Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Princezna Dyšperanda a její služka Káča by se moc rády vdávaly, nemají ale za koho. Když se objeví jakýsi myslivecký mládenec a nabídne, že jim sežene ženichy za pouhý podpis vlastní krví, děvčata příliš neváhají. Jenomže ten vykutálený panáček byl ďábel a ony se mají smažit v pekle! Naštěstí je tu ještě vysloužilý voják Martin Kabát, který se nebojí ani čerta a nehodlá mu ty dvě nevinné duše nechat grátis... Nestárnoucí pohádku natočil v roce 1956 Josef Mach podle divadelní hry Jana Drdy, který s režisérem spolupracoval na scénáři filmu. Kostýmy i stylizované ateliérové dekorace nesou pečeť nezaměnitelného rukopisu svého autora – malíře a ilustrátora Josefa Lady. (TV Prima)

(více)

Recenze (442)

monolog 

všechny recenze uživatele

Když jsem byl malej, tahle pohádka se mi spíš nelíbila. Dnes už vím proč (a přehodnotil jsem svůj názor). Prvně kvůli prostředí a dekoracím, které jsou vpravdě divadelní (a i když v mnoha jiných pohdkách je ta umělost mnohem horší, tady mi to vadilo asi nejvíc) a za druhé že to není klasická pohádka, kde dobro je jenom dobrý a zlo jenom zlý. Protože jsem nikdy netušil, kdo je lepší z dvojice Smolík-Vojta (školastyk-lupič). A za další je to plné štiplavého satirického humoru, kterej jsem jako malej fakan prostě nemohl rozeznat a už vůbec ne pochopit. Nevím, jestli to tak bylo zamýšleno, ale mnohé promluvy Martina Kabáta o pekelnících a peklu samotném jsou vlastně kritikou komunismu (i když tehdy možná všeho ostatního kromě komunismu). Když Martin říká, že správnýho chlapa nemůžou obloudit žádnou lží, vidím v tom odpověď na politické procesy s nepohodlnými lidmi v padesátých letech (jako Milada Horáková apod). Navíc plejáda výborných českých herců, z nichž každý předvádí to nejlepší (někteří z nich jako třeba Josef Bek hráli své role i v divadle) a navíc se tu taky jedná úplně o první ukázku škodlivosti kouření, jaká v našem filmu byla zobrazena. A až do pohádky S čerty nejsou žerty tu je ten absolutně nejgeniálnější Lucifer, jakýho jsem kdy ve filmu viděl. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Poctivé herecké výkony a hlubokomyslné sdělení této pohádky, kterého si ovšem jen tak někdo nevšimne, dělá z tohoto díla jednu z mých hodně oblíbených záležitostí. Martin Kabát a jeho boj o úpisy před samotným Luciferem, dostává pohádku do hodně ostrého dramatického nádechu. Drdův záměr připomenout pekelné psychologické metody, které používali převážně nacisti. "V tom je celej ten Váš kumšt, zpitomět lidi, udělat z nich hloupý, ustrašený zvířata, mučit je tak dlouho, až ztratí všechny smysly. Vy si myslíte že i já hned zpitomím a zradím ty dvě nevinný holky?" . Martin Kabát je charakter, ne jako pokrytecký pánbíčkář Školastikus. "Já, pokud vím, 30 let jsem ani myšlenkou nezhřešil, tělesné žádosti modlitbami řádně umrtvoval." Má to v sobě mnohem víc než jen pohádkový příběh. ()

Reklama

CaptainNor 

všechny recenze uživatele

Když se řekne nejhezčí pohádka - bez zaváhání vypálím Hrátky s čertem, i kdyby jste mi v půlnoci vzbudili! Nečekám ohromující efekty a kostýmy jako z Amadea, podložené impozantním rozpočtem, nedejbože zahraničním. Od české pohádky očekávám, aby vystihovala národní mentalitu, byl v ní kus srdce, českých tradic a obyčejů a byla točena s prostou pokorou a zápalem. S předlohou Jana Drdy a geniálním výtvarným řešením s ladovskou konturou to tam všechno je, až se mi při scénách z mlýna a skřehotání žab tají dech, jak je to čisté a krásné… Jsem moc rád, že můj 100. komentář patří právě tomuto klenotu! ()

sud 

všechny recenze uživatele

Krásný pohádkový příběh, krásné Ladovy kulisy, půvabné pohádkové triky padesátých let. Půvabná (ne)dokonalost triků je u pohádek mnohem lepší, než moderní počítačové triky. Co se týče hereckých výkonů, jsou brilantní. Zvláště Josef Bek jako Martin Kabát, ze kterého opravdu dýchá charisma, neodolatelně prostořeká Káča v podání Evy Klepáčové a vynikající loupežník Sarkafarka alias Jaroslav Vojta. Jedna z nejlepších a mnou nejoblíbenějších pohádek. ()

MM11 

všechny recenze uživatele

V silném tandemu pohádek padesátých let ta mírně slabší, režisér Josef Mach nikdy nebyl přílišný talent. Zaslouží si ale pozornost, i přes základnu složenou z kulis (obyčejně degradující vše kolem) je prostředí neodolatelně půvabné, možná paradoxně právě ty neosobní kulisy zde skvěle padnou. Bylo by asi velice "padnoucí" kritizovat rovnostářský děj, kde postavy záhadně mluví i ústy sociálními a náboženskými (což do pohádky nepatří), jenže já to nakonec beru jako malou daň za to, že pohádka vůbec spatřila světlo světa. Čert tentokrát příliš nepožadoval... ()

Galerie (17)

Zajímavosti (20)

  • Na roli Luciuse probíhal výběr mezi Josefem Vinklářem a Josefem Pehrem. Domluvili se, že jako bolestné koupí ten, kdo uspěje, druhému láhev francouzského koňaku. Jak je dnes už známo, hluboko do kapsy musel sáhnout Vinklář. (sator)
  • Jména čertů pocházejí z latiny a hebrejštiny. Jméno Lucius (Josef Vinklář) má původ v latinském „lux“, tedy „záře“, Solfernus (Vladimír Ráž) je složeninou „sol“ („slunce“) a „inferno“ („peklo“). Karborund (František Filipovský) může souviset s uhlím – „carboneum“. Omnimor (Stanislav Neumann) je složeninou „omni“ a „mor“, tedy „všichni mrtvi“. Belial (Rudolf Deyl) je jedno z tradičních hebrejských jmen pro ďábla a znamená „bezcenný“. Belzebub (Ladislav Pešek), v hebrejštině Be'el Zebub, je rovněž jménem ďábla a překládá se i jako „Pán much“. (L_O_U_S)

Reklama

Reklama