Tom of Finland

Nudný a ještě k tomu dost nepřehledný a blbě natočený film. Neumí to vykomunikovat situaci, volí to často nevhodné filmařské prostředky (montáž, která neposouvá děj) a hlavně se tomu nedaří najít na své postavě nic jen vzdáleně zajímavého. Jo a jakkoliv nejsem hnidopich a dokonalou kontinuitu záběrů nepovažuju za nutnou, tady bylo dost rušivé, že postavy mezi střihy dost výrazně měnily pozice a výrazy obličeje. (03.11.2017)

Čekal jsem, že se dovím víc. Film má téměř 2 hodiny, zabírá časové období kolem 45 let, ale ten rámec je nevyužitý. Postrádal jsem hlavně popisky času a míst, někdy vůbec nebylo jasný, kde se hlavní postava nachází, příp. proč. Podle popisů a ostatních informací jsem nabyl dojmu, že Touko byl slavný muž, osobnost známá mezi určitou skupinou gayů ve 2. pol. 20. stol. Film se mi snažil takový dojem vnutit, nezískal jsem ho z něj přirozeně, což je špatně. Přitom kamera, prostředí, herci,...skvělé. Dobrou práci odvedli i maskéři a hudba film skvěle doplňuje. (18.02.2018)

Suchopárné, šablonovité, dosti nudné. 1) Překvapilo mě množství účinkujících. Z filmu jsem měl pocit komorního snímku a přitom titulky uvádějí přes 200 herců. 2) Laaksonenovy kresby byly a jsou velice oblíbené a staly se předlohou mnoha porno filmům. Dodnes patří k vysoce ceněným erotickým materiálům. Hlavní přínos dějinám emancipace homosexuálů (o revoluci bych v této souvislosti fakt nemluvil) je v tom, že Tom of Finland vlastně poprvé prezentoval gaye jako macho typy a nikoli zženštilé růžovoučké vykroucenky. Film ovšem není žádné porno, netěšte se. Ty nejzajímavější detaily jeho prací neuvidíte. 3) Snímku tedy chybí vlastně vše, co kdo může očekávat: nedozvíme se o gayovské emancipaci nic jiného, než že začala. Přitažlivých herců bylo pomálu, erotika žádná. Komu se zachce dramatického příběhu, lásky, boje o uznání, ten má rovněž smůlu. 4) Jednu hvězdičku dávám za to, že snímek vůbec vznikl, a ještě jednu přihodím ze stavovské sounáležitosti. (06.06.2018)

Tady si myslím, že mě víc zaujal neuvěřitelně bizardní a nečekaný osud jednoho finského kreslíře než filmové vyprávění. To je totiž trochu zmatené, jindy zase moc popisné, filmová řeč je tuctová až fádní. Ale příběh za to stojí. Finský vojáček bojující proti SSSR, posléze reklamní kreslíř a po nocích autor fetišistických obrázků z gay komunity, tedy spíš – ze svých divokých fantazií o svalovcích v kůži. Měl svoji představu, nebál se ji nakreslit a svět ji akceptoval. Už je součástí umělecké tvorby, našeho nazírání na svět, ať už o Tomovi víme nebo jsme o něm nikdy neslyšeli. Takový otisk – nejprve do minoritní kultury a poté i do té mainstreamové – to už něco znamená. Dokáže ho jen málokdo. Sice byl trochu přehnaný jeho pocit viny za AIDS, ale i to mohlo být, umělci dokážou být sebestřední. SHRNUTÍ: Kterak se dostat ze škatulky oplzlých obrázků na stránky knih a do galérií. (30.09.2022)

Příjemné překvapení. Životopisný film o malíři, o kterém jsem v životě neslyšel, ale jehož obrázky měly globální dopad na celou jednu komunitu. Je v něm válka, láska, dovede pobavit i dojmout. Možná to celé vypadá, že to jede podle známých schémat, ale na druhou stranu tu všechno funguje, jak má. Takže mi tady nakonec ani nevadilo, že je to o gayích. (30.09.2022)