Smugglers of Death
Režie:
Karel KachyňaKamera:
Josef IllíkHudba:
Miloš VacekHrají:
Radovan Lukavský, Jiří Vala, Jiřina Švorcová, Jaroslav Marvan, Vladimír Menšík, Stanislav Remunda, Miloslav Holub, Jiří Holý, Ilja Prachař, Eva Jiroušková (více)Obsahy(1)
Rok 1948. Drsná a syrová šumavská příroda je kulisou napínavého příběhu o lidech, kteří se po druhé světové válce stali nekorunovanými králi části našeho pohraničí. Jednotka pohraničníků vedená fanatickým poručíkem Kotem se spolu s novým členem strážmistrem Zemanem snaží zlikvidovat převaděče, kteří výborně znají svůj kraj a převádějí lidi na obě strany hranice... (Filmexport)
(více)Recenze (310)
Jedna hvězda za mistrovskou rižii filmu, ale to je asi vše, jinak celý film prostupuje ideologie komunistické zlovůle. A pokud bych měl být objektivní tak bych měl dát odpad. To zlo které tady bolševik napáchal si ani nic jiného nezalouží ()
Kachyňův film přináší pravdivý pohled na realitu v pohraničí 50. let. Toto drama je skvělým dílem, kde ideologický podtext je “upozaděn“ skvělou režií i hereckými výkony (Lukavský, Vala, Švorcová a další). Atmosféra té doby je vykreslena i skvělou kamerou a střihem, o napětí není nouze. Doporučuji. ()
Já bych zrovna v tomhle snímku ideologii prostě neřešil. Dobře, tak pohraničníci hlídají hranice, taková byla špatná doba. Nu což. Doporučuji nechat ideologický podtext stranou a pak dostanete skvělý film. Atmosféra je ponurá, mlha by se dala krájet, prší jako když se oblaka protrhnou, klapající hamr jako orientační bod v temné noci, Galapetr chodící každý den s květinami na hrob své ženy, Kilián, mrtvá schránka na hřbitově, pohraničníci brodící se v sychravém počasí močály promrzlí na kost, ale odhodlaní toho Krále Šumavy dostat za každou cenu, zima a vítr. To celé podtrženo vynikající hudbou a mrazivou atmosférou toho, kdo že se v té noci skrývá...tohle prostě funguje! ()
Ideologická sračka, ale luxusní film a pro Jiřího Holého mám velkou slabost. Obzvlášť v tomto filmu!!! ()
herecky a technicky výborné, ponurá atmosféra, která vás dostane, nebýt toho politického podtextu, hodnotím lépe, ale takhle zkrátka nemůžu ()
Výborný dobrodružný film aj keď trochu poplatný dobe, ale mne to až tak na tomto filme nevadí. Citáciu "Galapetr ukáž ty housle" používame v našej rozvetvenej rodine dodnes. Dokonca ani komunistická žena za pultom mi tuto svojim herectvom až tak nevadila. ()
Legendární film , který celým srdcem zbožnuji. Ta atmosféra se snad ani slovy nedá popsat. Porevoluční filmy proti tomuto kolosu působí směšně. 100%. ()
Viem,viem,je to hlboký komunizmus,všetko bolo trochu inak,ale je to film,na ktorý od detských čias nikdy nezabudnem. ()
Mně se hrozně líbí jak se to tu honí nízkými hodnoceními jen kvůli tematice. Jo to kdyby byl král Vietnamu, to by to tu zářilo. Pravda je, že jsem u toho taky skřípal zubama, nicméně ať se nám to líbí nebo ne, i poválečná doba je součástí naší historie a my s tím nic nenaděláme. Ostatně který národ má čistou minulost? Pokusil jsem se tedy od těchto úvah oprostit a soustředit se při hodnocení ryze na filmovou stránku. První minuty a dojmy mě dostávaly do marastu. Vojenská pohraniční hlídka, příjezd hejskovitého esa a plekty s místní paničkou.. Na slušnou nudu pěkně zaděláno. Jedže hned po zmíněném kočkování se s poměry v pohraničí nabral snímek slušné grády nejen originální milostnou zápletkou, ale i následným dramatickým pátráním. Počáteční marast se tedy záhy proměni ve slušné drama, kterému lze úvodní klopýtání odpustit. Samostatnou kapitolou je režijní a herecká práce, která na dobu dosahuje vysokých kvalit. Porovnejte s mnoha moderními detektivkami, které dnešní tvůrci neumí natočit. ()
filmařsky velice kvalitní,ale bohužel strany dobra a zla jsou zde obrácené...dívat se na soudružku Švorcovou,jak si hraje na krásnou trpitelku bylo utrpení... ()
Když pominu ideologické zabarvení,tak se jedná o příjemný,napínavý snímek....70% ()
Film s tak hutnou atmosférou jako je mlha, která se nese nad šumavskými močály. I přes dobu svého vzniku není film v podstatě tolik politický, jak by se mohlo očekávat. Ani jednou nezazní slovo soudruh a nikdo není ocejchován jako nepřítel lidu a podobné nesmysli. ()
Pravda je, že sám bych si to nepustil, ale nijak zvlášť mi tento film nevadí, když si ho v mé přítomnosti pustí někdo jiný. Určitě je působivá scéna utopení v bažině a film má, což souhlasím, svou specifickou atmosféru, když se člověk zadívá, ale i přesto všechno, jak přiznávám, to není moje parketa. ()
V červených procentech, vážně? A to mne ani nepohoršuje to ideologické zaměření, s tím jsem počítala, je přeci jen poplatné době vzniku. Ještě bych souhlasila s tím, že atmosféra je dobrá a některé záběry jsou opravdu dobré, syrové, autentické. Ale výborné herecké výkony? Copak jste neviděli Jiřinu Švorcovou, která vypadá, že má ve tváři jen jeden výraz? A Vala taky zrovna nezaujme. A co ty otřesné strojené dialogy? Vždyť vlastně ani nedošlo na to vykreslení drsného života na hranici, protože dobrou půlku filmu zabírá romantická linka. Četla jsem i knihu (a je dobře, že jako první, protože po tomhle bych se do ní nejspíš nepustila) a i když to není žádné veledílo, tak to vykreslení postav, vztahů mezi nimi a zachycení života pohraničníků se v ní dařilo mnohem lépe. ()
Ano, poplatné době, ale má to svebytnou atmosféru ()
Za tu dobu se stal kultovním filmem, který je navíc i kvalitně natočený i obsazený ;) takže 5hvězd ()
Výborný film. Politická propaganda minimální. Dokonce bych řekl, že Kachyňa úmyslně natočil film nejednoznačně. Jen jako boj pohraničníků s chodci, kteří střílejí. Historická věrohodnost je jiná záležitost a tak, jako u spousty jiných filmů, je zbytečné ji řešit. To byste mohli odsuzovat Fordovo Přepadení, že vykreslil chudáky indiány nekorektně a zavrhnout spoustu jiných dobrodružných a pseudohistorických filmů. Těžištěm filmu je těžký život pohraničníka. O straně a vládě ani slovo, což je div. Nejhorší je odsudek od lidí, kteří o dané době nic neví a nejsou schopni posoudit situaci z různých úhlů pohledu. Ti, kdo dávají přednost politickým hlediskům, nemusí být o nic lepší než politruci z 50. let. Jen fanaticky prosazují pohled z druhého úhlu, ale kdyby byl u vesla někdo jiný, kdo ví co by vnucovali ostatním. ()
Jiří Vala nastoupí do PS a vyrazí na lov po Králi Šumavy, ale kdo z místních to je? Pro mne vynikající noir atmoška, a ta mlha na blatech, ach... A ten Radovan Lukavský, jak stojí na hranicích republiky jako tvrdá skála... Překvapivě pohledná Jiřina Švorcová i vynikající Jaroslav Marvan ukazují, že není malých rolí. Je to samozřejmě dobově nakopnutý propagandistický příběh, ale Karel Kachyňa zabodoval a vytvořil legendární napínavý dobrodružný film z let padesátých. Kdo to má rád černobílé, tak doporučuji také Jiří Sequens: Větrná hora (1955). ()
Ono je to vlastne velmi pekne natočené, nielen vizualne, ale aj pribehovo. Nad jemne tajomnou krajinou Sumavy sa vsak zakrada skaredy idelogicky mrak, ktory tento film zraza na kolena. ()
3,5* A jestliže nedávám 4, navzdory tomu, že by si to snímek z filmového hlediska možná zasloužil, tak proto, že jsem je udělila jiným, které jsou mi žánrově bližší, a na něž se podívám raději a častěji. Následující komentář bude delší vzhledem k celkovému tématu filmu. Král Šumavy má jeden zásadní problém, a sice, že byl natočen v době nového přituhování režimu na jeho objednávku a sloužil ke glorifikaci práce pohraniční stráže (PS) a obhájení ochrany čím dál uzavřenějších hranic. Když pomineme tento fakt a podíváme se nyní na jednotlivé prvky blíže, máme tu motiv převaděče, v němž tvůrci smíchali postavy Hasila a Kiliána spolu s dalšími motivy. Jde nakonec pouze o velmi volnou inspiraci. To lze asi filmu vyčítat jen těžko, dnes se to dělá také, jen se tomu neříká politická propaganda, nýbrž umělecká licence. Ostatně tohle není dokument, ale dobrodružná kovbojka, v níž postavy jednají jako hrdinové starých amerických westernů, a jako oni jsou těmi veskrze kladnými. Ze stejných důvodů pak v závěru uznají oprávněnou neústupnost svého zkušeného velitele, která jim umožnila dostat vraha svého kolegy. Tady bych řekla, že je motiv dobrého velitele převzat spíše z podobných vzorů než jako jinak častý ideologický prvek v tehdejších filmech. Navíc tak docela nevyšel, poněvadž alespoň mně byl značně nesympatický a většinu času jsem měla chuť ho nakopat. Z vojenského hlediska asi postupoval správně, z lidského už je to diskutabilnější. Pan Lukavský ho ovšem zahrál skvěle. Dále skutečnost, že převaděči nepřecházeli přes bažiny je také vedlejší, močály jsou prostě pro film daleko dramatičtější, a tudíž vhodnější prvek. Chytání prchajících civilistů je zde naznačeno jen v jediné, pár vteřinové scéně a nepůsobí pro diváka nijak zvlášť jako jejich dehonestace, to už spíše PS. Zmíněný rámující motiv převaděče a agentů sice vytváří důvod pro další děj a vývoj, nakonec je ale hlavním námětem snímku v podstatě příběh jedné tragické lásky (vlastně dvou) a pomsta za zavražděného kamaráda. V dnešní době se však film setká z výše zmíněných důvodů s odsouzením či přinejmenším rozporuplnými pocity diváků, neboť členové PS jsou dnes vnímáni veřejností zcela negativně, ačkoli tento postoj je do určité míry nespravedlivý. Fakt, že za dobu fungování PS byla zastřelena spousta nevinných lidí, nebo že existovaly takové StB akce jako Kameny přitom nikdo nepopírá. Král Šumavy byl ovšem natočen v 50. letech a zobrazuje situaci v roce 48, to jest období samotných počátků formování pohraniční stráže, kdy ještě nebyla ani vybudována pořádná infrastruktura a její členové ještě nebyli tak přísně kádrově prověřováni (to vše je záležitost spíše pozdější, převážně až 70. a 80. let), mnohdy šlo i o potomky kulaků apod. Spousta z nich byli vlastně jen 18-19-ti letí kluci, kteří byli posláni do pohraničí, aby si tu splnili povinnou vojenskou službu, a kteří dostali po krátkém výcviku samopal a rozkaz střílet po každém, kdo by se pokusil přejít. Čelili tvrdým přírodním podmínkám (a šumavský úsek patřil k těm nejhorším), doživotnímu traumatu v případě, že zastřelili někoho nevinného (někteří pak dokonce páchali sebevraždu), visel nad nimi prokurátor a vojenský soud v případě neuposlechnutí rozkazu a velmi tvrdé tresty v případě dezerce (jejíž důsledky pak postihly i jejich rodinu a také jejich kolegy z celé jejich jednotky v podobě následného vyšetřování kontrarozvědky a různých postihů), k tomu přičtěme velmi časté smrtelné úrazy díky elektrickému plotu a zaminované oblasti a fakt, že leckdy čelili skutečně nebezpečným a ozbrojeným lidem, špionům (kteří v tuto dobu zhusta přes hranice chodili), pachatelům hospodářské kriminality (různým pašeráků) a vrahům (viz Mašínové). Služba to tedy byla velmi náročná a nelze se tak asi divit, že měli nervy na pochodu a mnohdy jistě i strach. Skutečnost, že v letech 1950-53 byla podle historiků z Ústavu pro studium totalitních režimů zaznamenána nejvyšší míra dezerce za celou dobu fungování PS (s výjimkou let 68-9) také o něčem vypovídá. Říci tedy, že každý člen pohraniční stráže byl zločinec a vrah, je zcestné, stejně jako je nesmyslné říct, že každý, kdo kdy chodil přes čáru, byl vždy jen nevinná oběť režimu. Dobří i špatní lidé byli na obou stranách. Konec konců i sám Hasil byl původně člen PS, pokud je mi známo. Pomohl spoustě lidí, další cca 100 ovšem nevědomky a nechtěně přivedl do neštěstí, včetně prakticky celé své rodiny. To, že v době, kdy věřil, že bude brzy další válka, pomáhal americkým agentům, je věc jiná. Je jistě morálním dilematem, zda hlídat hranice vlasti i za cenu, že pomáhám režimu, který utlačuje a vězní vlastní lidi, nebo bojovat proti němu s tím, že sloužím státu, který měl v té době plány na v případě nutnosti úplnou likvidaci celé země jadernými zbraněmi o větší tonáži, než které padly na Hirošimu a Nagasaki, a kterému podobně jako SSSR na nás nezáleží o nic více a sleduje pouze vlastní sobecké cíle. Myslet si totiž, že jakékoli velmoci obecně záleží na nějakém malém státu z jiných než strategických důvodů, je naivní. Kdo ví, dost možná, že bych nakonec volila tu první možnost (ovšem bez střílení civilistů, a s nadějí, že se režim časem zlepší), zvlášť kdybych krátce předtím zažila hrůzy války a okupaci jinou západní mocností. Novou okupaci a válku bych si určitě nepřála, a brala bych asi pomoc cizím špionům jako vlastizradu. To, že bude jednou nějaký šedesátýosmý, nemohl tehdy nikdo tušit. Atmosféra výše zmíněných počátků a zničeného pohraničí je ve filmu zobrazena pěkně a zřejmě i dost věrně. Pomáhá tomu též řada dobrých, místy uměleckých záběrů, a černobílý formát, díky němuž je film rozhodně působivější, než by byl v barvě. Podle slov R. Lukavského požadovali původně soudruzi z ústředního výboru strany, aby byl film natočen v hezkých vesničkách a neukazoval rozpadlá a chátrající místa, ale Kachyňa si údajně postavil hlavu a řekl, že buď zobrazí situaci ve filmu tak, jak si ji pamatuje z doby, kdy tu sám sloužil, nebo ten film nenatočí vůbec. Následně prý pak provedl řadu škrtů ve scénáři, a to i v některých klíčových scénách. Je tedy možné, že i jeho zásluhou je film nakonec méně ideologicky podbarvený, než byl původní záměr, a že od možných potíží ho uchránil jen velký úspěch snímku. Určitý protipól je tu zobrazen i v postavě Marvana, který lituje mrtvého převaděče, proměny Šumavy a říká Valovi, aby se tak nehonil, vždyť je jedno, jestli projdou, nebo ne, svět se bude točit dál. Když to shrnu, řekla bych, že má Král Šumavy daleko horší pověst, než je jeho realita, a že si zatracení nezaslouží. Z filmového hlediska pak patří k nejlepším snímkům ve svém žánru, alespoň v našich luzích. A kdybych měla jeho obsah vyjádřit stručně pár slovy, řekla bych déšť, mlha, bahno, jeden šátek a jeden pár nových bot. () (méně) (více)