Televizní společnost

Dajte mi blázna, alebo proroka ak chcete, možnosť viesť televízny program a ja vyrobím trhák. To bude zlatá žila! Sila televízie, ziskuchtivosť či honba za sledovanosťou a úspechom - to sú témy veľmi aktuálne aj dnes a aj preto film S. Lumeta pôsobí akoby sa čas zastavil. Technika a štúdio zostarlo, ale téma je možno ešte aktuálnejšia, ako keď sa film točil. Film je prevažne konverzačný, takmer neustále sa v ňom kričí a háda a to v pohode udrží v pozore aj diváka, ktorý sa takýmto filmom vyhýba. Fantastický Holdenov monológ v závere adresovaný F. Dunawayovej je výborným zhrnutím filmu i celej témy, ktorú Lumet podal až vizionársky nadčasovo. "Si stelesnením televízie...Tvoj život sa scvrkol na hromadu banalít. Vojna, násilie,smrť sú pre teba pojmy ako fľaša od mlieka...Si šialená..." Nikto si nechce zakričať z okna, že už toho máte dosť a už to ďalej trpieť nebudete? Je to tak, televízia je zbraň. Veľmi silné štyri hviezdy. 80%. (15.08.2011)

Skvělý film o tom, jak jsou média silným prostředkem, ale zároveň o tom, že vlastně nejde o média samotná, ale o to, kdo za médii stojí a co vlastně chce. Nejde o to, co se divákům vysílá, ale jde o to, jaké jsou ratingy televizních společností. Je smutné, že to se ani po čtyřiceti letech nezměnilo. Na štěstí se prozatím až tak daleko nezachází. Více méně... (23.10.2015)

Výprava je tedy poněkud levnější, spíše bych měla říci, že je opravdu hodně špatná. Většina filmu se odehrává ve studiových ohavných kulisách. Ani to však neubližuje filmu, který svým černohumorným příběhem ukazuje na moc médií a na bezohlednost těch, kteří je ovládají. Závěrečná porada je naprosto fascinující. (24.06.2019)

Komedie? Ale no tak... Network je jedno z nejsyrovějších dramat, co znám. Svět televize a moderní novinařiny je světem koláčů sledovanosti a tím i hlavně světem peněz. Lumet dokázal tyto kosmy zachytit velice realisticky, ale zároveň velice zdlouhavě a nudně... Škoda. Z Networku se dalo "vytřískat" rozhodně víc...Sorry Sidney, možná příště. (30.12.2008)

Snímek, který dle mého předběhl dobu a svou relevancí dokáže zaskočit i více než 30 let poté. Tohle už není satira, to je dnes realita. Snad až na nepříliš přesvědčivý románek Christensenové a Schumachera, kde je ambiciózní manažerka trochu naivně líčena jako vpravdě monstrózní ztělesnění oné údajně neautentické a bezcitné televizní generace, je Network plný apelujících sdělení o současné vyprázdněnosti lidského ducha a společenského zřízení, kterému ze zvyku stále ještě říkáme demokracie. Že za nitky dávno tahají jiní, než naši tzv. volení zástupci, kterým jsme si zvykli pravidelně odevzdat svůj hlas a nezměnit tak vůbec nic, si ale často pořád ještě neuvědomujeme. Howard Beale je zde Hamletem, novodobým kazatelem a zároveň bláznivou loutkou masmediálního světa, která jeho šéfům nepozorovaně přeroste přes hlavu, zatímco oni mají plné oči utěšeně rostoucích koláčů sledovanosti. Konečné řešení mesiášovy otázky je pak vrcholem cynismu, kdy tento atentát v přímém přenosu obstará senzacechtivou televizí záměrně podporovaná teroristická organizace. Že vám to něco připomíná? (11.08.2009)