Reklama

Reklama

Tajemství Ocelového města

  • Velká Británie The Secret of Steel City
Československo, 1978, 85 min

Režie:

Ludvík Ráža

Předloha:

Jules Verne (kniha)

Scénář:

Ondřej Vogeltanz

Kamera:

Jan Němeček

Hudba:

Luboš Fišer

Hrají:

Jaromír Hanzlík, Martin Růžek, Josef Vinklář, Petr Kostka, Jan Potměšil, Taťjana Medvecká, Tomáš Holý, Josef Somr, Petr Čepek, Vilém Besser, Bořivoj Navrátil (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Janus, zakladatel Ocelového města (J. Vinklář), chce kvůli nerostnému bohatství napadnout sousední Fortunu. Když doktor Sarrasin (M. Růžek) obyvatele Fortuny varuje, nikdo mu nevěří. A tak vyšle do Ocelového města svého zetě, inženýra Marcela Zodiaka (J. Hanzlík). Má se tam setkat se spojkou, inženýrem Garmonem, který pracuje pro Fortunu jako vyzvědač. Bohužel ale netuší, že Garmona zatkli a jeho syna Viktora (J. Potměšil) uvrhli do izolace. Marcel se s Viktorem setká a s jeho pomocí začíná boj za záchranu Fortuny a jejích obyvatel… Spisovatel Jules Verne napsal příběh, v němž působivě zobrazil hrozbu zneužití zkázonosné zbraně. Volně na motivy jeho románu vznikla televizní adaptace pod názvem Tajemství Ocelového města. Autorem scénáře byl Ondřej Vogeltanz, režie se ujal v roce 1978 Ludvík Ráža. (Česká televize)

(více)

Recenze (205)

topi 

všechny recenze uživatele

Holomráz!!! Nezapomenutelná ruka Josefa Vinkláře, která trčí v mrazivém oparu. Ludvík Ráža navázal na Zemanova díla a zfilmoval Tajemství ocelového města velmi věrohodně. Obrovskou práci vytvořil architekt Vladimír Labský, který se hodně přiblížil Verneovské fantazii. Že byl Jules Verne veliký vizionář netřeba zmiňovat, situace, která se odehrává v příběhu platí snad pro dnešní dobu nejvíce. Herecké obsazení dokonalé, Jaromír Hanzlík ve své dvojroli je parádní. Hudbu Luboše Fišera netřeba komentovat, dělá opět hrůzostrašnou atmosféru. Téměř hororová scéna je, když po havárii hlavice střely v Ocelovém městě vynášejí z hospody zmrzlé mrtvoly. Spolu s filmem Poslední propadne peklu je Tajemství ocelového města nejlepším počinem mého oblíbeného osobitého režiséra Ludvíka Ráži. Doporučuji knihu "Jako když rukou mávneš aneb Život režiséra a režisér očima svých přátel", ve které pan režisér vypráví neuvěřitelné historky ze svého života, který celý zasvětil filmu a televizi. ()

Šandík 

všechny recenze uživatele

Navzdory mnoha oslavným hodnocením zde, velké zklamání. Film se od předlohy odchyluje natolik, že je nutné mluvit o pouhé volné inspiraci, nikoli adaptaci Verneova románu. Chápu, že bylo nutné se vejít do nikterak dlouhé stopáže, chápu i to, že se mnohé natočit jednoduše nedalo, přesto jsem přesvědčen, že nevěrnost předloze ve v tomto případě chybou a z románu zůstalo příliš málo. Na rozdíl od mnoha jiných si také myslím, že Zeman s jeho triky a kulisami ve stylu ilustrací Léona Benetta by to pojal zajímavěji a lépe. Velkolepost Schultzova (nikoli Janusova, jen tak na okraj poznamenáno) města ve filmu zcela mizí, přísnou organizovanost nahrazuje podivný šlendrián, vědeckofantastično morální podtext, ne že by nebyl už u Verna, ovšem je tam i opojení technikou a moderností, které u Ráže naprosto chybí a mění se v podivnou starosvětskou antikvovanost... Celkový dojem: 65% ()

Reklama

Historik 

všechny recenze uživatele

Moc povedená a dobře obsazená adaptace klasické verneovky. Zajímavé je, že si všichni, co jsme to viděli kdysi jako děti, nejdříve vybavíme holomráz. Jinak nesouhlasím s porovnáváním této adaptace se Zemanovými filmy v tom smyslu, že Ráža je horší. Ludvík Ráža zvolil vlastní cestu (nač se po někom opakovat) a podle mne se trefil naprosto přesně. ()

RHK 

všechny recenze uživatele

Vizuálně zajímavá výprava založena na kontrastu mezi krásnou Fortunou a průmyslovým Ocelovým městem, speciálně Ocelové město mi občas připomínalo moji rodnou "černou" Ostravu. Výborný výkon především pana Vinkláře v roli hlavního záporáka prof.Januse. O něco slabší druhá půlka filmu. Ukázka: http://www.sms.cz/film/tajemstvi_oceloveho_mesta/ukazka ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Zakázané pásmo. Ale nic si z toho nedělejte, až nastoupíte, moc času na výlety mít nebudete. U nás si na nezaměstnanost stěžovat nebudete, pane Andersone.“ Ráj na zemi Fortuna vs. Ocelové město, místo skleslých, otrocky pracujících a „roboticky“ synchronizovaných dělníků, kouřících komínů, nebezpečných pokusů a všudypřítomných policistů/vojáků se psy (a tajnými v kočáru). Ta historická paralela je zjevná a vydařená. Vlastně úplně nechápu, že ten film prošel. Ale i bez toho je to pořád nápaditá „scifárna“, které nechybí atmosféra (na které má lví podíl Fišerova znepokojivá, zlověstná a dramatická hudba) a kopec napětí, zvláště když divák naplno fandí hlavní postavě a má o ni strach. A jejího představitele Hanzlíka si publikum užije dosytnosti, protože zde má dvojroli; mimochodem velmi vtipně vyřešenou (opravdu zábavná „společná scéna“ včetně odrazu v zrcadle a bitky). A proti němu nestojí žádné ořezávátko, Vinklářův démonický záporák Janus má styl i charisma (a vlastně jenom jednu slabost…). Ostatní role jsou také dobře obsazené, ale hodně mě rozesmála nádherná one-minute-show Zdeňka Srstky. Film neměl vyloženě slabších míst, i když konec se dal samozřejmě čekat. Na druhou stranu, po celou dobu sledování mi trochu vrtalo hlavou, jestli je film určen i pro děti, když má dětské hrdiny a fantazijní tématiku, ale na tuto diváckou skupinu i drsnější scény. Tak či tak to vidím na slušné 4*. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (20)

  • Jak je řečeno na začátku filmu, Marcel (Jaromír Hanzlík) je architekt, podle jehož projektu bylo město Fortuna postaveno. Když však dospěje do zvláštní utajené projekční dílny v Ocelovém městě, náhle je odborníkem na technické řešení velkorážního děla. (Robbi)
  • Jedna ze stěžejních postav děje, prof. Erik Janus (Josef Vinklář), se objeví ve filmu až v čase 47:45. (Robbi)
  • Už v roku 1895 bolo toto dielo vydané v češtine nakladateľstvom J. R. Vilímek po názvom "Ocelové město". Až v roku 1911 bolo toto dielo v češtine vydané z jeho prekladom pôvodného francúzskeho názvu "Pět set miliónů Begumy". (Raccoon.city)

Reklama

Reklama