Zábava, zábava

Jedinou slabinou filmu mi přišla dějová linie kolem té mladé slečny, co tak ráda paří. Za prvé na mě herecky působila v porovnání s těma ostatníma dvěma herečkama ne až tak přesvědčivě a schopně, ale to by mi tolik nevadilo, za druhé kromě scén z rodinného oběda (které byly neskutečně výstižné a komické) mě její příběh a jeho ztvárnění příliš nesedělo, bylo přitažené za vlasy. Ta scéna, kdy sedí doma na posteli, a už ví, že to, co se jí stalo v té garáži po párty, má svoje následky, a začne pít z flašky, to bylo prostě málo uvěřitelné, a takových tam kolem ní bylo víc. Nějak mi ta její linka neseděla do konceptu filmu. Ale celkově hodnotím pěti hvězdama, protože jsme se bavila, někdy člověka až mrazilo, ty situace byly reálné, někdy měl člověk pocit, že se to neodehrává v Polsku, ale u nás. (22.11.2019)

„Stůjte!“ - „Proč?“ - „Najela do podchodu a odmítla dechovou zkoušku.“ - „Má imunitu.“ - „Potřebujeme udělat krevní test.“ - „Není to obyčejný občan.“ - „My máme kategorie občanů?“ - „Tak teď už víš všechno.“ Jenže bez ohledu na postavení, chlast si nevybírá…Režisérka se podobně jako v o 3 roky starším Moje dcery krávy soustředila na ženské hrdinky, jejich problém je zde však jiný. Nakonec divák vidí 3 různé dějové linky, které se s 1 malou výjimkou neprolínají, což však ve výsledku nijak nevadilo. Těžko říct, na kterou z nich je odpudivější pohled. Rád bych napsal „smutný“, ale i při snaze být maximálně empatický jsem měl problém vzít 2 z 3 hlavních hrdinek na milost (především kvůli jejich aroganci a faktu, jak jim vše procházelo), lítost jsem pocítil jen u té nejmladší, ta za svou blbost zaplatila až příliš. Překvapivě mi ovšem jako nejsilnější příběh přišel ten od anonymní matky s 2 dcerami („Všechno má svůj důvod.“). Herecky to zvládly všechny 3 „alkoholičky“ výborně, jejich role jsem jim věřil. Celkově bych to viděl na slušné 4*. (11.09.2022)

Na stále plné skleničky, pardon, lahve. Dennodenně. Permanentní domácí, venkovní výbava. Zbavte se vazby na barový "pitný režim," než vás zalkne ona hlavní, hltavá, pilná zlodějka motoriky, vědomí vnitřního děje. Ztratíte sebe. Štamgastky života u výčepu, co (ne)mají mok "ve voku." Života, který (do nich) protéká přes rty, přisátými u hrdla. (17.03.2024)

Nejsem si jistý, jestli by v případě tohoto snímku neměla zasáhnout Česká obchodní inspekce, protože název filmu je jasným klamáním spotřebitele (zde tedy diváka). Namísto klamavého Zábava, zábava by byl mnohem vhodnějším název Deprese, deprese. Dánský Druk (2020) mě bavil jiným způsobem, protože podal depresivní téma stravitelnější formou, aniž by ho bagatelizoval. Poláci to vzali po zolovsku, a i když šlo o kvalitní záležitost, nějaké odlehčení by se hodilo. Na filmu mi ve skutečnosti vadila jiná věc; tvůrci se měli z mého pohledu buď omezit jen na jeden příběh, nebo podstatně navýšit stopáž (já bych to rád vydržel). Za stávající situace nedokázali propracovat jednotlivé dějové linie do patřičné hloubky, takže mi ve finálním produktu pořád něco chybělo. Otevřené závěry příběhů mi na druhou stranu nevadily vůbec, protože přidaly dějovým liniím příchuť reality. Já jsem se u filmu velmi dobře bavil, a jak jsem už několikrát napsal, polská kinematografie mi sedí. A musím poděkovat bubun, bez níž bych o tomto snímku vůbec nevěděl. A to by byla škoda. / Poučení: V Polsku se asi dost pije. (03.10.2022)

O tomto snímku lze napsat mnohé, ovšem zábavný není v žádném ohledu.. Sledování tří žen s lahví mi způsobovalo průběžné mrazení v zádech, místy se mi svíral žaludek (opilá lékařka jde operovat, prokurátorka namol sedá za volant) a líto mi bylo jen té nejmladší, která to celé škaredě odskákala.. Herečky v hlavních rolích jsou výborné, až jsem přemýšlela nad tím, jestli vážně nejsou pod parou.. Zdařilé polské drama působí až děsivě reálně a pravdou je, že sympatie cítit nelze... Každopádně to stojí za to vidět, zastavit se a zamyslet.. (25.03.2024)