Reklama

Reklama

Temné slunce

  • angličtina Dark Sun
Československo, 1980, 133 min

Režie:

Otakar Vávra

Předloha:

Karel Čapek (kniha)

Hrají:

Radoslav Brzobohatý, Rudolf Hrušínský, Magda Vášáryová, Jerzy Kamas, Luděk Munzar, Nóra Németh, Jozef Adamovič, Vladimír Šmeral, Günter Naumann (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Román Karla Čapka "Krakatit" zfilmoval Otakar Vávra již záhy po druhé světové válce a tehdy jej pojal jako horečnatě expresivní varování před jadernou zkázou. V roce 1980 se k tomuto dílu vrátil znovu, tentokrát však zdůraznil násilnou aktualizaci výchozího textu ve smyslu zákeřných imperialistických piklů. Hlavní hrdina se ocitá ve smrtelném ohrožení, když chce zabránit zneužití svého epochálního vynálezu...

Rádoby akční výjevy občas vyznívají jako nezamýšlená parodie, ani toporný Radek Brzobohatý v hlavní roli nepřesvědčí o životnosti svého hrdiny. Film je dvoudílný, ale uváděn byl vcelku. Po těžkém zranění kameramana Miroslava Ondříčka, který se při natáčení popálil, dokončil film kameraman Josef Illík. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (96)

Spinosaurus 

všechny recenze uživatele

Pravděpodobně nejhorší film Otakara Vávry. Troufnul bych si tento film srovnat s filmem Batman a Robin. Je to totiž úplně stejný tvůrčí výbuch. Těžko hledat v tomto filmu nějaké klady. Pokud bych měl alespoň nějaké jmenovat, pak to bude jistě jistě Magda Vašáryová a Hrušínský. Brzobohatý hrál co měl, ale jeho postava zde už není tak dobře napsaná jako v původním filmu. Zbytek herců je děs a hrůza. Šmeral byl naprosto katastrofální a pan Radimecký ještě pravděpodobně žil postavou Chamberleina, protože používal při svém úplně zbytečném skeči stejnou gestikulaci. Režie je průměrná. Sem tam Vávra něco vykrádá (pendreky), ale co mi vážně vadí je ten tmavý namodralý osmdesátkový podtón. Já fakt nemám rád dramata 80. let pro svoji levnost, která pak vyústila v temné období pánů Soukupa a Olmera. Ale to ještě nemluvím o tom nejhorším a tím je scénář. Sorry, ale takovouhle snůšku sraček, logických nesmyslů a prázdného tlachání už jsem dlouho neviděl. Celý nápad přesunout film ze snu do reality je opravvdu nejhorší nápad v historii knižních zpracování. Ze začátku máme mocit, že Prokop je asi něčim sjetej, jak furt mluví ty samí nesmysly, jenže v původním filmu horečně blouznil, ale tady se má jednat o realitu!!! Je vidět, že ani scénáristé si s tímto přenesením nevěděli rady. Nejlepší ukázka této bezmocnosti je propuštění za Tomešem, kdy padouši řeknou, že si ho najdou všude, přičemž za ním pošlou 1 vrtulník a po jeho explozi už žádné další pronásledování nenastane. Dalším zvěrstvem je ta scéna demonstrace. Opravdu děs. To přece nikdo nemohl myslet vážně. Posledním hřebíkem do rakve je už dnešní Troškova tendence, čili obsadit do filmu zpěváky/celebrity - odpadlíky. Totální vrchol filmu nasadil konec, kdy vidíme snad to nejtrapnější vyjádření změny charakteru na plátně. A když už si začínáte říkat, že to může začít být děsivé, najednou se ozve nějakej zpěvák a začne zpívat nějakou strašnou píčovinu. Opravdu po této scéně jsem už fakt málem zdechnul. Je to asi jako kdyby na konci filmu Smrt krásných srnců začali hrát Rammsteini. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Uvědomovat si, že  během svého života prožijeme několik historických období - alespoň v minulém století tomu tak bylo - není snadné. To, co mi před desetiletími připadalo frázovité a povrchní, se dnes v TEMNÉM SLUNCI jeví naopak jako předvídavé a až téměř vizionářské. Dnes by se ovšem spíše než o paralelu jaderných zbraní jednalo o některou z biologických nebo chemických zbraní, které jsou v porovnání s neutronovou bombou nepoměrně levnější a efektivnější. Předvídaný vzestup organizovaného zločinu doprovázený postupným hloupnutím politických špiček a viditelný pokles kvality vzdělání dokonávají zbytek. Takže film "futurologicky" vlastně uspěl; ne nadarmo je spoluautorem scénáře Jiří Šotola. ()

Reklama

Mylouch 

všechny recenze uživatele

Vávra důrazně profackovává svůj původní Krakatit výšerozpočtovou trapností s dominantní tematikou polarity mírový Východ - imperialistický válkychtivý Západ. Výsledkem je konkurent toho nejhoršího z televizních inscenací nejen minulosti, ale dokonce současnosti. Plody spolupráce se Šotolou a odbornými poradci, znásilnění Čapka, vytěžení nejnovějších čs. technologií a architektury jako symbolu úpadku nepřátel, kladný hrdina s Oktávií. O hudbě raděj ani nemluvit. Překvapí účast L.Pospíšila a P.Kalandry v dekadentně máničkovské pasáži s textařskou šotolinou. Neuspořádaný tvar mezi agitkou a záměrnou parodií, 1-2* ()

farmnf 

všechny recenze uživatele

Jenom jsem usykával za pana režiséra, kterého si celá země váží. Úplně posrané! Proč dělat 2x stejné téma a podruhé blbě? Brzobohatý blábolí 50x po sobě Bouchlo to... je to hrozný ... to je síla...atd. i on hraje pod psa. Zloduch Hrušínský je ze střední Ameriky, to je semeniště zla, to ví každý komunista. Ten hraje skvěle ale je to mrhání talentem. Trapná scéna mírové demonstrace v Southlandu, kde zpívá Pospíšil trapnou píseń s úplně pitomým textem a kompars předvádí zhulený, ale jak směšně! Co to má bejt? Agitka za mírový socialismus? Jediné pozitivum tento pafilm přece jenom má. Paní velvyslankyně od sousedů tam hraje skvěle bezcitnou poživačnou mrchu a kompletně se svlékne. Je to nádherné ale na dvoudílný velkofim podle světového klasika poněkud málo. ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Videl som najprv originál z roku 1948, ale tento remake sa mi zdal lepší. Prevedenie síce kolíše, ale napr. spracovanie zahraničného/kapitalistického/bohatého štátu stojí za pozornosť - zahraničné autá, honosné budovy, luxusné interiéry, demonštráciu hipisáckej mládeže, vyhratie sa s drobnosťami a honosnosťou - cítiť, že financiami sa nešetrilo. Pokazili to až požiarnícke 'tatrovky' na letisku :-) Herci skôr priemerní, sklamal hlavne Brzobohatý, M. Vašaryová sa nám ale vyzliekla do naha. Príbeh sa drží predlohy, aj keď niekedy je to mierne kostrbaté - skoky medzi jednotlivými scénami. Vidieť to za socíku, určite by som to hodnotil vyššie. Hodnotenie: 60% ()

Galerie (1)

Zajímavosti (6)

  • Kameraman Miroslav Ondříček mal pri natáčaní filmu vážny pracovný uraz. (Raccoon.city)
  • Část filmu se točila ve městě Most. Pro ten účel bylo tehdy socialistické město na čas přeměněno umístěním západních reklam v doupě kapitalismu. (sator)
  • Kameraman Miroslav Ondříček se musel filmem vykoupit, aby po 3letém zákazu mohl vůbec pracovat ve svém oboru. Paradoxně nakonec film nedokončil z důvodů zranění při špatně vedeném výbuchu. (sator)

Reklama

Reklama