Okres na severu

Mirka Spáčilová napsala před 30 lety ve Svobodném slově: "Tento seriál připomněl nezastupitelnou úlohu strany v naší společnosti, přiblížil každodenní hrdinství jejích pracovníků na všech úrovních a v neposlední řadě vyvolal rozpravu o problémech, které – mnohdy poprvé – přivedl na obrazovku. A to byl záměr tvůrců, který se stal zároveň jejich odměnou za seriál, jenž důstojně a podle svých nejlepších možností přispěl k oslavám 60. výročí založení strany a XVI. sjezdu." ... Předpokládám, že paní Spáčilová by dala pět hvězdiček, to já bohužel nedám. S odstupem těch 30 let se na tento seriál dá dívat, je to svým způsobem retro, kdy jakýkoli pokus o propagandu dnes vyznívá směšně. Ale musím uznat, že dějově to zas tak ploché není. Původně jsem myslel, že kouknu na jeden, dva díly a víc nevydržím, ale nakonec jsem viděl všech 13 dílů. Okres na severu bych určitě nepočítal mezi ty nejhorší seriály, co u nás vznikly. Ve srovnání s dnešní produkcí je to vlastně nadprůměr. (17.08.2011)

Už jen úvodní titulky dávají tušit, o čem slavný propagandistický seriál je (hudba jako by vypadla z hrdinského amerického filmu a v podstatě není zase tak špatná). Soudruh Pláteník je totiž divákovi prezentován jako ochránce pracujícího lidu, nesnese "nespravedlnost" a za "pravdu" a "čest" by se bil do posledního soudruha. Místo koltů proklatě nízko má rudou knížku, není šerifem ale okresním tajemníkem KSČ a místo bible má Marxismus-Leninismus. A taky mu to politicky myslí. Obludnost komunistické propagandy opět ukázána ve své typické podobě. Ojedinělé slušné herectví (Moučka, Bláha...) se střídá s hojně zastoupeným tragickým herectvím (Švorcová, Oliva, Doležalová, Svojtka, Štěpnička...) a Evžen Sokolovský je jednoznačně nejhorší normalizační režisér (Otázkou je, do jaké míry za to může on sám). Nic méně, myslím si, že je důležité, aby člověk, který chce pochopit dobu, tento seriál viděl. (01.08.2011)

Bodrý, ale rázný Josef Pláteník. Zoufale nudná zápletka (o řediteli Hanychovi se mi snad budou zdát noční můry) okořeněná o brutální agitku, kterou Moučka často dávkoval v neskutečně dlouhých monolozích:-) Světlými / úsměvnými momenty jsou vtipné držky té doby, snaha ukázat cestu a směr mladým (Pláteník a Mladý svět:-), vyrovnávání se s rokem 68 a pak je tu samozřejmě soudruh Kalenda...a ta jeho chemička...ta potvora :-) (01.12.2011)

Pohádka o hodném soudruhu okresním tajemníkovi. Takový název dali diváci seriálu při jeho prvním uvedení a není divu: i Princezna se zlatou hvězdou je míň idealizovaná. I když se mi z té agitační slátaniny zvedá žaludek, jedno se musí nechat: natočit příběh ze života partajního funkcionáře tak, aby si divák pustil i další díl, je už opravdu kumšt. Ovšem v době, kdy mu mohla na 2. televizním programu konkurovat tak maximálně debata o boji o zrno našich zemědělců, byli lidé vděčni prakticky za cokoliv. (06.11.2006)

hodně poučný, už je z toho cítit to marný zoufalství lidí (i tvůrců), kteří razí systém navzdory své vlastní přirozenosti a potřebám, takže výsledek už neláká ani největší idealisty, pro oportunisty zas nebylo v tom všeobecným rovnostářství tolik příležitostí, takže všem nakonec zbývala jen ta rezignace, včetně Pláteníka, když si povzdechne, že nikdo mu nikoho jinýho nedá, než ty pochybovače a lemply ... moje nejoblíbenější postava: podnikový šofér Pepíček Bláha, který v seriálu zastupuje vox populi vox dei, s ničím se nemaže, na všechno má jasnej názor a i když občas dokáže bejt radikální, pořád si udržuje žoviální nadhled ... (08.07.2013)