Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ja su haviř, kdo je vic! Příběh (z) doby, kdy se socialisticky žilo, kapitalisticky pracovalo a kdy poslední z posledních byli prvními. Dvoudílný televizní film o osudech rodiny elitního havíře na pozadí největší důlní katastrofy druhé poloviny 20. století. 
1. část:
Osmnáctiletý Petr přivede do jiného stavu svou první lásku Janu. Aby získal byt, nastoupí přes odpor rodičů do dolu, ve kterém pracuje jeho otec Milan. Elitní havíř pronásledovaný záchvaty klaustrofobie po prožitém závalu. Petrovýma očima poznáváme drsné parťáctví i fyzicky a psychicky nepředstavitelně tvrdou práci 600 metrů pod zemí. Práci, při které jde každý den o život. A na povrchu? Tam Jana tráví dny s Petrovou matkou Marií. Ráznou ženou, která křehkou dívku nemůže vystát.
2. část: 7. 7. 1961. Marii se rozpadá rodina. Petr hrubne, zhrouceného Milana přeřadili na hůře placené místo a Jana vyzradí Mariino nejtemnější tajemství. Ten den se Důl Dukla promění zanedbáním bezpečnostních pravidel v hořící peklo. Strach, chaos, panika, ale také statečnost a odhodlání zachránit ty, kteří zůstali pod zemí. A na povrchu? Ženy vyhlížející manžely, syny, milence. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (396)

Gwaihir 

všechny recenze uživatele

Překvapivě velmi dobrý snímek, kterému se dá, kromě „ostravštiny“ některých předních českých hereckých kádrů, vytknout snad pouze pár poměrně účelových scén, drobných manipulací a rámujících proslovů pamětníků, bez nichž by se dozajista obešel a neztratil by nic na své působivosti, možná dokonce spíše naopak. Jinak totiž film většinou šlape jako hodinky, od nastínění rázovitosti života horníků a jejich rodin, přes nahlédnutí do jejich náročné a nebezpečné práce, až po události při samotném neštěstí, přičemž atmosféra postupně houstne, aby mohla nakonec vyvrcholit solidní emoční náloží v poslední čtvrtině, která je skutečně dech-beroucí, a to i bez přímého pobytu v kouřem a jedovatými plyny zamořené šachtě, a plná pocitů zmaru. Je vidět, že existuje ještě dost témat, jimž by se měl věnovat prostor, ať už na velkém plátně, nebo „jen“ na televizní obrazovce, a nelze než být rád, že se to také vážně děje a že vzniklo toto memento jedné z největších hornických katastrof na našem území a snad i tak trochu pocta jejím obětem. 80 % ()

Kaluž 

všechny recenze uživatele

Kratke zobaky Issove s Langmajerem nas rodaky od polskych granic tahaju za ušiska, ale jinak to byla fajna robota. Chlopi v zavalu, panika, hruza, děs… dobře to ten Ondřiček nakrutil. Něvim co jim v tej televizi teďkom sypu do polivky, bo po tym Metanolu je to dalši epesni filmařina s dramaturgiou jak ze žurnalu. Bravo! ()

Reklama

Ainy 

všechny recenze uživatele

Tak kura tu se kdejaka cypovina rozděluje na časti a dvoudilny film ne? No nic, chapu, že je fuška rozdělit to na polovicu oproti takemu kratkemu Tak ide čas. Nicmeně ja včil ohodnotim prvni čast, bo na druhu mi nězbyva čas, rano musim do rachoty. Hned začatek mě dost znechutil, bo slyšet Pražaky mluvit po našymu je děs. Kupřikladu Martička ... herecky dokonala, ale s Langošem si možu podat ruce. Uši mi to trhalo! Nechapu, jaky měl režiser problem angažovat ostravske herce, keři by mohli mluvit tak, jak jim zobak narost. Co ma Ondřiček proti Ostravakum? Tu sa, dopyče, rodi same talenty! Vadilo mi tu teš použiti někerych ostravskych hlašek, opsanych ze slovnika. Chlupy se mi zježily, bo jsem si hned vybavila Kameňak a modlila se, aby tam na mňa něhuknul Troška zpoza uhla. Jinak zatim tleskam Oskarovi. Z něho roste Pan herec, dufam, že je synek z Ostravy. Jemu to věřim, jako by se tu narodil! Zatim hodnotim *** a pul a uvidim co mi zitra nabidně dvojka. ...................................................................................................................................................................................................... Tak jo, dneska je už zítra a musím uznat, že kdyby nebylo zbytečně obsáhlé rodinné omáčky kolem, ale jen čistě okrajově a kdyby se film věnoval hlavně životu a práci horníků na Jámě Dukla, byla by to možná aj pětihvězda. A s tou ostravštinou chuj s tym. Jakmile se děj ve druhém filmu konečně přehoupl do napínavé části, která popisuje samotnou tragédii, přestala jsem dýchat a ke konci jsem cítila nejen vztek z bezmoci, ale i slzu jsem stlačila. Langoš byl tak skvělý záporák, že bych mu taku jednu liščila po pyščisku, až by brýle sbíral po place! Komančům tehdy prošlo očividně všechno! Očitá svědectví pamětníků je velké plus celého filmu. Z jejich vyprávění tuhne krev. ()

MajklCZsk 

všechny recenze uživatele

Film svou kvalitou velmi kolísá. Některé herecké výkony jsou perfektní, některé se potápí pod hlubokým průměrem. Některé proměny charakterů jsou naprosto precizní a uvěřitelné, některé dramatické oblouky jsou naopak silné WTF?!. Některé příběhové sekvence jsou špičkové a velmi silné, některé jsou pak hluché a nic nevypovídající. Naštěstí těch dobrých věcí je o něco více. Může už za to především přesah, který nový Ondříček divákům dává. Hlavně že práce stále žije. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

,,tady nejsme lidi, tady jsme čísla! '' ------ Vida, tak když se chce i my umíme točit solidní katastrofické filmy. Tenhle byl navíc poctou všem těm, kteří tam tenkrát 7.7.1961 zahynuli a jejich rodinným příslušníkům, kteří tam přišli o otce a syny. Myslím, že se docela podařilo navodit tu atmosféru šedesátých let. Já si toho vždy rád a s gustem všímám jak si autoři pohráli s detaily. Nebylo to jen vybavení domácností či dokonce obsah ledničky, ale i tehdejší móda či auta na ulicích co diváka celkem věrně přenesla zpět. Jen v jednom záběru, to když Petrova dívka opustí dům jeho rodičů a toulá se po ulici ve vzdálené křižovatce, kde už byl asi normální dnešní provoz projelo cosi bílého a dost aerodynamického což při tom záběru přes ty lehce ploutvaté moskviče a stejšny působilo úsměvně. Další co mi moc nesedlo byl hantec. Jasně, tam kde se to odehrálo se tak mluví, ale celkem by mne zajímal názor místních na tu mluvu herců, protože pro ně to může vypadat stejně legračně jako kdybych já se pokusil o rómštinu. Zaujalo to o to více, že skuteční svědci s nimiž byl ve filmu dělán rozhovor mluvili bez nářečí a to všichni. Také jsem si všiml, že ve vyhrocených momentech šel hantec stranou a všichni mluvili normálně, snad kromě Langmajera. Ne film nehaním, jen mne to zaujalo a nevím zda to byl záměr, nebo se chvilkami takto utrhlo... Pro většinu z nás co důl zná jen z obrázků filmaři celkem slušně předvedli jaká rachota to tam dole je a u mně je každej havíř co jede výtahem někam dolů aby tam hluboko v dole kdesi v chodbách kutal uhlí či cokoliv jiného je frajer. Metan, oheň,voda, vedro, prach... Jsou to borci. Ještě větší frajeři jdou důlní záchranáři, kteří dolů lezou ve chvílích když se něco podělá a každej normální člověk zdrhá nahoru na vzduch... Sám požár byl natočen velmi věrohodně a ve filmu nebyla nouze dost vypjaté momenty. O této tragédii jsem něco četl už dříve a tak je škoda, že tam nepadlo, že kdyby se nerozhodli uděsnit štoly kvůli zamezení vzduchu pro požár, mohlo až 100 horníků přežít. Ucpáním vzduchu byla většina z nich odsouzená k otravě a udušení. Jen malá část z nich uhořela. Za požár mohl skutečně dopravníkový pás, který někdo zřejmě nedopatřením nechtěně letmým dotykem spustil když končila směna. Nebyl v tom tedy záměr jak je ve filmu. Co dodat? Na konci padesátých let se plnil plán, uhlí potřeboval náš průmysl i Rusko a tak se na nějakou bezpečnost až tak nekoukalo. Hlavní byly výsledky. Po této tragédii naštěstí začali i sami soudruzi ve vedení dolů věnovat větší pozornost bezpečnosti práce. Dávám za 4 zkamenělé přesličky. * * * * ()

Galerie (107)

Zajímavosti (20)

  • Auta, která se ve filmu vyskytují, mají všechna SPZ pro město Ostrava, ačkoliv je Havířov, kde důl leží, součástí okresu Karviná. Místo OV na značkách mělo být KA. Havířov byl součástí okresu Ostrava - Město, ale jen do 1. 7. 1960, kdy nastala administrativní změna a Havířov začal patřit pod nedaleké okresní město Karviná, i když má více obyvatel. Děj se odehrává až o rok později, a tedy po této změně. (Svatopluk.Vi)
  • Scéna hospodské rvačky, kdy se horníci pustili do záchranářů, je uměleckou licencí tvůrců. Záchranáři se naopak v dolech těšili úctě, zvláště pak mezi horníky, protože věděli, že právě záchranářům možná budou v budoucnu vděční za záchranu života. (Lukin413)

Reklama

Reklama