Já nejsem já

Československá komedie pod taktovkou Václava Vorlíčka a s hvězdným obsazením Petr Nárožný a Oldřich Kaser nemůže dopadnout špatně a také nedopadla. Je pravdou, že se nevyrovná jeho nejlepším filmům, ale i tak nabízí více humorných scén než soudobé komedie. Ani v tomto filmu Vorlíček nezapomněl na směs humoru a "scifi" prvků, přesně tak, jak to praktikoval u svých nejslavnějších kousků. V tomto případě dostal geniální nápad, že si shodou okolností vymění obličeje dva naprosto rozdílní lidé. Tato představa v podání Kaisera a Nárožného zní neodolatelně a ono to tak i funguje, bohužel Vorlíček nevyužil obrovský potenciál obou herců, kterým horší scénář svazoval ruce. Díky tomuto faktu se ve filmu nachází několik hluchých míst, které nevynahradí ani skvělé herecké výkony hlavních představitelů. I přes některé nedostatky jsem se skvěle bavil a rád se na tuto komedii znovu podívám. Moje hodnocení 65% (18.01.2013)

Vtipné scénky, a dialogy, plus prohození těl dvou hlavních protagonistů, a je o zábavu postaráno. Viděl jsem tenhle film už s odstupem času víckrát, a vždy jsem se dobře bavil. Mám rád tyhle filmy, a jsem za jejich natočení vděčný. Proto mě překvapuje nízké hodnocení filmu. Podobné filmy - Hop, a je tu lidoop či Rumburak. (24.03.2018)

Taková běžná normalizační komedie. Sice skvělí herci, ale v jejich podání vidíme tu komunální satiru (někteří používají synonymní přívlastek nicnekritizující, to mě přijde stejně logické jako sníh v létě), která mě nikdy pořádně nezaujala. Rozmýšlel jsem se mezi jednou a dvěma hvězdami, přikláním se k lepšímu hodnocení díky hlavním protagonistům, kteří jen stěží někdy zklamou. (01.04.2009)

Já nejsem já není zase tak dobrá komedie. Možná byl promarněn potenciál. Do hlavních rolí byli zcela správně obsazeni dva velcí komici Petr Nárožný a Oldřich Kaiser. Ovšem dlouho trvá než vůbec k proměně dojde, což je způsobeno tím, že filmaři chtěli, aby divák obě postavy důkladně poznal, seznámil se s jejich charaktery, čímž by se později mohl více smát následné proměně. Bohužel se však málo pracuje za prvé s faktem, že oběma zůstal jejich hlas. Některé následné postavy to ignorují, pouze Miroslav Zounar řekne, že "ten hlasi imitujete kvalitně". A dále bych očekával více humorných situací po změně. Jenže my sledujeme pouze záměr Majera oženit se se Zárubovou snoubenkou a prchnout před podvedenými partnerkami. Ale i s tím by se dalo pracovat lépe. Jenže mi to tak trochu připadá, jako by se filmaři nemohli shodnout nebo rozhodnout, zda film bude komedií nebo dramatem s přesahem do vnitřních pocitů člověka, který následně musí žít jinak a nově. Film zůstal tak nějak rozkročen mezi obojím a tím dost ztratil. (01.02.2021)

Ač to mnohým bude připadat neuvěřitelné, prosba k úplňku skutečně funguje. Kdysi jsem se pod vlivem tohoto filmu snažil čenžnout svůj starý trabant za něco reprezentativnějšího. Upřímně jsem se k Měsíci modlil, a hle, když jsem ráno přišel na parkoviště, výměna skutečně proběhla. Bohužel s někým, kdo žádné auto neměl... Jinak k nezapomenutelným scénám snímku patří určitě ta s esenbákem Potměšilem, který se v reakci na Kaiserovo vysvětlování, že si s Nárožným nevyměnili fotku v občance, ale rovnou celé obličeje, zeptá: Schválně?; Švandové konstatování, že dobrácké oči na muži nikoho nezajímají; perfektní Kaisrova mimika, když hrál Nárožného; rvačka hlavních postav. (17.11.2012)