Režie:
Jan HřebejkScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Jan MalířHrají:
Miroslav Donutil, Jiří Kodet, Simona Stašová, Emília Vášáryová, Bolek Polívka, Jaroslav Dušek, Eva Holubová, Stella Zázvorková (více)Obsahy(1)
A je tu zpět jedna z nejúspěšnějších českých filmových komedií od renomovaných tvůrců - režiséra J. Hřebejka a scenáristy P. Jarchovského s řadou skvělých herců. Vraťme se tedy s oblíbenými postavami k rodinným rituálům, láskám a trapasům odehrávajícím se na sklonku šedesátých let minulého století v jedné pražské čtvrti. Jemná poetika a humorná nadsázka jsou charakteristické pro vyprávění životních osudů tří generací mužů a žen ve zvláštním období našich dějin v roce 1968… V jedné dvoupatrové vile tu žijí dvě rodiny - Šebkovi a Krausovi. Otec Šebek (M. Donutil), prostoduchý, ale dobrácký důstojník z povolání, je zastáncem panujícího režimu a stejně vehementně obhajuje i vlastní neomylnost v roli hlavy rodiny. Elegantní otec Kraus (J. Kodet), bývalý odbojář s trpkou válečnou zkušeností, je naopak zarytým opozičníkem. Také on je přesvědčený o tom, že má za všech okolností pravdu - není proto divu, že se tihle dva nemají zrovna v lásce. Jejich děti - gymnazista Michal (M. Beran) a jeho spolužačka Jindřiška (K. Nováková) - spolu vycházejí docela dobře. I když Michal by byl rád, kdyby ho jeho sousedka brala trochu víc na vědomí. Ta má ale oči pro jiného. Nezbývá mu tedy nic jiného, než aby smutně přihlížel, jak mu jeho první milostné body krade spolužák Elien (O. Brousek). U Šebků a Krausů se zatím střídají rodinné návštěvy, ve vší obřadnosti se tu slaví Vánoce, svatba i nečekaný, bolestný pohřeb. Do zabydlených domácností vtrhnou i některé novodobé vymoženosti v podobě umělohmotných lžiček, nerozbitných sklenic i podivných her pro statečné pionýry. Mládež zatím pokukuje po lákadlech světa kapitalismu a snaží se žít svůj vlastní, na rodičovských autoritách a "velké" historii nezávislý život. V soukromí rodinných pelíšků se tak čas od času odehrají malá dramata názorů a vztahů, která se v paměti jejich účastníků otisknou už nejspíš navždy… (Česká televize)
(více)Recenze (1 911)
Klenot české kinematografie. Tento film by se dal shrnout tímto jedním slovem a bylo by to, myslím, všeříkající. A taky si myslím, že by tento film klidně mohl dostat Oscara. O to smutnější je, že už na tenhle obdivuhodný počin a v našich končinách dost možná i nenapodobitelný, nedokázal Hřebejk nikdy navázat. Pelíšky pro něj znamenají slávu i prokletí. Ale buďme rádi, že je máme, protože si jen zkuste představit o kolik by byl náš život chudší bez těch fantastických hlášek, které musí zákonitě znát každé díte minimálně od 10 let. Skutečně se povedlo něco nevídaného, herecký koncert a skloubení dvou naprosto odlišných žánrů, to jest komedie a drama, to je něco co se nevidí ani ve světové kinematografii příliš často. ()
Dá se říct, že již zkultovnělý snímek. S "dramatickým" koncem. Ne zrovna vtipná na "každém rohu", ale ve správný moment. A KOMU TIM PROSPĚJETE, CO ?! ()
Jan Hřebejk vytvořil komedii zcela jiného druhu, než na jaké jsme byli léta zvyklí. Vorlíčkovský ztřeštěný styl jednoduše dostal vale. Děj se neskutečně táhne a místy nutí zívnout. Ale to, co snímek drží nad vodou je kulometná salva nejrůznějších hlášek a zábavných scén, které by vystačily i jako samostatné humorné scénky. Jako například: Noky, Nerozbitné skleničky, Kde udělali soudruzi z NDR chybu, a mnoho dalších. A přitom je to vcelku vážné, až tragické téma. Scenáristicky, herecky i režijně profesionálně ztvárněné. Šedesátá léta podporují dobové hudební hity a tak nejedno srdce starší generace zaplesá. Snímek se stal další filmovou klasikou, který doufejme nebude stárnout a naopak bude stále diváky vyhledáván. Temná bolševická doba je již v nedohlednu a tak se tomu všemu mohou hlavně ti, co to skutečně zažili, dnes už jen smát. ()
Absolutní vrchol celé české kinematografie. Výborně repliky a výborní herci, hlášky jsou legendární. Film funguje výborně jako drama a ještě lépe jako komedie. Král filmu je jasně Miroslav Donutil s Jiřím Kodetem (zvlášť Donutil mě dostává). MATKO NESER! ()
Uz som to videl viac krat, ale vzdy sa len ubezpecim ze to je vyborny a krasny film. Teda minimalne pre cesko-slovenskeho divaka, celkom by ma zaujimalo co by na to povedali v zahranici... S neskutocnou lahkostou kombinuje vtip a dramu. A cim viac vtipu, o to viac emocii na zaver. Scena s klavirom ku koncu (plus venovanie) je sila. Film ktory si vzdy rad pozriem znovu. [#132/2013] ()
"Kde asi udělali soudruzi s NDR chybu."Jan Hřebejk a bezesporu jeho vynášející film na vrchol. Geniální prostředí a nesmrtelné hrášky kupříkladu "Maršál Malinovsky" v podání Miroslava Donutila a Jiřího ,,vzteklého" Kodeta něco vážně omamující. - 9/10 - ()
Tento film nieje nejako technicky prevratný, nieje ani super akčný. Ale má neskutočnú výpovednú hodnotu. Tento film by si mala pozrieť najmä mladšia generácia. Pretože vôbec netuší aká to bola doba našej histórie. A aby pochopili že tá doba nieje iba o mlieku za korunu, ale najmä o niečom inom. Neslobode prejavu, nemožnosti cestovať, nemožnosti výberu... Určite by som po tom filme ešte odporúčal debatu s človekom, čo túto dobu zažil alebo ju má naštudovanú. Aby film mohol doplniť aj svojimi skúsenosťami. Taktiež sú tu pamätné hlody a vtipy, ktoré sa oplatí zapamätať. Tento film sa naozaj oplatí pozrieť. ()
Bez pardonu odpad. Nenávidím tenhle film a nenávidím hlášky z něj. Nesnáším České filmy čím dál tím víc, z každým dalším shlédnutým Českým filmem. ()
Nejlepší český film vůbec. ()
"Drž hubu" ()
Ano přesně tohle je esence propagandy a brainwashingu. A lidi se smějí, smějí, smějí, až se uchechtají k smrti. Svoji identitu vybudují "kodetovským" švihem holí a jeho výkřikem z okna. Na celonárodní kolaboraci málokdo vzpomene, protože by se musel stydět, lepší je se smát a obdivovat dobové reálie. Pozitivní na tom je, že je to takové mazlivé (nebo spíš mazlavé?). ()
Hlášek nekonečnej počet. Ale filmy z téhle doby mě prostě jinak moc neberou. ()
V prvom rade komédia, na ktorej pozadí sa odohráva jedna z historických udalostí socialistického Československa. Dôležitá, medzná udalosť. Dnes už kultové hlášky a typicky vianočný film mi v mojej mladosti vyčaril úsmev na perách, vohnal slzy do očí a sprostredkoval dobu, ktorú som nezažil pre mňa prijateľným spôsobom. Must watch, ()
Miroslav Donutil je herec s velkym H,tato ceska komedia je asi top medzi vsetkymi,Jan Hrebejk urobil kus perfektnej prace...:-) ()
Jeden z těch mála českých filmových pokladů, co jsou inteligentní, maj humor a dá se na něj koukat i vícekrát, než jen jednou a zapomenout, nebo nedokoukat vůbec. ()
Čím víckrát je vidím, tím lepší jsou. ()
Snímok, vo ktorom aj ďalšie generácie môžu objaviť veľa vecí. Herecký koncert, kytica skvelých scén, hlášok a situácii – stačí si pripomenúť „nerozbitné skleníčky“, „knoky“ alebo len otázku „Hledáš nekoho soudruhu?“. A na vrchole samozrejme nezabudnuteľný Jiří Kodet. Osobné hodnotenie: 91% (*****) ()
Film o vztazích, který je zároveň o ničem a o všem v závislosti na tom, jestli divák zažil: socialismus, srpen 68, normalizaci, české vánoce, vlastní rodiče, sourozence, děti, sousedy, choleriky, narcisy, hledání lásky, zhrzenou lásku, školu, mládí, dospělost, stáří a smrt. Film míří na diváka, který zažil co možná nejvíce z uvedeného, podporuje jeho mentalitu oběti, hraje mu hezkou muziku a hraje mu na city. ()
Sakra, teď jsem celý zmatený zjistil, že nemám recenzi u Pelíšků. Jenže co mám k tomu vůbec psát? Jsou to prostě Pelíšky, aneb ten jeden film, který mě vždycky vrací zpátky do časů Vánočních, zároveň s Popelkou. 5/5 ()
Odpad od odpadního režiséra. ()