Sklenená izba
The Glass Room
The Affair
Režie:
Julius ŠevčíkScénář:
Andrew ShawKamera:
Martin ŠtrbaHrají:
Carice van Houten, Hanna Alström, Claes Bang, Karel Roden, Roland Møller, Alexandra Borbély, Karel Dobrý, Martin Hofmann, Vladimír Polívka, Cyril Dobrý (více)Obsahy(1)
Na kopci nad Brnem vyrostl počátkem třicátých let minulého století obdivuhodný dům. Mistrovské dílo modernistické architektury z betonu a oceli je dílem slavného architekta von Abta. Středobodem domu je „Skleněný pokoj“. Von Abt tuto jedinečnou stavbu navrhl pro bohatého podnikatele Viktora Landauera, jeho ženu Liesel a jejich rodinu. Skleněný pokoj se stává nejen architektonickým skvostem, ale i synonymem krásy, modernosti, otevřenosti, stejně jako symbolem nadějí mladého československého národa, symbolem budoucnosti... Rodinný život, jaký si Liesel vysnila, prostoupený světlem a klidem průzračného prostoru, naplněný láskou a umocněný vztahem s nerozlučnou přítelkyní Hanou, však netrvá dlouho. Viktor je Žid, a Evropu čím dál víc zahaluje stín nacismu. Rodina se připravuje na odchod do exilu. Další ranou je pro Liesel bolestné zjištění, že Viktor má poměr s mladou ženou Katou, jíž jako válečné uprchlici poskytli ve svém domě azyl. Liesel se silněji upíná k Haně. Zatímco ona je ve svých citech rezervovaná, Hana je volnomyšlenkářka, která si ráda užívá všeho šťavnatého, co život přináší. A přestože Liesel cítí, že za jejich přátelstvím klíčí něco víc, brání se dát tomu průchod. V panice a zmatku, které provázejí německou invazi, Landauerovi za dramatických okolností prchají z Československa. Vila však zůstává a její příběh pokračuje. Hana a její manžel Oskar, právník Landauerových se rozhodli zůstat v Brně. Díky poměru s německým konstruktérem Stahlem se před Hanou otevře možnost návratu do magického Skleněného pokoje a ona oživuje vzpomínky na Liesel a předválečnou dobu plnou nadějí. Nucené odloučení jakoby posilovalo jejich vzájemné city. Obě ženy si píší bez toho, aby se dočkaly odpovědí a dozvěděly se, jaký je osud té druhé. Po válce je vila zničená, okna rozmetala bomba. Naděje, kterou Skleněný pokoj symbolizuje, však zůstává. (Bioscop)
(více)Recenze (239)
Odhodlávala jsem se poměrně dlouho se na film podívat, kvůli špatnému hodnocení. Nakonec byl asi ten správný čas. Ale asi jako mnozí zde, mě film zklamal. Čekala jsem něco víc, něco víc o skleněném domu, něco víc o "kamarádském" vztahu. Čekala jsem strhující příběh, protnutý válečným obdobím, ale nekonalo se z toho prakticky nic a přitom to mělo fakt dobrý potenciál. Když už scéna nabírala něco, u čeho by člověk možná přestal i dýchat, tak najednou - střih a bylo po všem, ale pro boha, proč? Fakt škoda. Dávám tři hvězdy. Za hudbu, za skvělé herecké obsazení, (protože Carice <3 ) a třetí malinkou za fajn myšlenku, i když nebyla dotažená. ()
Dějová linka je naprosto chaotická a nelogická, a toho, kdo dělal zvuk jsem fakt nepochopil.. Z toho filmu šlo vytěžit tolik... no nepodařilo se. ()
Předlohu jsem nečetl, nicméně film nefunguje. Je značně zmatečný. Odtažitý, ani ten výhled z okna se mu (reziserovi) nepovedl. Snad budou mit přiště příležitost ti, kteři umějí ()
Když máte k dispozici takovýto barák a šikovného kameramana, můžete mít sebeblbější scénář a bude se na to dát dívat. Jednou. ()
Jak lituju ztraceného času .... nechci používat vulgární výrazy, ale tohle je bohužel absolutní zhovadilost, nevím jestli je to podle skutečnosti, nebo ne, pokud ano, o to je to horší. ()
Včera jsem dočetl knihu Simona Mawera Skleněný pokoj, která byla předlohou filmu. S knihy jsem byl tak nadšen, že jsem se dnes těšil na shlédnutí filmu. Mělo mně být jasné, že vměstnat rozsáhlou knihu do 104 minut (včetně titulků) bude vyžadovat mnoho kompromisů, ale byl jsem zklamán jak velmi byl děj zploštěn, osekán a zjednodušen. To je však úděl těch, co přečtou knihu a spoléhají na to, že filmař použije knihu jako scénář, což však samozřejmě nelze. Kdo zná dějiny Československa, může se v ději a v tom co nastává ve filmu orientovat, ale pro ostatní to musí vyvolávat zmatek a nepochopení. Tvůrci filmu toho chtěli tolik říct, ale když viděli, že to nestihnou do díla vměstnat, scény zkrátili což pochopení děje moc nepřidalo. Zaujalo mě také, že v knize je přes polovinu stran věnováno předválečnému období, třetinu válečnému a na poválečnou dobu připadá jen výrazně menší zbytek. Film je rozdělen na téměř stejně dlouhé třetiny a tak se vykreslení a vztahu postav věnovalo tak málo prostoru, že jsem měl dojem, že neznalí divák nemůže souvislosti pochopit. Chápu tak ale, že zbylo více času na pro našince populární scény o StB a špatných komunistech. ()
To by jeden neřekl, jak se celkem solidní knižní předloha dá zcela vykuchat a zničit, navíc s vynecháním klíčových scén. Bravo. ()
Jako vazne? To tocil patnactilej panic, co si neco nacetl o historii? ()
Zahozená příležitost, rozervané, nudné dílko, hraje si to na óbr film, kterým však není. Nic, co bych mohl pochválit. Škoda, moc jsem se těšil. Víc jak 49 % dát bohužel nemůžu. ()
Námět to byl určitě velmi dobrý, ale ta realizace je velmi nepodařená. Působí to zmateně a to množství cizích nadabovaných herců a hereček tomu určitě na srozumitelnosti nepřidalo. Přitom vina herců a hereček to určitě není, ti jsou skvělí, ale film je opravdu nepovedený. ()
Jedno velké nic ()
Související novinky
S Kreativní Evropou na festival do Cannes
Program Kreativní Evropa letos v lednu již po třetí vyhlásil celoevropskou soutěž s názvem #euFilmContest, v níž si filmoví nadšenci mohou otestovat své znalosti současného evropského filmu. Deset… (více)