TEL-EVÍZE (E03)

Citově vyhřezlý duševní mrzák a bezmozek Standa, vychovávaný empatie postrádající a emočně plochou samoživitelkou, svou přímostí, přízemností a slepotou baví. Skvělý herecký výkon po celou dobu podává Tomáš Jeřábek. Vanda dnes slušně řádila v posteli a Bob Klepl byl místy tak uvěřitelný, až mě mrazilo. Ani jsem nevěděl, že může být tak dobrý herec. Jen ta Aňa fakt hrát neumí a protivně pracuje s hlasem. Matyáš Greif má opravdu hodně dlouhé prsty, což značí velmi velký ... talent, takže to by šlo :). (16.04.2023)

Pekárek mrštně klouže na vlně bonzáctví a rád čerpá výhody, kterému spolupráce s STB umožňuje. Kupodivu ale umí i ztratit slovo za kolegy, což bych skoro neočekával. Opět je to značně koncentrované s důrazem na socík a jeho svět, ale vkládané dobové materiály jsou již barevné a čím dál méně ruší. Dějově se to už docela rozjíždí a třetí díl mne dost bavil. Je neuvěřitelné, že nejeden dnešní spoluobčan by tohle chtěl zpátky.  Musel buď přímo kolaborovat s režim a jen díky tomu mít výhody, nebo mu asi vyhovovalo když mu strana a stát diktovaly jak se má chovat a co může nebo nemůže dělat. Ještě, že už je to pryč ! Braňme všemi silami, aby se to tu zase neobjevilo ! * * * * (18.04.2023)

Standa Pekárek opět odpověděl protiotázkou, vyrazil se svou vysněnou Volhou za dalším snadným proplouvaním životem, udáváním a taky novou rodinkou, když už té jeho manželce na mateřský z toho sezení doma narostla ta prdel… Z praktik estébáků je jednomu na blití, už jen kvůli tomu stojí minisérie za shlédnutí. Nemile mě překvapil jejich “tah na bránu” se získáváním dalších udavačů.  Dnes bylo také dost záběrů z Vršovického Ďolíčku. V novém bytě Standy Pekárka jsou zelenobílé barvy a loga Bohemians vidět všude (šála na věšáku, samolepky na WC, zelenobílý kelímek a zelený zubní kartáček, taška Bohemians ČKD Praha, atd…) Kulich s klokanem při reportáži, kde Standa opět odpovídal protiotázkou byl na svojí dobu luxusní kousek.                                                                                                                                                        Seríál Volha je chvílemi “přitaženej za vlasy”, zejména co se sexu týče, ale jde o umělecký pohled a nadsázku. Celkově tomu ale není co vytknout. To prolínání reality s černobílou “dobovou/dokumentární” barvou dává dílu zasloužený punc opravdovosti. Ta doba byla nechutná, šedivá, s všudypřítomným policejním a komoušským hnusem! Strach by se dal mezi lidmi “krájet”. Doma všichni nadávali nakomouše ( ale nikomu to neříkej) a v práci tleskalo na schůzích KSČ, ROH nebo SČSP… (16.04.2023)

Konec komediím, nadchází doba temná. Je rok 1975. Potírá se společensky nepřípustná homosexualita, dozorčím orgánem neprojde dokument mapující historicky známou tragédii uneseného letadla a protistátní činnost je vrcholným zločinem. A udavači Standovi Pekárkovi (Kryštof Hádek) se mezi tím vším negativním rozpadá manželství. Věšet se z toho nebude, hned má náhradu (Kristína Svarinská), StB mu dokonce obstarává sídlištní byt a jeho nová partnerka mu porodila dcerku. Vzniká Brigáda socialistické práce, kdy si zakládající řidiči autoprovozu kladou za cíl výjezd na MS v hokeji, konané příští rok ve Vídni. Ve třetí epizodě StB citelně vystrkuje růžky a ukazuje svou moc. Ubylo komediálního obsahu, i když soulože chtivá televizní redaktorka (Vanda Hybnerová) a její mladý nadsamec koketující s modelingem ještě vyloudí úsměv na tváři. Většina děje už ale ukazuje, jak StB utahuje šrouby a začíná přitvrzovat. A tak je nutno najít oběť. Z tohoto hlediska se jasnou kořistí stává režisér, co je na chlapečky. Bob Klepl této epizodě vévodí a nedopustil, aby se jeho homosexuál stal pouhou karikaturou. A i zlověstná dvojice estébáků v podání Jiřího Dvořáka a Přemysla Bureše je také pořádně herecky propečená. A stále je možné žasnout nad dobovými reáliemi, které vynikají svou precizností. Kdo si stěžoval, že první dvě epizody jsou jen sledem komediálních hlášek a zobrazení tehdejší doby hraničí s parodií, tak dostal tentokrát temnější epizodu, kde si žádná z postav není jistá, jakou soudruzi z StB budou mít zítra náladu. 8/10 (17.04.2023)

„Morálka a přesvědčení? Zadupáno, dnes už není.“ Volha se dál řítí blátem, až stříká na všechny strany. Mravní bahno i hliněná břečka na panelovém sídlišti s „plnou občanskou vybaveností“. Nový model auta, nová manželka, ale zip na poklopci se rozjíždí stále. Souloží se, schůzuje, udává a kádruje. Šrouby strachu se utahují. Brabec v komisi (ne)schvaluje film a huláká: „My s váma zatočíme, po soudružsku!“ STANDOVO OKÉNKO: [][] Z čeho mi nejvíc zatrnulo? A) Ze Standova míče, hozenéno do auta po synovi. „Vídat ho jen občas? Víc si ho tak užiju.“ Empatie nula, ryzí sobectví. B) Ze Standovy „uvědomělosti“, viz pantomima: „Nekuř, když jsi těhotná!“ C) Z naivity u StB: „Že je rejža teplej vás zajímá? Vždyť už to není trestný.“ D) Z jeho upřímné nechápavosti: „O co jí šlo? Přece když se Minařík dnes vrátil ze špionáže ve Svobodné Evropě, tak nebyl čas napsat scénář, no ne?“ [][] Dvě hloubavé otázky. O co vlastně těm disidentům jde? Dozvíme se z televize a Rudého Práva. Má dcera produkčního Horáčka koule? StB už ví. Sbohem FAMU. Republiku si rozvracet nedáme! (18.04.2023)