Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Režie:
František VláčilKamera:
Bedřich BaťkaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Magda Vášáryová, Zdeněk Štěpánek (vypravěč), Josef Kemr, Naďa Hejná, Jaroslav Moučka, František Velecký, Karel Vašíček, Pavel Landovský, Ladislav Považay (více)Obsahy(2)
Filmová rapsodie o středověkých lapcích a o padlé dceři zemanského rodu podle románu V. Vančury... Baladický příběh o loupeživých rytířích a padlé dceři ze zemanského rodu se odehrává v polovině 13. století, v dávných dobách, kdy lapkové přepadávali na královských silnicích pocestné, kdy křesťanství svádělo stále ještě boj s vírou v pohanské bohy, kdy lidský život měl nepatrnou hodnotu, ale láska byla stejně silná jako dnes. Hrdinka filmu, sličná Marketa, se zřekne pro velkou lásku k člověku Mikolášovi lásky k Bohu, kterému byla zaslíbena… Ještě v době vzniku tohoto mimořádného filmu se o něm psalo jako o díle s mnoha „nej“. Byl to film nejvýpravnější, nejnákladnější, nejdelší, nejlépe obsazený… Ale již tehdy se objevovaly soudy, že to také bude film nejhodnotnější a nejkrásnější. I po letech, která uplynula od vzniku snímku, okouzlí a strhne všechny, kdo jej mají možnost vidět. Na MFF Karlovy Vary 1994 proběhla mezi novináři anketa o nejlepší český film všech dob. Vyhrála Marketa Lazarová. Na témže festivalu bylo v roce 2011 toto filmové veledílo uvedeno v digitálně restaurované verzi. Dnes, stejně jako svého času, uchvacuje obrazovou imaginací, krásou slova i krutostí skutků, košatostí děje i bohatstvím myšlenek. Málokdy se v dějinách světové kultury přihodí, aby literární předloha byla předstižena filmovou adaptací, a tentokrát se to stalo... Práce na rozsáhlém projektu trvala téměř sedm let. Plné tři roky strávil režisér František Vláčil se scenáristou Františkem Pavlíčkem nad převodem jazykově náročného textu do scénáře, další tři roky trvalo natáčení v šumavských exteriérech, pak následoval náročný střih a dokončení. Při výběru herců pro klíčové postavy příběhu se režisér řídil spíše zevnějškem či mentalitou lidí. Titulní roli vytvořila mladá slovenská studentka Magda Vášáryová, roli loupeživého rytíře Kozlíka Josef Kemr, jeho syny František Velecký a Ivan Palúch, starého zemana Lazara Michal Kožúch, německého jinocha Kristiána Vlastimil Harapes a potulného žebravého mnicha Vladimír Menšík. Marketa Lazarová byla vysoce oceněna nejen u nás, ale i na mezinárodním fóru; například na MFF v Mar del Plata získala jednu z hlavních cen. (Česká televize)
(více)Recenze (520)
Jednoznačně hustota! Docela lituju lidi, co si neužijou takovejhle skvostnej film, ale uznavám že to je na diváka hodně náročný dílo. Viděl jsem to konečně po několika letech celý a plátno jsem hltal prakticky pořád. Sledovat děj neni jednoduchý a úplně jsem si to ještě neposkládal - budu si muset toho Vančuru přečíst. O hudbě, kameře, výpravě apod. neni třeba psát. Herecky mě zaujali především Menšík a Palúch. Jen doufám, že už se konečně někdo rozhoupe a film pořádně zrestauruje ( po technický stránce ) - stáří se na těch kopiích pro kina dost podepisuje a je trapný, že se člověk musí bát, jestli to vůbec dokouká. Takhle vidět to na nějakým big plátně v high quality! Myslim že tohle je přesně to, o co by se měl starat ten veřejnoprávní moloch. Utrácej za mnohem větší kraviny. / 2011 - Tak se mé před lety formulované přání vyplnilo a já byl u toho! Viděl jsem Marketu počtvrté a nadlouho určitě naposledy - tuhle projekci budu mít totiž v hlavě spojenou spíš s náročností kladenou na diváka ( 1,5 hod. vyčekání bez lístku, 0,5 hod. oficialit a pak skoro 3 hodiny zrestaurované nádhery ). Pozitivem je, že v ději už jsem se orientoval velmi dobře. Ted si troufnu zažádat o vydání best of páně Zdeňka Lišky - hudba z Markety by se v něm vyjímala a dá se poslouchat pořád! ( 46.KVIFF ) ()
.... Kvalitny film.Scenár, herecké výkony a hlavne atmosféra výborná.I po rokoch si zachoval svoju úroveň. ()
Kdyby,kdyby ,no- -já vím nejlepší český film všech dob -a tak... Navíc moc nemusím,když někdo operuje v hodnocení předlohama k filmům a vlastnímu komentáři k filmu moc nedá,jenže už zase si nedokážu pomoci. Z knihy mi za nechty zalézal všudepřítomný mráz,ale u filmu mě jen záblo. Vančura asi nebude pro filmaře úplně ten nejlehčí text a tak i nadále pro mě jedinou opravdu zdařilou Vančurovou adaptací zůstává Rozmarné léto a nejlepším Vláčilovým počinem Údolí včel. ()
Krásné záběry mi nedovolují zařadit Markétu jako průměr, ale trápila jsem se u ní daleko víc než u spousty horších filmů. Nevermore. ()
náš další národní film-poklad .. nemá cenu hodnotit .. buď na to máte a pak vás to sebere a vláčí okouzlené za sebou tou špínou středověku .. a nebo vás to prostě mine a nechá v naprostém klidu ... rozhodně nikomu neberu právo svobodně volit .. já osobně se zařadil například až po druhé projekci ... ()
Slabé 4*. Filmařsky je to perfektní, hudba, kamera, herecké výkony, všechno to je zdařilé. Problém je v tom, že to nedokáže zaujmout po celých 165 minut a je to zbytečně zdlouhavé, což potom taky začne nudit. Mě bavilo prvních dvacet minut a pak poslední hodina. Ta prostřední část má zajímavé momenty, ale je to prostě celé takové zdlouhavé. Poetické to ale je hodně, takže jen díky tomu to má ty čtyři hvězdy. Ale Vláčil není Tarkovskij, délka hodiny a půl mu vystačuje nejvíc. ()
Jeden z nejlepších českých filmů všech dob. ()
Videl som to este pocas zakladky, ked sme na tom boli v kine, a to bola najtuhsia normalizacia. Takze presne si uz nepamatam dej, krok za krokom od A po Z. Z filmu si pamatam to, ze mlade dievca /Magda Vasaryova/ bolo predurcene k zivotu v klastore, ale vonkajsie okolnosti ju prinutili stat sa milenkou miestneho nasilnika. Pamatam si, ze z kazdeho momentu filmu, z kazdeho zaberu na mna vial neskutocny chlad, ba dokonca niektore sceny boli mrazive. Rezia Frantiska Vlacila je v tomto filme doslova genialna, Magda Vasaryova vedela/vie hrat, a herecke vykony ostatnych ma taktiez oslovili. Jo a ako hrdy Cechoslovak som velmi rad, ze sa tocili v 60. rokoch taketo kulty. Teraz sa tocia koniny /Vieweghove umelohmotne sracky/ alebo rovno hnoj /Ordinace/ alebo Hre - bejkoviny. V ramci filmarskej jazdy 60. rokov z ceskoslovenskej kinematografie je Larketa Mazarova silny zazitok, ktory sa nezmazatelne zapisal do dejin. Da sa suhlasit aj s tvrdenim, ze Larketa mazarova je aj akysi ceskoslovensky Andrej Rublev, s tym nemam problem. Kto ma rad ceskoslovensku kynemtagorafiu, rozhodne odporucam : 95 % ()
Tento film je dosti těžký na pochopení. Některé pasáže mi nedávali vůbec smysl a bylo to taky někdy způsobeno ukázkami situací z budoucna, které teprve přijdou. Někdy se jenom domníváte, co tím režisér chtěl říci. Jak říkám - těžko stravitelné = dějová linka je celkově docela navazující, ale jinak ty ostatní dramatické obrazy byly na mne moc. Kamera je výborná, hudba od pana Lišky a kostelní chorály také. Nedivím se, že Německo byl v té době považováno za střed kultury v Evropě, protože v Čechách to bylo dle obrazů z tohoto filmu barbarské peklo ! ()
Musím říct, že tři čtvrtiny filmu se mi řádně táhly, poetika to byla hezká, ale náročná. (Na divokou pohanskou čarodějku Alexandru bych se ale vyrdžela koukat déle.) Ovšem ten konec, to byla injekce, která do vás vstříkla vše nahuštěné a silné, že jsem se mále rozbrečela. ()
Třikrát jsem se nedokázala přenést přes prvních 15 minut, které se táhly jako žvýkačka v sauně, tak jsem toho nechala a přenechala tento skvost těm, kdo ho dokáže ocenit a vychutnat nebo spíše naopak - vychutnat a ocenit. A protože takových lidí je moc a moc, dávám jednu hvězdičku jako uznání zřejmě nesporných kvalit tohoto díla z jejích pohledu jejich očima a z jejich pocitů, do kterých se tu marně snažím vcítit. Zřejmě je ve mně něco narušeného. ()
I kdyby se tohle promítalo na festivalu otrlého diváka, tak to moje hodnocení nezmění. Nějak mě ta přeceněná stopáž unudila k smrti i dřímání. Leč každý máme jiný vkus. 45% ()
Souhlasím s tím, že jde o jeden z nejlepších československých filmů. Řemeslně naprosto perfektní jen s těmi nejmenšími chybičkami. Avšak též jeden z těch velice kvalitních filmů u nichž mi zhlédnutí stačí jedno a již nemám potřebu jej opakovat. Markéta Lazarová u mě doplácí na to, že rezignuje na jakoukoli hlavní postavu. Toto historické drama je složeno z množství výborně zahraných vedlejších charakterů, ale žádný z nich není hlavním hrdinou. Odvážný krok, který však nese jednu vadu na kráse (z mého pohledu). Nahlížím na děj jako typický Kafka: nestraně, objektivně. Nesoucítím s žádným hrdinou. Intriky a pronásledování mě nechávají zcela chladným. Stejně tak i smrt postav nijak neprociťuji. A to je můj subjektivní důvod, proč Markétě Lazarové neudělím plný počet hvězd. Film je to excelentní. Ovšem od emocí odtažitý (alespoň u mě jako diváka). 80% ()
Po mnoha hodinách, které jsem prožil nad tímto filmem, musím říct, že mě lehce přesvědčil. A o čem? Že je to úchvatné dílo československé kinematografie. Je tu však jeden problém a ten prostě nemůžu jen tak přejít. V minulosti jsem toto dílo sledoval již dvakrát, jednou doma a podruhé v kině. A když člověk dvakrát usne a to dokonce v kině, něco je špatně. Takže ještě jednou, když jsem se do toho filmu ponořil a prozkoumal ho od A až po Z, tak mě okouzlil, ale to nikdo dělat nebude. Jako divák, jsem byl dvakrát velmi zklamán. Takže tak. ()
filmova marketa je len jedna, lazarova. ()
Nechal jsem se unášet na vlnách vyprávění a především obrazů. A snímek opravdu nejlépe vystihuje přívlastek poetický. Popisy a uvádění do děje mezi jednotlivými pasážemi byly nutné, jinak by mi totiž nezbylo než neustále a nadbytečně dumat, také bych se určitě nejednou ztratil a v myšlenkách víckrát utíkal jinam. Sice jsem se mohl dosyta kochat zobrazením středověku, ale to by mi na skoro tři hodiny nevydrželo, a tak jsem byl rád za rozvětvený příběh, z kterého jsem mohl vybírat podle chuti. Kéž bych měl příležitost vidět toto dílo v kině. ()
Františka Vláčila už nezměníme, ale to mi nebrání v tom, abych vyjádřil jistý druh opovržení nad Markétou Lazarou, jež jsem s jistým způsobem očekával, když byla kritiky zvolena nejlepším českým filmem všech dob. Vláčil Vančurovu knížku zbytečně komolí a činí děj ještě spletitější, složitější a nesrozumitelný, že rozum zůstává stát. Úplně jednoduchý děj je proveden v ZBYTEČNĚ složitém provedení. Umělecké filmy i s těžkou myšlenkou mám rád. Mám rád technicky omračující finesy, ale toto je jen megalomanský opus, který je stvořen jen sám pro sebe a většinový divák jednoduše nemá šanci. Pokud by film nechtěl vidět ještě jednou, což mu bohužel nehrozí. ()
Nuda k posrání #147. Viz Osvícení. 10% ()
Film se mi podařilo vidět do konce až na druhý pokus, při tom prvním nejspíš sehrála úlohu špatná kvalita nahrávky, počítačová obrazovka a nadměrná únava. Navíc snaha o soustředění se na samotný děj způsobila, že jsem pomíjela ostatní prvky tohoto filmu. Ale zanechalo to ve mně dojem, že ho musím vidět znovu a v lepší kvalitě. Nyní se naskytla příležitost zajít na něj do kina, tak jsem neváhala. Tentokrát jsem se na něj ale důkladně "připravila". Prostudovala jsem web (odkaz na těchto stránkách), kde je ve zkratce vylíčen děj, scénář a hlavní postavy. O děj tedy bylo postaráno a tak jsem se mohla soustředit na samotný obraz a zvuk. Výsledkem byl naprostý úžas nad každou scénou, zachycenou perfektní kamerou a podbarven výbornou hudbou, které dohromady tvořily neuvěřitelně strhující celek. Ve spojení se syrovostí a živočišností středověkého prostředí mi z toho jednoznačně vylezl jeden z nejlepších filmů, co jsem kdy viděla, a který okamžitě poputuje do mé Top 10. ()
Související novinky
Kánon filmu 2011
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)
46. ročník MFF Karlovy Vary
Od 1.7. do 9.7. se v Karlových Varech uskuteční nejvýznamnější filmový festival kategorie A ve střední a východní Evropě. Festival představí 178 celovečerních filmů, převážná většina z nich bude mít… (více)
Bathory velkofilm po Československu
Finanční propadák Post Coitum, který ani kritiky nešetřily, neotřásl s Jurajem Jakubiskem, tak jak by se mohlo zdát. Každý jistě ví, že splín se většinou zahání prací, ale to co si ukousnul samotný… (více)
Mimořádné, originální a ojedinělé dílo, které spíše připomíná báseň, než klasický film. Je zde několik druhů umění spojeno umně magickým způsobem v jednotný celek, který je z jednou z největších poct umění. Výtvarně vytříbená stylizace jednotlivých záběrů, poetická lehkost vznešenosti, zdařile a příhodně zvolený hudební doprovod a divadelní expresionistická vytříbenost. Z toho všeho je umíchán koktejl, který povyšuje toto filmové dílo do vyšší úrovně, na umění té nejvyšší kvality i provedení. A dokáže i poutavě a netypicky originálně vyprávět příběh a vytvořit atmosféru života lidí, jejich poklesků i ctností, jejich velikosti i malosti. Umění v pohybu a rozpuku své velikosti, vznešenosti, ve víru vášně a čistoty krásy linií, v odstínech, zářivě rozvláčné symboliky vyřčení podstaty. Prostřednictvím skvělého obrazu a dobové atmosféry se divák může ponořit do psychologického i duchovního rozměru postav i příběhu. Vytříbené obrazy jsou monumentálním uměleckým dílem, kde světlo, stín i každý detail a postava hraje svou nezastupitelnou úlohu. Mimořádná je i zvuková stránka filmu, která svou podmanivou sugescí vtahuje pozorovatele přímo doprostřed všeho dění. Atmosféra je díky bohatství vyjadřovacích prostředků mimořádně úchvatná ve své stylizaci prostředí 13. století, kdy měl život svou syrovější příchuť a lidský život bylo tak snadné odnímat i darovat. Symbolika, poetika, vzletnost, dramatičnost, syrovost, surovost, živočišnost, zpupnost, zhýralost, dravost, lačnost, dobyvačnost, panovačnost, pokora, úzkost, strach, smrt, pobožnost, útrpnost, bojovnost, nábožnost, posvátnost, pomstychtivost, odolnost, vzdor, bezbožnost, lstivost, krutost. Nelze pořádně a dostatečně popsat to, co všechno toto dílo vyvolává i představuje a předkládá. Je to umělecký skvost o době, která byla více živočišná, která byla životně drsná a přinášela kruté osudy všem, kdo se dostal do kraje sužovaného loupeživou zemanskou rodinou. O loupeživém způsobu života, o braní si všeho násilnou cestou a o velké pomstě a totálním podrobení. Ale ne ve všem zlém je pouze zlo, ne ve všem dobrém je pouze dobro. Svět, ať je sebevíc krutější, nebo ve znamení boha, není jen černý, nebo bílý. Každý aspekt života má svou plnou barevnou škálu, kde je zastoupeno dobro i zlo zároveň. A i když je jedna z těchto dvou složek ve výraznější převaze, tak nikdo neobsahuje pouze černou, nebo bílou. A tak lidé jednají ve velké škále svých odlišných vlastností, které jsou si ve svém základu vlastně blíže, než by se na první pohled mohlo zdát. Rozporuplnost a nejednoznačnost ale snad přispívá k tomu, že svět a život dostává ty chutě, které nás nutí žít a pro nás za správné věci i bojovat a odporovat. Ve jménu své vlastní podstaty, ve jménu své vlastní pravdy, ve jménu své vlastní životní filozofie, ve jménu života. Z postav: loupeživý zeman na Roháčku Kozlík (skvělý Josef Kemr), který svou nenasytnou krutostí pustoší kraj a staví se na odpor oficiálním představitelům moci, nevinná Lazarova dcera Markéta (mladě půvabná Magda Vašáryová s hlasem Gabriely Vránové), která se místo zasvěcenosti bohu stává vlivem osudu oddanou milenkou nejstaršího Kozlíkova syna Mikoláše (dobrý František Velecký s hlasem Petra Kostky), páchající zločiny pod vlivem výchovy svého krutého otce, Kozlíkův oddaný druh Jan (Jaroslav Moučka), nezlomný ve svém následování panského rodu, Mikolášův odolný bratr Adam (dobrý Ivan Palúch s hlasem Ladislava Trojana) s neutuchajícím entuziasmem, Kozlíkova dcera Alexandra (zajímavá Pavla Polášková s hlasem Karoliny Slunéčkové), která se sblíží s uneseným Kristiánem (zajímavý Vlastimil Harapes s hlasem Klause-Petera Thieleho), synem saského hraběte, Kozlíkův urozený soused zeman Lazar (Michal Kožuch s hlasem Martina Růžka), útrpně snášející nepříjemného souseda, Kozlíkova oddaná žena Kateřina (Naďa Hejná s hlasem Antonie Hegerlíkové), saský hrabě Kristián (Harry Studt), toužící po pomstě za únos svého syna, královský hejtman Pivo (zajímavý Zdeněk Kryzánek), oficiální představitel moci, nadšený hejtmanův pobočník Sovička (Zdeněk Řehoř), svérázný potulný mnich Bernard (dobrý Vladimír Menšík), převorka ženského kláštera (Karla Chadimová s hlasem Marie Tomášové), a podmanivý hlas vypravěče (Zdeněk Štěpánek). Výjimečné dílo je úchvatným uměleckým skvostem filmařského odvětví. Lahůdka pro všechny smysly. A duše rozkvétá. () (méně) (více)