Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na kopci nad Brnem vyrostl počátkem třicátých let minulého století obdivuhodný dům. Mistrovské dílo modernistické architektury z betonu a oceli je dílem slavného architekta von Abta. Středobodem domu je „Skleněný pokoj“. Von Abt tuto jedinečnou stavbu navrhl pro bohatého podnikatele Viktora Landauera, jeho ženu Liesel a jejich rodinu. Skleněný pokoj se stává nejen architektonickým skvostem, ale i synonymem krásy, modernosti, otevřenosti, stejně jako symbolem nadějí mladého československého národa, symbolem budoucnosti... Rodinný život, jaký si Liesel vysnila, prostoupený světlem a klidem průzračného prostoru, naplněný láskou a umocněný vztahem s nerozlučnou přítelkyní Hanou, však netrvá dlouho. Viktor je Žid, a Evropu čím dál víc zahaluje stín nacismu. Rodina se připravuje na odchod do exilu. Další ranou je pro Liesel bolestné zjištění, že Viktor má poměr s mladou ženou Katou, jíž jako válečné uprchlici poskytli ve svém domě azyl. Liesel se silněji upíná k Haně. Zatímco ona je ve svých citech rezervovaná, Hana je volnomyšlenkářka, která si ráda užívá všeho šťavnatého, co život přináší. A přestože Liesel cítí, že za jejich přátelstvím klíčí něco víc, brání se dát tomu průchod. V panice a zmatku, které provázejí německou invazi, Landauerovi za dramatických okolností prchají z Československa. Vila však zůstává a její příběh pokračuje. Hana a její manžel Oskar, právník Landauerových se rozhodli zůstat v Brně. Díky poměru s německým konstruktérem Stahlem se před Hanou otevře možnost návratu do magického Skleněného pokoje a ona oživuje vzpomínky na Liesel a předválečnou dobu plnou nadějí. Nucené odloučení jakoby posilovalo jejich vzájemné city. Obě ženy si píší bez toho, aby se dočkaly odpovědí a dozvěděly se, jaký je osud té druhé. Po válce je vila zničená, okna rozmetala bomba. Naděje, kterou Skleněný pokoj symbolizuje, však zůstává. (Bioscop)

(více)

Videa (4)

Trailer 3

Recenze (239)

blackrain 

všechny recenze uživatele

Zvláštní dům, je v něm něco chladného a odtažitého a zároveň něco fascinujícího a přitažlivého, co se člověku vreje pod kůži a uchvátí ho. Ten dům je tu ale pouze jako kulisa, kterou kráčely dějiny. Ty semlely Liesl a Hanu. Jejich příběh sledujeme. Mě se to líbilo, proto nemám co bych měla vytknout. Ta onyxová stěna mě dostala. Koukala jsem s otevřenou pusou, až mi málem čelist vypadla z pantu. Atmosféra filmu neměla chybu a hudební doprovod ji krásně dotvořil. ()

Martrix 

všechny recenze uživatele

Doufal jsem, že jdu na příběh o niterných pocitech dvou žen v průběhu několika desítek let, propletený s osudy vily Tugendhat. Víc jsem si nezjišťoval, knihu jsem nečetl, očekávání jsem vlastně neměl žádná. Přesto jsem byl rozčarovaný, protože osudy obou žen, resp. jejich vztah byly podány velmi chladně, jakoby se tvůrci rozhodli divákovi nic neusnadnit a spoléhali na to, že si cestu k oběma hrdinkám najde jen na základě silné empatie. Než si to uvědomíte, než vám dojde, že se nic nerozjede, že je to Ševčíkův způsob, jak chce tento příběh vyprávět, uplyne dobrá hodina. A tak vás bude o to víc zajímat osud oné vily, která se tady jmenuje z nějakého důvodu jinak, stejně jako její architekt. Přestože byla práce s kamerou působivá a vše bylo jaksi opulentně nablýskané a snímané s uměleckým lookem (s tím ovšem vůbec nekorespondovalo, že zvuk byl místy otřesný a jen podtrhoval strojové dialogy), v této pasáži jsem se docela nudil. To vše by se asi dalo pominout, nebýt druhé poloviny filmu, ve které byly jak obě hrdinky, tak vila protaženy historickými událostmi cca 30-ti let. Asi nemá cenu zmiňovat, že nejdelší zastavení se konalo v době války. Následoval rok 1968 a přiznám se, že už ani nevím, kdy a jak to vše skončilo. Lví podíl na tom má i fakt, že se hrdinky za těch 30 let fyzicky skoro vůbec nezměnily. Nejsem Skleněným pokojem vysloveně zklamaný, jen mě prostě neoslovil. Je studený a okázale velký, drahý, zahraniční...ale přitom velmi neosobní. PS: jako rodilého Brňáka mě zarazilo, že město Brno přispělo 4,3 miliony korun a ve filmu není ani zmínky o tom, že se vila nachází v Brně. Navíc bylo změněno jméno architekta i majitele, takže nezazní ani jméno vily. Pokud čekáte, že z vily Tugendhat něco víc uvidíte, budete zklamaní. To PR, které si tvůrci skrze ni i knihu udělali, je velmi klamavé. ()

Reklama

salalala 

všechny recenze uživatele

Obrovské zklamání, i když divák nic nečeká. Ševčík od začátku nedokáže ničím zaujmout, strašlivě rychle chvátá dopředu, do děje nijak neuvede a chybí mu i dobová datace, která neznalému divákovi absolutně znemožňuje orientaci. Relativně krátká stopáž se v tomto případě ukazuje jako nesmyslná, protože divák nemá šanci proniknout do nïtra postav, jakkoli se s nimi sbížit nebo si k nim vytvořit nějaký emocionální vztah. Příběh samotný tu de facto neexistuje a zbyla z něj jen jakási plochá snaha o melodrama, které ale moc nefunguje. Hodně věcí se tu vůbec nevysvětlí a o nějaké hlubší motivaci postav nemůže být ani řeč. Výborné evropské herecké obsazení je moc fajn, jenže většina v něm nemá co hrát a za zmínku tak stojí snad jen Carice van Houten a možná ještě Hanna Alström, jinak opravdu nezaujme vůbec nikdo, protože k tomu nedostane prostor. Ani vizuálně se nekoná žádné opulentní představení a Ševčík je překvapivě umírněný a vyniká pouze netradičním stylem snímání, v rámci možností krásnou kamerou a zdařilou hudbou, což je trochu málo. Skleněný pokoj je nepochybně ambiciózní počin, jenže svůj potenciál ani zdaleka nevyužil a výsledná podoba je jen zoufale prázdným a nudným melodramatem, které nám o době a vile Tugendhat neřekne vůbec nic. 40 % ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Nevím, jestli byl úplně dobrý nápad na to chodit bezprostředně po dočtení Mawerovy stejnojmenné předlohy - tomu srovnání se člověk samozřejmě neubrání a Ševčíkova adaptace z něj moc dobře nevychází. Ještě v pohodě mi přijde, že se z (v českém vydání téměř 400 stránkového) románu spousta látky vypustila, to by samozřejmě ani jinak nešlo (ve filmu tak například zcela chybí Viktorovy cesty do Vídně za Katou). Ale mnohem horší mi přijde, že v tom filmu není skoro nic, co bylo na tom románu zajímavého, téměř u všech filmových postav chybí jakákoli charakteristika, v podstatě nic o nich nevíme (kromě toho, kdo s kým spí), a ten film strašně chvátá kupředu, aniž by se tam vlastně stalo něco doopravdy zajímavého, co by člověka - neznalého knihy - nějak dokázalo zaujmout - filmů o manželství a nevěře jako takových jsou mraky, a kdyby zde nebyla ta vila Tugendhat, tak už by to z průměru nevytáhlo asi nic (i když i ta zde hraje veskrze jen druhé housle, snad s výjimkou finálního záběru na onyxovou stěnu, který mi zde ale přišel veskrze nepatřičný). Jak jsem se na ten film těšil, o to víc mě zklamal, člověka nalákají z plakátu na Rodena, a on se tam pak mihne sotva v pár scénách, a celkově mi přišlo, že ten film je jedna velká přeartovaná nuda, jen takové hezké obrázky (film má skutečně nádhernou kameru), ale obsahově je to velká bída, sledovat je to dost úmorné, a ten příšerný gerontolesbický konec v předvečer srpna 68, který v knize samozřejmě nebyl, tomu jen nasadil korunu! Takhle stupidně překroutit Mawera, že jim není hanba... V tomto ohledu se nedivím lidem, kteří tomu dali mnohem míň hvězd než já, ten film je opravdu špatný. Já nakonec přece jen hodnotím 3 hvězdami, protože mě hodně nadchlo obsazení hlavních rolí - všichni zahraniční herci se do svých rolí dokonale typově hodí, a film mě po této stránce hodně potěšil (s výjimkou Alexandry Borbély - její obsazení do role Katy je tragický omyl). Nepochopil jsem ale, proč byl celý film anglicky (s českými titulky), a na konci náhle na plátně vyskočil český titul "Skleněný pokoj" (po němž následovaly - opět české - závěrečné titulky) - tak když už to chtějí mít "světové", proč neudělají i ty titulky anglicky přece... nechápu, jako ostatně víc věcí na tom filmu. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Po filmařské stránce dobré, ale co pak ten zbytek? Stejně jako většina českých filmů to nemá žádný pořádný příběh a jde zde jen o vztahy mezi lidmi, které jsou mimochodem strašně nezajímavé. Vyprávěné je to ploše, bezemočně a místy docela zkratkovitě. Do toho je zde přidané současné moderní téma homosexuality, které je v dnešní době už snad v každém druhém filmu. Celý ten film je příšerně nadabovaný, díky čemuž vůbec nemůžu ohodnotit herecký výkony, jelikož ten dabing je spolehlivě zabil. Vilu sotva uvidíme, ale to je mi tak nějak jedno, jelikož slávu a oblibu téhle budovy nechápu. Když pojedu do Dejvic, uvidím hromadu podobných vil. V Brně je mnohem víc krásnějších památek, ale o jejich historii se evidentně žádný film nenatočí (myslím fakt film - NE dokument). A pokud se to snažilo být umělečtější, jakože jo, měl Ševčík hodně ubrat na hudbě, pořád se opakovala a byla tam tak často, že mi začala lézt na nervy. Prostě další český film, na který si za pár let málokdo vůbec vzpomene, ovšem tenhle takhle skončí právoplatně. Jak vidím, tak rok 2019 je pro české filmy ještě horší než obvykle, aspoň jsem teda zatím neviděl z našich končin nic pořádného. Tohle je sotva na 2* ()

Galerie (78)

Zajímavosti (20)

  • Film pojednává o období od konce 20. let až do roku 1968. (tommahol)
  • Vila Tugendhat je jediná pamiatka modernej architektúry v Českej republike zapísaná v Zozname svetového kultúrneho dedičstva UNESCO. (krasomama)

Související novinky

S Kreativní Evropou na festival do Cannes

S Kreativní Evropou na festival do Cannes

06.03.2019

Program Kreativní Evropa letos v lednu již po třetí vyhlásil celoevropskou soutěž s názvem #euFilmContest, v níž si filmoví nadšenci mohou otestovat své znalosti současného evropského filmu. Deset… (více)

Reklama

Reklama