Playing with the Devil
Režie:
Josef MachKamera:
Jan StallichHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Josef Bek, Eva Klepáčová, Alena Vránová, František Smolík, Jaroslav Vojta, Bohuš Záhorský, Stanislav Neumann, František Filipovský, Josef Vinklář (více)Obsahy(1)
Princezna Dyšperanda a její služka Káča by se moc rády vdávaly, nemají ale za koho. Když se objeví jakýsi myslivecký mládenec a nabídne, že jim sežene ženichy za pouhý podpis vlastní krví, děvčata příliš neváhají. Jenomže ten vykutálený panáček byl ďábel a ony se mají smažit v pekle! Naštěstí je tu ještě vysloužilý voják Martin Kabát, který se nebojí ani čerta a nehodlá mu ty dvě nevinné duše nechat grátis... Nestárnoucí pohádku natočil v roce 1956 Josef Mach podle divadelní hry Jana Drdy, který s režisérem spolupracoval na scénáři filmu. Kostýmy i stylizované ateliérové dekorace nesou pečeť nezaměnitelného rukopisu svého autora – malíře a ilustrátora Josefa Lady. (TV Prima)
(více)Recenze (442)
Dlho som sa tak nepobavil na rozprávke a ešte z takého roku.Bola by chyba keby som si nepozrel.Dej a celkovo veľmi dobre aj sceny a všetko super. ()
Klasika... ()
Tuto pohádkkovou komedii od komunisty Jana Drdy jsem měl jako dítě nejraděj, a můj názor jsem nikdy nezměnil. Je to nádherná záležitost se skvělím hereckým obsazením a výkony !!! A Ladovi dekorace, co víc si přát ? ()
Jinotajnost "Hrátek s čertem" - ani ne tak pohádky jako spíš pohádkové veselohry na půdorysu třídně uvědomělé parodie - mě nenadchla, protože jsem ji vnímal jako zcela vstřícnou duchu doby. Teprve někteří zdejší přispěvatelé mi připomněli, v jakém ovzduší snímek vznikl a jak jím byl ovlivněn ; přesto se mi chce trvat na tom, že jinotaj, který lze číst tak i právě naopak, by měl vzbuzovat podezření. Pochvalu si zaslouží ladovská výprava a kostýmy : obojí dodává dílu roztomilost, jaké by bez těchto prvků nikdy nedosáhlo. Představuji si, oč lepší by "Hrátky" byly, kdyby tvůrci ještě popustili uzdu své fantazii - jak Mach na úrovni obrazu (zvolená stylizace přímo volá po dalších vtipných detailech), tak Drda ve svém plnokrevném jazyce. Z přítomných komentářů rozhodně stojí za přečtení ADAMa BERNAUa a MARTHOSův. ()
Tralalá!!!! Hubatá Káča, Solfernus a přitroublí čerti. Čertovská pohádka jak má být. Plný počet za úžasnou výtvarnou část a za chlípného Školastika. ()
To je povinná klasika. Bohužel staví laťku příliš vysoko, kdo to shlédl, musí si u mnoha novodobých čertovských pohádek připadat vyloženě trapně. ()
Bek jako esence bodrosti. Ne nadarmo končí jedna báseň Jáchyma Topola slovy: „v televizi je Josef Bek". ()
Ukřičená vesnická holka Evička Klepáčová mě tu nepřesvědčila, Josef Bek taky není můj šálek čaje a navrch pan Smolík, který byl neskutečný morous a pokrytec, což by se o něm dalo říct i v reálném životě, ale to sem nepatří. Vláďa Ráž jako Solfernus a Josef Vinklář jako mysliveček, to jsou ti, co této pohádce dají 4* ()
Jeden z klenotů 50. let. Ladovská poetika, nádrherný jazyk, vhodné zakomponování Záhořova lože, nebývalý vtip i originalita, kterou můžou závidět tvůrci i dneska. Skoro každá scéna funguje a je skvělá, stejně jako vynikající herci, od Kabáta a Káči přes otce školastika až po čerty. "V tomhle je celej váš kumšt, zpitomět lidi, udělat z nich ustrašený, zbabělý zvířata!" Top pohádka. ()
Zábavná, i když budovatelskou dobou poznamenaná pohádka. Jen nechápu, jak múžou být čerti tak neskutečně pitomí a flekovat Martinu Kabátovi ložený hry. ()
Roztomilá taškařice... *****/5 Skvělý Vladimír Ráž, Josef Vinklář, Ladislav Pešek... Těm, co vadí kulisy sděluji, že se jedná o inscenaci původní divadelní hry... Doufám, že jste si všimli špičkové výslovnosti a precizní artikulace... Nikdo nehuhňá, nikdo nepolyká konce slov. ()
v dětství jsem nechápala, proč se ta pohádka taťkovi tak líbí...dnes se na ní vždy ráda podívám...má svoje kouzlo ()
jediná pohádka, ve který jsou vidět kozy ()
Celá sekvence ze Strašidelnýho mlýna je jednoduše úžasná.. :-D Celý zbytek opravdu dobrý, ale toto je mé nejoblíbenější... ()
Tento film se mi líbí čím dál méně. Film má dobře udělanou výpravu, kostými a kulisy, a překvapivě dobře se mu tak daří zkloubit malovaný silně stylizovaný ladovský svět s živými herci. Bohužel to vše je jen líbivá kulisa k politické výchově. Ačkoliv se může zdát, že pohádka míří na dětského diváka ,je vlastně film prošpikován politickou výchovou pro diváka dospělého. V podstatě něustále je tam zesměšňováno náboženství, duchovní atd. Neustálé narážky na hříchy tělesné, pokušení atd opravdu nejsou určeny dětskému divákovi. Soudruzi tak lidu pod zástěrkou vtipné pohádky podsouvají myšlenky o tom, že duchovní jsou pokrytečtí, zkaženní a nedůvěryhodní, že správní lidé jsou zemitý lid a staří vojáci atd. Když se na to podíváte s vědomím toho, s kým se snažil tehdy režim vypořádat ( a neváhal proto natočit třeba i Stvoření světa, jen aby zesměšnil věřící jako lidi věřící v dědečka na obláčku), pak si všimnete v podstatě permanentní politické výchovy. ()
..Princezna Dišperanda s Kačenkou jsou nádherné role, stejně jako každá v této stylizované pohádce kolorovaná do Ladových kulis a kostýmů...Martin Kabát je taktéž úžasná role, nepřekonaná doposavaď žádným udatníkem, princem ani čertem, a že jich bylo a stále přibývá. Když jsme u těch čertů, tak plejáda es - Deyl ml., Ráž, Pešek, Filipovský, Neumann a Vinklář, to je jak první lajna národního týmu v čertově herectví... ()
Výborně jsem se pobavil. Vynikající Bek, kterému byla role jako ušitá na tělo, čerti vesměs dokonalí, Jaroslav Vojta jako loupežník Sarka Farka perfektní a poustevník v podání Františka Smolíka, kterému čert pouští porno, to je lahůdka. To prostě nemělo chybu. Pouze bych podotkl, že to není pohádka pro děti, ale je to skvělá komedie. ()
Vynikající pohádka, kterou jsem naplno docenil až v dopělosti. Ladovy kulisy, vyloženě malebně krásné (ale také trochu kýčovité. K pohádkám ale taková dětská kýčovitost patří). Je záhodno vyzdvihnout herecké výkony všech zúčastněných, ovšem Filipovský a Neumann tu jsou po čertech roztomilí. Vtipné dialogy, které nenudí a nepůsobí nijak strojeně. ()
Hrátky s čertem jsou vynikající dílo české pohádkové tvorby, které nestárne a je aktuální v každé době. Postavy procházejí vývojem, prakticky každé se dostane morálního poučení. Budovatelský ráz celé pohádky není moc rušivý, myslím si, že hodnoty zde prosazované jsou univerzální a věčné. Hrátky s čertem jsou rozhodně skvělá pohádka, která stojí za zhlédnutí. ()
Krásná studiová pohádka která má umělecký přesah díky Ladovým kulisám a protináboženským scénářem který Drda napsal plně nábožensky ( přítomný je anděl zástupce nebes, čert, ďáblové i samotný Lucifer včetně pekla a Lože vyvrhelovo) každý “ostentativní” věřící-zde poustevník je pokrytec protože se chová účelové a pokoru pouze předstírá aby se pak dostal do ráje a měl se dobře a dopřál si všeho v nebývalé míře co si odříkal v pozemském životě. Nakonec ho Martin Kabát pomocí andělských přání převychoval zde na zemi prací. Než si někdo v normalizačních dobách 70-80 řekl že pohádka která je proti- náboženská je vlastně náboženská a mravní až až, peklo a oblbování lidí pomocí jakékoliv ideologie ať pekelne má velkou spojitost i s komunistickou ideologii a jeho zastrašováním. Tak pohádka byla vcelku u ledu. Nebyla přímo zakázána jen nebyla reprizovaná. Oblbovat lidi až se z nich stanou ustrašený zvířata, oddělovat zrno od koukole to je bez debat, když to řeknu já je to definitivní, těch jinotajů tam je spousta. Naštěstí po roce 1989 si můžeme tuto krásnou barvitou pohádku užít o každých Vánocích. Škoda jen že Martin Kabát v podání skvělého chlapáckého Josefa Beka se už nestihl objevit v roli mlynáře v Princezně ze mlejna kvůli zdravotním problémům, to by bylo v pravdě “Tarantinovské”propojení i tak klobouk dolů před tím úmyslem režiséra Trošky. ()