Na kopci nad Brnem vyrostl počátkem třicátých let minulého století obdivuhodný dům. Mistrovské dílo modernistické architektury z betonu a oceli je dílem slavného architekta von Abta. Středobodem domu je „Skleněný pokoj“. Von Abt tuto jedinečnou stavbu navrhl pro bohatého podnikatele Viktora Landauera, jeho ženu Liesel a jejich rodinu. Skleněný pokoj se stává nejen architektonickým skvostem, ale i synonymem krásy, modernosti, otevřenosti, stejně jako symbolem nadějí mladého československého národa, symbolem budoucnosti.
Rodinný život, jaký si Liesel vysnila, prostoupený světlem a klidem průzračného prostoru, naplněný láskou a umocněný vztahem s nerozlučnou přítelkyní Hanou, však netrvá dlouho. Viktor je Žid, a Evropu čím dál víc zahaluje stín nacismu. Rodina se připravuje na odchod do exilu. Další ranou je pro Liesel bolestné zjištění, že Viktor má poměr s mladou ženou Katou, jíž jako válečné uprchlici poskytli ve svém domě azyl. Liesel se silněji upíná k Haně. Zatímco ona je ve svých citech rezervovaná, Hana je volnomyšlenkářka, která si ráda užívá všeho šťavnatého, co život přináší. A přestože Liesel cítí, že za jejich přátelstvím klíčí něco víc, brání se dát tomu průchod. V panice a zmatku, které provázejí německou invazi, Landauerovi za dramatických okolností prchají z Československa. Vila však zůstává a její příběh pokračuje.
Hana a její manžel Oskar, právník Landauerových se rozhodli zůstat v Brně. Díky poměru s německým konstruktérem Stahlem se před Hanou otevře možnost návratu do magického Skleněného pokoje a ona oživuje vzpomínky na Liesel a předválečnou dobu plnou nadějí. Nucené odloučení jakoby posilovalo jejich vzájemné city. Obě ženy si píší bez toho, aby se dočkaly odpovědí a dozvěděly se, jaký je osud té druhé. Po válce je vila zničená, okna rozmetala bomba. Naděje, kterou Skleněný pokoj symbolizuje, však zůstává.(Bioscop)
V kinech
od:
pakobylka
Sugestivní, nicméně tendenční a podbízivé útržky, které si hrají na syrovou realitu. Drží pohromadě dílem silou vůle a dílem zásluhou hlavních protagonistů, nicméně nedokážou odvyprávět příběh tak, aby z něj nezbyly právě jen ty útržky, zmítané vírem událostí, pro něž byly dávno zhotovené a nadepsané odpovídající škatulky.(28.5.2020)
kajas
Historie funkcionalistické vily Tugendhat na pozadí velkého milostného dramatu? Ale kdeže. Film je plný tak akorát teatrálních gest zahraničních hereček (Carice je fajn ve "Hře o trůny", ale tady jsem toho jejího jediného bezemočního výrazu měla brzy plné zuby), zvláštního střihu a nesmyslných skoků v čase, které někdy znamenají devět měsíců a jindy deset let. Scénář opravdu není dobře napsaný, motivace a vztahy mezi postavami jsou naznačeny jen velmi letmo. Pochválit lze snad jenom výpravu (aspoň na něčem je ten rozpočet vidět) a výkony českých herců ve vedlejších rolích - Dobrý, Roden (ano, sice je na plakátu, ale ve filmu reálně stráví asi deset minut). Režisér Ševčík a jeho tým si jsou určitě jistí, že natočili geniální snímek (aspoň tak na mě působí jejich prezentace), já ale upřímně doufám, že příští rok na předávání Lvů ostrouhají. Velké zklamání.(16.3.2019)
Lukrecie
Naprosto výborné a troufám si říct, že za mě geniální film. Výborný scénář i režie, inteligentní, na úrovni, pravdivý, autentický, hercům vše věřím, dramatický, věrohodný - krásně vykresluje několik etap naší historie - první republika, 2. světová válka, komunismus až po chvilkové uvolnění v roce 68 a pak opět studená sprcha.... Film určitě potřebuju vidět ještě jednou, velmi profesionální zpracování, ze scény s letadlem mě mrazilo po celém těle. Krásné přirozené intimní scény (např. korále super zachycený detail okamžiku) a oceňuji, že tyto scény nebyly laciné jako je to u většiny dnešních filmů, uvěřitelná lidskost, hloubka. Mrzí mě absolutně neadekvátní a nezasloužené podhodnocení zde a přeji filmu, když není pochopen doma, jak to již občas v zemi české chodívá (ostatně celkem vtipné, že ve filmu je to také ukázáno :), ať má alespoň úspěch v zahraničí! Děkuji za tento jedinečný filmový zážitek a skvost. Film natočený s láskou i vášní a je to na něm vidět. :) ;) (Abych jen nechválila. Chybělo mi tam, že jsme se nedozvěděli, co se stalo s dcerou Liesel. Mluvila tam ke konci jen o manželovi....a dcera se jakoby vytratila bez jediné zmínky. A ještě jedna velká výtka. Po scéně, kdy se Hana ukrývá před vojáky, kteří rozkopnou dveře. Tak v kině bylo na pár vteřin černé plátno. :( Nevím, zda chyba na straně promítače či ostrý střih.... ) Velmi by filmu slušelo nějaké ocenění a ne jedno! Když ne v ČR, tak jistojistě v zahraničí.(15.7.2019)
Malarkey
No tak co, i režisér z Hollywoodu se občas sekne. Tak proč se nemůže seknout Julius Ševčík. Přitom ale zrovna v případě Skleněného pokoje je to velká škoda. Měl skvělý námět, měl perfektní herecký výběr z Evropy, hlavně tedy Carice van Houten měla asi nejlepší postavu celkově (když teda nepočítám v rámci českých želízek Karla Rodena v roli architekta). Ale co naplat, když ve filmu neexistuje nejen děj, ale ani časový horizont událostí. Navíc střih se tady taky asi učil nějakej učedník. Moment, kdy do domu vtrhne Gestapo a ze scény je cítit napětí střihač utne během vteřiny, aby následovala nečekaně pomalá scéna, u které mi trvalo chvíli, než jsem pochopil, že už jsme v době komunismu. A tak je to celou dobu. Navíc poetika je fajn věc, ale v případě filmu, od kterého chcete znát něco víc o vile Tugendhat, asi úplně nepatří. Nedozvěděl jsem se bohužel lautr nic. Na filmu je znát, že chtěl být natočen dobře, ale konstelace hvězd mu nepřála. Bohužel. Docela jsem se na něj těšil. Myslím si, že kvalitních námětů v Česku zase tolik nemáme, abychom je museli takhle kurvit.(3.9.2020)
eLeR
Ako čitateľka literárnej predlohy som z kina odchádzala naozaj sklamaná. Je mi jasné, že 400 strán do 100 minút nenarveš ... chýbali tam celé príbehy, dosť vecí bolo pozmenených ... to všetko chápem. Mne to ale prišlo celé emočne a pocitovo prázdne, väzby medzi jednotlivými postavami povrchné, chýbala mi atmosféra a sila hlavnej postavy, t. j. sklenenej izby. Kamera, výprava a kostýmy na výbornú, herecky tiež celkom slušné. A ja sa pýtam: Čo na to Mawer?(20.3.2019)