Reklama

Reklama

Temné slunce

  • angličtina Dark Sun
všechny plakáty
Drama / Sci-Fi / Akční / Thriller
Československo, 1980, 133 min

Režie:

Otakar Vávra

Předloha:

Karel Čapek (kniha)

Hrají:

Radoslav Brzobohatý, Rudolf Hrušínský, Magda Vášáryová, Jerzy Kamas, Luděk Munzar, Nóra Németh, Jozef Adamovič, Vladimír Šmeral, (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Román Karla Čapka "Krakatit" zfilmoval Otakar Vávra již záhy po druhé světové válce a tehdy jej pojal jako horečnatě expresivní varování před jadernou zkázou. V roce 1980 se k tomuto dílu vrátil znovu, tentokrát však zdůraznil násilnou aktualizaci výchozího textu ve smyslu zákeřných imperialistických piklů. Hlavní hrdina se ocitá ve smrtelném ohrožení, když chce zabránit zneužití svého epochálního vynálezu...

Rádoby akční výjevy občas vyznívají jako nezamýšlená parodie, ani toporný Radek Brzobohatý v hlavní roli nepřesvědčí o životnosti svého hrdiny. Film je dvoudílný, ale uváděn byl vcelku. Po těžkém zranění kameramana Miroslava Ondříčka, který se při natáčení popálil, dokončil film kameraman Josef Illík. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (85)

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Kdyby Vávra tušil, že mu Pámbu nadělí celých 100 let a kousek, jistě by se v 69 letech nepokoušel vypořádat se všemi ožehavými tématy své tehdejší současnosti jediným filmem. On to ale nevěděl a tak nám vyšlechtil jen těžko uvěřitelného kočkokoňorybokuroprasopsa, kterého hned rozčtvrtil. Ing. Prokop prochází tím jeho filmem, jak kdyby bloudil v deliriu. Polovinu vět vůbec nedokončuje, účastní se mizerných dialogů, které v řadě případů dávají tak málo smyslu jako děj. +++++ - Na co myslíte? - Na to, že jsem už 20 roků neviděl nebe. - Opravdu? +++++ Únosy letadel, vydírané vlády, zničená města, květinové děti, volná láska (pojatá kriticky, ale Ing. Prokop taky obtáhne kdekoho), magnáti, neutronová bomba, váleční štváči, socialistický tábor, lidská chamtivost, humanismus, honička s vrtulníkem, absolutně nesmyslné jednání postav (v lásce, v práci, v základních pudech)... Ty jsou dokonce za hranou plochosti, protože ploché postavy dávají smysl - tady z nich zbývá pár pohozených údů z duše. Hudba koná strašlivou práci ve zničení atmosféry, která se možná mohla chvílemi objevit. Jen mimořádně se člověk může potěšit ze zajímavě zvolených interiérů či slušně udělaných laboratoří v Grotupu (necituje se tady starší Vávrův Krakatit - ten dobrý?). Dojem někde poblíž odpadu. ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Treba mne zastrelte ale mne se tenhle remake libi vic nez puvodni film je to predevsim totalne uletova zalezitost narozdil od puvodniho krakatitu kterej je zase az moc seriozni a navic clovek vi ze se to odehrava jen ve snu a dopadne to celkem dobre coz se o temnem slunci rict neda tady je to realita ao to vic je to pusobivy jasne ja nepopiram ze je to poplatny dobe ale co neni? vavra je mistr a akce tu naopak vypada velmi solidne a mne neprijde jako parodie ale to je vec nazoru... a po pozvolnym rozjezdu se to zvrhne v absolutni ujetost chcete videt Brzobohatyho na manifestaci hipiku a potahujciho si z travy? neni problem pridame i unos letadla s popravou pasazeru a aby toho nebylo malo na konci vyhladime cely mesto vedle Brzobohatyho je tu tradicne skvelej Munzar a ten konec spojenej s prochazkou po mrtvym meste vyzniva velmi slusne apokalyptycky v mych ocich je tohle proste remake ktery prekonal puvodni film a hotovo! ()

Reklama

Véča 

všechny recenze uživatele

Vrcholné dílo Vávrova "recyklačního" období. Pokud je něco co mi na osobě Otakara Vávry vadí, tak je to především kopírování jiných tvůrců, které alespoň v předchozích letech nebylo tak očividné. Temné slunce vygradovalo tuto jeho bizarní úchylku do nebeských výšin. Ztratila se chladná Florence Marly a inženýr Prokop procházející situacemi, jež jsou bližší halucinacím způsobeným horečnatým blouzněním. Místo nich se zde objevuje unylý, nudný Prokop a Magda Vašáryová, jež není tou femme fatale jako Florence Marly ale pouze znuděná a zbohatlická mladá dívka. Přestože není blíže určené datum a čas, v němž se děj odehrává, zcela jednoznačně lze vyvodit z vodítek poskytnutých filmem, že se odehrává někdy v 80. letech. Ale o to by ani tolik nešlo, "dobová aktualizace" nemusí filmu nutně škodit, pokud ovšem tak není ve stylu Temného slunce. Pacifistický Čapkův román je přepracován a do jeho samotné podstaty vloženy dobově ideologicky poplatné motivy. Co zde mají co dělat záběry na dlouhovlasé hiippies, které jakoby kombinovaly Formanovy Vlasy a díl Mimikry ze Sequensova seriálu 30 případů majora Zemana. Vrcholem všeho je ale velké množství scén, které se téměř do puntíku podobají svým protějškům ze starší Vávrovy adaptace Krakatitu. Korunu všemu pak nasadil závěr ne zcela nepodobný některému ze zombie hororů. Vhodné pouze pro otrlé jedince se silným žaludkem. ()

gudaulin odpad!

všechny recenze uživatele

Pro mě je Temné slunce nejhorší dílo z Vávrovy tvorby a vzhledem ke kvalitám štábu a vloženým prostředkům i jeden z nejhorších filmů desetiletí...Propagandistické dílko, které sice formálně napodopuje původní Krakatit, ale zcela se mu odcizuje myšlenkou - je to fakticky manipulativní film, který byl politicky preferovaný a měl patřičně nadsazený rozpočet. Hercům se do projektu dvakrát nechtělo,, například Magda Vašáryová zahrála nejtrapnější postavu své filmové kariéry a zahrála ji mimochodem špatně. Celkový dojem 10 %. ()

Tom_Lachtan 

všechny recenze uživatele

Doteď bych nevěřil, že se dá nějaké převedení knihy do filmu zprznit tak nenápadným a přitom neskutečně odpuzujícím způsobem, Čapek rotuje na Vyšehradském hřbitově takovou rychlostí, že si z něj tamní inteligentní hmyz zbudoval malou elektrárnu. A navíc je s podivem, že za dílem stojí Otakar Vávra, obzvlášť při vědomí toho, že o nějaké to desetiletí předtím zvládl stejnou látku zpracovat o mnoho lépe, jenže tehdy bez nechutného politického zadání (ach, jak roztomile působí ti zlí, nevlídní a dekadentní imperialisté), bohužel je ale neskutečně špatné i řemeslo, hudba je jednoduše odporně dobově podbízivá a při akčních scénách nejspíš pustili za kameru nějaké jugoslávské výrostky, kteří byli v Československu na rekreaci se svými prominentními potentátními rodiči. A jako poslední hřebíček je převedení děje do současnosti (tedy začátku osmdesátých let), Čapek se nemůže podobně jako Jules Verne převádět do současnosti, výslednému dílu to prostě nesluší. ()

Galerie (1)

Zajímavosti (5)

  • Část filmu se točila ve městě Most. Pro ten účel bylo tehdy socialistické město na čas přeměněno umístěním západních reklam v doupě kapitalismu. (sator)
  • Kameraman Miroslav Ondříček se musel filmem vykoupit, aby po 3letém zákazu mohl vůbec pracovat ve svém oboru. Paradoxně nakonec film nedokončil z důvodů zranění při špatně vedeném výbuchu. (sator)
  • Film je dvoudílný, uváděn byl ale v celku. Zdroj: Český hraný film 1971-1980, NFA 2007. (ČSFD)

Reklama

Reklama