Režie:
František FilipKamera:
Rudolf Stahl ml.Hudba:
Luboš FišerHrají:
Jiří Sovák, Josef Kemr, Jana Hlaváčová, Josef Vinklář, Jiří Schmitzer, Jiřina Bohdalová, Ilja Prachař, Josef Větrovec, Božena Böhmová, Mahulena Bočanová (více)VOD (1)
Epizody(11)
-
Chudák dědeček (E01)
-
Kapr (E02)
-
Operace (E03)
-
Sokové (E04)
-
Zasloužilý všeumělec (E05)
-
Smírčí soudce (E06)
-
Romeo z autobusu (E07)
-
Režisér (E08)
-
Náhradník (E09)
-
Kapřín (E10)
-
Svatba (E11)
Obsahy(1)
Seriál komediálních příběhů F. Vlčka a V. P. Borovičky, který již od své premiéry v roce 1975 potěšil řadu diváků mnoha generací, čerpá svůj humor ze symbiózy člověka městského a člověka vesnického. Popularitu získal nejen pro své hvězdné obsazení, ale i pro základní tón, jímž je tolerance, lidská vzájemnost a porozumění. (Česká televize)
(více)Videa (14)
Recenze (593)
Zásluhou populárních herců a řady situací, ve kterých se mnozí snadno najdou (výlet do Prahy za kulturou a nákupy, vesnická zábava, promoce na Karlovce), lze u Chalupářů jistě na pár horkých nedělních večerů vypnout, ale jejich hlavní přínos dnes, v konkurenci bezpočtu zdařilejších komediálních seriálů, s lepší dramaturgií, vtipnějšími replikami a alespoň náznakem morálního ponaučení, vidím osobně především v tom, že ukazují preferované hodnoty a ideální (schválenou) verzi bytí v pozdně socialistickém Československu, tedy bytí vcelku poklidného (touha po klidu na život a práci je ostatně hlavním důvodem, proč je Evžen exkomunikován na venkov), ale také naprosto otupělého, povrchního a prázdného. Více v mém zhodnocení Chalupářů bez (n)ostalgie. ()
Bezesporu nejlepší československý seriál všech dob. Z tohoto seriálu čiší ohromná pohoda, všimněte si, že je zde téměř pořád slunečné počasí. Pořád je zde skvělá nálada. A navíc si zde zahráli ti nejlepší herci: Sovák, Kemr, Bohdalová, Menšík, Vinklář, v malé roličce třeba Filipovský. Na dobovou propagandu kašlu. Je v minimální míře a nemůže uškodit. ()
Dlouho jsem si k tomuto seriálu hladal cestu. Ačkoli ho každá z českých televizních stanic odvisílá minimálně jednou ročně, vždy jsem se příběhům o důchodcích na socialistické vesnici snažil vyhnout, protože jako revoltujícího mladíka mě přece nemohli tihle přestárlí chalupáři ničím zaujmout. Před několika lety jsem mu však uniknout nedokázal a od té doby ho sleduji pokaždé, když ho dávají…ach jo, už ho znám nazpaměť! ()
Naprosto dokonale herecky obsazená sonda, do ryze české záležitosti chalupaření. Aneb jak spokojený socialistický důchodce, který má našetřené poctivé peníze, si užívá zasloužilého důchodu. Výborná uvolněná atmosféra a nádherná herecká přirozenost staré, mladé, i té nejstarší herecké školy, která je jistě výsledkem improvizace této elity. Idylka, která je nostalgická nejen datem vzniku, ale také námětem. Já osobně si svůj důchod představuji už jen jako výraz, a rozhodně nepočítám s tím, že nebudu muset pracovat. Těžko říct, jestli je to dobře, či ne, každopádně je to nevyhnutelný fakt budoucnosti. Seriál, který mně opravdu hodně uklidňuje. ()
Nevim, jestli to je tim, že jsem se přestěhoval z Prahy na vesnici, nebo je za tim nějakej jinej důvod, ale teď jsem viděl několik dílů v televizi a nepřišlo mi to až tak špatný. Zvedám teda hodnocení ze 2 na 3 hvězdy. I když teda asi bych 100× radši bydlel v paneláku na Pankráci, než v tý strašný chatrči s kadibudkou, kam se odstěhoval Sovák. Jinak jsou to takový banální příběhy dost o ničem a k zasmání je tam toho minimum. Ale dá se na to koukat. Celkově bych řek, že nejlepší byl 1. díl a postupně se úroveň pomalu snižuje. A celkový hodnocení 84% je trochu mimo moje chápání. ()
Galerie (34)
Zajímavosti (170)
- Majitelem filmového orchestrionu je varhanář a velký sběratel takzvaných polyfonů a flašinetů Zdeněk Hromádka z Bašky. Tento orchestrion stával dlouhá léta na chalupě v Hodslavicích, kde vyrůstal. Byl tam po jeho prarodičích a neví, jak ho získali. Pradědeček byl také varhanář. V době, kdy ještě nevěděl, že on sám bude v rodinné tradici varhanářství pokračovat, orchestrion prodal, aby si koupil Rogallo. Při sledování Chalupářů po letech mu došlo, že to je on. Poznal ho podle detailů, které znal, podle řezeb a podle vyrytého nápisu „Augustin Obalil, Praha 7“. Takových orchestrionů zůstalo v Čechách jen pár. Člověk, kterému ho prodal, ho pak zapůjčil jako rekvizitu do seriálu. V roce 2013 jej objevil u jednoho chalupáře a koupil, obsahoval i původní válce s melodiemi „Kolíne, Kolíne“ a „Faust a Markétka“. Orchestrion pečlivě zrekonstruoval a nabídl k vystavení do muzea. (sator)
- Píseň, která otevírá a uzavírá jednotlivé díly, se jmenuje „Když máš v chalupě orchestrion“. Text k ní napsal Zdeněk Borovec a hudbu zkomponoval Luboš Fišer. Píseň byla nahrána a vydána v roce 1976 v nakladatelství Supraphon na takzvaném singlu, tedy malé gramofonové desce. (sator)
- Po celý seriál si Bohouš Císař (Josef Kemr) s Makovcem (Josef Hlinomaz) tyká, ale v posledním díle Svatba (1975) ve scéně, kdy Makovec odhaluje automobilového veterána ve stodole, mu Císař vyká. (M.B)
Reklama