Pohádková komedie natočená podle stejnojmenné divadelní hry patří dodnes k nezapomenutelným diváckým bonbónkům. Příběh vysloužilého vojáka Martina Kabáta, který se nezalekne ani hrozného loupežníka Sarky Farky, ani pekla plného rohatých čertů, patří totiž k těm, které nadšeně přijímá každá nová generace diváků. Všechno začíná okamžikem, kdy se dvě vdavekchtivé dívky, princezna Dišperanda a její služebná Káča, vlastní krví upíší čertu, výměnou za pohádkové ženichy. Přestože se omylem oba ďábelské úpisy dostanou do rukou chrabrého Martina Kabáta, záludný ďábel Solfernus se jich lstí zmocní a Martinovi nezbývá, než se vydat do horoucích pekel.(oficiální text distributora)
Princezna Dyšperanda a její služka Káča by se moc rády vdávaly, nemají ale za koho. Když se objeví jakýsi myslivecký mládenec a nabídne, že jim sežene ženichy za pouhý podpis vlastní krví, děvčata příliš neváhají. Jenomže ten vykutálený panáček byl ďábel a ony se mají smažit v pekle! Naštěstí je tu ještě vysloužilý voják Martin Kabát, který se nebojí ani čerta a nehodlá mu ty dvě nevinné duše nechat grátis... Nestárnoucí pohádku natočil v roce 1956 Josef Mach podle divadelní hry Jana Drdy, který s režisérem spolupracoval na scénáři filmu. Kostýmy i stylizované ateliérové dekorace nesou pečeť nezaměnitelného rukopisu svého autora – malíře a ilustrátora Josefa Lady.(TV Prima)
Český barevný film podle divadelní hry spisovatele Jana Drdy. Je to úsměvná pohádková komedie, v níž je však pod nánosem pohádkové symboličnosti silně aktuální jádro: hra líčí boj prostého českého člověka proti bezpráví, násilí a špatnosti. Hlavní hrdina filmu, vysloužilý voják Martin Kabát, nezná bázně. Nelekne se loupežníka Sarky Farky, nelekne se ani čertů v Čertově mlýně. Dá se sice ošálit zákeřným úskokem vychytralého ďábla Dr Solferna, ale svou odvahou toto nedopatření napraví. Pro záchranu dvou nevinných dívčích duší se pustí do statečného boje s celým peklem, do boje, ve kterém nakonec přes velkou přesilu moci zla zvítězí. Zachrání obě nerozumné, touhou po ženichovi posedlé dívenky, princeznu Dišperandu a její služebnou Káču, spravedlivě a přitom lidsky potrestá loupežníka Sarku Farku i zpyšnělého poustevníka Školastyka a nakonec se s Káčou ožení. Film zachovává, ba úmyslně zdůrazňuje divadelnost literární předlohy nejen scénickou výpravou interiérů, ale i stylizovanými exteriéry lesa, zámecké zahrady a dalších scenérií, v nichž se pohádkový děj odehrává. Podstatnou měrou k tomu přispívá originální, vědomě nerealistická výprava národního umělce Josefa Lady. Tím se film významně liší od dosavadních pokusů o zvládnutí pohádkového námětu.(Filmový přehled)
Když se řekne nejhezčí pohádka - bez zaváhání vypálím Hrátky s čertem, i kdyby jste mi v půlnoci vzbudili! Nečekám ohromující efekty a kostýmy jako z Amadea, podložené impozantním rozpočtem, nedejbože zahraničním. Od české pohádky očekávám, aby vystihovala národní mentalitu, byl v ní kus srdce, českých tradic a obyčejů a byla točena s prostou pokorou a zápalem. S předlohou Jana Drdy a geniálním výtvarným řešením s ladovskou konturou to tam všechno je, až se mi při scénách z mlýna a skřehotání žab tají dech, jak je to čisté a krásné… Jsem moc rád, že můj 100. komentář patří právě tomuto klenotu!(25.12.2008)
Filmový pohádkový skvost. Nejen pro skvělé herecké výkony zúčastněných, ale i pro genialitu samotné divadelní předlohy. Drda byl možná morálně složitý nebo problematický člověk, skalní komunista, ale s naší mateřštinou uměl nakládat jako málokdo jiný. Ač bylo patrně peklo zamýšleno jako obraz kapitalistického západu, lze jej velmi dobře chápat i jako obraz komunistického východu, obecně jakékoli totality. A jestli chce někdo vidět, jak vypadá poctivý zákoník (tedy ne ta kniha, ale jeho dogmatický dodržovatel), není široko daleko lepšího příkladu, než otec Scholasticus. V neposlední řadě samozřejmě musím zmínit i neuvěřitelnou dávku skvělých fórů, které se filmem sem tam jen tak jakoby nic mihnou, aby v člověku ještě hodně dlouho zůstaly zažrané skoro tak hluboko, jako citáty z Cimrmana. Nezapomenutelná je ovšem i vizuální stylizace celého filmu, o níž se mírou vrchovatou postaral Josef Lada... Celkový dojem: 90%(25.12.2006)
Mě to nepřišla jako nějaká skvělá pohádka. To prostředí bylo děsné, ne třeba o tom déle psát. Celkově je to dobrá podívaná s dobrými herci a i pohádkovými nápady a námětěm. Velký skvost to není, ale v dětsví jsem to párktát sledoval, ale pokud vím, nikdy jsem film nedodíval v jeden den do konce. 57% = ***(25.11.2012)
Miluju pekelný mariáš, miluju mrzuté řeči otce Školastika, miluju milého anděla Teofila a zlého Dr. Solfernusa,
miluju neústupnou princeznu Dišperandu a odvážného Martina. Pohádka je velmi odlišná svým způsobem natočení a celkově je naprosto odlišná od ostatních.
Hlavní dominantou jsou výborné kulisy, rekvizity a kostýmy ve stylu Josefa Lady a opravdu kouzelná hudba. Pro mne jedna z nejoblíbenějších pohádek, a proč ? no protože vybočuje z davu pohádek a je originální !(16.12.2012)
Pohádka skrz na skrz umělá, jejíž zákonitosti, motivy i styl se poněkud vymykají žánru pohádky. A to mě v dětství trochu děsilo - to co je určeno v ní dospělým a co se dětskému vnímání vymyká, načež se ve školních škamnách začalo s interpretací všech aluzí, kryptických a alegorických významů a neskončilo se až u maturity. Od těch dob se na ní dívám jako na šikovně zakamuflovanou národně povzbudivou moralistní satiru, která měla svůj dobový význam, ale nechává mne naprosto chladnou.(26.1.2009)
-
Když u mlýna přibývají pytle s obilím, které má poustevník za trest odnášet, tak se po posledním pytli úplně vpravo mihne člověk ve světlém oblečení.
(MahYa)
V kinech
od:
V kinech
od:
CaptainNor
Když se řekne nejhezčí pohádka - bez zaváhání vypálím Hrátky s čertem, i kdyby jste mi v půlnoci vzbudili! Nečekám ohromující efekty a kostýmy jako z Amadea, podložené impozantním rozpočtem, nedejbože zahraničním. Od české pohádky očekávám, aby vystihovala národní mentalitu, byl v ní kus srdce, českých tradic a obyčejů a byla točena s prostou pokorou a zápalem. S předlohou Jana Drdy a geniálním výtvarným řešením s ladovskou konturou to tam všechno je, až se mi při scénách z mlýna a skřehotání žab tají dech, jak je to čisté a krásné… Jsem moc rád, že můj 100. komentář patří právě tomuto klenotu!(25.12.2008)
Šandík
Filmový pohádkový skvost. Nejen pro skvělé herecké výkony zúčastněných, ale i pro genialitu samotné divadelní předlohy. Drda byl možná morálně složitý nebo problematický člověk, skalní komunista, ale s naší mateřštinou uměl nakládat jako málokdo jiný. Ač bylo patrně peklo zamýšleno jako obraz kapitalistického západu, lze jej velmi dobře chápat i jako obraz komunistického východu, obecně jakékoli totality. A jestli chce někdo vidět, jak vypadá poctivý zákoník (tedy ne ta kniha, ale jeho dogmatický dodržovatel), není široko daleko lepšího příkladu, než otec Scholasticus. V neposlední řadě samozřejmě musím zmínit i neuvěřitelnou dávku skvělých fórů, které se filmem sem tam jen tak jakoby nic mihnou, aby v člověku ještě hodně dlouho zůstaly zažrané skoro tak hluboko, jako citáty z Cimrmana. Nezapomenutelná je ovšem i vizuální stylizace celého filmu, o níž se mírou vrchovatou postaral Josef Lada... Celkový dojem: 90%(25.12.2006)
mzss1
Mě to nepřišla jako nějaká skvělá pohádka. To prostředí bylo děsné, ne třeba o tom déle psát. Celkově je to dobrá podívaná s dobrými herci a i pohádkovými nápady a námětěm. Velký skvost to není, ale v dětsví jsem to párktát sledoval, ale pokud vím, nikdy jsem film nedodíval v jeden den do konce. 57% = ***(25.11.2012)
Petrson17
Miluju pekelný mariáš, miluju mrzuté řeči otce Školastika, miluju milého anděla Teofila a zlého Dr. Solfernusa, miluju neústupnou princeznu Dišperandu a odvážného Martina. Pohádka je velmi odlišná svým způsobem natočení a celkově je naprosto odlišná od ostatních. Hlavní dominantou jsou výborné kulisy, rekvizity a kostýmy ve stylu Josefa Lady a opravdu kouzelná hudba. Pro mne jedna z nejoblíbenějších pohádek, a proč ? no protože vybočuje z davu pohádek a je originální !(16.12.2012)
amirgal
Pohádka skrz na skrz umělá, jejíž zákonitosti, motivy i styl se poněkud vymykají žánru pohádky. A to mě v dětství trochu děsilo - to co je určeno v ní dospělým a co se dětskému vnímání vymyká, načež se ve školních škamnách začalo s interpretací všech aluzí, kryptických a alegorických významů a neskončilo se až u maturity. Od těch dob se na ní dívám jako na šikovně zakamuflovanou národně povzbudivou moralistní satiru, která měla svůj dobový význam, ale nechává mne naprosto chladnou.(26.1.2009)