Žena za pultem

S ohlasem na polistopadové takéseriály typu ORDINACE V RŮŽOVÉ ZAHRADĚ profesionální kvality ŽENY ZA PULTEM jen vyniknou. Herecké výkony - nejen ten Švorcové - jsou v tomto srovnání vysoce nadprůměrné; objevují se dokonce i osobité zjevy a kreace (Hana Maciuchová, Kateřina Burianová) i výkony hvězdného standardu (Dana Medřická, Bohuš Záhorský, Vladimír Menšík). Pohádka o vlídném socialistickém obchodě se náhle stává živým, podněty a objevnými ohledy dýšícím dílem. Jakoby i umělecký kafemlejnek mohl mít tvůrčí momenty. I varovné srovnání může někdy - bohužel - zářit. Pro demokratickou filmovou a zejména televizní tvorbu je to charakteristika víc než výstražná. A nejen to: seriál má i výrazný gendrový přesah. Poctivé dramatické řemeslo čas od času přidává i tvůrčí záblesky (smíření řeznice a skladníka). Tento seriál si zaslouží rozhodně víc než odpadové zlámané hole. (05.05.2011)

Několik let a takový skok? Inu, mýlil jsem se. Je zvláštní sledovat, jak Dietl tak roztomile zkouší věci, které byly na západě normální (časové postupy ve vyprávění, ústřední postava, kolem níž se vše točí) a je jasné, že míra ideologie je u různých děl jiná, za ty roky mám za sebou poprvé třeba i Pláteníky a jim podobné, takže mé rozhořčení nezastínilo úsudek. Co ze záporů zůstává, je naditej obchod, všeobecné starostenství strany (Jiřina) a Vláďi (Menšík) o všechny okolo a hlavně ta prvně zmiňovaná, opravdu se nechce věřit, že by po ní všichni chlapi tak jeli a za to může plamenné recitování na prvního máje ze všeho nejméně. (16.09.2010)

Nejsem vůči Švorcové nijak předpojatý, ale tento seriál jednoznačně ukazuje jak průměrná herečka to byla. Všichni ostatní v seriálu hrají své party perfektně. Jen ona je problémová, jakmile je déle na obrazovce, okamžitě to ztrácí šťávu. To platí zejména o posledních dvou dílech, kde je hlavně ona v akci. Maciuchová je v seriálu zcela k zulíbání. Jestli je tu nějaká žena opravdu za pultem, je to Maciuchová. Menšík je jistota a není to celé ani špatně napsané. Jednou vidět mi vůbec nevadilo. 70% (27.11.2018)

Z tvůrčí spolupráce režiséra Jaroslav Dudka a erbovního scénáristy Československé televize Jaroslava Dietla vzešla nejenom soap opera z nemocnice, tedy kdysi slavná Nemocnice na kraji města, která si přece jenom udržela jakous takou kvalitu v době hluchých normalizačních let, ale vzniklo i toto skvostné veledílo, tedy Žena za pultem, jejíž hlavní protagonistce se přezdívalo velmi výstižně Anna Prodavačka. Propagandistická série o tom, že pulty obchodů v socialistickém Československu doslova přetékají různorodým zbožím a že nakupovat je socialistickému člověku vlastně to nejvlastnější. Prodejna Pramenu, kde je zaměstnána naše Žena za pultem, je skutečně modelová, jen se ve skutečnosti jmenovala Tuzex a většina obyvatel do ní neměla přístup. To ale tvůrci trochu popletli. Kdo byl ve skutečném Pramenu někdy před rokem 1989, dobře ví... Režisér kultovního, patrně jediného československého sitcomu Taková normální hrdinka, se prostě tentokráte zaprodal...ale nestalo se mu to naposled...vzpomeňme jeho pozdější dělnickou odyseu Synové a dcery Jakuba skláře... (07.12.2010)

Nabízí se hodnotit to z hlediska ideologického než filmového. I když... z hlediska filmového to také stojí za starou Blažkovou. Každopádně věřím tomu, že se najde ještě hodně lidí, kteří uroní slzu, když uvidí tak krásně seřazený konzervy v jednom nevábném totalitním konzumu. Z hlediska ideologického je to takový odpad, že už to ani víc odpad být nemůže. (02.06.2011)