Vůně ženy

Nudil jsem se. To je to nejhorší, co se může stát. Tam, než se něco stalo, uplynulo milion světelných let. Al Pacino hraje pořád stejně, a jeho výkon kazí jeho zdravé oči, protože oči slepce opravdu vypadají jinak, ale snažil se to vytáhnout z bahna nudy. Ostatní herci nepřekročili stín přijatelného průměru. Evidentně jsem opět nebyl cílovou skupinou filmu. Schválně si ten film dejte dvakrát za sebou a hned půjdete s hodnocením rapidně dolů. Dokonalá nuda, která je roztahaná na nesmyslných 157 minut. (29.12.2010)

Podle mě se sem docela hodí srovnání s filmem Společnost mrtvých básníků. Obojí je ze školního prostředí, i když dějově jsou oba diametrálně jinde. SMB mě narozdíl od VŽ až tak nenadchla celkovým zpracováním. Robin Williams tady nemá tolik prostoru k hereckému koncertu, ale konec filmu na mě působil jako božská mana. Naproti tomu Vůně ženy má zajímavý příběh a skvělý výkon Al Pacina. Jenže konec vyšumí v umělý patos, který sice stejně jako v SMB sází na dojetí, ale mě na zadek neposadil. (31.12.2011)

Stretnutie zatrpknutého cynika a mladíka, ktorý sa narodil „v dobe okrúhlych stolov“. Kým Slade vraví „svedomie je mŕtve“, zatiaľ sa Charlieho mladícky entuziazmus do neho vpíja, aby všetko vyvrcholilo v dobrom, aj keď trochu pátosom zaváňajúcom, závere. Al Pacinov slepec bol bravúrny a cynik je asi „od prírody“. Myslím, že na svete je mnoho podobných modelov a realita sa často zráža s ilúziou. Vznikajúce iskrenie patrí medzi korenie života a hlášky ako “IQ tykve“ dodávajú príbehu šťavu. Ja som bola spokojná. (24.08.2005)

"Hoo-hah!" Opravdu geniální výkon Al Pacina, za který byl po zásluze konečně odměněn. Nebýt Pacina, tak ten film bude poloviční, možná ani ne. Myslím, že by se patřilo dopsat za drama i komedie, protože já se náramně bavil. Jako jedinou výtku k tomuto filmu mám, že byl možná až příliš dlouhý, určitě by se dalo něco vyškrtnout. 9/10 (05.01.2014)

Příběh se sice chvílemi hodně táhne, ale excelentní Al Pacino vše rázně obrací tím správným směrem. Martin Brest umí pracovat s podobnými náměty a tady měl navíc k dispozici opravdu výborný scénář, který příjemnou nostalgií a lidskostí přímo překypuje. Ale to všechno se děje až na pozadí velkého hereckého koncertu, který by nedokázal žádný komentář dostatečně vystihnout. Tak jako Hoffman umí zahrát autistu, Nicholson psychopata a Carrey idiota, tak Pacino zvládl slepého. Bravo, Ale! 80% (12.11.2012)