Režie:
Julius ŠevčíkScénář:
Andrew ShawKamera:
Martin ŠtrbaHrají:
Carice van Houten, Hanna Alström, Claes Bang, Karel Roden, Roland Møller, Alexandra Borbély, Karel Dobrý, Martin Hofmann, Vladimír Polívka, Cyril Dobrý (více)Obsahy(1)
Na kopci nad Brnem vyrostl počátkem třicátých let minulého století obdivuhodný dům. Mistrovské dílo modernistické architektury z betonu a oceli je dílem slavného architekta von Abta. Středobodem domu je „Skleněný pokoj“. Von Abt tuto jedinečnou stavbu navrhl pro bohatého podnikatele Viktora Landauera, jeho ženu Liesel a jejich rodinu. Skleněný pokoj se stává nejen architektonickým skvostem, ale i synonymem krásy, modernosti, otevřenosti, stejně jako symbolem nadějí mladého československého národa, symbolem budoucnosti... Rodinný život, jaký si Liesel vysnila, prostoupený světlem a klidem průzračného prostoru, naplněný láskou a umocněný vztahem s nerozlučnou přítelkyní Hanou, však netrvá dlouho. Viktor je Žid, a Evropu čím dál víc zahaluje stín nacismu. Rodina se připravuje na odchod do exilu. Další ranou je pro Liesel bolestné zjištění, že Viktor má poměr s mladou ženou Katou, jíž jako válečné uprchlici poskytli ve svém domě azyl. Liesel se silněji upíná k Haně. Zatímco ona je ve svých citech rezervovaná, Hana je volnomyšlenkářka, která si ráda užívá všeho šťavnatého, co život přináší. A přestože Liesel cítí, že za jejich přátelstvím klíčí něco víc, brání se dát tomu průchod. V panice a zmatku, které provázejí německou invazi, Landauerovi za dramatických okolností prchají z Československa. Vila však zůstává a její příběh pokračuje. Hana a její manžel Oskar, právník Landauerových se rozhodli zůstat v Brně. Díky poměru s německým konstruktérem Stahlem se před Hanou otevře možnost návratu do magického Skleněného pokoje a ona oživuje vzpomínky na Liesel a předválečnou dobu plnou nadějí. Nucené odloučení jakoby posilovalo jejich vzájemné city. Obě ženy si píší bez toho, aby se dočkaly odpovědí a dozvěděly se, jaký je osud té druhé. Po válce je vila zničená, okna rozmetala bomba. Naděje, kterou Skleněný pokoj symbolizuje, však zůstává. (Bioscop)
(více)Videa (4)
Recenze (239)
Roden sa hrá stále na sexoša, pritom s knírkom a vráskami môže zapôsobiť len na miestnej geriatrii. Tradičný "herecký" výkon van Houten sa samozrejme opäť konal, veď kvôli inému ju ani nevolali. Psychické choroby a sexuálne úchylky tu zastreli slovom "voľnomyšlienkárstvo". Nudné spracovanie a dokola opakovaná téma, ktorá už stráca na nápaditosti. ()
Historie funkcionalistické vily Tugendhat na pozadí velkého milostného dramatu? Ale kdeže. Film je plný tak akorát teatrálních gest zahraničních hereček (Carice je fajn ve "Hře o trůny", ale tady jsem toho jejího jediného bezemočního výrazu měla brzy plné zuby), zvláštního střihu a nesmyslných skoků v čase, které někdy znamenají devět měsíců a jindy deset let. Scénář opravdu není dobře napsaný, motivace a vztahy mezi postavami jsou naznačeny jen velmi letmo. Pochválit lze snad jenom výpravu (aspoň na něčem je ten rozpočet vidět) a výkony českých herců ve vedlejších rolích - Dobrý, Roden (ano, sice je na plakátu, ale ve filmu reálně stráví asi deset minut). Režisér Ševčík a jeho tým si jsou určitě jistí, že natočili geniální snímek (aspoň tak na mě působí jejich prezentace), já ale upřímně doufám, že příští rok na předávání Lvů ostrouhají. Velké zklamání. ()
Stal jsem se svědkem dilatace času, aniž by se svět okolo přiblížil rychlosti světla či trávil čas v silném gravitačním poli. Ta hodina a něco přes půl subjektivně trvaly asi tak desetinásobek času. Takže na jednu stranu tvůrci dosáhli fyzikálně pozoruhodného jevu, zato ovšem na poli uměleckém jde o ubohost, ze kteréžto úrovně tento mezinárodní píč nevylízaly ani Hanna Alström a Carice van Houten. ()
Vám se to nelíbilo? To je škoda. Mně se Skleněný pokoj líbil moc. Je pravda, že předlohu jsem nečetla, takže v tomto kontextu nemohu soudit, ale jinak jsem spokojená. Miluji kameru Martina Štrby, okouzlila mě výprava, kostýmy, hudba, obsazení, herecké výkony, příběh rovněž. Nepohoršovalo mě zdánlivě pomalé tempo, ani velké posuny v čase... Je pravda, že film bych asi nedoporučila každému, chápu, že lidé mívají zálibu v jiném typu filmů, ale sama za sebe říkám, že se jedná o velmi krásný film. Jediná výtka, taková prkotina, poslední, doslova překrásný záběr bych nechala aspoň o deset vteřin delší. Rychlé utnutí mi vadilo, přestože tuším úmysl. Za to je ta srážka. Však nevylučuji, že hodnocení časem zvednu na plnou palbu. ()
Co na tenhle film vlastně říct.. Klasickej českej průměrnej film (jako většina dnešních českejch filmů), kterej není ani špatnej ani dobrej, prostě takovej střed, na kterej se dá dívat, ale po druhý už si ho určitě nepustíte. Ve filmu se podstatnou část v podstatě nic neděje a většinu filmu zabírá jednoduchá a nudná zápletka z každýho druhýho rádoby napínavýho dramatu typu "manžel mě podvádí", co se snaží zapůsobit na city, ale moc se mu to nedaří. Po celou dobu k tomu slyšíte českej dabing a vidíte český herecký výkony (no co si budem povídat, ty stojí docela za hovno). Krom toho konec je snad nejmíň uspokojivá věc na světě. Nevím jestli má režisér nějakou úchylku na 70ti letý lesby, ale díky ne, když budu chtít koukat na péčko se starejma seschlejma ženskejma pustim si Pornhub. Krom toho musím ale uznat, že kamera a celkově vizuál se povedl a film byl místy zajímavej. Hodnocení: 5,5/10 ()
Galerie (78)
Zajímavosti (20)
- Film Skleněný pokoj se natáčel přímo ve vile Tugendhat. Film se natáčel 33 dní. (ČSFD)
- Herečka Carice van Houten bydlela se svým synem a chůvou v pronajatém novém apartmánu ani ne 50 metrů od vily Tugendhat a přesto měla vlastní karavan. [Zdroj: iDnes.cz] (rakovnik)
- Při natáčení ve vile Tugendhat se musela dodržovat veškerá opatření, aby nebyla památka poškozena. Filmaři museli na podlahu Skleněného pokoje vily položit nové barevně identické lino, aby se původní nepoškodilo, byly postaveny falešné příčky. I tak musel celý štáb nosit po dobu natáčení návleky. Každý člen štábu byl označen páskou a celý objekt hlídala ostraha. [Zdroj: super.cz] (Duoscop)
Reklama