Z pekla štěstí 2

Každý režisér musí mít zatracene hodně 'z pekla štěstí', aby se 'dvojka' alespoň vyrovnala jedničce. V případě PRINCEZNY ZE MLEJNA se to Z.Troškovi povedlo, ale dvakrát po sobě by to byl zázrak. Největším kamenem úrazu je určitě katastrofální scénář. Příběh má daleko do ucelenosti, nabízí hodně víceméně samostatných dějových linií, mišmaš motivů a rozbředlý konec. Roztříštěnost celku podtrhuje nevyváženost scén - některé jsou úplně zbytečné, jiné téměř dechberoucí (hlavně ty s démonickou Dorou). Herecké výkony jsou taktéž rozmanité (buďme spravedliví, někteří jedinci nemají co hrát kvůli scénáři). Největší prostor a nejzajímavější příležitost dostala Dana Morávková a její intrikující Dora nemá chybu, je to padouch jak se patří. Hůlka s Gottem jsou sice prkenní, ale podle mě to není to nejhorší. Miriam Kantorková v roli chůvy je tak nesympaticky pitvorná a tak přehrává, že jsem jí vše špatné přála (bohužel nemohla skončit v pekle, protože patří k těm 'hodným'). Nostalgická vzpomínka na Jasněnku zůstává, lepší pohádku při vší snaze Troška (zatím) nenatočil. K tomuhle poslednímu počinu se (i přes jistá světlá místa) budu těžko vracet a návrat - to je znamení dobré pohádky, nebo ne? (14.06.2004)

Jednička byla celkem povedená pohádka ,vzhledem k současnému pohádkovému suchu. Když si ale vzpomenu na Tři Veterány nebo S Čerty nejsou žerty hned si uvědomím ,že Z pekla štěstí je proti nim jen taková louže zvratků. A Z pekla štěstí 2 je prostě tak těžké přiřadit k nějakému exkrementu ,že musím dát tvůrcům jednu hvezdičku za tento gordický uzel co mi kvůli tomu vzniknul v hlavě. (26.03.2006)

Jestli je klíčem k úspěchu současné pohádkové tvorby obsadit do jinak absolutního braku dva české zpěváky, tak nevím... Je možná pravda, že mezi strašnými hereckými výkony ostatních se ty jejich trochu ztratí. Dokonce si říkám, že na popud podobných filmů by mělo ČSFD změnit položku "Hrají:" na položku "Obsazení:", protože někdy se dá o herectví mluvit jen stěží. (31.01.2012)

Zdeněk Zmrdoška se kdysi dávno rozhodnul natočit českou verzi Pána Prstenů, kde místo prstenu bude (H)hůlka. Markýtka s Honzíkem se při siflové koupeli rozhodli, že si společně udělají rejnoka, který sjednotí celý svět pod energií incestu. Pomocí sedmimrdových bot, které nabudí ještěrku od Eufroprciny a posílají do ní energetický tok od Zdeňka, který v tu chvíli masturboval do kříže s Doktorem od jezera Imbecilů, se král Bambas dá dohromady se Sabinkou, kterou už omrzel věčně namrdaný princ v Do-Re-Mi a rozhodla se stát Merlinovou děvkou. Honipírko s Prciprachem a dalším prdelníkem se v humorné podobě vydají na dobrodružnou cestu po výblitcích od zaklínače českých analních otvorů mistra Zdeňka MámVPičisty Trošky, který podle legendy cestuje po světě a kouká každému do prdele v naději, že najde další skvělé nápady na nové filmy. Nakonec se stejně všichni sejdou v pekle u Božského Káji, který se vzdal nebe, aby mohl být se svoji polovičkou, a ve společném hrnci si to rozdávají dodnes. Všichni jsou plní radosti a štěstí a světu vládnou ještěři, kteří vypadají jak rejža, když jde nacamranej z tahu s princem. (03.05.2015)

Troškova pohádková cesta na pohádkové dno. Tohle se nepovedlo ani přes nákladnou výpravu. Především scénář je neskutečně hloupý až debilní, některé scény vůbec nedávají vzhledem k následnému ději smysl, některé postavy jednají vyloženě iracionálně a hlavně postava Sabiny Laurinové je tak protivná, až to není ani možné. Troška si zřejmě s Gogelem pořádně cvakli v hospodě a napsali blábol, který ani nešlo natočit. Ale Troška to dokázal, bohužel. I když jsou určitě i horší pohádky, tahle vzhledem k řemeslnému umění režiséra a nákladné výpravě opravdu patří k pohádkovému dnu. (25.12.2016)