Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Princezna Dyšperanda a její služka Káča by se moc rády vdávaly, nemají ale za koho. Když se objeví jakýsi myslivecký mládenec a nabídne, že jim sežene ženichy za pouhý podpis vlastní krví, děvčata příliš neváhají. Jenomže ten vykutálený panáček byl ďábel a ony se mají smažit v pekle! Naštěstí je tu ještě vysloužilý voják Martin Kabát, který se nebojí ani čerta a nehodlá mu ty dvě nevinné duše nechat grátis... Nestárnoucí pohádku natočil v roce 1956 Josef Mach podle divadelní hry Jana Drdy, který s režisérem spolupracoval na scénáři filmu. Kostýmy i stylizované ateliérové dekorace nesou pečeť nezaměnitelného rukopisu svého autora – malíře a ilustrátora Josefa Lady. (TV Prima)

(více)

Recenze (423)

Gemini 

všechny recenze uživatele

Mistrná alegorie? Možná. Oživlé Ladovy figurky a figury, stromy a stromečky, děsivě studiový vzhled a naprostá krása? Zcela určitě:) Zlatý fond českého filmu? Naprosto bez debat či pochyb. Skvělé herecké výkony, nedůstojné slovo "hlášky", popis ani zdaleka nedosahující skutečné kvality filmu? No jo, ale co má člověk dělat, rozplývat se nad zaslepenou vzdorovitou princeznou "A ne!" Dišperandou, fortelnou dívčinou Káčou, brutálně zákeřným Dr. Solfernem či pámbíčkářským poustevníkem Školastikem, to by bylo na dlouho a dlouho. A to pořád ještě není řeč o děsivém Ladislavu Peškovi a každou vteřinu zářícím Josefu Bekovi. Herecké mistrovství v pohádce či komedii, označte si to jak chcete, ale to a nic míň jsou Hrátky S Čertem. Chcete-li důkaz, že i bez monstrózní výpravy lze natočit nefalšovaný velkofilm, který přetrvá věky, pak je tady. 100% a tady je ta sedma. ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

Jo tak tohle je klasika, ktera me uz ale zacina pekne srat. Davaj to kazdou chvily a pritom je spousta jinejch ceskejch pohadek (a kvalitnejsich) na ktery kaslou. Samozrejme je to takovy, ze se na to da divat furt, jenze me uz to proste sere. Ale co se tyce hereckejch vykonu, tak ty jsou velmi dobry. Akorat ten Bek uz mi leze krapet na nervy, tudiz prvni pulhodinka bez nej je z celyho filmu nejlepsi. Taky filmu dost skodi prehnana stopaz. Slabsi 4*. ()

Reklama

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Bacha na to! Tohle není ksakru žádná pohádka! Laskavě si uvědomte, že byste se měli nad ní pořádně zamyslet a konečně pochopit, jak hluboká vlastně je. Podívejte se na osud Sarky Farky a Scholastika a na to, jak byli vyléčeni a jakého pokání se jim dostalo! Práce, holomci! Práce, ničemové! - pouze asi tak každou třetí češtinu opakovaný výklad jednoho vysoce vzdělaného profesora našeho gymnázia. I kdyby mi to hlavy vtloukal třeba každou hodinu, tenhle skvost by mi nikdy nezošklivil, už kvůli Filipovského a Neumannově čertu. Zajímavé je pak odmítnutí Erbena a jeho Záhořova lože, Martin Kabát má holt na pokání trošku jiný názor. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

To, že takovýhle pastelový film natočil Josef Mach v šedivém bezčasí roku 1956 (zjevně to byl zlomový rok odstartovaný událostmi na XX. sjezdu KSSS), je v intencích téhle pohádky ,,práce anděla" a tak trochu malý zázrak. Jistě zde najdeme plno schematičnosti (tak už sama Drdova parodie lidové církevní hry započatá ve fázi divadelní předlohy atd.) a jednání některých postav je zjevně průhledně motivované dobou (,,lidový" hrdina Martin Kabát, otec Scholastik...), ale i přesto vznikla pro mě osobně jedna z nejpoetičtějších českých filmových pohádek a po estetické stránce snad pohádka úplně nejpovedenější...studiové dekorace z dílny Josefa Lady jsou pro ostatní filmové pohádkové stylizace nedostižným standardem a reprezentují vpravdě světovost klasické české umělecké školy... No a pak už je to jen ozvěna šťastného dětství... humpolácký (a tak česky plebejský!) Martin Kabát v podání neodolatelného Josefa Beka (a to ho jinak nemám příliš rád), loupežník Sarka Farka (úžasný pan Vojta) běhající v noční košili se snítkou v ruce, otec Scholasticus a jeho pokoušení, čertovský mariáš s neodolatelně infantilními čerty, rázná Káča a rozverná princezna Dišperanda, neschopné, leč děsivé (a tak symbolické) peklo... Prostě pohádkový svět, kde dobro není jen dobré a i zlo má svůj lidský rozměr, k němuž se rád každoročně ke konci roku v televizi vracím... ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Každoroční vánoční pohádková klasika dle Drdovy divadelní předlohy která se zrovna pohádkou zrovna nazvat nedá. Nezapomenutelné svérázné postavy-charaktery jako Dragoun Martin Kabát, princezna Dišperanda, pokrytecký poustevník Školaktykus, skvělý loupežník Sarka-Farka, nebo opravdu znamenití čerti Omnimor a Karborund či nejvyšší pekelník Belzebub..Stylizované ateliérové kreslené dekorace (jednoduše kulisy) podle výtvarných návrhů Josefa Lady . Ty já na rozdíl od Berga vždycky miloval ať už ve filmu a nebo v animáku. Bez nich by to snad ani nešlo.. Vše je tu krásně pestré a vše do sebe krásně zapadá. Ve své době tak vznikla znamenitá socialismem jen trošku načichlá pohádka kterou obdivujeme a s radostí se na ni díváme dodnes...Jedna z nejlepších zatraceně pekelných pohádek všech dob. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (15)

  • Jana Rybářová měla původně hrát namísto Aleny Vránové. (krib)
  • Jména čertů pocházejí z latiny a hebrejštiny. Jméno Lucius (Josef Vinklář) má původ v latinském „lux“, tedy „záře“, Solfernus (Vladimír Ráž) je složeninou „sol“ („slunce“) a „inferno“ („peklo“). Karborund (František Filipovský) může souviset s uhlím – „carboneum“. Omnimor (Stanislav Neumann) je složeninou „omni“ a „mor“, tedy „všichni mrtvi“. Belial (Rudolf Deyl) je jedno z tradičních hebrejských jmen pro ďábla a znamená „bezcenný“. Belzebub (Ladislav Pešek), v hebrejštině Be'el Zebub, je rovněž jménem ďábla a překládá se i jako „Pán much“. (L_O_U_S)

Reklama

Reklama