíže ke genderovým válkám než k fetišistické lásce. Je to škoda, protože příběh potenciál má a vizuální stránka filmu dokonce dokaže v nejedné scéně jít (implicitně) proti společenským konvencím. ()
Jeden z posledních filmů Alfreda Hitchcocka, který v žádném případě není tak špatný, jak by se mohlo dle zdejších komentářů zdát. Já jsem se bavil skvěle a když jsem viděl výjevy chronického strachu z rudé barvy, uvědomil jsem si, že jsem film již v minulosti viděl. Tenkrát mi ale v hlavě moc nezůstal, protože to bylo někdy hluboko v dětství, kdy mne podobné snímky rozhodně nezajímaly. Hitchcock rozehrává příběh tajemné zlodějky Marnie, jejíž život je opředen tajemstvím sahající daleko do minulosti. Důležité jsou však střípky na pozadí samotného příběhu, řada fóbií, které formují postavu Marnie, od strachu z mužů, přes zmíněnou rudou barvu až po noční můry. Ano občas to všechno trošku skřípe, hlavně ta fóbie z barvy není moc dotažená k dokonalosti, přesto tenhle snímek nezapadne do průměru. A na rozdíl od spousty spolukomentujících mi nevadila ani ona provázanost s romantickou linií snímku, či onen akt „znásilnění“ mi nepřišel nijak kontroverzní. Tippi Hedren tentokrát od Hitchcocka dostala mnohem lepší roli než v přechválených Ptácích a celkem zdatně ji sekundoval i Sean Connery (i když u toho jsem se ujistil, že jako herce jsem ho začal mít rád až když zestárnul a zešedivěl :D). Marnie je podařený psychologický thriller, který sice nedosahuje kvalit nejlepších filmů Alfreda Hitchcocka, jako takový jim však v žádném případě nedělá ostudu. Na jedničku působí vizuál a hudební doprovod snímku. Takže spokojenost, jen by mne zajímalo, jak by to vypadalo, kdyby roli Marnie hrála Grace Kelly, která roli odmítla. To už se ale nikdy nedovíme, škoda… ()
Snímok zaujme tým ako krásne a vkusne sú oblečené dámy Hedren a Baker. Taktiež vizuál je na vysokej úrovni. Hitchcock však z hercov nevytrieska maximum pričom perfektný scenár mu v tom má len dopomôcť. Herrmannove tóny sú rušivé a atmosféru teda vôbec nedotvárali adekvátne. Príbehovo je to podobné geniálnemu Vertigu, to však bolo osudovejšie a napínavejšie. ()
Kvalitní thriller Mistra Hitschcocka. ()
Americký psychologický thriller natočený podle stejnojmenného románu W. Grahama zabývající se postavou Marnie Edgarové, notorické lhářky a zlodějky, která je zaměstnaná jako sekretářka pana Rutlanda (S. Connery). Titulní postavu psychicky narušené ženy ztvárnila T. Hedren, jež se proslavila v o rok starším Hitchcockově slavném díle Ptáci. Charismatický a zámožný Rutland prokoukne nekalé úmysly a podivné chování své sekretářky a místo toho, aby ji dal výpověď, požádá ji o ruku a snaží se s nekonečnou trpělivostí poodhalit její pravý charakter a pomoci jí. Brzy je jasné, že příčina jejího lhaní, častého měnění jména a působnosti, odporu k mužům a hysterické reakce na červenou barvu spočívá v jejím dětství, které může přiblížit pouze její matka, žijící o samotě v Baltimoru. Skutečnost, že mezi matkou (L. Latham) a její dcerou není něco v pořádku, je patrné už z dceřiny krátké návštěvy, která se odehrála na začátku filmu, a závěrečné odhalení hrůzné skutečnosti, které si Rutland dokázal částečně sám vydedukovat, je opravdovým vrcholem filmu. Ona děsivá událost v minulosti, tak trýznivá a ne zcela zapomenutá, se dá poměrně snadno odhadnout, přesto se mi film A. Hitchcocka líbil, oceňuji, jak pan režisér pracuje pouze s náznaky a temné minulosti Marnie se jen dotýká. ()
3 a 1/2. Oproti jiným Hitchovým filmům to má o něco slabší scénář, ovšem stejně to stojí za to, už jen kvůli skvělým výkonům Seana Conneryho a Tippi Hedrenové. ()
Další výborný film z Hitchcockovy dílny, který se podle mě dost podobá Rozdvojené duši, taktéž od Hitchcocka. Mark Rutland (Sean Connery) se snaží pomoct Marnie Edgarové (Tippi Hedren), která trpí psychickými problémy, způsobenými traumatem v dětství, kvůli nimž nemůže žít normálním životem. ()
Herecké výkony byli velmi dobré a režie také. Film je bohužel velmi dlouhý a chvílema nudí, ale pořád skvělý psychologický thriller. ()
V tomto prípade je vidieť ako sa Hitchova krivka zosuva z vrcholu nadol. Posledný masterpice bol v jeho prípade Psycho a po ňom nastáva pomalý slalom dolu. Hitch Marnie prehráva prílišným tlačením na pílu. Snaží sa udržať drámu počas celého filmu no v niektorých pasážach by som prijal poľavenie. Týmto spôsobom sa nekonal žiadny moment prekvapenia, ako bývalo u Hitcha zvykom. Po prvý krát ma dokonca iritovala i Herrmannova hudba na ktorú inak nedám dopustiť. I tu je výborná ale je použitá viac ako bolo potrebné. V celku som bol asi viac sklamaný ako nadšený. Po Marnie mal Hitch ešte jednu svetlú chvíľku keď natočil Frenzy... A to je asi všetko ()
Není to špatný příběh, ale taky ničím výjimečný; filmů s podobným rozuzlením bylo natočeno nepočítaně, ale vzhledem k datu vzniku je možné, že Hitchcock byl v tomto ohledu průkopníkem. Jenže s veškerou úctou ke kvalitám režiséra mě nesmírně iritovala Tippi Hedren - přehnaně neurotický projev (až na scénu odkrytí vlastní minulosti), příšerný účes (v Ptácích působí daleko líp) - celou dobu jsem litovala, že si neprohodila roli s Diane Baker. Náhrada za Grace Kelly? To se Mistrovi moc nepovedlo. Pořád jsem si do role Marnie dosazovala Liz Taylorovu, která si s rolemi T. Williamse v Kočce na rozpálené plechové střeše, natočené v r. 1958 (!) a v Suddenly, Last Summer (1959) poradila daleko líp. Mimochodem, pokud jde o okleštění textu T. Williamse, promítla se i ve zmiňovaných filmech, ale ani v jednom případě tak, aby neznalci původního textu tápali, co tím chtěl básník říci. Hitchcock v tomto případě škrtal přes míru. A naprosto amatérské použití zadní projekce působilo zvlášť v momentě, kdy Marnie jede na koni, poněkud směšně a záběry na naprosto statickou lodní palubu prostřídané záběry na vzduté mořské vlny mi přišly nedomyšlené, ne-li odfláknuté. Kladem je snad jen Conneryho ztvárnění nejednoznačné postavy Marka Rutlanda. ()
Film je svou svou kvalitou níž než je Hitchcockův standart. Problémem je především poněkud slabý scénář jenž působí nepřesvědčivě viz. scéna pokusu o znásilnění a trpí místy logickými chybami ( Marniin strach z červené, vyjma křesel,červených šatů atd.). Výkon Tippy Hedren byl působivý, což docení divák u originálního znění. Naproti tomu je Connery poněkud toporný, snad krom romantických scén. Díky tomu bych film bral jako lepší romanci, jinak horší thriller. ()
Proč se takové filmy netočí dneska? Tehdy bylo jiné publikum, zápletky byly velmi propracované, režisér to polovinu filmu rozehrával, než se v něm začalo něco pořádně dít. Přičemž jako celek to postupně do sebe dobře zapadalo. Nejlepší jsou ty strhující scény, jak se hudba stupňuje, jednání postav prohlubuje. Je v tom jistá symbolika, kterou nejspíše Alfred Hitchcock měl ve více svých filmech. Stopáž opravdu luxusní, nepřišlo mi, že by byla přemrštěná. Už úvodní scéna originálním způsobem zaujme, divák nějakou dobu čeká, až spatří tvář hlavní hrdinky. Příběh je podán opravdu mistrovsky, hlavní postava ždímá svůj herecký projev na maximum. Navíc tu Tippi Hedren je i s jinou barvou vlasů, což jí hodně slušelo. Rád jsem to viděl, fakt úchvatný zážitek. ()
Klasika, která nezklame. ()
Zahráno asi teda dobře, ale bavilo mě to postupně čím dál míň, a je mi vlastně úplně fuk, jak to nakonec skončilo. Ne, tenhle film mě nezaujal. ()
Pro mě jeden z nejlepších filmů všech dob. Skvost. Jen málo snímků na mě zapůsobilo tak jako Marnie. Mohu si ji pouštět stále dokola, a vždy jsem stejně nadšený a mám z ní husí kůži. Silných scén je tu opravdu hodně. Vezměme například krásnou jízdu kamery ve scéně večírku, na kterém Mark představuje ve svém domě svoji ženu. Nic zvláštního se neděje, ale plynulá jízda kamery vytváří napětí, stav, kdy cítíme, že se něco stane. A v tom přichází pan Strutt, jeden z okradených. V každém jiném filmu by tento záběr vynikal, ale v Marnie poněkud zapadá. Proč ? Protože přímo navazuje na úžasnou scénu hry volných asociací. Dvě esa vytažená z rukávu během jedné minuty. To už je opravdu silný kalibr. A co další silné scény ? První návštěva Marnie u její matky (úžasné vykreslení postav a hlavního motivu na malé ploše. Vidíme, jak Marnie touží po lásce své matky, ta je k ní ale odtažitá. Přitom se ale láskyplně stará o cizí holčičku. Proč ?) Scéna krádeže, kdy vidíme v pravé části obrazovky Marnie a v levé pomalu se blížící uklízečku. (typická hitchcockovská scéna napětí, zde navíc beze střihu, obě postavy vidíme v jednom záběru) Scéna prvního polibku Marnie a Marka. (jeden z nejkrásnějších filmových polibků vůbec) A pak samozřejmě grandiózní finále. Zkrátka dost dobrých důvodů, proč mám tento film mezi svými nejoblíbenějšími. A vůbec nechápu, proč je tak přehlížený. Já ho jednoznačně řadím mezi nejlepší Hitchcocky vůbec (spolu s Psychem a Vertigem). Jinak vřele doporučuji dvacetistránkový rozbor Robina Wooda v jeho knize o Alfredu Hitchcockovi. ()
Velice působivé, napínavé i překvapující. Mě to dostalo. ()
No tak upřímně, od spolupráce mezi Alfredem Hitchcockem a mým oblíbeným Seanem Connerym jsem čekal o něco více. Marnie jako film za těch cca 50 let strašlivě zestárla, některé scény vypadají jako ze 30. / 40. let a navíc ten příběh, ten příběh... psychologický thriller postavený na tom, že nesympatická Tippi Hedren v hlavní roli má jakoby fakt extrémní problém s kleptomanií a s červenou barvou kvůli tomu, co měla být závěrečná katarze celého filmu, což však vyzní spíše nechtěně komicky než uvěřitelně. Na druhou stranu můj oblíbený Sean Connery je relativně fajn, jen ta jeho náklonnost k té pipce není moc uvěřitelná. Měl se motat okolo své fajn a hezké švagrové a byl by pokoj. Jeden z posledních a nejhorších Hitchcocků. ()
Režie Hitchcock a hudba Herrmann, to do té doby skvěle fungovalo, akorát tady už to nějak nestačí. Tentokrát je už i příběh slabší a značně rozvleklý. Tento film se k nám dostal už za komoušů a Seana Conneryho zde nezvykle daboval Boris Rösner. Navíc Sean Connery tu v obleku i ve smokingu vypadá jako 007. 50% ()