Režie:
Ludvík RážaScénář:
Ondřej VogeltanzKamera:
Jan NěmečekHudba:
Luboš FišerHrají:
Jaromír Hanzlík, Martin Růžek, Josef Vinklář, Petr Kostka, Jan Potměšil, Taťjana Medvecká, Tomáš Holý, Josef Somr, Petr Čepek, Vilém Besser (více)Obsahy(1)
Janus, zakladatel Ocelového města (J. Vinklář), chce kvůli nerostnému bohatství napadnout sousední Fortunu. Když doktor Sarrasin (M. Růžek) obyvatele Fortuny varuje, nikdo mu nevěří. A tak vyšle do Ocelového města svého zetě, inženýra Marcela Zodiaka (J. Hanzlík). Má se tam setkat se spojkou, inženýrem Garmonem, který pracuje pro Fortunu jako vyzvědač. Bohužel ale netuší, že Garmona zatkli a jeho syna Viktora (J. Potměšil) uvrhli do izolace. Marcel se s Viktorem setká a s jeho pomocí začíná boj za záchranu Fortuny a jejích obyvatel… Spisovatel Jules Verne napsal příběh, v němž působivě zobrazil hrozbu zneužití zkázonosné zbraně. Volně na motivy jeho románu vznikla televizní adaptace pod názvem Tajemství Ocelového města. Autorem scénáře byl Ondřej Vogeltanz, režie se ujal v roce 1978 Ludvík Ráža. (Česká televize)
(více)Recenze (199)
Hodně kvalitní adaptace Verneovy citlivé interpretace společnosti 19. století (jak vidno, skvěle se hodí i na události 20. století). Rážův film má zejména výtečné herce a hodně dobrou výtvarnou stránku, která tomu dodává velice sugestivní nádech. Některé záběry jsou hodně depresivní a doslova vydechují ocelový chlad Janusova města... ()
Mám velkou slabost pro podobné filmy laděné do výtvarné podoby, kterou vtiskl Zeman do svých adaptací Julea Verna a vytvořil z nich nezapomenutelná díla. Bohužel Ludvík Ráža není Karel Zeman a Tajemství si zaslouží slabší 4*. Herecké obsazení je dost kvalitní a je jen škoda, že režisér nezariskoval trochu víc a neinspiroval se ještě více svým o dost lepším konkurentem. ()
Nedávno mi při prohlídce bohaté knihovny prarodičů padl zrak na Ocelové Město od Julese Vernea. Nešlo odolat, navíc ta předmluva jakéhosi dobového stranicky uvědomělého pisálka z roku 1954 byla naprosto úžasným způsobem k popukání. Po přečtení nijak obsáhlého dílka musím konstatovat, že ač klasické, neobstálo by filmové zpracování tohoto románu tak skvělým způsobem jako se díky panu Rážovi stalo, pokud by se jako režisér držel předlohy věrněji - jen díky režii a atmosféře se Tajemství Ocelového Města mohlo stát (jak se po těch pětadvaceti letech od vzniku zdá) nadčasovým dílkem, a to i navzdory svému až příliš haluzovitému scénáři. I dnešním dětem má co nabídnout, i když se asi z filmu nebudou klepat tak jako minulé generace. Zasloužených 80%. ()
Ocelové město je moje neojblíbenější kniha od Julese Verna a jsem nesmírně rád, že právě Češi ji zfilmovali. Už jenom proto, že když Verneovky zfilmuje někdo jinej, nestojí většinou za nic. Ale pokud je za kamerou Čechoslovák...Zvláštní, že se dříve takové filmy točili jako na stříbrném podnose a dneska po nich neskočí ani pes, a když už jo, tak jsou natočeny tak strašně, že se na to nedá koukat. V čem to tenkrát bylo tak jiné. Neřikejte mi, že Komunista šlapal na pilu a chtěl se veřejnosti představit v tom nejlepším světle právě díky dobře natočené Verneovce. Tahle nepatří mezi uplně ty nejlepší. Tam se řadí Tajemný hrad v Karpatech. I tak se mi na to ale koukalo moc hezky a závidím, především tátovi, který tyhle filmy miluje, dobu, kdy tyto filmy u nás v zemi vycházely a byla radost na ně koukat. ()
V dětství jsem hodně, hodně tíhnul k "verneovkám" a tak jako dospělý kluci drželi za ruku svoje holky já držíval za hřbet svoje "verneovky". Na Tajemství Ocelového města je zvláštní to, že nikdy nepatřilo mezi mé vyvolené "verneovské" milenky, ale když jsem nedávno viděl Rážovo filmové zpracování úplně mě z toho naběhla husí kůže. Pan Verne totiž napsal román, který nejen, že je nadčasový, ale pro mnoho našich babiček a dědů bohužel až příliš reálný. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (17)
- Autorstvo tohoto románu vydaného prvýkrát v roku 1879 je sporné, lebo je doložené, že základom knihy bol text od iného francúzskeho spisovateľa dobrodružných kníh André Laurieho, ktorý Jules Verne prepracoval. (Raccoon.city)
- Jaromír Hanzlík a Jan Potměšil byli z možnosti natáčet verneovku nadšení a natáčení si velmi užívali, protože se jednalo o jejich splněný sen. (sator)
- V roku 1982 nakrútil v Československom rozhlase rovnomennú rozhlasovú hru režisér Jiří Horčička. Hlavné úlohy nahovorili Josef Somr, Viktor Preiss a Jaroslava Adamová. (Raccoon.city)
Reklama