Jan Hus

Kvalitní výpravný historický velkofilm. Nádherná výprava a kostýmy, výtečně vybraní herci. Zdeněk Štěpánek je natolik imponující postavou, že dokázal Janu Husovi vdechnout nevídaný náboj. A ještě pár slov nakonec. Už mě unavují ty věčné žvásty o tom, že je to propaganda. Pravda, rysy padesátých let a určitá nadsázka je z toho dobře čitelná, ale vy všichni co to tvrdíte, řekněte mi, kdo a kdy něco podobného na toto téma natočil a natočí?! Otakar Vávra natočil husitskou trilogii v době nejtemnějšího komunismu, ale zaplaťpánbůh za Jana Husa, Jana Žižku a Proti všem. Někdo jiný (a jindy) by to (nejspíš) těžko zfilmoval. 80%. (08.02.2005)

Vávrova „husitská“ trilogie je příkladným projevem české divadelnosti. Stejné tváře přebírají různé role a přizpůsobují odlišné historické osobnosti týmž ideálům. Revoluční kontinuita se v jevištní stylizaci téměř paroduje a efektní inscenace nevypovídají zbla o kořenech a smyslu – ani o poslání – reformačního odkazu, jehož pluralitu dezinterpretují s ohledem k zadavateli. Scény jsou pochopitelně sugestivní, herci hrají skvěle a divákovi se i po letech bouří krev v žilách a hnedle by sahal po cepu. V kulisách pozdně (věčně) středověké Prahy se jednotlivá dějinná místa vytrhují z proměňujícího se města jako velkolepá jeviště (odvahy, víry i zrady a útisku), vším hýbá s marionetovou elegancí všemocná masopustní stylizace a zpěv – a postavy? Jen pouhé masky… (22.12.2018)

Ta tíž na mě dopadla už poprvé, kdy jsem tenhle snímek viděla.. A dlouho, hodně dlouho jsem sbírala odvahu, abych si to zopákla.. Ono tu ani tak nejde o zpracování, jak se tu celkem dost bezpředmětně komentuje, jde tu přece o mnohem víc... Žít v pravdě, mluvit pravdu, vidět nespravedlnost (hájit slabé a chudé), používat zdravý rozum (neposlouchat slepě), jsme Češi, mluvíme česky, píšeme česky, nebyla to vždy samozřejmost... Síla poselství mě pokaždé složí, k tomu výborní herci a nádherná výprava... (14.01.2021)

Dosud snad žádné naše filmové dílo se nesetkalo při své realisaci s tak intensivní pozorností uměleckých a odborných pracovníků i se zájmem široké veřejnosti, jako zamýšlená husitská revoluční trilogie, jejíž první ucelenou částí je „Jan Hus" . Je to pochopitelné, uvědomíme-li si, že v této trilogii jde o zpodobení oné epochy našich dějin, v které se zrodilo revoluční husitské hnutí, jehož historický význam může plně pochopit právě naše současná společnost. Zájem je pochopitelný i proto, že v prvním díle trilogie vytvářejí naši umělci po prvé filmový obraz Mistra Jana Husa, jedné z největších postav našich dějin. Závažnost díla si vynutila i pečlivou přípravu všech jeho složek: na scénáři pracoval několik let spisovatel Miloš V. Kratochvíl společně s režisérem Otakarem Vávrou, pro film byli získáni nejlepší naši herci v čele s národním umělcem Zdeňkem Štěpánkem, který vpravdě mistrovským způsobem vytvořil postavu Mistra Jana Husa. Na Barrandově byly postaveny rozsáhlé interiéry gotické Prahy z počátku XV. století, uliční prostory Kostnice, Betlemská kaple i Týnský chrám, pečlivá pozornost byla věnována i nejmenším podrobnostem výzdoby a zařízení audienční síně na pražském hradě, komnatě v arcibiskupském paláci, prostředí církevního koncilu v Kostnici atd. Autoři filmu se při zpracování rozsáhlého historického materiálu, neomezili na vylíčení osobní tragedie betlemského kazatele a vyhnuli se také úskalí historické fresky, v níž by se pro množství postav a problémů ztrácela ústřední postava. Podařilo se jim vytvořit vzrušující drama člověka, hájícího poznanou pravdu proti obrovité církevní a světské moci i za cenu ztráty života, a zároveň přitom podat obraz složitých a neutěšených politických, sociálních a hospodářských poměrů v českém království na začátku XV. století. Dílo je dokladem potřebnosti historického filmu v dnešní době, neboť řečeno slovy národního umělce Zdeňka Štěpánka — „připomíná našemu národu dobu, která už přes 500 let je jeho hrdostí a slávou, aby z ní čerpal sílu k dalšímu boji za právo, spravedlnost a svobodu všech lidí na světě." Filmový přehled 16/1955 (04.07.2003)

Tři hvězdičky jsou za úžasnou výpravu a velmi vysokou koncentraci tehdejších hereckých hvězd. A možná i za zachování několika málo historických reálií. Jinak (ve zkratce) - s. Hus je hodný, s. Želivský je hodný, proletariát je hodný. Ba i s. Žižka je hodný. Konšelé jsou zlí, církev je zlá, Zikmund je zlý. Václav není zlý, jen poněkud omezený (to je zrovna historická pravda). Na filmu je pěkný ten otevřený konec. Člověka hned napadne, jak to asi s těmi hrdiny dopadne v dalším dílu. :-)))))))) update 2021. Přidávám na 4. Jako ano, je tam cítit duch doby natočení a Husa to někam tlačí, na druhé straně, bylo by to opravdu dnes lepší? Na to už nikdo neodpoví, protože film těchhle rozměrů a s takovými herci už tu nikdo nenatočí... A o Husa s Geislerovou a Liškou a Donutilem v lacinych ČT kulisách opravdu nestojím. (05.07.2007)