Sklenená izba
The Glass Room
The Affair
Režie:
Julius ŠevčíkScénář:
Andrew ShawKamera:
Martin ŠtrbaHrají:
Carice van Houten, Hanna Alström, Claes Bang, Karel Roden, Roland Møller, Alexandra Borbély, Karel Dobrý, Martin Hofmann, Vladimír Polívka, Cyril Dobrý (více)Obsahy(1)
Na kopci nad Brnem vyrostl počátkem třicátých let minulého století obdivuhodný dům. Mistrovské dílo modernistické architektury z betonu a oceli je dílem slavného architekta von Abta. Středobodem domu je „Skleněný pokoj“. Von Abt tuto jedinečnou stavbu navrhl pro bohatého podnikatele Viktora Landauera, jeho ženu Liesel a jejich rodinu. Skleněný pokoj se stává nejen architektonickým skvostem, ale i synonymem krásy, modernosti, otevřenosti, stejně jako symbolem nadějí mladého československého národa, symbolem budoucnosti... Rodinný život, jaký si Liesel vysnila, prostoupený světlem a klidem průzračného prostoru, naplněný láskou a umocněný vztahem s nerozlučnou přítelkyní Hanou, však netrvá dlouho. Viktor je Žid, a Evropu čím dál víc zahaluje stín nacismu. Rodina se připravuje na odchod do exilu. Další ranou je pro Liesel bolestné zjištění, že Viktor má poměr s mladou ženou Katou, jíž jako válečné uprchlici poskytli ve svém domě azyl. Liesel se silněji upíná k Haně. Zatímco ona je ve svých citech rezervovaná, Hana je volnomyšlenkářka, která si ráda užívá všeho šťavnatého, co život přináší. A přestože Liesel cítí, že za jejich přátelstvím klíčí něco víc, brání se dát tomu průchod. V panice a zmatku, které provázejí německou invazi, Landauerovi za dramatických okolností prchají z Československa. Vila však zůstává a její příběh pokračuje. Hana a její manžel Oskar, právník Landauerových se rozhodli zůstat v Brně. Díky poměru s německým konstruktérem Stahlem se před Hanou otevře možnost návratu do magického Skleněného pokoje a ona oživuje vzpomínky na Liesel a předválečnou dobu plnou nadějí. Nucené odloučení jakoby posilovalo jejich vzájemné city. Obě ženy si píší bez toho, aby se dočkaly odpovědí a dozvěděly se, jaký je osud té druhé. Po válce je vila zničená, okna rozmetala bomba. Naděje, kterou Skleněný pokoj symbolizuje, však zůstává. (Bioscop)
(více)Recenze (239)
Laciná erotika bez příběhu. ()
Pět dám je proto, že si dům zasloužil ucelenější dílo. Ale fakticky velmi nešťastně zjednodušené. Ukončení v roce 1968 také nebyla správná volba, doba. ()
Nejsem ten, kdo se při hodnocení filmů řídí názorem recenzentů, ale v tomto případě musím přiznat, že jsme se docela shodli. Kdybych nečetl knížku, ze které film vycházel, tak bych tipoval, že jej natočili podle námětu Rosamunde Pilcher. Romantika kapala z většiny záběrů. Naprostá většina děje byla spojena se vztahy manželů, vztahy mimomanželskými, vztahem ona-ona. Poněkud prvoplánově, levně a účelově na mne působilo zobrazení scény setkání se STB, stejně jako komunistické orgie ve vile. A jestli Tugendhatovi zuřili nad knížkou, tak bych nechtěl být svědkem reakce na tenhle film. I když je pravda, že pár zajímavých záběrů tam bylo, některé herecké výkony (spíš v nehlavních rolích, třeba Karel Dobrý) se mi taky docela zamlouvaly. Ale rozhodně jsem od toho očekával něco jiného, než tuhle romantiku. Vila byla pouze okrajovou kulisou. Nebyla ani kulisou pro příběh budovy, byla jen nezbytnou kulisou pro povídání o vztazích postav. Kulisou, kterou si vyžadovalo . Takže, nebyl to ztracený čas, ale na druhou stranu žádné nadšení se nekonalo. Český lev 2019 z toho nekouká :-). ()
Z pohľadu kamery, hudby a architektúry veľmi kvalitné, avšak príbeh veľmi kríva, rovnako ako dialógy... ()
Vizuálně krásně natočené, scenáristické prázdno... ()
Bohužel za mě zklamání. Pěkné záběry, ale příběh takovej ne úplně poutavej a člověk, kterej nezná okolnosti této vily a historická fakta, nemůže plno věcí pochopit a ani se nedozví, jak to teda v minulosti bylo. Ani jsem nikde nepochytil zařazení do doby a ještě se tam docela hodně a poměrně nepřehledně (není řečeno, co se v kterej rok děje) skáče v čase. Škoda, tato vila měla a má potenciál. ()
Asi nejlépe to shrnuje komentující Vitex - Těžko to hodnotit. Oč jde? O příběh dvou žen zasažený do příběhu slavné brněnské vily Tugendhat? Nebo příběh vily a jejích obyvatel? Jedná se o drama milostné? Válečné? Nefunguje to vlastně jako nic. Pokaždé, když už si divák začne zvykat na příběh, začne do sebe vsakovat emoce, které na něj tvůrci vypouští, střih a následuje další scéna. Prostě jen tak, Bez přechodu. A divákovi trvá než si začne zvykat a cítit další. Nejlépe bych to přirovnal právě k exkurzi vily, abychom zůstali u tématu. Vstoupíte do pokoje a když už do sebe začnete vsakovat atmosféru, přibouchne průvodce dveře před nosem a řekne: "A postupte si dá." Takže si mě film ani nemohl získat, protože skáče jak kobyla na extázi. A tím pádem, protože se snímek posunuje rychle nejen v ději, ale i v časovém období, tak nemá šanci vytvořit ani atmosféru doby. Já si nemyslím, že scénář jako takový je špatný, ale prostě to dohromady dost skřípe. Postavy mizí, doby mizí, všechno mizí. A nic si nestihne diváka omotat kolem prstu. Všechno kolem mě projelo jako Pendolino a nenechalo vůbec nic. Ani nemělo šanci. ()
Vila Tugenhadt je naprosto nadčasový architektonický počin a důkaz prvotřídní prvorepublikové úrovně ekonomiky i řemesel. Bohužel v tomto filmu nemá takový prostor, přestože si uvědomuju, že se nejedná o dokument. Námět se nabízí, jelikož tato vila zrcadlí všechna klíčová období posledních 90 let naší republiky (rozmach za první republiky, zneužití a útlak za protektorátu, znehodnocení a kýčovitost za socialismu, bezradnost po revoluci a uvědomění si hodnoty nyní). Kamera, hudba i příběh mají úroveň, nicméně dabing a celkové vyznění působí zvláštně chladně. ()
Mohlo to být - ale nebylo. Vyšla z toho našlechtěná, těžce umělecká nuda. Nebýt v tom ten barák, bylo by to o ničem. ()
Dům nádherný, film průměrný, protestům dědiců původních majitelů se nedivím! ()
Nepochopila som o com tento film mal byť. O nejakom luxusnom baraku, kde sa striedajú obyvatelia počas rôznych politických režimov? Filmu chyba jednotný dej, konzistencia a prepracovanejsie postavy. Vzťahy a motivácie sú slabé jak čaj. Jediný dôvod prečo neľutujem pozretie je Roland Møller, chlap drsnejsi ako smirgel a ukapne mu tu slza. ()
Hvězdička za úžasnou kameru, hvězdička za výpravu a krásné účesy Carice van Houten a dál už tak nějak nevím. Film si příliš neodpovídá s předlohou, což by bylo spíše na další hvězdičku, jen kdyby to někdo smysluplně sestříhal a nějak mi objasnil, co vlastně byla cílová skupina diváků a co jí chtěl autor sdělit. Mladí či staří, cizinci či Češi, všichni jsme se v počtu 12 lidí nakonec v tom filmu v kině tak nějak ztratili nebo se nudili (aspoň první polovinu). Vlající záclony a závěsy ve mně na místo poetického naladění potom jen vyvolaly utkvělou představu, že je musím doma v létě vyměnit, slepé dějové odbočky jako dítě odjíždějící vlakem vyvolaly zase očekávání, že se bude něco dalšího dít a ono nic. Pro našince bylo připomenutí českých reálií zdlouhavé, pro cizince nepochopitelné a chlapi to nakonec vyhodnotili tak, že tam byly aspoň pěkný ženský. Tož nevím, podle mne ten film měl příliš mnoho různých ambicí a dojel na mizerný střih. A tak jak říkal můj dědeček - příliš mnoho psů, zajícova smrt. ()
Tohle bylo ještě horší, než to minule. Přijde mi, že Ševčík chce hodně moc proniknout do zahraničí a tak možná až moc tlačí na pilu. ()
Na Skleněný pokoj jsem se rozhodla podívat, jelikož jsem navštívila před nedávnem vilu Tugendhat, která mě nadchla. Film už méně. To bylo taky možná jediné mé štěstí, že jsem měla vilu ještě v živé paměti a alespoň jsem ve filmu poznávala některé místnosti a věci. Příběh jako takový mě příliš nezaujal, scény, až moc jednostranně sexuálně zaměřené, mi přišly paradoxně tak nějak citově chladné. Některé postavy v ději samovolně mizely (bylo ve filmu řečeno, kde se poděl manžel Liesel?), což mu hodně ubíralo na srozumitelnosti. Dvě hvězdy dávám za hudbu, která byla světlou stránkou filmu a za zářící onyxovou stěnu na konci. Kdybych to věděla, pustím si jen ten konec. ()
Líbilo i nelíbilo. Četl jsem kdysi knižní předlohu, a už tenkrát jsem si říkal, že je to nezfilmovatelný. A výsledek mi to jen potvrzuje. Dvě mladý hubený seveřanky, jejich sveřepí manželé a milenci, obligátní klišé okupace i osumašedesátej. Jen ten Karel Dobrý je skutečná postava, vše ostatní šustí papírem a scenáristovou libovůlí. A sexuální scény byly buď vystřiženy, a nebo nenatočeny. Škoda té cudnosti. Výsledek - skleník, do něhož slunce dosvitne jen v závěrečný symbolický scéně. Jinak většinou prší a je nevlídno. A přes tu lesbickou love story - alespoň v tý době - taky nejede vlak. Historie se ošidit nedá, milá NinadeL. Haj hou. ()
Naprosto sterilní film. Jedno velké nic. Prázdnota. Díval jsem se jen kvůli vile Tugendhat. A ten dabing tomu taky moc nepomohl. 30% ()
Tady se sype popel na hlavu režisérovi. Jenže s tak plytkým a slabým Shawovým scénářem si sotva mohl něco počít. Jedna hvězda za film, druhá za vilu. ()
Asi jsem se dívala na jiný film nebo jinejma očima než Tosim a T2 a další.... asi je nedokázal vtáhnout příběh..a já si s Hannou,Liesel a Katou i s paní Láníkovou, prožila jejich šťastné chvíle i soukromá pekla...a nejen s nimi, ale i s jejich muži a bylo co prožívat...za ten nádherný pohled na oranžovou záři onyxu v slunci, bych dala šestou hvězdu! ()
Nič prevratného sa v tomto prípade neudialo. Historická sonda do udalostí odohravajúcich sa v najznámejšej českej vile, ktoré síce bolo obohatené o zaujímavé herecké výkony (bolo milé vidieť "Read Lady" z Game of Thrones), ale dejovo aj emočne to bolo plytké ako vyschnuté jazero. Ševčík sa určite snažil, ale na mňa to veľmi nefungovalo, preto len priemerné hodnotenie. 55 % ()
Příběh nejznámějšího nejfantastičtějšího domu v Brně a dost možná i v celé České republice. To místo je magické, byť prázdné mluví z něj historie a nádherný příběh. A přesně tohle nám tento snímek absolutně nenabízí! Několik lepších zahraničních herců jež doplní příšerný simultánní dabing. Film ze začátku děsně spěchá než aby divák nasál tu monumentálnost celé budovy, tak už se řeší strasti války. Ale nebojte nakonec je to srdceryvný příběh o lásce dvou lesbiček! Pro mě snad až strojový film, který se snaží působit dojemně ale akorát to tím celé kazí. Nic nebrání v cestě nudnému filmu... Snad se jednoho dne tenhle architektonický poklad dočká daleko lepší pocty. 30% ()
Související novinky
S Kreativní Evropou na festival do Cannes
Program Kreativní Evropa letos v lednu již po třetí vyhlásil celoevropskou soutěž s názvem #euFilmContest, v níž si filmoví nadšenci mohou otestovat své znalosti současného evropského filmu. Deset… (více)