Suburra

Sem tam se mi stane, že shlédnu film a nemám slov. V pozitivním slova smyslu mě totiž tak uhrane, že jsem jak opařenej. No a přesně tenhle pocit jsem měl po shlédnutí gangsterky současnosti s názvem Suburra. Kruté osudy různě postavených postaviček tu spojuje monstr výstavba budoucího komplexu s kasinem na kraji Říma tak kvalitně, že jsem doslova oněměl. Scénáristé umně zakomponovali zajímavé postavy do koloběhu dějin mafiánského světa a uzavřel tím jednu podstatnou kapitolu současného italského podsvětí. Některé scény byly více brutální, některé méně. U všech ale převládala neobvykle odporná ztráta lidskosti, kterou v celém filmu podporuje nadpozemsky zvláštní hudba francouzské kapely M83 a umocňuje tím celý příběh, který jak kdyby se odehrával na úplně jiné planetě. (08.08.2016)

Efekt motýlího křídla zde byl krásně zpracován. Jedno nečekané úmrtí zapříčinilo opravdu promyšlený koloběh událostí. Suburra je ambiciózní snímek a snaží se podat celistvý obraz na vztahy mezi mafií a politikou, kde vše souvisí se vším. Filmu téměř není co vytknout. Je to výtečně natočené i zahrané. Akorát mi drhlo finální propojení všech linek. Například nechápu (SPOILER) , co se stalo se synem toho politika. A scény s papežem byly vlastně zbytečné a ničemu nepomohly. Chápu ale, že šlo o symbol, že se vše hroutí. 9/10 (19.03.2016)

Co máte všichni s tím soundtrackem? Něco podobnýho jsem slyšel naposled u nějakého dokumentu o snowboardu, dyť se to k tomu vubec nehodilo. Jinak se jedná o fajn gangsta film z Říma, ve kterým se proplétají cigánští mafoši, převaděčtí mafoši, gambl mafoši, vysocí politici a drahý kurvy. Mě osobně mrzí strojená killa pointa, která mě hlavně ve vztahu k politickým kuloárům vůbec neuspokojila, a to protože na tuto notu ladí úvod filmu. Na Itálii OK. 75% (01.01.2016)

Tenhle mafiánský film bohužel není o luparách a betonových botách, ale spíš o cikánech, politicích, kléru a dokonce se v něm mihne i sama Svatá stolice (ten chlápek z Hitlerjugend). Mám trochu rozporuplné pocity. Třeba: Nejlepší soundtrack jaký jsem slyšel od Refnova Drive, ale použitý naprosto nevhodně, k filmu se hudba od M83 vůbec nehodila. Nebo: Svými silikonovými cecky mě znechutila jakási bezejmenná štětka hrající si na herečku, zato mě ovšem nadchla jistá Greta Scarano v roli feťácké pistolnice. A ještě: Děj slušně odsýpá a scénář je dobře napsaný, ale trochu mě zklamal konec - přes dvě hoďky mi titulky slibovaly příchod jakési apokalypsy, ale namísto plnotučné gangsterské zabijačky jsem se dočkal jen odstředěné chudokrevné omáčky. Aspoň že ten hnusný cigoš nezhebnul příliš pokojně. Čtvrtá jen a pouze za hudbu. (04.01.2016)

Takto silný zážitok som (márne) čakal loni od Black Mass a Legend. Taliani holt hrajú mafiánske karty v iných leveloch než Briti a Amíci. Jedna menšia zlá udalosť, vedúca k apokalypse, ktorá pohltí a zničí všetkých. Pocit bezmoci, nemožnosti vyhnúť sa lapenia do siete zločinu tu vygraduje v zúrivé šialenstvo. Suburra je žánrovka, v Cannes by ju neoslavovali tak, ako onehdy artovejšiu Garroneho Gomorru, ale je to žánrovka sakra strhujúca a skvelo pracujúca s postavami. Výborne zahranými postavami. Dejové cestičky miestami povedomé, ale nikdy nespadnú vyslovene do klišé. Soundtrackové použitie najväčších hitoviek M83 bizarné, a možno práve preto o to viac pôsobivé. To ony rozhodli o mojej piatej hviezde. (07.03.2016)