Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Kony95
    ***

    Vyčpělé tři hvězdy. Technicky dobře zvládnuté, ale nepřekvapivé a nedůmyslné melodrama, které je příliš zkratkovité a neživotné. Film se snaží o příliš Hollywoodský styl, přitom mu schází to hlavní - autentičnost. Až na pár neoriginálních vyjímek i emocionálně chladné a toporné (nejvíce patrné v nefunkční, expoziční scéně se zasebevražděnou, inženýrovou manželkou). Herci hrají velmi naaranžovaně, jako bych při jejich hraní slyšel režisérovy povely. Některé postavy vyloženě zbytečné nebo naprosto nevyužité. Třetí hvězda v hodnocení náleží samotné vile a závěrečné scéně, která se ale nepříliš pojí s tím, co jí předchází. Zadaptovaná látka by si zasloužila nějakou HBO nebo Netflix minisérii, jelikož jako ani ne dvou hodinový film funguje pouze povrchně a nevyužívá svůj potenciál.(14.3.2019)

  • Big Bear
    ****

    Knihu jsem nečetl a tak nepolíben ničím, jen znalostí toho o jaký objekt s jedná jsem se včera podíval na tento film. Už od prvních záběrů mne zaujala hudba a nádherná až Malickovská kamera dávající důraz na detaily. Obě seveřanky mi svými obličeji zprvu nějak nevyhovovaly a chvilku mi trvalo, než mi jejich obličeje sedly. Film ve fiktivní rovině pojednává o samotném vzniku vily i o jejích obyvatelích napříč divokým dvacátým stoletím. Našim československým dvacátým stoletím. Stoletím první republiky (idealizované, protože ne každý byl pan továrník a bydlel ve vile), stoletím nacismu a druhé světové války, stoletím poválečných zmatků, stoletím nástupem komunismu, brutálními padesátými léty a uvolněným nádechem v letech šedesátých, stoletím ruské okupace v roce 1968 ... Stoletím, kdy se v zámcích chovali vepři, skladovala zemědělská technika a kdy se nechaly zchátrat objekty nedozírné umělecké hodnoty. Vila Tugendhat toto století naštěstí přežila, byť i ona si prošla tím vším a leckdy měla namále. Co říci k příběhu a samotným lidem ať už skutečným či filmovým? Myslím, že přes všechna příkoří dopadli ještě dobře. Ne každý měl možnost prchnout před hnědým morem a dočkat válku v pohodlí neutrální země. Většina našich Židů skončila v Terezíně a pak kdesi v Polsku, kde končily železniční tratě u vysokých komínů krematorií. Ani pro ty šťastné to ovšem nic nemění na bolesti s jako dotyční vzpomínali na vysněný dům tam za hranicí z ostnatého drátu a jak musel bolet návrat při deroucích se vzpomínkách na ty slunečné dny pohody před válkou, než se všechno zhroutilo. Vyprávění příběhu samotného mi úplně nesedlo. Jsou tam necitlivé střihy mezi jednotlivými klíčovými etapami děje tak jak šly dějinné události. Jako by někdo vyprávěl své dávné vzpomínky a pamatoval si jen významné úseky, vyhrocené okamžiky... Sledujeme hrdinku jak je schovaná před ,,osvobozujícími'' Rudoarmějci ve skříni a střih, jsme v padesátých letech... Jenže tenhle film je spíše o pocitech. Není to rodinná sága ani historický film... Je zvláštně melancholický, lehce smutný a zase mně u něj napadlo jak se tenkrát ve třicátých letech mohlo žít krásně kdyby se v Německu nedostal k moci ten knírkatý malíř. A jak se nám mohlo žít krásně dál, bez války, komunismu, morálního úpadku národa... Vila Tugendhat byla nákladně zrekonstruována a dnes se skví zase ve své téměř původní kráse. Morální stav tohoto národa se ani po 30 letech svobody doposud zrekonstruovat a obnovit nepodařilo... Dávám za 4 výkresy Me - 262 a divím se podhodnocení tohoto zajímavého filmu. * * * * *(27.11.2019)

  • Lukrecie
    ****

    Naprosto výborné a troufám si říct, že za mě geniální film. Výborný scénář i režie, inteligentní, na úrovni, pravdivý, autentický, hercům vše věřím, dramatický, věrohodný - krásně vykresluje několik etap naší historie - první republika, 2. světová válka, komunismus až po chvilkové uvolnění v roce 68 a pak opět studená sprcha.... Film určitě potřebuju vidět ještě jednou, velmi profesionální zpracování, ze scény s letadlem mě mrazilo po celém těle. Krásné přirozené intimní scény (např. korále super zachycený detail okamžiku) a oceňuji, že tyto scény nebyly laciné jako je to u většiny dnešních filmů, uvěřitelná lidskost, hloubka. Mrzí mě absolutně neadekvátní a nezasloužené podhodnocení zde a přeji filmu, když není pochopen doma, jak to již občas v zemi české chodívá (ostatně celkem vtipné, že ve filmu je to také ukázáno :), ať má alespoň úspěch v zahraničí! Děkuji za tento jedinečný filmový zážitek a skvost. Film natočený s láskou i vášní a je to na něm vidět. :) ;) (Abych jen nechválila. Chybělo mi tam, že jsme se nedozvěděli, co se stalo s dcerou Liesel. Mluvila tam ke konci jen o manželovi....a dcera se jakoby vytratila bez jediné zmínky. A ještě jedna velká výtka. Po scéně, kdy se Hana ukrývá před vojáky, kteří rozkopnou dveře. Tak v kině bylo na pár vteřin černé plátno. :( Nevím, zda chyba na straně promítače či ostrý střih.... ) Velmi by filmu slušelo nějaké ocenění a ne jedno! Když ne v ČR, tak jistojistě v zahraničí.(15.7.2019)

  • Johnny.ARN
    **

    Dva dôvody, prečo má zmysel vidieť tento film. Neviete absolútne nič nejakom dome a .... tak vlastne iba jeden. Teda pokial nieste lezba čo to tají a za 40 rokov nezostarnete ani o vrásku alebo mladý režisée, čo nevie čo s peniazmi a časom a vyberie síce zaujímavú tému ale podajú ju tak, že sa chcete ubodať plastovým nožíkom. Slabulinké 2 z 5(13.1.2020)

  • Skrk
    *

    Mawerova předloha je průměrné dílo, ale Ševčíkovo adaptace je ještě o několik levelů níže. Už dlouho jsem neviděl tak nekvalitní zpracování, kde se divák dívá na zkratky, rychlé nesmyslné vyprávění a vlastně to ani nedává moc smysl. Ale důležité je, že tak polovinu knihy vyškrtali a přidali si přehršel svých vymyšlených scén. Režíroval to vůbec Ševčík? Příšerný úsměvný film, do něhož Carice van Houten zabloudila, nebo si to celé nedovedu vysvětlit.(28.10.2019)

  • - Pro roli Liesel bylo třeba najít představitelku, která by byla od Carice van Houten typově odlišná, ale zároveň aby spolu obě herečky souzněly. Díky holandské castingové režisérce dostali producent s režisérem tip na Švédku Hannu Alström. „Režisér Julius Ševčík se s Hannou potkal v Los Angeles, mluvili spolu o příběhu i o roli a hned mi volal, že ona je ta pravá Liesel a jinou nechce,“ doplnil Biermann. [Zdroj: super.cz] (Duoscop)

  • - Carice van Houten (Hana) producent filmu Rudolf Biermann kontaktoval poté, co na Filmovém festivalu v Cannes potkal kamaráda, jehož nová manažerka zastupovala právě i ji. Kvůli jejímu těhotenství spolu komunikovali přes Skype. (JoranProvenzano)

  • - Na začátku je několik scén v autě s volantem vlevo a jízdou vpravo, jak je tomu dnes, nicméně až do roku 1939 se v ČSR jezdilo vlevo. (Yvettka)