Děti planety Duna

Z knižní série jsem četl jen originální první Dunu od Franka Herberta a po zbytku ani nijak netoužím. Tohle zpracování je ovšem lepší, než předchozí minisérie, takže možná i samotné knihy by mohly být lepší, ale to jen má domněnka. O filmu to ale platí stoprocentně. Děti Duny jsou mnohem výpravnější, dějově bohatší, s lepšími efekty a taky mnohem lepší zápletkou, která je prostě luxusní. Jak mi přišla první minisérie místy trochu dlouhá, tady to neplatí, užíval jsem si každou minutu a ani chvíli se nenudil. Navrch je tady i luxusní obsazení v čele s excelující Susan Sarandon, která, jak je jejím zvykem, vládne celému prostoru, a poměrně velké role mají i Pavel Kříž a Vašut. A James McAvoy, který hraje syna hlavního hrdiny prvního příběhu, dokazuje, že byl talent už "zamlada". Děti Duny jsou prvotřídní sci-fi špičkové kvality, které jsou pro fanouška prostě absolutní povinnost. A ještě musím zmínit jednu věc . Hudba je naprosto luxusní, přesně taková, jako si výborná sci-fi zaslouží. Místy mi připomínala Babylon 5, což je neskutečná pochvala. První část, adaptace Spaistele, byl sice trošku slabší, ale od druhého dílu se rozjede zběsilý děj a už se nezastaví. 95%. (15.06.2019)

První dva díly se ještě docela snažily držet úroveň druhořadé adaptace prakticky nezfilmovatelné literární předlohy. Třetí část už ale musela hrábnout do motivů na které tento projekt neměl ani rozpočet ani imaginaci. Navíc, drobné dramaturgické škrty, zkratky a změny prováděné v prvních dvou částech se v posledním díle nakumulovaly a přetavily v dost zásadní a nešikovné odklony od děje a vyznění herbertova díla. Podtrženo, sečteno, ta snaha se asi cení, ale v zásadě je to na hovno a vlastně nevím komu bych to doporučil ( čtenáři knih to budou vnímat jako zoufale nedostatečné a ti co knihy nečetli v tom uvidí zase dost zmatenou slátaninu..). (07.04.2022)

Děj vůbec nebyl tak epickej, jak v Duně 2000, ale to nebyl zas takovej problém, jako ty, co mě celou dobu hryzaly ohryzek. A to tyto: 1) nepřehlednost - odhrávalo se to často na místech, ve kterejch jsem se neorientoval, stejně jako v jednotlivejch rodech a jejich špionech, zrádcích, unikaly mi smysly různých intrik a změny charakterů různých postav z první série. 2) přeobsazení rolí + trapné znovupoužití stejných herců do jiných rolí. 3) a to nejhorší byl stařecký vzhled Paula Atreida - jeho trapná maska, kdy vypadal jak nějakej pračlověk nebo Richard Dean Anderson z nějaké trapné epizody Stargate - to bylo něco, čemu jsem nevěděl, jestli se smát nebo trpět. Prostě to bylo dost nepovedené a v podstatě mě to nebavilo, ale nutno říct, že James McAvoy byla pro tuhle roli dobrá volba. (12.01.2020)

Pokračování minisérie o Duně je ještě o malý kousek kvalitnější a zajímavější. Nehledě na to, že podobně velkolepé televizní produkce se nevidí často, tahle je dokonce zvládnutá na výbornou i s malou českou pomocí, která potěší. Příběh získal funkční podobu pro televizi a divák se neztrácí, jak by tomu mohlo být při použití všech detailů z knih. Koukatelné a srozumitelné. (03.08.2004)

U Herbertovy ságy platí, že sudé díly byly jaksi slabší. Proto i tady je patrná jistá nevyváženost. A tím nemyslím rozdíly oproti předchozí sérii - vývoj postav a intrikování velkorodů Frank Herbert ovládal naprosto mistrovsky. Angažování neznámých herců do stěžejních rolí trvá i nadále, a nutno říct, že James McAvoy naplňuje představu šlachovitého pouštního bojovníka stejně dobře jako jeho filmový otec Alec Newman. Hvězda první části Dětí Duny září nejjasněji právě ve vypjatých scénách s Chani, které čerpají velkou část své síly z překrásné hudby Briana Tylera. To ona je ten hraniční kámen mezi Dunou a Dětmi Duny. Narozdíl od Revellovy hudby je plná emocí, naděje, smutku, všeho co tam má být, přesně kdy to tam má být. Právě za ni, a jen a pouze za ni je ta pátá hvězda. Nezbývá než doufat, že případná další pokračování budou podobně kvalitní jako toto. (29.05.2005)