Tajemství Ocelového města

Hodně kvalitní adaptace Verneovy citlivé interpretace společnosti 19. století (jak vidno, skvěle se hodí i na události 20. století). Rážův film má zejména výtečné herce a hodně dobrou výtvarnou stránku, která tomu dodává velice sugestivní nádech. Některé záběry jsou hodně depresivní a doslova vydechují ocelový chlad Janusova města... (08.01.2004)

Protože převod verneovek na plátno má u nás velkou a úspěšnou tradici, přistupoval jsem k "Ocelovému městu" s nadějí, která nakonec příliš uspokojena nebyla; možná proto, že ani sám Verne "opsanému příběhu" příliš nedůvěřoval: Město postavené pro válku se zničí ve snaze zničit město postavené pro mír. V principu by se měly zničit obě, protože žádná výhradně mírová zem nemůže vedle výhradně uchvatitelské země existovat. (07.02.2021)

Tajemství ocelového města jsem měl vždy rád. Oblíbené české ztvárnění Verneovi knihy se zlatou generací českých herců. Děj není nikterak složitý, na druhou stranu je natolik zajímavý, že vás udrží napjaté během filmu až do finále. Strašně mi náladou připomínal film knížky Karla Čapka a ty já mám velmi rád. Česká klasika, která se nezapře. (08.11.2011)

Ocelové město Julese Verneho bylo samozřejmě zastoupeno v mé klukovské knihovně. Hltal jsem dobrodružství s nebezpečím na každém kroku i s odvahou k boji proti krutosti nedočkavě jedním dechem. Filmová adaptace Ludvíka Ráže není doslovným přepisem, přesto se od knihy v ničem podstatném neodchyluje. Není to udělané v dokonalém vizuálním stylu verneovek Karla Zemana, ale i tak výsledná podoba potěší a zaujme. Králův Dvůr poskytl důstojné kulisy ponurosti Ocelovému městu a kvalitní herecké obsazení vdechlo filmovému dílu osobitý život skutečnosti. Naléhavost zkázonosné hrozby, proti které není účinné obrany, je všudypřítomná a nekompromisní. Hlavní postavou dobrodružně varovného příběhu je Marcel Zodiak (velmi dobrý Jaromír Hanzlík, též v roli ambiciózního a všehoschopného inženýra Moltkeho), inženýr a stavitel města dobroty a rozkvětu Fortuny. S upřímnou zodpovědností se pouští do neznámé mise, kde v každém okamžiku i na každém místě může dojít k rozhodujícímu zvratu v neprospěch míru a stability. Výraznou postavou je lékař François Sarrasin (dobrý Martin Růžek), zakladatel Fortuny, Zodiakův tchán a pevný pilíř šlechetné laskavosti. Hlavním padouchem je profesor chemie Erik Janus (velmi dobrý Josef Vinklář), zakladatel a nesmlouvavý vládce Ocelového města. Zanícení pro vědu a technický pokrok ho pohltil se vším všudy do pocitu nadřazenosti a evolučního vývoje hrubé síly temné stránky lidské duše. Hlavní dětskou postavou je prominentní sirotek Viktor Garmond (dobrý Jan Potměšil), snažící se ze všech svých sil dopátrat místa pobytu nezvěstného otce. Výraznější postavou je také hrabě Van Hulshof (dobrý Petr Kostka), novinář a ambasador smíru a kompromisů. Z dalších rolí: Marcelova manželka a Sarrasinova dcera Alice (příjemná Taťjana Medvecká), hlídací psi Ocelového tajemství Vent (zajímavý Josef Somr) a Filbank (dobrý Petr Čepek), poslušní strážci Arminius (Vilém Besser) a Sigismor (Bořivoj Navrátil), věrný Janusův pobočník (zajímavý Josef Bláha), či vypočítavý ředitel chlapeckého internátu (velmi zajímavý Čestmír Řanda st.). Filmová adaptace by měla představovat imperialistickou hrozbu, přesto je toto dobrodružství konzistentní s dětskou představou a vzpomínkou. A Ludvík Ráža potvrdil svůj cit pro dětského diváka. (10.09.2017)

Steampunk, ako sa patrí. Verneho od detstva slepo zbožňujem a prečítal som väčšinu jeho románov (ktoré nazerajú na svet z vysokej výstavnej police v mojej izbe), mnohé opakovane - a práve medzi ne sa radí aj Oceľové mesto, ktoré využíva klasické motívy Verneho tvorby ako strach zo zneužitia pokrokových technológií na vojenské účely či oslava človeka ako tvora vynaliezavého. Rážova adaptácia je stručná a relatívne skratkovitá, zároveň jej však chýba len minimum a vďaka primeranej dĺžke ani na chvíľu nepoľavuje z dynamického tempa a strháva diváka do víru pokusov, objavov, špionáže a spiknutí, ktorý nedáva vydýchnuť a rúti sa priamo do očakávaného finále. Technickej stránke by sa dalo vytknúť mnohé, ale na to, že sa jedná o české sci-fi z konca 70.-tych rokov, som spokojný. Obsadenie snáď neobsahuje žiaden slabší článok reťazca a premeny identít Jaromíra Hanzlíka sú perfektné a zatieňujú aj inak rovnako skvelého Martina Růžeka a Jozefa Vinkláře. Mohlo to byť lepšie, ale aj takto je to výborné. 80% (21.07.2014)