Pohádková komedie natočená podle stejnojmenné divadelní hry patří dodnes k nezapomenutelným diváckým bonbónkům. Příběh vysloužilého vojáka Martina Kabáta, který se nezalekne ani hrozného loupežníka Sarky Farky, ani pekla plného rohatých čertů, patří totiž k těm, které nadšeně přijímá každá nová generace diváků. Všechno začíná okamžikem, kdy se dvě vdavekchtivé dívky, princezna Dišperanda a její služebná Káča, vlastní krví upíší čertu, výměnou za pohádkové ženichy. Přestože se omylem oba ďábelské úpisy dostanou do rukou chrabrého Martina Kabáta, záludný ďábel Solfernus se jich lstí zmocní a Martinovi nezbývá, než se vydat do horoucích pekel.(oficiální text distributora)
Český barevný film podle divadelní hry spisovatele Jana Drdy. Je to úsměvná pohádková komedie, v níž je však pod nánosem pohádkové symboličnosti silně aktuální jádro: hra líčí boj prostého českého člověka proti bezpráví, násilí a špatnosti. Hlavní hrdina filmu, vysloužilý voják Martin Kabát, nezná bázně. Nelekne se loupežníka Sarky Farky, nelekne se ani čertů v Čertově mlýně. Dá se sice ošálit zákeřným úskokem vychytralého ďábla Dr Solferna, ale svou odvahou toto nedopatření napraví. Pro záchranu dvou nevinných dívčích duší se pustí do statečného boje s celým peklem, do boje, ve kterém nakonec přes velkou přesilu moci zla zvítězí. Zachrání obě nerozumné, touhou po ženichovi posedlé dívenky, princeznu Dišperandu a její služebnou Káču, spravedlivě a přitom lidsky potrestá loupežníka Sarku Farku i zpyšnělého poustevníka Školastyka a nakonec se s Káčou ožení. Film zachovává, ba úmyslně zdůrazňuje divadelnost literární předlohy nejen scénickou výpravou interiérů, ale i stylizovanými exteriéry lesa, zámecké zahrady a dalších scenérií, v nichž se pohádkový děj odehrává. Podstatnou měrou k tomu přispívá originální, vědomě nerealistická výprava národního umělce Josefa Lady. Tím se film významně liší od dosavadních pokusů o zvládnutí pohádkového námětu.(Filmový přehled)
Jubilejní šestistý šedesátý šestý komentář věnuji s láskou Martinu Kabátovi a jeho boji s mocí nepozemskou. Dospělému a lidskému příběhu v pohádkových kulisách. Nepohádce, která kromě vynikajích vtipů obsahuje taky hodně k zamyšlení. Ano, Drda se dá vykládat tendenčně, ale jako autor je především humanista. ... "Zpitomět lidi, udělat z nich zbabělý, ustrašený zvířata..." Takhle to peklo válí, co svět světem stojí! A je docela jedno, jestli se v tom pekle zdraví Heil, nebo Práci čest.(10.2.2016)
Nikdy jsem se na tuhle pohádku moc nedíval, když byla v televizi, a tak k ní nemám moc vztah, ale jednou jsem se na celou podívat musel. Ladovy kulisy jsou prostě krásné a samy o sobě dávají filmu svoje pohádkové kouzlo. Není to rozhodně pohádka pro každého a myslím, že bude hodně lidí, kterým se moc zamlouvat nebude. Osobně patřím k těm, kterým se moc nezamlouvá, minimálně ale právě to výtvarné pojetí je parádní.(4.2.2014)
Jak se to stalo, že jsem se s touto přes půl století starou pohádkou potkala teprve nedávno? Snad mě odpuzovaly ladovsky vymalované papírové kulisy, snad žoviální Josef Bek... těžko říct, prostě jsem se "Hrátkám s čertem" dlouho úspěšně vyhýbala. Dlužno dodat, že k vlastní škodě, pohádka je totiž prošpikována krásným českým humorem, místy až překvapivě košilatým:-). Budovatelská éra je sice na příběhu silně znát, ale s trochou úsilí se nad to moralizování dá povznést. A pořád přemýšlím, kde se v závěru vytratil vous poustevníka Školastika, to jsem zachrápala, že nevím, proč jej měl na konci ustřižený?:-) 75%(18.11.2009)
Pohádka skrz na skrz umělá, jejíž zákonitosti, motivy i styl se poněkud vymykají žánru pohádky. A to mě v dětství trochu děsilo - to co je určeno v ní dospělým a co se dětskému vnímání vymyká, načež se ve školních škamnách začalo s interpretací všech aluzí, kryptických a alegorických významů a neskončilo se až u maturity. Od těch dob se na ní dívám jako na šikovně zakamuflovanou národně povzbudivou moralistní satiru, která měla svůj dobový význam, ale nechává mne naprosto chladnou.(26.1.2009)
Zejména spojeno s dětstvím. Vtip, napětí, erotické pokušení, výborní herci. Já vím, že mnohým připadá budovatelská, ale to je většina starších pohádek. Současně mám pocit, že peklo se svými vyzvědači a moderní smrtící mašinou je až příliš podobné praktikám komunistů....V.Ráž v jedné z mála demónických rolí!(24.12.2010)
-
Čert - doktor Solfernus (Vladimír Ráž) má při námluvách na hradě při pasu dýku SS.
(Rollo_Tomasi)
-
V roce 1954 byla původní divadelní hra Jana Drdy upravena i do podoby rozhlasové hry, ve které se objevila řada známých herců, z nichž někteří si zahráli o dva roky později i ve filmové podobě. Dvojí zkušenost s titulem tak získali Stanislav Neumann, František Filipovský, Jaroslav Vojta a František Smolík.
(Martrix)
-
Ve filmu si spolu zahráli manželé Vladimír Ráž, který si zahrál čerta, a Alena Vránová, představitelka princezny.
(M.B)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
V kinech
od:
V kinech
od:
UncleG
Jubilejní šestistý šedesátý šestý komentář věnuji s láskou Martinu Kabátovi a jeho boji s mocí nepozemskou. Dospělému a lidskému příběhu v pohádkových kulisách. Nepohádce, která kromě vynikajích vtipů obsahuje taky hodně k zamyšlení. Ano, Drda se dá vykládat tendenčně, ale jako autor je především humanista. ... "Zpitomět lidi, udělat z nich zbabělý, ustrašený zvířata..." Takhle to peklo válí, co svět světem stojí! A je docela jedno, jestli se v tom pekle zdraví Heil, nebo Práci čest.(10.2.2016)
kaylin
Nikdy jsem se na tuhle pohádku moc nedíval, když byla v televizi, a tak k ní nemám moc vztah, ale jednou jsem se na celou podívat musel. Ladovy kulisy jsou prostě krásné a samy o sobě dávají filmu svoje pohádkové kouzlo. Není to rozhodně pohádka pro každého a myslím, že bude hodně lidí, kterým se moc zamlouvat nebude. Osobně patřím k těm, kterým se moc nezamlouvá, minimálně ale právě to výtvarné pojetí je parádní.(4.2.2014)
Phobia
Jak se to stalo, že jsem se s touto přes půl století starou pohádkou potkala teprve nedávno? Snad mě odpuzovaly ladovsky vymalované papírové kulisy, snad žoviální Josef Bek... těžko říct, prostě jsem se "Hrátkám s čertem" dlouho úspěšně vyhýbala. Dlužno dodat, že k vlastní škodě, pohádka je totiž prošpikována krásným českým humorem, místy až překvapivě košilatým:-). Budovatelská éra je sice na příběhu silně znát, ale s trochou úsilí se nad to moralizování dá povznést. A pořád přemýšlím, kde se v závěru vytratil vous poustevníka Školastika, to jsem zachrápala, že nevím, proč jej měl na konci ustřižený?:-) 75%(18.11.2009)
amirgal
Pohádka skrz na skrz umělá, jejíž zákonitosti, motivy i styl se poněkud vymykají žánru pohádky. A to mě v dětství trochu děsilo - to co je určeno v ní dospělým a co se dětskému vnímání vymyká, načež se ve školních škamnách začalo s interpretací všech aluzí, kryptických a alegorických významů a neskončilo se až u maturity. Od těch dob se na ní dívám jako na šikovně zakamuflovanou národně povzbudivou moralistní satiru, která měla svůj dobový význam, ale nechává mne naprosto chladnou.(26.1.2009)
darkrobyk
Zejména spojeno s dětstvím. Vtip, napětí, erotické pokušení, výborní herci. Já vím, že mnohým připadá budovatelská, ale to je většina starších pohádek. Současně mám pocit, že peklo se svými vyzvědači a moderní smrtící mašinou je až příliš podobné praktikám komunistů....V.Ráž v jedné z mála demónických rolí!(24.12.2010)