Johankino tajomstvo
Režie:
Juraj NvotaHudba:
Silvia MichalidesováHrají:
Dominika Morávková, Emília Vášáryová, Ondřej Vetchý, Filip Cíl, Szidi Tobias, Kristína Peláková, Ondrej Hraška, Matej Landl, Martin Durkáč, Jana Oľhová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Výpravná koprodukční česko-slovenská pohádka o tom, co všechno se může stát, když nedostanete od sudiček do kolébky ani kapičku štěstí... Filmová pohádka režiséra J. Nvoty vznikla jako česko-slovenská koprodukce a vypráví příběh o tom, jak skromné děvče málem přijde o štěstí kvůli nezodpovědné sudičce, ale díky dívčině vytrvalosti a talentu a za pomoci popletených kouzel se všechno v dobré obrátí. Pohádka začíná ve chvíli, kdy přijde na svět děťátko a ke kolébce spěchají tři sudičky. Jedna má Johance do života darovat výjimečné vlastnosti, druhá překážky na cestě životem a třetí naděluje štěstí. Co se ale stane, když poslední ze sudiček, Tea (E. Vášáryová), svůj úkol nesplní? V pohádce plné napětí, humoru a překvapení se o tom na vlastní kůži přesvědčí její hlavní hrdinka, šikovná a sympatická Johanka (D. Zeleníková). Nemohou chybět ani král (O. Vetchý) a královna (známá slovenská šansoniérka S. Tobias), poněkud tvrdohlavý princ (F. Cíl) a jeho sestra, princezna stejně svéhlavá (slovenská zpěvačka Kristína). Chamtivý strýc a zlý bratranec se k Johance nechovají hezky, naštěstí proti nim zasáhne spravedlivá víla Tea. Jak už to tak v pohádkách a někdy i v životě bývá, je to především velká láska, která pomůže také Johance zdolat všechny překážky osudu. Nebude to ale snadné… (Česká televize)
(více)Recenze (220)
Z trojice nových ČT pohádek jediná relativně snesitelná, v níž se aspoň hlavní hrdinka pokusí se sebou něco udělat a ne jen čekat jak pitomec na sled šťastných náhod. ()
Největším zlem téhle pohádky byl nepříjemně znějící dabing slovenských herců, jinak mě potěšila Kristína v roli princezny, Vetchý jako král, povedla se také výprava a kostýmy. Na jedno zhlédnutí naprosto bez problémů. ()
Toto je jediná premiérová pohádka, kterou jsem letos o Vánocích viděla a netroufám si hádat, zdali jsem si vybrala dobře. Já vážně nevím kam se všem tvůrcům při natáčení pohádek poděla lehkost a přirozenost a proč jsou všichni princové na draka. Potěšila mě snad jen přirozená vznešenost Szidi Tobias a píseň Na bielom koni. ()
Scenárista by zasloužil hodně krutý středověký mučení. Feministickej canc maskovanej alá popelka, kde chudák asi úplně blbej princ zase nepozná ženskou a vše završeno dialogy pro blbečky. Prosimvás takhle fakt ne! ()
Pohádka bez děje, bez příběhu, taková strnulá a neživá. Předpokládám, že herci mluvili slovensky a nadabovaní byli česky, tudíž ty texty neseděly na to, co postavy říkaly a to mi děsně vadilo. Radši bych to poslouchala slovensky. Ty texty byly neprožité, bez emocí, jen čtené. Postavy nesympatické... no škoda mluvit (psát). ()
Eh, na začátku pohádky bylo přiřknuto Johance pár vlastností a jednou z nich měla být i krása – já tedy nabyl dojmu, že tato sudba zůstala nenaplněna :-) Herecké výkony nic jiného než šeď, scénář ještě slabší a styl mluvy opět trochu neobvyklý – výrazy „dem na to“ či „jsem dobrá“ mi do pohádky moc nesednou. ()
Hrůza hrůza hrůza. Normálně nehodnotím nic po půlhodině, ale tohle nehodlám ani dokoukat. Už druhým rokem slovenská pohádka na Štěpána a opět se neskutečně nudím. A s tím českým dabingem jděte už do pr...e! ()
1+* provedením slušná, ale jinak nudná, neoriginální a ničím zajímavá pohádka. Kdy už bude konec všech těch převleků, to nemají scénaristé už žádné nápady? A proč ten český dabing? A nakonec Emílii role sudičky vůbec nesedla. [ PŘÍBĚH: 0 /// ATMOSFÉRA: 1 /// ORIGINALITA: 0 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()
Klidně raději tuto kvalitní recyklovanou klasiku (třeba tak trošku ne nepodobnou Třem oříškům ..) držící se ale toho základního, co dělá pohádku i pro menší děti velmi dobře ´koukatelnou´ .. než ty více oslavované novodobé ´moderní´ kostrbaté pokusy obsahující různé násilně vložené technické motanice (25.12.) zapomínajíc přitom na to nejdůležitější, a sice, že tohle je především a hlavně pro děti a ne jejich rodiče, takže ... ()
Koprodukční pohádky jsem nikdy neměl příliš v lásce, a to především díky dabingu či postsynchronům, takže výsledek vždy zní špatně. Navíc když příběh je nezajímavý, postavy nesympatické a děj se vyvíjí kostrbatě, je výsledek téměř žalostný. Minimálně na úrovni včerejšího Strachova "díla". PS: Milý Ježíšku, příští rok bych chtěl k Vánocům jen jednu českou pohádku místo tří letošních, ale zato pořádnou, s rozpočtem těch tří, aby se na ni dalo dívat. ()
Ale jo,průměr na jedno kouknutí.Hlavně ,že se tam moc nezpívá.50%. ()
Jedna z nejslabších letošních pohádek. A jedna z nejslabších pohádek za několik posledních let. Johančino tajemství trpí tím, že má nezajímavý, neoriginální scénář a nezajímavé neoriginální postavy. Všechno zde jsme viděli jinde a lépe. I ta hudba neměla grády. Nebýt skvělých kostýmů a docela dobré kamery, šlo by pomalu o letošní pohádkový odpad. 35% ()
Z letošních nabízených pohádek mi Johančino tajemství nakonec sedlo nejlépe. Musí se totiž prokousat úvodní třetinou, ve které si zvyknete na otřesný český dabing (podle mě na něj zvlášť dojíždí sudička Emílie Vašáryové), a přežijete jediný hloupý pokus o vtip s koněm. Pak už je to vcelku klasický příběh na kterém je nejhezčí to, že se postavy chovají vcelku rozumně a že to Johance s princem dohromady sluší. ()
Z nové koprodukční pohádky jsem hodně zklamán. Očekával jsem asi něco "klasického", ale místo toho jsem dostal šílený obrázek nevkusu českých vánoc. A ten dabing? To bylo myšleno vážně?! Ze soucitu k české produkci - 15% ()
Letos museli diváci obvzlášť zlobit, když dostali naděleno tolik mizerných pohádek. Doufal jsem, že když se toho chopí renomovaný režisér a uvidíme u nás v ČR neokoukané tváře, tak to nakonec nemůže být průšvih. Což nakonec sice nebyl, ale o jen o prsa. Dějově jde o mišmaš Bajaje s Popelkou a bůhví čím dalším, přičemž k představitelům hlavních rolí výhrady nemám, ale režijně jde o tak zvětralý a nezajímavý počin, že jsou všechny slabiny scénáře viditelné mnohem víc, než by měl zkušený režisér připustit. Místní hodnocení se mi zprvu zdálo vcelku kruté, ale je fakt, že víc než 2,5 * bych také nedal. A tak v kontextu k tomu, že s novými veselými a chytrými pohádkami, je v Česko-Slovensku ámen, dávám pohřební 3* ()
Jezdí na koni, střílí z kuše a příležitostně skrývá svou identitu, ale Popelka to není - vždyť o třech kouzelných oříšcích jakživa neslyšela ! Je to spíš něco jako chudá příbuzná Libušky Šafránkové alias Popelky ze "Tří oříšků pro Popelku" (1973) ... pokud srovnám oba příběhy - a nemám na mysli výpravu, protože i za málo peněz lze (nejenom) v pohádkách vykouzlit plno muziky. Milá Johanka se sice pokouší odbočit a prošlapat si vlastní cestičku, ale moc jí to nejde - a když konečně dorazí do cíle, je z té nezvyklé námahy celá nepohádkově schvácená. Asi bych s ní měla mít soucit, ale nemám zrovna rozhazovačnou náladu - alespoň co se týká hvězd, které mám k dispozici ... 2,5* ()
To už musí být člověk umělec, aby dokázal sesmolit takovou slátaninu. Když vynechám příšerné postsynchrony, nesympatické herce (Oľhová by mohla hrát spíš smrtku), hudbu, která se k filmu vůbec nehodila (např. při krocení koně naprosto mimo) a vesničanku, co učí prince střílet z kuše, pořád mi zůstane urážející patlanina bez hlavy a paty. Já se nedokážu vžít do myšlenek dnešních dětí, ale myslím, že trocha přímočarosti by neuškodilo. Tady si berou od každé pohádky něco, vymýšlí úplně ZBYTEČNÉ kličky, které mají nulový smysl (tedy krom prodloužení stopáže) a dopadá to tak, že pohádka skončí a já mám v hlavě vymeteno a vůbec nepobírám, o čem to vlastně bylo. Nevím, jestli byl horší věneček či tohle, ale jasným vítězem letošních Vánoc je Korunní princ. ()
Nejzábavnější na celé pohádce bylo hádání, kdo dabuje slovenské herce a závěrečná titulková písnička "Na bieleho koňa" od slovenské zpěvačky Kristiny = Kristína Peláková (viz https://www.youtube.com/watch?v=s0PAP_7O-MU). Co se týká samotné pohádky, šlo spíše o pohádkový příběh s pár zbytečnými kouzly "padlé" sudičky, která se lidem motá do jejich osudů a tupě je vede za jejich štěstím. Spousta dialogů byla neskutečně padlých na hlavu a nesmyslných, spousta scén byla ve tmě a nic v nich nebylo vidět, nadějné dějové zvraty se vůbec nekonaly a otřepaný příběh holky převlečené za chlapce s natvrdlým princem, který si toho nevšimne, rozhodně nemůže zachránit celkově neschopnou pohádku. I vizuelně špatné. Slabá pohádka bez chuti i zápachu. PS: Natáčení pohádky Johančino tajemství probíhalo na Bojnickém a Zvolenském zámku, na Vodním hradě Hronsek a dalších malebných lokalitách v okolí Banské Bystrice a Bratislavy. ()
Co mě na letošních pohádkách potěšilo, je absence jekotu a pitvoření. To, řekla bych, je krok správným směrem. I výpravnost, která byla Johančinu tajemství dána do vínku, dávala naději na pěknou podívanou. Jenže i když naděje umírá poslední, tady pošla stejně rychle jako Vávra po Maryšině kafi. "Ene bene!", jak pravila chudák Vašáryová, mlelo se to tam požehnaně. Takový mišmaš hloupostí, jaký dokázaly splácat Zuzana Lišková a Magdaléna Glasnerová, by věru neuvařil ani pejsek s kočičkou. ()
O letošních vánocích platí, co se pohádek týče, že do třetice všeho zlého. Nesympatičtí herci, jejichž výkony aspirují na Zlatou malinu, za nejhorší filmový počin roku, se sice snažili co mohli, ale bezvýsledně. Nemám představu, jak by to vypadalo, kdyby sudička svými zásahy nepomáhala řešit situace a neposunovala děj této směsice pohádek dopředu. Kostýmy byly pěkné a v levné výpravě vynikaly, i když se zámecký ples od vesnické tancovačky příliš nelišil. Amatérské pojetí závodů a souboje o ruku princezny bylo pro slaboduché. Jediné co stálo za zmínku byli koně. Pokud si vzpomenu na krásné pohádky, které byly natočeny v padesátých letech, je mi stydno, kam to filmová produkce za šedesát let dotáhla. ()