Zelená karta

Překrásná Andie, sympatický frňák Depardieu, spousta zeleně a jedna velmi příjemná romantika. Nic revolučního se nekoná, ale Weir by špatný film nenatočil... (04.11.2008)

Docela příjemná romantická komedie, která je akorát vyvážená, neni tam žádnej křečovitej humor a ani to neni příliš romantický. Gerárd Depardieu se na romantický filmy svým vzhledem moc nehodí, ale když se tam s nim vloží pár vtipných scén, tak tam ani nevadí a Andie MacDowell, ta snad ani nic jinýho než romantiku nehraje. takže se tam perfektně hodila a i to pěkně zahrála. Co se týče děje, tak mi to připadlo jako docela dobrej nápad s tou zelenou kartou a bavilo mě to, ale Peter Weir natočil jenom příjemnou romatickou komedii, ale nic vic (05.06.2005)

Zelená karta je případ filmu, který funguje díky chytrému castingu. Upřímně řečeno, bez ústřední herecké dvojice Gérard Depardieu a Andie MacDowell by šlo jen o tuctovou romanci, kterých filmová studia chrlí bez oddechu kvanta. Spojit robustní emotivní herectví Gérarda Depardie s jeho hranatou, na první pohled neohrabanou postavou, s jemnou křehce působící a spíš k intelektuálnímu projevu inklinující Andie MacDowell bylo mazané a vyšlo na jedničku. Jako komedie u mě Zelená karta nikdy příliš nefungovala, na to jí schází vtipné a nadčasové dialogy stylu Francise Vebera nebo funkční gagy. Většina úspěšných scén, které se snaží hrát na humornou notu (s výjimkou několika půvabných momentů typu "Můžu jít na záchod?" - "A proč?"), využívá právě kontrastních rozdílů obou herců. Romantická linka s několika emočními vrcholy a otevřeným koncem ale působí velmi dobře. Režisér Weir vede svoje ovečky a celý filmový štáb spolehlivě, ale námět skýtal větší možnosti a scénář šel ještě dopilovat, aby vznikl opravdu velký film. Případ sám pro sebe je Andie MacDowell, vcelku průměrná herečka, která se k filmu dostala jako mnoho jiných přes modeling, a neskutečně sympatická příjemná osůbka, která při dobrém vedení dokázala v 90. letech, kdy byla na vrcholu svého fyzického půvabu, film výrazně zvednout. Celkový dojem: 65 %. (08.02.2010)

„Na ten pohovor se připravte. V pondělí večer bude po všem. Začneme připravovat rozvod.“ - „Už aby to bylo!“ Ale žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří…I přes hrozbu prozrazení a odlišnost ústředního páru jde o moc příjemnou, pohodovou romantickou komedii (atmosféru pomáhá dotvářet i skvělý soundtrack, v němž převládá nevšední mix interpretů jako Mozart či Enya). Člověk se u ní spíš po většinu času usmívá, než že by se přímo za břicho popadal, ale je tu celá řada drobných, vtipných scén (zapálené mluvení o rostlinách, objednávání v restauraci, setkání s imigračními úředníky, společné nakupování, alternativní klavírní koncert, focení, psaní dopisů atd.). Ale důraz je hlavně na romantiku, a chemie, jiskření (i když mnohdy je to spíš hromobití) hlavního páru funguje na výbornou, navíc se vše vyvíjí postupně, přirozeně, křehce. A konec se opravdu povedl. Film léty jen zraje a já po mnoha zhlédnutích navýším na slabších 5*. Tuhle poctivou, milou „romanťárnu“ opravdu můžu. „Jste ženatý, Georgi?“ - „Já? No, já...obvykle ne.“ (14.09.2012)

Špičkový film, zdařilé ztvárnění mimořádně šťastně vybrané látky, herecký koncert dvou osobností. I tak lze zachytit kouzlo nezapomenutelného díla, které ovšem v žádném případě nespočívá v základní, byť aktrativní imigrační zápletce. Multikulturní konfrontace a nevšední pohled do americké levě liberální skutečnosti na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století a francouzství, zastoupeného opravdu nekonvenčním mužem nejen způsobů, ale i životní cesty, je již pravdě blíže. Aby však úplnost v KARTĚ zachycené skutečnosti byla dokonalá, zbývá k tomu dodat milostný příběh plný něžného humorného nadhledu. Oba protagonisté září, a ačkoliv vše končí opravdu nehappyendovým happy endem, dojem jiskřivého vzrušení, nepomíjejícího úsměvu, který čas od času přechází do bujarého řehotu, aby se vzápětí ztlumil do ne snadného zamyšlení či hlubokého, vážného pohledu, zůstává. Zdánlivě kýčový námět, prohnaný hned trojnásobnou koprodukcí, svou nespornou mimořádnou kvalitou opravdu překonává i ta nejsmělejší očekávání a naděje. (31.03.2012)

Andie a Gérard. Střešní byt se skleníkem. Chemie pracující na plné obrátky. Charizma francouzského (sice tloustnoucího, ale co jako?:) chlapíka, který vlastní jeden z nejtypičtějších nosů filmového plátna ruku v ruce s přirozenou krásou americké ženy s nádhernými, kudrnatými vlasy. Lehký, inteligentní humor, v jehož stylu se nese celý film, dialogy i atmosféra. Nejvíce mě rozesmála scéna, kdy za Bronte a Georgem přijdou dva pracovníci z imigračního oddělení. Oba dva se sotva poznali a mají vyprávět o svém manželství a o tom, jak se poznali. Tato situace přináší geniální rozehrávání a instinkty ze strany Bronte a George. Okouzlující je rovněž scéna ze závěru filmu, kdy se na sebe oba několik sekund dívají přes sklo kavárny. Beze slov, pouze pohledy a lehké úsměvy. V nich dokázali říct vše. Konec filmu mě sice plně neuspokojil, ale scény před ním mi daly alespoň to, nač jsem po celý příběh čekala. Pro mě téměř geniální snímek. (29.12.2011)

Až nebezpečne pozitívna romantická komédia, ktorá sa vymyká spod šablóny tohto žánru a ani sa nečudujem oscarovej nominácii. O to viac sa čudujem nízkym svetovým hodnoteniam. Veľmi jemný, pohodový a inteligentný dej s normálnymi hercami, žiadny násilný humor a úplne uveriteľná romantika. A pritom stačí tak málo, k dokonalosti to už len vidieť v originále. Veľmi chutné sústo. 80%. (06.11.2008)

Zvláštní kosmopolitní film, který jsem měla ráda už jako dítě. A stále se to nemění. Kouzlo párování Gérarda Depardieua a Andie MacDowell je neopakovatelné. Víkend, při kterém se musejí poznat tak, jako by se milovali už celá léta a přitom nemají společného vůbec nic, je pohlazením po duši. A Jessie Keosian samozřejmě nesmí chybět, aneb nejšílenější stařenka kategorie 85+. (12.03.2009)

Weir není zrovna typ režiséra, který by stavěl na dynamickém ději, gradaci scény, či těžkotonážních emocích a tak je Green Card sice solidní, avšak nikterak extra zábavnou komedií. Úvod je nepřehledný a seznámení diváka s hlavními postavami relativně nemotorné. Poté následuje trochu kostrbatá honba za vysněným cílem (karta, resp. skleník) a nakonec nesmí chybět trochu toho klišé, avšak způsob, jakým k němu dojdeme je více než solidní. Žádné stokrát viděné rádoby romantické scény, minimum patosu. Po celou dobu vidíme jen svěží a relativně bystře zahrané/napsané scény. Nic extra, ale jakožto jednohubka na odpoledne je to ucházející. (20.08.2007)

Velmi pěkná romantická komedie. K této si kromě romantiky a legrace můžete připočíst i docela nosný příběh. Gérarda Depardieu i Andie MacDowellovou mám rád, takže není co řešit. (06.04.2007)

Výborná komedie, která i po letech (téměř 20!) vás dokáže rozesmát. Originální, svižné, milé, přirozené - takhle by se dala tato skvělá komedie shrnout. A myslím, že Andie MacDowell nebyla nikdy půvabnější, než tady! Tomuhle se říká klasika. . . (06.07.2009)

Aneb znáte to, jak se protiklady přitahují. Tady je to navíc pod bedlivým dohledem chameleona z Austrálie Petera Weira, který na realizaci svého vysněného projektu „neznali se, ale vzali se“ čekal několik let. Americká ekoložka a vegetariánka a trochu obhroublý francouzský emigrant – on potřeboval zelenou kartu, ona toužila po velkém bytu se skleníkem. O účelový svazek se ale brzy začnou zajímat úředníci z imigračního, kteří zanedlouho položí nepříjemné otázky. Výborná hudba Hanse Zimmera, přesný Gérard Depardieu, rozkošná Andie MacDowell, skvěle napsané dialogy, národnostní rozdíly, trošku rozpačitý start, ale o to příjemnější střed a dojezd. I dnes to pořád velmi dobře chutná. (01.01.2016)

Stále si ešte pamätám "krém značky Monticello" a to som túto celkom podarenú romantickú komédiu nevidela už roky :-) (11.07.2005)

Film, na který jsem se dívala v době, kdy jsem ještě pořádně neznala Kubricka, Bergmana, Hanekeho ... Příliš prvoplánovité. Když už vím, kterým směrem se bude děj ubírat, nemám potřebu vidět znovu. (17.10.2014)

jedna z mála romantických komedií, kterým jsem přišel na chuť, také díky skvělému Gérardu Depardieu (12.10.2012)

Názorná ukázka toho jaký dojem kdysi uměla romantika v člověku udělat. Gérard s Andie se úžasně doplňují, aniž to vlastně tuší, aby nakonec .... ale nebudu prozrazovat. Ten otevřený a nedoslovný konec mě fascinuje. 70% (18.02.2022)

Hudba: Hans Zimmer . Docela sympatická neobvyklá dvojka... :-) (07.12.2009)

Povedená komedie, v níž mi dokonce nevadil ani pro mě jinak ne právě sympatický Gérard Depardieu. Jen teda mnohé otázky od imigračního byly postavené na hlavu, např. barva zubního kartáčku manželky? Ani nevím, jakou má ten můj, natož pak mého protějšku. :) (16.12.2016)

Proč právě Francouz emigruje do USA, kde má následně problémy s pobytem, jsem fakt nepochopil. Jinak Andie je moc hezká, ale film, který je spíš z kategorie hloupých, nezachrání ani ona Od Weira určitě jeden z nejslabších, ne-li nejslabší (08.08.2007)

Předně musím konstatovat, že Peter Weir je jedním z mých vůbec nejoblíbenějších režisérů, což se tady koneckonců hodně projevilo. Jeho inteligentní scénář a plynulá režie společně s výtečně obsazenými Gérardem Depardieu a Andie MacDowell daly vzniknout poněkud nenápadnému, ale přesto nesmrtelnému zástupci svého žánru, jehož kvality jsou pro dnešní zástupce nedosažitelné. Velmi příjemný ironický nadhled a jednoduchá zápletka, která ale díky hereckému koncertu ústřední dvojice nemůže ztratit své kouzlo ani na opakované zhlédnutí. Ten malý detail, že název manželčina krému může rozvrátit manželství, tentokráte velice rád ignoruji...Přesně mezi čtyřmi a p*ti. (28.03.2013)