Nikdy neříkej nikdy

O něco nudnější než oficiální bondovky s Rogerem Moorem (první hodina hrozná), ale tohle má Seana Conneryho, který je zase lepší než Roger Moore a je tak v podstatě jediným, za to však zásadním, kladem. Sebeparodie je velká a docela v pohodě. A tenhle film je důkazem, že klidně mohl Sean toho Bonda hrát až do roku 1983 a nic by se nestalo. Co nechápu, že dělali stejný příběh, jako v Thunderballu. Vtipné je ovšem to, že jak je každá bondovka úplně stejná, tak mi to vůbec nedošlo. Nikdy neříkej nikdy má taky zpětným pohledem dosud nejhvězdnější obsazení z dosavadních filmů s Bondem, i když pro dvě hvězdy to byl jeden z prvních filmů, takže je to spíš náhoda. Videohra mě potěšila. Jinak v tom filmu není nic co by stálo za zmínku, krom toho, že to vypadá o 10 let starší a že nevím, za co (krom Seanova honoráře) úplně utratili na tu dobu tolik peněz. (28.04.2021)

Když v roce 1971 končil Sean Connery s bondovskou sérií, řekl cosi ve smyslu never again... Bohužel, po dvanácti letech svůj názor změnil a vrátil se v tzv. neoficiální bondovce s příznačným názvem. On však za nízkou kvalitu tohoto filmu zodpovědný není, ba naopak, je potěchou sledovat, že i po letech má stále jiskru a šarm, byť už v teplákové soupravě zdaleka neopůsobí tak přesvědčivě jako kdysi v Thunderballu. Apropos – Thunderball. Ten za to všechno mohl. Spoluproducent snímku Kevin McClory si uvědomil, že drží práva k původnímu scénáři a rozhodl se je použít. Bohužel – ta práva byla limitována... na postavy a příběh Thunderballu. Takže Nikdy neříkej nikdy je trochu jinak převyprávěná klasika o únosu atomových bomb. Jinak a hůře. Ve střední pasáží, kde Young dokázal diváka zaujmout výtečným režijním stylem, který je pro conneryovky klíčový, se Irvin Kershner (režisér skvostu Impérium vrací úder) plácá ve zbytečnostech i bizarditách, a zejména v klasickém US akčním stylu, který se k agentovi jejího veličenstva nehodí. Prostě neumí navodit ducha pravé bondovky a to je celý problém. Samozřejmě ničemu neprospívá ani absence původního Bond theme, nahrazení roztomile konzervativního M jakýmsi otravným mladým byrokratem a tak dále a tak dále... Tentokrát měl Connery zůstat u svého nikdy víc, protože jeho bondovský epilog je na úrovni nejslabších moorovek. (15.11.2004)

Podivná (ne)bondovka. Dlouho mi unikala a musím říct, že jsem o moc nepřicházel. Sean Connery je sice v hlavní roli stále jako doma a když dojde na akci, má divák co sledovat, jenže spousta toho ostatního je zvláštní nebo vyloženě špatná. Tak třeba příběh vykradený z Thunderballu, kterému chybí jakékoliv napětí a snad i smysl. Nebo Legrandova hudba, jež Barrymu nesahá ani po kotníky. Max von Sydow mohl být dobrým Blofeldem, kdyby dostal pořádný prostor, Klaus Maria Brandauer zase coby záporák neprovádí žádná extra zvěrstva. Půlhodinu před koncem už jsem se slušně nudil, a to mě největší šok teprve čekal - ano, skok na koni, který by neprošel snad ani do té nejhloupější bondovky s Rogerem Moorem. Celkově tedy slabota, ale dobré scény se najdou (například úvod a celá ta zotavovací pasáž včetně bitky v tělocvičně). (16.01.2014)

Nikdy neříkej nikdy! Ale Sean Connery se ještě jednou pouští do své slavné role agenta 007. Každá "bondovka" má svoje kouzlo a každá se mi líbila, některá více některá méně. Nicméně to, že je Nikdy neříkej nikdy "neoficiální" bondovka to nic nemění na tom, že je skutečně z celé série nejslabší. Chápu Conneryho chuť se vrátit do té role, ale film je takový slabší remake Thunderballu. Opět se potýká s hlavou Spectre Blofeldem a tentokrát v sérii Bonda opravdu naposled. Connery má stále švih, ale chybí ta správná hudba, chybí gunbarell a nějaké lépe zapamatovatelné scény. (68 procent) (02.12.2012)

V roku 1983 prišli dve bondovky - jedna z produkcie Alberta Broccoliho a druhá z produkcie ani neviem koho. Tá prvá - Chobotnička - mala všetky prvky, ktoré by mala správna bondovka mať, a skvele som si ju vychutnal. Táto má len Seana Conneryho. A priznajme si - nebyť toho, že pár rokov ako James Bond žil, nikdy by tento film nebol dobrý. Takto je to len nevyužitá rozprávočka, v ktorej je všetkého viacej, všetko je viacej prehnané, ale neponúka nám nič nové - maximálne pohľad na stoporené bradavky Kim Basinger. Herci v pamätných úlohách sú úplne iný, ale to by mi nevadilo, problémom je, že sa hneď zmenilo ich správanie k Bondovi. A to o 360 stupňov. Netvrdím, že tu nie sú podarené momenty, ale je to len film, ktorý sa priživuje na Bondových filmoch a strašne sa tu prehráva - taká Barbara Carrera bola neskutočne nasmiech. Hold najväčší film Irvina Kershnera zostane impérium vracia úder. Aj keď po tomto mám dojem, že aj za to impérium môžme viacej ďakovať lucasovi. (30.08.2009)