The Front
Na čiernej listine
The Front
Režie:
Martin RittScénář:
Walter BernsteinKamera:
Michael ChapmanHudba:
Dave GrusinHrají:
Woody Allen, Zero Mostel, Herschel Bernardi, Michael Murphy, Andrea Marcovicci, Josef Sommer, Danny Aiello, Sam McMurray, Charles Kimbrough, Lloyd Gough (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Woody Allen v roli vrchního a taky trochu bookmakera, který poskytuje krytí scenáristům, jež se v době mccarthismu ocitli na černé listině. "Pokrývač" se stane slavným, upoutá však na sebe pozornost komise protikomunistických vyšetřovatelů. Tato uznávaná komedie se zabývá závažným tématem, které nejen v Američanech vyvolává nepříjemné vzpomínky, honem na komunistické čarodějnice, jenž se v USA odehrával v 50. letech. Woody Allen hraje Howarda Prince, který pracuje na částečný úvazek jako pokladní v restauraci a také jako bookmaker. Jinak je to ovšem stoprocentní smolař. Přítel ho požádá, jestli může své televizní scénáře podepsat Howardovým jménem, protože se ocitl na černé listině. Netrvá dlouho a Howard prokazuje tutéž laskavost i jiným spisovatelům. Stane se celebritou a v televizi ho obdivují jako nadějného mladého autora. Jenže když se na černé listině ocitne i populární komik Hecky Brown a jeho kariéra je ohrožena, souhlasí s tím, že bude Howarda sledovat. Ten je následně předvolán před vyšetřovací výbor a jeho výpověď má nečekaně dramatické následky. (Cinemax)
(více)Recenze (45)
„Víš, co udělám? Zavolám ti zítra.“ - „Dávej na sebe pozor. Voda je plná žraloků.“ Upřímně řečeno, domníval jsem se, že i navzdory zvolenému (vážnému) tématu se zasměju podstatně víc. Ale z filmu častěji spíš mrazí. O Woodyho, který se vydává za úspěšného a neobyčejně plodného scenáristu, se může snímek bez obav opřít. Jenže i když válí před kamerou, je velká škoda, že není i za ní v pozici režiséra (nemluvě o scénáři…jak paradoxní zrovna u tohoto filmu). Že dialogy nejsou čistě jeho prací, pozná divák Allenových filmů docela rychle, „timing“, údernost ale i vtipnost nejsou na patřičné úrovni. U jediné opravdu vtipné hlášky s plaváním mám navíc silné podezření, že si ji tam Woody dodal sám (odpovídalo by to). A díky jisté události film pak ztratí jakoukoli, i kdyby jen částečně pohodovou atmosféru. A zbývají už jen satirické narážky, ve kterých je snímek naštěstí poměrně silný (závěrečné „odhalení“ pak navíc divákovi pomůže pochopit, proč film vlastně vznikl). Jen kdyby ten humor fungoval lépe…škoda, takhle dávám slušné 4*. ()
Woody jakoby si odskočil z natáčení některého svého kousku - neměnná vizáž, neurotické podání a povědomé repliky ("děláte nějaký sport? Nemyslím plavání, to není sport, to je jen obrana proti utonutí") - a závažné téma tím odlehčuje. Není od věci dát si film v závěsu po Dobrou noc a hodně štěstí. ()
Oscar 1 nominace: Scénář ()
Koketování se závažným tématem nemusí dopadnout nejlépe, pokud k němu budete přistupovat příliš ledabyle. To však neznamená, že na motivy neradostných událostí nelze natočit komedii, Na černé listině je toho ostatně důkazem. Woody Allen zde překvapivě ne v režie své, nýbrž Martina Ritta, ztvárnil zprostředkovatele pro tři „zakázané“ autory, z toho také pramení hlavní zdroj humoru – člověk, který nemá o psaní ani šajnu se prezentuje výtečnými scénáři. Ale kdokoliv příliš úspěšný začal být v Americe za vlády McCarthyho brzy podezřelým a s tím film ukazuje svou druhou, vážnější tvář, na které nejvíce zamrzí, že nejde více do hloubky. Vtipná podívaná nesoucí sdělení velkého významu, navíc s roztomilým Allenovým hereckým lemplovstím, je pro mě tak jako tak dostatečně silným argumentem. Nemluvě o závěrečných titulcích informujících o roku zařazení toho kterého tvůrce filmu na černou listinu – trpce úsměvné a dojemné současně. 75% ()
Klasický Woody v dost vtipném filmu o hodně smutných věcech. Díky onomu humoru víc vyniknou ty tragické. Co nevidět se chystám si přečíst Allenovu autobiografii, tak chci zhlédnout co nejvíce snímků, ve kterých “jen” hraje a nezačal jsem vůbec špatně. 70%. ()
Film Na Černé listině vůbec není špatný, ale přijde mě, že moc neřeší divákovu znalost amerického "honu na čarodejnice" v 50.letech. Z tohoto důvodu bych divákům, kteří nemají ani šajnu o tom co se tenkrát v USA dělo, doporučil před shlednutím tohoto snímku kouknout na vynikající počin mistra Clooneyho Dobrou noc a hodně štěstí, protože si myslím, že tenhle snímek a jeho nalehávost daleko víc vynikne, když se o daným tématu alespoň trošku něco ví. Jinak teda klobouk dolů jak inteligentně se tady podařilo zkombinovat humor a vážný téma. Opravdu nejednou mě tenhle hon na komunisty připomínal náš komunistický hon na nekomunisty a pěkně mě z toho mrazilo. Naprosto mě dostala poslední věta, co Woody pronesl při odchodu z výslechu, byla prostá, jasná, jednduchá, ale měla v sobě velkou sílu. ()
Tohle skutečně nerežíroval a nenapsal Woody Allen? Vsadil bych se, že ano. Intelektuální, konverzační, vtipné...všechny atributy jeho typických komedií. Výborný humorný film s vážným obsahem. Je totiž zajímavé podívat se na padesátá léta 20. století jakoby z druhé strany a paušalizovat k úsudku, že tahle doba po skončení druhé světové války byla celospolečenským přituhnutím a jakousi normalizací režimů plošně, napříč panujícími diktáty. Šílenství mccarthysmu se sice nevyrovná běsnění nastupující lidově-demokratické vlády pracujícího lidu, ale klidným milníkem americké poválečné historie rozhodně také není...jak ukazuje třeba zrovna tenhle vynikající film (s obdobnou tématikou se můžete setkat kupříkladu ještě ve strhujícím černobílém dramatu George Clooneyho Dobrou noc a hodně štěstí či taktéž v komediálně laděném Darabontově Majesticu či praštěné komedii bratrů Coenů Ave, Caesar! a samozřejmě v životopisném dramatu Trumbo...) ()
Tenhle film by byl drama, nebýt obsazení Woodyho Allena, který jako by vypadl z nějaké němé grotesky. Za zmínku stojí také role Zero Mostela, komika z filmů 'Cestou na fórum se stala zvláštní věc' nebo 'Producenti'. Myslím, že tohle je jeho poslední film. ()
Výborný snímek, jenž natočili tvůrci, kteří se svého času na černé listině taktéž objevili...Woody Allen je ve své roli vynikající! ()
"Chtějí změny, no tak ty Židy postřílíme. To je dobrej nápad." Proč Židy za války plynovat, když je chce sponzor ve filmu postřílet? Není důvod mu nevyhovět, protože Howard Prince je skutečně skvělý autor a i když je negramotný, tak filmové scénáře chrlí jeden za druhým. Mě to hodně bavilo, ale nejlepší na tom byla skutečnost, že v době mccarthismu byli lidé podezřelí z podpory komunismu zapisováni na Seznam, který oficiálně neexistoval, takže nebylo možné je z něj vyškrtnout. Na to si Výbor pro neamerickou činnost dával velký pozor a já vzdávám poctu těm autorům ze Seznamu, kteří si tímto snímkem rýpnuli do ctihodného Výboru. ()
Určite sa to realistické zobrazenie vážnej témy s prívetivým, nadneseným humorom dnes zdá mnohým dnes už absurdné, ale vtedy to tak bolo a 'zakazovalo' sa takmer všade. Film je tým realistickejší a uveriteľnejší, že jeho stvorenie mali a svedomí ľudia, ktorí si tieto somariny museli pretrpieť. A nebolo lepšieho podania ako zobrať si na mušku tento problém s výsmechom a satirou. Veď už samé o sebe je to na zaplakanie. K dokonalosti by som prihodil ešte pár zrniek humoru. 80%. ()
Woody Allen se do své role vžil natolik, že jsem několikrát zapochyboval, zda není skutečným scénáristou a Walter Bernstein pouze jeho "překrývačem" :-). Avšak, soudě dle závěrečných titulků, měli tvůrci s tématem bohaté zkušenosti. Inteligentní tragikomedie, při které občas solidně mrazí - našinci totiž toto téma není cizí (pouze v opačném ranku). 75%. ()
Politická satira z padesátých let ve Spojených státech z tehdejší vlny hledání vnitřního nepřítele. Allenův humor je zde až na několik málo bonmotů spíše ukrytý pod povrchem jako hlubinná řeka a spočívá více v komplexní absurditě celého systému špiclování než v jednotlivostech. Pro nás je komické zejména to, jak tehdejší americká situace připomíná československý komunistický dohled nad správnými postoji svých socialistických občanů. ()
McCarthismus zachycený odlehčeně a prokládaný typicky allenovským pohledem na věc. Walter Bernstein ve scénáři promítl své vlastní zážitky z let padesátých, kdy on sám byl postižen "honem na komunisty" a napsal roli na tělo přímo Woodymu a proto se není co divit, že film vypadá skutečně jako kdyby byl celý (od atmosféry až po výběr hudby) vytvořen tímto zřejmě nejznámějším neurotikem. ()
I když Woody nepsal scénář, ten závěr jako kdyby vypadl z jeho psacího stroje. Jinak je to hodně smutná satira o hledání nepřítele za každou cenu. ()
Vážny film, s komickou hlavnou postavou, ale bez humoru. Čo beriem ako chybu. Tri a pol. ()
Pozerateľný film o tom, že obe superveľmoci prikladali zaisteniu svojej bezpečnosti veľký význam, neľutujúc prostriedky, ani obete. Dokonca aj metódy boli podobné a tí bezpečnostní pracovníci, akoby našim eštebákom z oka vypadli. Martin Ritt sa v mojej pamäti spája s výbornými filmami Hud a Hombre, Zero Mostel je výrazným a zapamätateľným typom herca, len nechápem, prečo obsadili Woodyho Allena. Rád by som tomuto filmu dal viac hviezdičiek, ale to by Woody mohol byť iba na titulkoch. ()
Smíšený pocit nenastává pouze ve chvíli, kdy se vám tchýně zabije ve vašem novém autě, ale zmocňuje se vás i tehdy, jestliže 45 minut umíráte nudou a poté si nenasytně vychutnáváte svižné a přesvědčivé dialogy s originálními gagy. The Front je bohužel tento případ. Rittův charakteristický rukopis se v první části utápí v záplavě mdlých dialogů, během nichž se sice divák dozví něco o mccarthyově epoše, ale nutkání sledovat hodinky je bohužel až moc časté. Druhá část však razantně mění svojí tvář a divákovi štědře servíruje jeden skvostný okamžik za druhým. Skvěle zrežírovaná je kontrapozice humorných situací s těmi dramatickými. Závěrečná věta Howarda Prince, která vypoví o této antikomunistické éře víc, než 50 politologických knížek dohromady je lahodnou třešničkou na dortu. Velmi specifický film. ()
Chvílema jako kdyby to Woody napsal sám. Jenomže na jeho rukopis je postava Howarda Prince přeci jen příliš seriózní, vážná, důstojná a nedělá kraviny (kromě vzdorokonce). Docela dobře si umím hypoteticky představit verzi, ve které by Woody vyváděl mnohem víc skopičin - tak třeba jakákoliv situace, kdy on jako předpokládaný autor má něco zodpovědět, ale nemůže, protože nemá ani ánunk, co se po něm chce. To by už byla typická allenovka. Škoda, že mi nebylo dopřáno vidět film v původním dabingu, i když i novácký z roku 1995 je ještě slušný. ()
Kto môže najlepšie nakrútiť film o „čiernej listine” , ako ten, ktorý sa na nej v skutočnosti ocitol ? Martin R-I-T-T by teda mohol rozprávať, keď bol skoro v totálnej RITI ! Aj iní vo filmovom ansámbli. V 50. rokoch si Výbor pre neamerickú činnosť „posvietil” na osobnosti zo zábavného priemyslu, ktoré by mohli sympatizovať s komunistami. Následne vytvorili B.L.A.C.K L.I.S.T, kde si mohli vynájsť každý svoje meno. Nachádzali sa na ňom ako herci, tak aj scenáristi. A tento film rozpráva o tom z dvoch pohľadov. Jednak o pokladníkovi Howardovi Princovi, ktorý sa vydáva za televízneho scenáristu, ktorým v skutočnosti nie je, totiž jeho priatelia ho požiadali, či by im takto nepomohol, že oni budú písať, a on si publicitu ukradne pre seba, skrátka každý má právo na svojich „5 minút slávy” . Spisovateľa, ak odstavia na druhú koľaj, tak stále môže pokračovať vo svojej obľúbenej činnosti, trebárs pod pseudonymom, alebo poprosí kamaráta. A čo herec. Aké má on možnosti ? Určite horšie ! Jedine uviazať si slučku na krk a obesiť sa na najbližšom strome ? Vyskočiť z okna ? Hodiť sa pod vlak ? Asi tak nejak, pokiaľ je labilnejšej povahy, urobí to. HECKY BROWN má na to podobný pohľad. Trošku chaotickejší strihovo, lepší v scenáristickom uchopení, za prispenia WOODYHO a ZERA ide o brutálne úprimný film, ktorý nenecháva nič na náhodu, ale ponúka možnosť exkluzívneho nahliadnutia, ako sa cítili osoby, ktoré sa ocitli na nepeknom vysvedčení... ()