Trapped
Ófærð
Trapped - Gefangen in Island
VOD (1)
Série(3) / Epizody(28)
-
Série 1 (2016) - 10 epizod
-
Série 2 (2018) - 10 epizod
-
V temné pasti (2021) - 8 epizod
Obsahy(2)
V městečku odstřiženém od zbytku světa sněhovou bouří řádí vrah. Islandský seriálový projekt V pasti, mezinárodně známý pod anglickým názvem Trapped, v sobě spojuje dvě výrazné tendence televizní tvorby posledních let. Tou první je systematické vábení etablovaných filmových režisérů k televizním seriálům příslibem větší tvůrčí svobody a možností důkladně rozvíjet originální koncepty do delších vyprávění, než jaké skýtá kinematografie. V tomto případě za projektem stojí Baltasar Kormákur, který doposud profesně střídal natáčení menších islandských filmů pro festivalový okruh jako Svatba za bílé noci či Hluboko s žánrovou prací v Americe, kde režíroval např. akční krimi thrillery Kontraband a 2 zbraně. Kormákur ve svém seriálovém konceptu přichází s vítanou osobitou variací na trend ponurých severských krimi seriálů. Tato kategorie se sice po mezinárodním úspěchu fenomenálního dánského Zločinu a nadšeném přijetí švédsko-dánské série Most stala světově vyhledávaným zbožím, ale bohužel také v řadě případů přinesla jen slabší variace a marné nápodoby zmiňovaných hitů. Kormákur se nesnaží o nápodobu skandinávských úspěšných modelů, ale naopak vychází z bytostně lokálních specifik své domoviny a na nich staví kriminální příběh, který zabydluje vítaně přízemními a obyčejnými lidmi. Klíčovou roli ve vyprávění má také islandské podnebí, protože právě zdejší sněhové bouře fungují jako zásadní katalyzátor vyprávění. Právě blizard se silným sněžením zapříčiní, že profesionální kriminalisté z hlavního města nemohou přijet vyšetřovat nález část lidského těla, které bylo vyloveno z moře poblíž přístavu na východě Islandu. Pátrání po vrahovi tak připadne místním policistům. V pasti je doposud nejnákladnější islandský televizní projekt, jeho rozpočet je až desetinásobný oproti tamním obvyklým produkcím. Ovšem také na rozdíl od jiných, které zřídkakdy překročí hranice ostrovní země, byl prodán do řady zemí světa a zaznamenal pozitivní reakce u široké divácké obce. (Česká televize)
(více)Recenze (165)
Dobrej severskej (islandskej) krimi serial, sympaticke herecke vykony. ()
První řada je velice dobrá. Atmosféra sněhové bouře a postupné rozktývání faktů dělá svoje. Za jedinou špatnou věc snad lze považovat nechání volných konců. Scénář totiž použil k bohatosti děje několik postav a linek, které jsou ve výslednu zbytečné a nedotažené (cokoli ve spojitosti s trajektem). Druhá řada se “rozjela” ve všech směrech a ničemu to neprospělo. Tím jak se zlepšilo počasí, rozbředl i celý děj. Některé zvraty jsou doslova debilní a nedávají smysl. Posledních pár epizod obzvlášť. Samo o sobě je druhá řada stále solidní práce, ale v kontextu s první řadou je ten propad přiliš vidět. ()
Nahodil som islandský "outfit" a oba zvršky som nasal naraz. Všetko s pokojom. Nešlo to ako po masle, keďže som bol na severe. Ale rozbaľovanie "darčekov" ostalo pri zemi, každému kúsku som bol verný a naopak. Rozparádené figuríny, napätie, časom prepätie. Milé, no nie milosrdné. Doplnok: 3ka strávená, trocha jednoduchšieho rázu s rýchlym spádom, absence politiky + a všetko vo faynovom rytme. Oteplieva sa pomaly už na každom rohu . ()
Severská utahanost, chlad a sníh... ()
Brilantní islandská kriminálka, která jistě byla díky jménům všech postav poněkud oříškem pro herce českého dabingu. S Thórhildur, Hjorturem nebo Gudmundurem se opravdu na našich obrazovkách nesetkáváme často. Temná jména jako vystřižená ze severské mytologie nádherně korespondují s temným příběhem, který se v malém islandském fjordu začne odehrávat hned na několika rovinách: nález části lidského těla v pobřežních vodách ledového oceánu; stíny minulosti odkazující k začátku ekonomické krize v roce 2008, na které najednou začne dopadat světlo pochopení; a neodvratně blížící se konec Andriho manželství. To všechno po nějaké době začne dávat smysl v nečekaných souvislostech. Mám ráda filmy, kdy divák je do děje vtažen takovým způsobem, že jen díky vlastnímu intelektuálnímu úsilí načrtnuté dílo, byť někde vykreslené do jemných detailů, sám dotváří. ()
Série č. 1 mě zaujala zajímavým napínavým neotřelým příběhem, prostředím, do kterého byl tento zasazen, svou typicky severskou ponurostí i výkony pro mě nepříliš známých herců. Sérii č. 2 nemohu hodnotit, jelikož jsem zvládla pouze prvních pár dílů a nedotáhla to do konce - kouzlo první série se nějak vytratilo, rychle jsem se začala ztrácet v ději, nebavilo mě to a ač jsem tomu vážně chtěla dát šanci, nedopadlo to. ()
"I lidi co nejsou zlí dokážou zabít. A i lidi co nejsou zlí se připletou do maléru." ()
Co mě hned v prvním díle zarazilo byla výška islandských herců. Ačkoliv má Ólafur Darri Ólafsson 194 cm, nějak výrazně ostatní nepřevyšoval. Skoro každý chlap tam má k metru devadesáti. Čím je tam sakra živěj?:-) To chci taky. Moc se mi líbila úsporná mluva obyvatel městečka (Obzvláště to vyniklo ve srovnání s Money Heist, který jsem viděl nedávno). Vůbec celý seriál působí střízlivě a nenápadně. Nejedná se o žádné hledání geniálního zločince, s překombinovaným dějem a málo uvěřitelnými zvraty. Trapped působí jako docela uvěřitelný příběh, který staví na pečlivě vybudované atmosféře až klaustrofobicky působící zimy, výborně použité hudbě a DOKONALE gradujícím ději. První dva tři díly jsou vlastně celkem nudné, ale pokud divák vydrží, tak ho s velkou pravděpodobností Trepped pohltí. Hlavní hrdina je rozhodně originálním prototypem detektiva, který svou nemluvností a vzhledem medvěda brtníka působí stejně jako celý seriál velmi podmanivě. Pod zdánlivým klidem podpořeným minimalistickým herectvím dodal Ólafur Darri Ólafsson své postavě emoce, které divák spíše cítí, než že by je viděl. Žádná rozmáchlá gesta a afektované chování. Andri jako by zhmotňoval celé městečko - ledový klid, pod kterým však bublají jako horké islandské prameny silné emoce a staré křivdy. Mistrovský herecká výkon. Seriál je však plný zajímavých postav. Za vyzdvihnutí určitě stojí Þorsteinn Gunnarsson jako tchán hlavního hrdiny a herecký představitel Maggiho. Tak smutně působící dítě, které v člověku vyvolává touhu jít ho okamžitě obejmout, jsem už dlouho neviděl. Poslední díl nevyvolává ani tak depresi, jako spíše jemnou zasmušilost a přání, aby všichni ti ztrápení lidé byli aspoň chvíli šťastní. ()
Typicky seversky natočené bez holyvúdských manýrů ()
Opravdu ti závidím. / Proč? / Nepocházíš z tohoto města. Nemusíš se dívat do té propasti. Ófærð navazuje na dlouhou tradici filmů a seriálů přibližujících bezedné hrůzy maloměsta - místa, z něhož se těžko uniká, i když právě nezuří sněžná bouře či nepadají laviny. Pod povrchem rustikální idyly tlí rašelinné vrstvy podrazů, zločinů, zvrhlostí, malosti a těl. A když se hnilobné plyny nashromáždí v jisté hraniční hustotě, někoho odkráglují a v různém stupni rozkladu vyplave úplně všechno. V takové chvíli by se jeden nejraději okamžitě přestěhoval do alespoň středně velkého sídla, třeba Reykjavíku. Možná není důvod vše srovnávat s Twin Peaks, ale zde opět nutno: Jde v počátku o mrtvou dívku, falešná obvinění, oheň, který s leckým leckam zajde. I zde je hotel, menší podnik na zpracování ryb a stopy vedoucí vysoko; nikoliv snad až kamsi do temného iglů, ale skoro. A mistr vikingských žalozpěvů místy cituje Angela Badalamentiho doslovně. Fascinující zjištění, že drsní Islanďané si ani v tom nejhorším počasí nezapínají bundy. ()
Atmosféricky vynikající. Prostředí luxusní. Rozjezd dost pomalý. Herecky dost slušné. Celkem taková klasická severská krimoška, tentokrát z Islandu. Máme tady i nějaké osobní roviny a podobně. Rozjed byl ovšem hodně pomalý, možná až 4 díly, což je z 10ti docela dost. Každopádně zbytekseriálu už je výborný. ()
Tvůrci si ukousli možná příliš velké sousto, když na poměrně krátké stopáži zkoušeli rozjet velké množství příběhů; měl jsem opravdu problém to všechno sledovat. To mělo za následek trochu slabší střed série, který nakonec slouží vlastně jen jako "build-up" pro závěr. V tom se konečně všechny nitky spojily. Bylo by to za tři, ale to úžasné vykreslení postav (jejich osobní i další motivace k různým činům) tu čtvrtou zkrátka zajistilo. ()
Chladné, ponuré, ťaživé, vcelku komorne ladené. Typicky severské atribúty, ktoré v rámci svojej tvorby tak často (a umne) používajú. Islanďania ma touto detektívnou jednosériovkou (čo je mimochodom formát, ktorý som si v poslednej dobe do značnej miery obľúbil) plne presvedčili, že v tomto smere nijak nezaostávajú za svojimi kolegami švédskymi či trebárs dánskymi, ktorí sú v tomto smere predsalen zbehlejší. Príbeh je dostatočne pútavý, konania a motivácie jednotlivých postáv maximálne uveriteľné, atmosféra ťaživá, tempo akurátne, prostredie svojim spôsobom priam fascinujúce (i keď z tej ustavičnej zimy by ma asi šľak trafil). Ma to skrátka všetky potrebné atribúty remeselne dobre zvládnutého seriálu, vrátane kvalitne napísaných a dobre zahratých postáv. Osobne sa mi síce ešte o kus viac páčila švédska seriálová novinka Midnattssol podobného rázu, ale to je už viacmenej len vec vkusu, a tomuto počinu naozaj niet príliš čo vytknúť (hoc musím sa priznať, že keď sa to preklenulo zhruba do druhej polovice, prišli na mňa i kritickejšie momenty kedy mi to začínalo chvíľami už liezť krkom, avšak záver túto jemnú "pachuť" napravil). Koniec koncov som si túto chladnú islandskú detektívku užil, a to pomerne dosť. 85% ()
Silný severský thriller, který splňuje veškeré parametry severských detektivek a k tomu má slušnou přidanou hodnotu v podobě nekonvenkčních postav a vynikajících herců. Andri mi byl po většinu série nesympatický, ale postupná gradace mě donutila otočit, ačkoliv stále vede ultrasympatická Hynrika. Scénář je geniální, první série má dostatek dílů, není na sílu natahovaná a cliffhangery zde působí přirozeně. První epizody jsou trochu pomalejší, ale pokud u toho člověk vydrží, je mu naservírován jeden z nejvýjimečnějších severských televizních počinů všech dob. ()
Kormákur sa vrátil na rodnú hruď a zastavil sa aj Jóhann Jóhannsson so svojou minimalistickou a trefnou hudbou (najmä úvodná znelka je niečo krásne po výtvarnej a hudobnej stránke), ktoré sledovali patálie miestneho "šerifa" Ólafura Ólafssona (ten týpek, čo riadil helikoptéru v Mittym alebo si ho vybavujem ešte z prvej série True Dettective, kde mal asi 2 min. dialóg :D). Kormákur splašil zahraničný funding a dal dokopy to najlepšie z hereckého ansábmlu, čo mu 300 tis. populácia Islandu ponúkla a štvoročný projekt sa konečne pohol dopredu a nedopadlo to vôbec zle. Všetko, čo nefungovalo vo Fortitude tu fungovalo presne tak ako malo. Kde Fortitude chcel byť hororom aj krmi zároveň a urvalo si až veľké sústo. Tu sa tvorcovia držali v mantineloch a natočili vlajkovú loď islandského Nordic Noir, ktorá sa konečne môže rovnať aj susedom z Dánska a Švédska, ktorí produkujú takúto TV zábavu už niekoľko rokov. Aj napriek pár scénaristickým barličkám ide o kvalitný projekt (herecky aj remeselne), ktorý by ste nemali minúť, ak ste fanúšikom škandinávského Nordic Noiru a Islandu. 8/10 ()
Prvních šest dílů není moc co vytknout - atmosféra, příběh, režie, herci - vše velmi dobré. Bohužel pak se to trochu začne kazit. Příběh a finále je logické a civilní. Průšvih je jak se k tomu dokodrcáme a jak je to natočeno. Zvláště v posledním díle je několik scén na hraně parodie. I tak tento seriál stojí za pozornost. Zvláště pokud se chcete ochladit v parném létě...7/10 ()
Island - ve všech kolorovaných příručkách země s nulovou kriminalitou. Tak vzdálená mentalita - nezletilí se vloupají do veřejného bazénu, paří tam, šukaj, ale policista ráno jen všechny mateřsky vzbudí ať jdou spát domů. V takové zemi opravdu nemůže být mnoho zločinů. Na druhé straně města muž táhne vzpurné dítě do auta, policisté jedoucí k zásahu okamžitě zastaví a muže vyšetřují. Napočítal jsem tak 1000 obyvatel, všichni mají kulovnice a brokovnice, policisté chodí bez zbraní, během 10 dnů napáchali minimálně desítky přestupků až hrdelních zločinů. Je to slušný revír.. ()
po pretrpenych piatich castiach som sa na to vykaslal. ukrutna nuda... ()
Oj, to nebylo úplně ono. Nahlodán zdejším hodnocením jsem si po dlouhé době pustil seriál. Mám rád zimu, hory, pasti, temnotu, tohle prostě nemůže zklamat. Ale chyba lávky na trajekt. Mongolssohn společně s Dementsdóttir, vedeni Sympatlustotsonem, tak nějak poserou, co jde, a tak nějak vyřeší vše a vezmou si 8,5 hodin mého života. Co všechno je špatně? Je toho dost - dementní postavy, ploché postavy (detektiv Knírsson z Rejkjavíku), zbytečené postavy, zbytečné podzápletky natahující děj, absolutně zbytečné odbočky pouze pro zvýšení napětí (ztracené děti, WTF). Postavy se objevují a mizí, jak se to hodí, v posledních dílech se všichni záporáci vykecávají jak v Áčku na Nově, aby nám neuniklo nic ze zápletky. Nesympatický pomocník hlavního detektiva Sympoše, který posere, co jde a pak ještě machruje, aby se nechal SPOILER trapně postřelit, byl už poslední hřebíček do rakve. Kdyby to mělo tři až pět dílů, mohlo to být docela fajn. Takhle se to jen snaží vyvolat zdání provázané, propletené zápletky ve městě plném tajemství a jediné, co drží atmosféru, aby se nerozlila do kraje, jsou krásné horské scenérie, obklopující přístav Fjallräven. Všechny zločiny se podaří rozlousknout větší či menší náhodou...no prostě všechno zle. Děkuji pěkně a děkuji nechci. PS: ještě s devátým dílem jsem byl přesvědčen o takovém slabším průměru, ale po konci a vzhledem k místnímu přestřelenému hodnocení, dávám dvě a sérii dvě si strčte do pördele. ()