Reklama

Reklama

Lásky mezi kapkami deště

  • angličtina Love Between the Raindrops
TV spot
Československo, 1979, 126 min (Alternativní 122 min)

Režie:

Karel Kachyňa

Kamera:

Jan Čuřík

Hudba:

Luboš Fišer

Hrají:

Vladimír Menšík, Lukáš Vaculík, Jan Hrušínský, Tereza Pokorná-Herzová, Rudolf Hrušínský, Miroslav Macháček, Zlata Adamovská, David Vlček, Michal Dlouhý (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Ve filmu režiséra Karla Kachyni Lásky mezi kapkami deště ožije pražské předměstí Žižkov třicátých let. Seznámíte se s ševcem Vincencem Bursíkem, který sem přišel odkudsi z venkova, aby se pustil do zoufalého a beznadějného boje s baťovskou velkovýrobou. Budete sledovat dospívání a soupeření dvou povahově rozdílných synů Kajdy a Pepana a taky milostné trampoty jejich lehkomyslné starší sestry Věry. Kajda se jednoho dne seznámí s půvabnou dívkou Pájou a začne se s ní scházet v krásné zahradě staré vily, která patří tak trochu záhadnému starému lékárníkovi. Když však Kajda seznámí Páju s bratrem, vše se mění… Ve výtečném filmu, který vznikl v roce 1979 podle scénáře Jana Otčenáška a Vladimíra Kaliny, se objevila řada výborných herců. V první řadě je to skvělý Vladimír Menšík jako švec Bursík, dále Lukáš Vaculík a Jan Hrušínský jako Kajda a Pepan, Zlata Adamovská jako Věra, Tereza Pokorná v roli Páji nebo Rudolf Hrušínský a Miroslav Macháček. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (202)

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Podobně jako v nepříliš známých Vracenkách se vzpomíná na dětství přes filtry nostalgie, které umí zadržet ledasco špatného a pak jako most k dospělosti přichází na řadu první milostná vzplanutí, co sice nikoho nespálila, ale někde v nitru pořád ještě doutnají.. Mezi šesti větami osobité poetiky, obskurních postaviček, hořkosti a úsměvu je potřeba vyzdvihnout dva špičkové herecké výkony. Menšíkův prťavec bojující s konkurencí, ztrátou a vlastní slabostí a Hrušínského voyeurský majitel zakázaného ovoce, který uměl vypovědět vše jen pouhým pohledem.. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Kritizovať Láskam, že atmosférou a zobrazením onoho povestného "čechíčkářství" pripomínajú mnohé iné české, rovnako žánrovo zaraditeľné filmy, asi nemá zmysel, pretože nakrútiť to inak by možno znamenalo ísť proti náture zobrazenia českých dejín a pre ne typických postáv. Asi je zrejmé, že film si kradne pre seba Vladimír Menšík, respektíve že mu svojou prítomnosťou dominuje, ale ostatných hercov nezatieňuje, skôr mám pocit, že pri ňom hrajú ešte lepšie. Možno škoda viac menej iba cameo úlohy R. Hrušínskeho, ale ako vieme, niet malých úloh a táto dokonale potvrdzuje toto tvrdenie. ()

Reklama

nascendi 

všechny recenze uživatele

Nenápadný, takmer zabudnutý, a napriek tomu jeden z najlepších Kachyňových filmov. Mozaikovito vyskladaný obraz života na Žižkove počas prvej republiky. Kachyňa, okrem svojho zmyslu pre romantiku, uplatnil vo filme svoje režisérske zručnosti a znalosť domáceho diváka. Nepochybujem, že ak by som bol zo Žižkova a dôverne poznal prostredie pavlačí a malých krčmičiek, neváhal by som s plným počtom hviezdičiek ani chvíľku. Prostredie bolo vykreslené s neskutočnou presnosťou a autentickosťou. Atmosféru filmu dotvorila celá plejáda skúsených i začínajúcich hercov, ktorí odviedli kus poctivej práce, pričom nemám potrebu niekoho z nich osobitne vyzdvihovať. ()

rakovnik 

všechny recenze uživatele

Nevím proč, ale tento film nemám moc rád...možná proto, že se k sobě bráchové chovají tak jak se chovají a tu nepravedlnost jsem prostě nemohl překousnout. Nicméně, jedná se o krásný, typicky Kachyňovsky poetický příběh z období první republiky. Obrovským kladem je postava Vladimíra Menšíka, ale i menší role Rudolfa Hrušínského ukazuje, jací to byli PÁNI herci. ()

Pierre 

všechny recenze uživatele

Karel Kachyňa je nepochybně velký tvůrce ale s tímto svým dílem mi dneska u televize po procházce přinesl menší rozpaky. Na jednu stranu krásný záměr ukázat strasti i slasti obyčejných lídí na jednom pražském přímestí se zajímavou přidanou dobovou atmosférou a zaměřením na životní příběh jednoho ševce a jeho synů. Zaujala mě tedy hlavně postava ševce v podání Vladimíra Menšíka. Sice se proslavil komediálním vystupováním ale tyto tragikomické smutné postavy mu podle mě sedly snad ještě mnohem víc a perfektně v nich ukázal svou zase odlišnou náturu, než jakou známe z komedíí, aniž by přestal být přírozený. Osud poctivého ševce, kterého semlela bohatá konkurence podnikatele Baťy na jak finanční, tak životní mizinu byl velmi dojemný. Ta postava byla sice trochu neurotická ale v něčem strašné krásná a oproti ostatním měla (jak herecky, tak scénáristicky) lehce navrch. I tak určitě nebyly nezajímavé ani postavy jeho synů, které překvapivě relativně dobře dokázali ztvárnit Lukáš Vaculík s Janem Hrušínským. Jejich osudy se dotýkaly hlavně prvních lásek, což je téma, které se mi líbí. Kachyna určitě uměl hezky zobrazit některé zamilované motivy. Líbil se mi hlavně prvek s krásnou zahradou se zákazaným ovocem, kde se dostalo i malé ale významné role pro velkého Rudolfa Hrušínského. Postavu osudové milenky s cylindrem o kterou se nakonec oba bratři poprali mohla ale ztvárnit trochu charismatičtější a starší herečka. A i když se mi základní příběh líbil bylo na něj nalepeno trochu moc odboček se stylizací, která mi ne vždy sedla a některými postavami, které mi připadaly jako spíš pochybné karikatury. Souhlasil bych tedy částečně s uživatelem Oskar, že je tento film tak nějak ušmudlaný. ()

Galerie (33)

Zajímavosti (32)

  • Biograf ve filmu je Divadlo Ponec na Žižkově. Budova dnešního divadla Ponec byla postavena v roce 1888, tehdy však sloužila jen jako válcovna a drátovna. V roce 1910 si halu pronajal podnikatel a průkopník putovních biografů František Ponec. Halu přestavěl na biograf Royal Bioskop Františka Ponce, kino poté provozovala obec Žižkov, která jej přejmenovala na Městské bio Žižkov a po smrti Františka Ponce bylo kino na jeho počest znovu přejmenováno na bio Ponec. (sator)
  • Píseň, která provází film a dělí jej na jednotlivé obrazy, je „Já hledám štěstí léta dlouhá“. Hudbu k ní zkomponoval Luboš Fišer, text písně napsal Pavel Kopta a zpívá ji i hraje Eva Olmerová. (sator)
  • V době natáčení filmu bylo jméno Baťa synonymem 1. Československé republiky, ale zároveň bylo na indexu a pokud se o něm mluvilo oficiálně, vždy s nálepkou kolaboranta a vydřiducha. Vidět tedy prodejnu bot firmy Baťa v centru Prahy na Jungmannově náměstí v době hlubokého socialismu byl pro mnohé nezapomenutelný zážitek. (sator)

Reklama

Reklama