Т-34
T-34
T-34
Režie:
Alexej SidorovScénář:
Alexej SidorovKamera:
Michail MilašinHrají:
Alexandr Petrov, Viktor Dobronravov, Irina Staršenbaum, Vinzenz Kiefer, Nikita Kukuškin, Pjotr Skvorcov, Semjon Treskunov, Arťom Bystrov (více)Obsahy(2)
Čtyři v tanku T-34 a všude kolem po zuby ozbrojení nacisté... V létě roku 1941 sovětsko-německá smlouva o neútočení a přátelství náhle padá. Jednotky Wehrmachtu během pár měsíců postupují přes pobaltské republiky, Bělorusko a Ukrajinu až do vnitrozemí a Rudá armáda bojuje o každou vesnici. Jednou z nich je i víska, kde se střetne Jägerova tanková rota proti poslednímu zbývajícímu tanku T-34 velitele Ivuškina. Přes početní nevýhodu se však ruskému tanku podaří útok odrazit a krýt ústup nemocnice. O několik let později se Jäger s Ivuškinem znovu setkává, a zatímco nacistický důstojník povýšil na velitele tankové divize, ruský tankista padl do zajetí. Změnila se i situace na frontě: smyčka kolem Říše se stahuje z Východu i ze Západu a Jäger musí co nejrychleji připravit mladé rekruty na obranu země. S tím mu má pomoci právě Ivuškin, který dostane k dispozici ukořistěný tank T-34 a posádku z lágru, aby ze sebe na tankodromu udělali cvičný terč. Ruský velitel nabídku přijímá, místo Jägerovy sebevražedné mise ovšem chystá vlastní plán útěku... Ruský válečný film z roku 2018 koncipoval režisér a scenárista Alexej Sidorov podle svých slov jako akční podívanou pro novou generaci a zároveň jako poctu válečným veteránům. Nákladný projekt z části natáčený v Česku tak klade velký důraz detaily – od uniforem přes zrestaurování vyřazeného tanku T-34 až po výstavbu vesnice, která hned úvodem lehne popelem. Samotný děj stejně jako hlavní postava jsou však fiktivní a válečnými příběhy se inspirují jen velmi volně. Jsou například známy případy, kdy se sovětským vojákům podařilo utéct z německého zajetí, ovšem bez pomoci tanku. (Česká televize)
(více)Recenze (261)
Rusové tento odkaz na ruskou tankovou legendu pojali standardně po svém – velikášsky a s hrdými národními hesly. Navíc se ale příběh odehrává v českém prostředí a závěrečná tanková bitva navíc pod hradem Loket ve stejně pojmenované vesničce. Tím jsem zjihnul a přijal i některé až moc okaté digitální záběry, které vypadaly jak z videohry z přelomu tisíciletí. ()
║Rozpočet $10miliónov║Tržby Celosvetovo $35,950,901▐ Rusáci rozbijú Nemecké územie z jeho jadra na minďar, neserú sa s náckami. Podarené. Úvod vyznie ako klasický vojnoví film o tankistoch - hrdinoch Rudej armády a ich nebojácnosti. Po pol hodinke sa to ale zvrtne na útek z väzenia a demoláciu nemeckej ríše z jedinou posádkou tanku T-34 a len šiestych nábojov do kanóna. Kto im vojde do cesty nech sa trasie. Hravé, občas nápadité, kamera detailná aj pri strelách / kanonáde, aj keď občas je metúce kto na koho vlastne strieľa a občas zakopneme aj o nejaký ten frk. Dobre, môže byť. /70%/ ()
,,CO KDYŽ PŘEŽIJEME?“ … „TAK PŮJDEME DO DALŠÍ BITVY.…“ /// Podporučík Ivuškin… na toho sovětská armáda čekala jak na Stalina. A díky němu náckové, stojící před Moskvou, zažijou pár krušnejch chvilek… Mám trochu problém s tím jejich CGI dělaným na efekt. Taky choreo bojový jednotky nepůsobí v úvodní válečný scéně nějak famózně. A přitom je to celkem napínavej souboj. Tanků. Čekal jsem, že se film ponese v podobným duchu (a soudruh Ivuškin (s tankem) zlikviduje nezvanou fašistickou armádu), ale vona přišla překvapivá (a zajímavá) změna. A začal se chystat nerovnej souboj… hezky to ubíhá a baví a jsem zvědavej, co všechno (za píčoviny) ještě vymyslej. Vono to je trochu (možná i víc) přitažený za uši, ale na to sere pes. Válka je udělaná dobře a pozdějc odpustím i to jejich CGI, se kterým to je jako s ruskejma digitálkama – funkci plní, ale dívat se na ně nedá. Válka, válka… nejde ani tak o bitvy, jako o souboje. Ano, těch tanků. Je to odlehčený – teda aspoň doufám, že to tak zamýšleli. Takže to tak beru a celkem se u toho bavím. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vzpomínám, jak jsme tenkrát vojenskou kuchyní odrazili útok tanku. 2.) Často si představuju, jak se ruskej tank prohání Hitlerovým Německem. 3.) S tankem jsem baletil Labutí jezero. 4.) Thx za titule „jahrja“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * ()
Ruské Fury je nečekaně solidním konkurentem a po delší době opravdu parádní válečná podívaná.Je to takový osobní duel Ruského kapitána vs Německého, kteří si jdou po krku celý film a oba dva jsou nejlepší v oboru. Potěší české reálie, perfektní tankové bitvy podpořené slow motiony i slušná dávka napětí. Jako Highlight považuji scénu s tréningem, kdy Rusové vytřou zrak Němcům naprosto s grácií a vykouzlí úsměv na tváři nejednomu divákovi. Paráda. 80% ()
Bohatýrské bukkake heroismu, patosu a obžersky inscenované tankové akce. Juvenilní válečná fantazie se propojila s fetišistickou adorací T-34 a dala vzniknout jednomu z nejpompéznějších a zábavně nejzhůvěřilejších filmů všech dob. Formálně je to jako Michael Bay s kapačkou vodky nastřelenou rovnou do srdce a koncepčně jak to nejklukovštější od Davida A. Priora. Zatímco americká filmová propaganda vždy cílila na srdce, zakládala si na emocích i příběhu a díky tomu vábila a obluzovala, Rusové válcují a dobývají diváky hysterií a ohlušujícím spektáklem. Jestliže ale klasiky typu "Pád Berlína" představují palici, která lidem v pomalém manuálním tempu do hlavy vtlouká kýžené ideály a hodnoty, pak "Legenda jménem T-34" je přetaktovanou sbíječkou s nitro pohonem (není náhodou, že Sidorov předtím točil boxerské bijáky). Kam se hrabou největší americké blockbustery, takhle rozmašírovanou hlavu jsem neměl snad od prvního dětského zhlédnutí "Komanda". Doufám, že brzy vznikne sequel a crossover "T-34 vs. Godzilla vs. Kong". ()
Naprosto šialene skvelá guilty pleasure a seriózna pocta tankistom v jednom. Keby Rusi točili komiksové filmy o vojne vyzerali by asi takto. 9/10 ()
Ondynoj jsem mu říkal méně toho gerojství, chlapče, méně toho gerojství. Edit: OK, nejdřív jsem dal dvě, protože, seriózně řečeno, je to hovadina, ale zpětně si říkám, že zábavná hovadina, nenudil jsem se ani chvíli a ty dvě hodiny docela slušně uběhly. Tu a tam neubránil jsem se cynické poznámce, ale na dvě a níž mám jiné adepty. Proti hrdinství jinak nic nemám, jen ve válečných filmech vítám pokud možno realismus. Tohle je dílko technicky nepochybně nadaných tvůrců, kteří ale tak nějak ještě neodrostli pubertě a hraní War Thunder. P. S.: Na západě se balí holky na ferrari, na východě na T-34. ()
Ruský western z druhé světové války nenudí. I to je způsob jak se vyrovnat se strašlivým dědictvím, které tento konflikt v této zemi zanechal. ()
Ruský gerój Ivan sa vyseká z každej srágory. Aj z nemeckého zajatia. Pomocníkom je mu legendárny sovietsky tank T-34. Je to akčné, zábavné aj dojímavé. Vzdávajúce poctu všetkým tankistom červenej armády. A popritom všetko skvelom ide zároveň aj skvele jednorazové, lebo poňatím príbehu veľmi jednoduché dobrodružstvo. ()
Pravda nesmí stát v cestě dobrému příběhu a myšlenka hrdinných tankistů, kteří si bránu pekla otevřou služebním vozem, je zábavnější, než by se jeden nadál. Film v rámci válečných hrdinských děl vyzdvihuje to, že nepřítel je personalisován do důstojného soupeře. V bídě a zmaru boje proti výrazné přesile, stejně jako v koncentračním táboře, je pár vydařených odlehčujících momentů. Pokud film pojmeme jako válečnou fantasy, jíž nepochybně je, ať byl počáteční záměr tvůrců jakýkoliv, nemůžou nám divácky vadit ani triky jako z počítačové hry. Od prvního válečného filmu, co jsem kdy viděla, mě nepřestalo těšit, když Němci nějakým způsobem ostrouhaj. Tady třeba ostrouhali most. ()
Tak krásne typicky po rusky naivné i úsmevné zároveň, ale asi sa to dalo čakať :) Vlastenectvo sa tomuto národu nedá rovnako uprieť, ako hentej podradnej krajine čo ma plnú hubu “slobody” .. ()
Za kouřovou clonou hustou tak, že by se dala krájet, a možná ještě dál, je v tanku načálnik. Nejprve vodka zažbluňká, potom diesel zakuňká, pod pásem hrkne, posádka krkne, a teprve pak se v průlezu objeví Rusosníček.... Chvíli po vstupu páteřních vojsk evropské části dnešního NATO, kdesi ve Zmrzlé Prdeli, zahřívané jen krví dezorientovaných rudoarmějců, šlo z úzkých do ještě tenčích. Bylo třeba krýt ústup rodících matek, jednonohých batolat a štábních důstojníků s hemeroidickými výhřezy. Naštěstí dorazil poručík Ivuškin, malaďéc, který z pozůstatku vojclů sestavil posádku, co by si zástupce stroje Rudý namazala na komisárek. I se Šarikem. Po kratším motivačním proslovu vidí všichni ti, co ještě nebyli demobilizování do hrobu, že Ivuškin je lahodný na duchu i po těle, vznikl zkřížením Timura s Pavlíkem Morozovů, v každém očku mu jasná hvězda svítí a aby byl plně užitečný, v prdeli permanentně ohřívá láhev s mlékem pro případného okoldoucího podvyživeného kojence. Jsou tedy strženi jeho nadšením a s písní na rtech kráčí zdechnout v pancéřované rakvi. Samotné bojové lapálie pak jsou velice zdařile natočeny a míjející se granáty si ve zpomalených záběrech třesou ručičkami, přejíc si orgastické odbachnutí. Triková stránka filmu všeobecně stojí za zhlédnutí. I onen úvod, co jsem tak obšírně a pravdivě popsal, samozřejmě. Samozřejmě, že pravdivě! Později se však děj poněkud vymyká z reality a od okamžiku, kdy (spoiler) je muklům předán pohyblivý cíl i s municí, vykloubí se úplně. Pak už si prostě ruský člověk popustil uzdičku, leckdy i fantazii, a jede si scífko jako vyšité. Ovšem stále ještě efektně natočené. No nic, to už si dokoukejte sami, jen bych ještě rád upozornil na roli Irči Strašnobaumky. V Priťaženje (za vlasy) se snažila rozcabit ufonovi, zde se na první pohled zamokřila z olysalého, seřezaného, omrzlého, zavšiveného, podvyživeného, roky nemytého a zjevně retardovaného vězně. Komu dá příště? Návrhy posílejte na ministerstvo kultury Ruské federace: http://www.mkmk.ru, případně Nejedlému. On jim to vyřídí. ()
Rusi nás často zásobujú vojnovými filmami, ale v posledných rokoch mám pocit akoby točili pre detské publikum max. tínedžerov. Nemeckému hajzlovi dáme na ksicht jazvu, aby bolo jasné kto je na strane zla a kto na tej opačnej, pridáme kopu spomalených záberov nech je to cool pre mládež a zápletka nemusí byť nič moc aj tak tomu p...u rozumejú, hlavne nech je to akčné a stále sa niečo deje. Od vážneho a poctivého vojnového filmu to má ďaleko, aj keď niektoré scény sú fajn. Oceňujem scény z vnútra tanku, ktoré predsa len nie sú časté, ale inak iba priemer, ktorý stačí vidieť iba raz. 60%. ()
Je to taková předělávka ( kdo chce čte remake) staršího sovětského Skřivánka. Kladem je třeba úvodní bitva, technické provedení samotného filmu, kvalitní protivník ( není hloupý až imbecilní, není bezúčelně krutý, je vojensky na určité výši.) Opět jako Skřivánek má i Legenda T-34 českou stopu. Vtipná věta: Chlapče tebe mě posílá snad sám Stalin. ()
Skvele som sa bavil, len je pri tom potreba veľmi nepremýšľať. Akčné scény sú úplne peckové, pri väčšine výstrelov z dela kamera rotuje okolo projektilu. Neexistuje lepší tankový film. Skoro to prekonalo aj Fury (2014). Toto je slabšie len v tom, že necítite ten adrenalín v kabíne. Ale o to sa vo Fury postarali určite úžasní herci. Najslabšia časť je však v koncentráku, kde to všetko veľmi nefunguje. Neviem, ako má v roku 1944 Nemcom pomôcť, že kadeti budú strieľať na pohyblivý bezbranný cieľ so superveliteľom vo vnútri. Každopádne špeciálne efekty na jednotku a aj keď sme jasne niekedy videli, že tank je celý počítačový, tak to tak netrhalo oči. Na ruský film bomba. ()
Ayer predviedol vo Fury Shermany a hrdí Rusi zas svoje mašiny T-34. Mám rád tankové bitky a filmy a keď nerátam lacné filmy s mizernými efektami, moc ich nieje. T-34 ma celkom prekvapila hlavne v rámci efektov, pretože to bolo natočene skutočne pekne, veľmi dobre sa na to pozeralo, v akciách nezmámim hercov nebol problém fandiť, potešila aj výprava a obzvlášť (moje obľúbené) nemecké Panthery. Jasné, že aj tu sa nájde kopec blbostí, aby boli Rusi za hrdinov a rozprášili hordy náckov jedným tankom. No ako som hovoril, veľmi pekne sa na to pozerá, nenudí to a to mi stačilo k dobrému zážitku. 80% - 4* ()
Někdo říká Fury, já říkám Skřivánek (1964). Tohle je prostě taková jeho modernější variace. Tankové souboje byly fajn, hned ten první mi připomněl honičku ve vesničce v Bělym tigru. Zajímavé byly i všechny ty zpomalené záběry střel, které jindy ve válečných filmech s tanky dělají jen vžum :-). Laik si tak alespoň dokáže představit jak to v tanku vypadalo, když se něco propálilo pláštěm dovnitř a tam to v tom stísněném prostoru plném nejen mužů, ale i paliva a munice explodovalo... A jak už zde padlo, potěšily české lokace, cíl Praha i koncentrácké kápo Carda. Ke všem těm tankům a polopásům mně ještě zaujala Irina a kdyby se mnou chtěla jet v mé T34 na projížďku rozhodně bych se nebránil. Potud spokojenost. Ovšem dále lépe nepřemýšlet. Průstřel dvou německých tanků jedním T34-76... ehm... Ta snadnost s jakou kucí rudoarmějský louskali Panzery... Skoro jsem měl pocit, že sedí v nějakém Is2. Myslím si, že v roce 44 měli Němci zcela jiné starosti, než honit nějaký tank a když už tam ukázali Pak40 a osmaosmdesátku, kde byli protitankovci s panzerfaustama? Nebo nějaká Stuka? Vždyť stačili 2 borci v každém baráku na vjezdu do města a bylo by vymalováno... No nic, nebudu spoilerovat. Film je věnován tankistům, to je hezké. Určitě to nebyla v tancích za války žádná prča. Jedna z nejhorších smrtí co je si myslím, že je uhoření a tím většina osádek v případě zásahu končila. Případně je dorážely kulomety když opouštěli nouzovými otvory hořící stroj. Takže díky efektům to bylo lepší než Skřivánek a proto i více hodnotím, na 4 hvězdy ale nejdu. Dávám za 3 protipancéřové náboje. * * * ()
Zábavná ruská pohádka o jedné posádce tanku T-34. ()
Troška pritiahnuté za vlasy a miestami smiešne patriotické, no keď si to porovnám napríklad so Železným srdcom (2014), tak tento snímok je aj tak jasný víťaz. A to i z pohľadu komercie a konzumnosti. Veľmi dobre sa na to pozerá, príbeh nenudí a miestami sa tu vyskytne aj nejaký ten vtip. Na záver dokonca prišlo aj na romantiku. Je tu teda z každého rožku trošku a výsledný dojem je veľmi slušný. 80/100 ()
Aby som si vo svojom komentári navzájom neoponoval, rozdelil som film do dvoch časti. Prvá časť sa odohráva na jeseň 1941 a nemecké vojska sa blížia ku Moskve a môžeme vidieť taktickú vyzretosť dvoch veliteľov podporučíka Nikolaja Ivuškina a na druhej strane kapitána Klausa Jägera. Táto otváracia bitka vyzerá, ako samostatný film. Tým, ktorí sa usmievali nad chytrosťou oboch aktérov, len trocha reality. Boj 5.12.1941 v dedinke Nefedevo pri Moskve 89. tankový prápor 16. armády bojoval proti tankovej rote 40. motorizovaného zboru Wehrmachtu. Časť práporu bol zničená ale tank veliteľa práporu poručíka Pavla Daniloviča Guzyu z krytu zničil 10 nepriateľských tankov a ostatných 8 prinútil k ústupu. Neskôr sa vrátil k svojej jednotke a pokračoval v boji. Ďalšia legendárna bitka tanku T 34 pod velením poručíka Alexandra Sidoroviča Mnacakonova s Tigrami známeho 502. ťažkého tankového práporu (tu slúžil aj Čechoslovák Kurt Knispel – 168 zničených sovietskych tankov). Zničil dva tanky a tým uzavrel klin a ostatné tanky už boli bezprizorné, situácia z bitky pod dedinou Skvorice 20.1.1944. Ďalšou epizódou je bitka 20.1.1943 pri Leningrade v rámci operácie Iskra, kde sa ľahkému tanku T 60 pod velením poručíka Osatjuka podarilo zničiť celú tankovú čatu. A mohol by som opisovať mnoho ďalších hrdinstiev tak podobných z tejto bitky o Moskvu. Takže preto hovorím, že prvý film má historické korene v 2. svetovej vojne. Pri pozeraní ďalšej časti filmu som sa nemohol zbaviť pocitu, že som tento film už videl. A skutočne keď som zalovil v pamäti objavil som film Žavoronok, 1964 (Skřivánek, Škovránok), ale v žiadnom prípade aj podľa autorov, nejde o remake tohto filmu. Zase trocha histórie. Fakty o využívaní väzňov koncentračných táborov ako živých cieľov potvrdzujú mnohé spomienky a archívy (sovietske aj nemecké). Najmä výcvik nemeckých delostrelcov na terče, ktoré tvorili zadržané sovietske tanky aj s obsluhami sú opísané minimálne v štyroch nemeckých dokumentoch z archívu, ako aj v spomienkach generálporučíka Nikolaja Kriloviča Popela a plukovníka Pavlovceva, ale nepriateľ nemôže byť len hlúpy (vzhľadom na historickú realitu udalostí) a hrdinstvo na druhej strane ako silný populizmus. Pre všetkých divákov v skutočnosti druhá časť filmu neodráža realitu vojnových rokov a nemá historickú hodnotu.. V našom prípade snaha o prilákanie mladých k filmu si vo forme počítačových hier vyberá svoju daň. Ale vojna bola vyhratá nie prvoradovo technológiou, ale ľudskou vytrvalosťou, obetavosťou a nasadením celého sovietskeho národa (komentujeme film z východného frontu). Prirodzene mali by sa aj naďalej natáčať filmy o 2. svetovej vojne a o úlohe sovietskeho ľudu v nej, tak aby sa učili na nich nové generácie. V úvode som uviedol 3 príbehy hrdinstva a chcel by som vidieť obrazové verzie skutočných príbehov skutočných ľudí. Napokon len skutočná pamäť pomôže vyhnúť sa chybám v budúcnosti a pamäť si zaslúži rešpekt. Vo filme sme videli v bojovej činnosti aj dva na svoju dobu unikátne bojové stroje tanky T 34/76 a T 34/85. Natáčanie filmu sa odohrávalo aj v Prahe, Terezine, na hrade Loket ale aj v Rudolfinume v Prahe. () (méně) (více)