Režie:
Antonín KachlíkKamera:
František UldrichHudba:
Štěpán KoníčekHrají:
Martin Huba, Martina Bezoušková, Jan Kanyza, Antonín Procházka, Čestmír Řanda ml., Eva Krížiková, Judita Vargová, Leopold Běhan, Jana Andresíková (více)Obsahy(1)
I když název by tomu nasvědčoval, s pohádkami nemá tento snímek vůbec nic společného: odehrává se v severomoravském pohraničí těsně po skončení druhé války. Předkládá roztříštěnou mozaiku osudů mnoha lidí, navrátilců i přistěhovalců, kteří se pokoušeli začít nový život a uvěřili ve šťastnější zítřky. Ačkoli se režisér Antonín Kachlík pokoušel příběhu vdechnout jistou věrohodnost, podřizuje se ideologickým požadavkům 80. let. Severomoravské pohraničí v prvním poválečném roce: nesourodý a roztříštěný sled epizod zachycuje jednotlivé osudy navrátilců i nových přistěhovalců. Další titul, který snad ani nemusel vzniknout (oficiální text distributora)
(více)Recenze (13)
Už dlouhou mě žádný starší československý film tak příjemně nepřekvapil jako Kouzelníkův návrat. Většina filmů, která se odehrává těsně po válce v našem pohraničí z komunistické doby, je silně antiněmecky zaměřena. Z Kouzelníkova návratu jsem tohle necítil. Záporné i kladné postavy jsou v sympatickým poměru rozloženy mezi Němce i Čechy. Samotný příběh má zpočátku díky vyníkající hudbě docela strašidelnou atmosféru, hlavně počáteční scéna na samotě u Němce je opravdu špičkově uděláná. Pak se děj začne až příiš rozmělňovat a divák začne honit několik zajíců v jednom filmu. Což výrazně ubírá na zážitku. Hlavní postava, kterou celkem dobře ztvárnil Jan Kanyza mě přípomínala Hujera v uniformě, fakt takovej snaživec, až jsem si přál aby někde sežral nejedlou houbu a musel na klistýr. Zajímavý film, ve kterým napětí a dramatičnost vítězí nad kreténismem a nelogičnosti. Pro lidi, kteří si přečetli obsah k filmu a děsí se, že film je plný propagandy a komunistické ideologie, nebojte se, film je na dobu svýho vzniku absolutně v pohodě. To se však bohužel nedá říct o člověku, který píše obsahy ke starší československým filmům a skrývá se pod názvem oficiální text distributora, ten člověk buď nemá holku a tak si napíše na papír slova "propaganda" a "komunistická ideologie" a jde si na záchod nad nima udělat dobře a nebo měl bejt původně gramofonová deska, ale bůh si to na poslední chvíli rozmyslel a udělal z něj člověka, leč s vlastnostma gramofonový desky, protože ke každýmu československýmu filmu píše ty samý subjektivní a silně tendeční kecy, které jsou ještě ke všemu z naprosté většiny zcestný a trapný. ()
Za mě nečekaně dobrý film, o složitosti posledního odsunu z Moravských Sudet. Neprávem opomíjený film, narazil jsem na něho na youtube. Tempo filmového vyprávění plynulé, srdcervoucí, a rovněž dobré charakteristiky postav. https://www.youtube.com/watch?v=LiXyY3IYv54 ()
Nebýt kanálu CSfilm, ani bychom nevěděli, jak zajímavé tituly naše kinematografie ukrývá. Nejsou jen Homolkové, Slunce, seno a Slavnosti sněženek. Není třeba se obávat pustit do televize i něco jiného. Kouzelníkův návrat má především vynikající námět. Jeho zpracování není dokonalé, především se mi zdálo, že některé dějové linie šly tak nějak do ztracena. Ale rozhodně se nejedná o film špatný a už vůbec ne podřízený ideologickým požadavkům. Tady dokonce nevystupuje ani žádný komunista. Doporučuji vřele všem, kdo mají zájem a jsou ochotni dívat se i na filmy ze 70. a 80. let, označované paušálně jako ideologicky zatížené, objektivně a bez předsudků. Někdy z toho vyjde docela příjemné překvapení. ()
Dobova atmosfera je dobre vykreslena, potesi i herecke obsazeni mene znamych hercu. Skoda pribehu, ktery je mizerny a nedotahnuty do konce snad u vsech postav. Uspavajici tempo. Presto si myslim, ze ten, ktery pise "oficialni texty distributora" je blbec! ()
Nemastné, neslané, ne moc logické...Scénář:Vladimír Bor ()
Pro me zcela neznamy film s povalecnou tematikou, odehravajici se v pohranici. Problem je, ze nevim o cem to jako vlastne melo byt. Pribeh zadne z postav neni dostatecne vyrazny ani dotazeny do nejakeho smysluplneho zaveru/bodu, a jako popis-freska doby to take neobstoji... Zaroven ale film nicim neurazi a muze potesit neobvyklym obsazenim. Napriklad prekrasnou Juditu Vargovou jsem doted vubec neznal... :) 3- ()
Hezký film, který zapadl v dnešní vysílací neznalosti ČT, která do oblbnutí dává stále stejné tituly a filmy jako je právě tento jsou neprávem zapomenuty. Osudy lidí, kteří přijdou do pohraničí, werwolfové, RG a nebezpečný kraj dávají filmu zajímavou atmosféru, plnou napětí a akce. Rozhoně doporučuji všem, kteří mají rádi tuto tématiku. ()
Československý film odehrávající se v poválečném pohraničí na severní Moravě v okolí Hanušovic a popisuje situaci při osidlování této krajiny Čechy a odsunem Němců. Námět dozajista zajímavý, jenž už byl několikrát zpracován (Drsná planina), nabízí též vícebarevný pohled na složitou poválečnou národnostní problematiku, neháže všechny Germány do jednoho pytle (J. Narenta) a ukazuje též chamtivé Čechy, jež si přijíždí do Sudet přivlastnit co nejvíce cizího majetku (M. Sandhaus). Velkou slabinou snímku je filmové zpracování a příběh, jež ponechal téměř všechny postavy pouze načrtnuté a neobtěžoval se s jejich dokončením, což na mě působilo amatérsky. Největší dramatická scéna zavraždění příchozího učitele J. Klema proběhla na počátku a její nepřesvědčivé vyřešení se objevilo v samotném závěru. Zbytek tedy většinu snímku vyplňovalo navazování vztahů mezi novými obyvateli městečka, tedy především mezi novou atraktivní servírkou M. Gasparovičovou a jejími nápadníky : kouzelníkem s podivným jménem Manfred Liška a ještě podivnější minulostí M. Hubou a mladíkem vracejícím se do rodného města A. Procházkou, jenž měl ve velké oblibě písně J. Ježka. Krátké, ale milé vystoupení M. Huby coby iluzionisty bylo přerušeno výbuchem v továrně na textil, jehož vysvětlení nám autoři zamlčeli. V roli ředitele komise, jenž měl zodpovědnost za úspěšně provedené odsuny a dohlížel na poklidný chod města, se představil J. Kanyza. Ostatní postavy měli už málo prostoru, přesto se ve snímku objevila známá jména jako V. Kotva jakožto německý diverzant a M. Růžek coby filmový otec lipnického rodáka. Bohužel film A. Kachlíka v žádném případě nenaplnil očekávání v něho kladená a zejména skutečně chabým scénářem stěží dosahuje průměru. ()
Poněkud roztříštěně a nesourodě působící mozaika osudů a příběhů při odsunu Němců a osídlování severomoravského pohraničí. Na jednu stranu zobrazuje složitost a nejednoznačnost tehdejší situace, na druhou stranu je hodně schematická a mnohé monology šustí papírem. Také ideologická podbarvenost je zřejmá, byť spíše podprahová, nikoliv tedy zcela explicitní. Film je to spíš podprůměrný, ale divák si může udělat alespoň jakýs takýs obrázek, jak to asi v Sudetech mohlo bezprostředně po válce vypadat, pokud si odmyslí až protivnou rozjuchanost skupiny mládežníků a pár podobných režisérských rádoby ozvláštňujících kýčovitých kudrlinek. ()
Tomuto filmu chybí nějaký základní příběh, hlavní dějová linie. Sledují se tu různé postavy, které přišli do pohraničí hned po válce s různými úmysly, ale žádná nehraje úplně hlavní úlohu, takže film nakonec tak trochu vyšumí a začne nudit. Je tu občas i sympatická snaha ukázat obě strany mince ve vztahu k odsunutým Němcům, či že si tam jezdili vykutálení Čecháčci nakrást. ()
Nebylo to až tak špatné, jen tak hloupě nakouskované. Ale zase to chápu, různí lidé, různé příběhy. Mně se to líbilo, ale podruhé asi nemusím. I přestože hodnotím jako lehce nadprůměrný film. ()
Kdo čeká něco ve smyslu Vlaku dětství a naděje, když je autorkou předlohy Věra Sládková, bude zklamán. Filmu uškodí hned úvod, který je natáčen viditelně někde nad Libercem a po chvilce se objeví náklaďák pivovaru z Hanušovic. Jinak hodně nepochopitelná postava je neustále skuhrající mladá cigánka, co nakonec udělá nejlepší co může, jenže s jejím koncem končí i film. ()
To vůbec nebylo tak zlý, jak se snaží podsunout "oficiální text distributora". Na to, v jaké době film vznikl, vůbec nejde o černobílý pohled na poválečnou situaci v českém pohraničí... Možná trochu moc postav a trochu moc osudů, ale ono to tam asi tak vypadalo... Kanyzu a mladé nadšené osídlence bych asi občas vzala něčím po hlavě, ale líbily se mi úvahy místního Němce-antifašisty na téma "Mám zůstat tady, kde budu víceméně jediný Němec, nebo mám být odsunut s lidmi, kteří jsou sice Němci, ale se kterými jsem bojoval"... A zaujal mě kouzelník Martin Huba, z mého úhlu pohledu bezcharakterní hajzl, který vymění svou kouzelnickou pomocnici za Němku, která mu za války zachrání život, aby i ji vyměnil za mladší a méně politicky komplikovaný model... ()