Synové a dcery Jakuba skláře

Nesmírně zajímavý počin. Dietlův souboj s jeho Mefistem; nadaný scénárista se tu pokouší vyhrát boj s ďáblem, kterému upsal duši; s komunismem a cenzorem. Na tu dobu jsou skutečně poslední díly velmi odvážné - přiznat, že šéf okresní KSČ je bývalý udavač a kolaborant, to chtělo i v druhé polovině osmdesátých let trošku té odvahy.. Jenže ona je ta odvaha tak trochu alibistická; je to přeci jen selhávající jedinec, který ničí životy prostých lidí a který bere majetky - a ne strana. Takto traktovaný Dietlův příběh je ovšem lživý - Mefistofeles opět vyhrává a Faust-Dietl přeci jen profičí dírou ve stropě... (05.02.2007)

To je tak krásně černobílé, až se mi tají dech. Jakkoli šlo přitom ve své době o odvážný a kontroverzní počin… Bylo by pochopitelně žádoucí, aby byli lidé, třeba jen někteří, takto krystalicky dobří, spravedliví, odvážní, zodpovědní a přímí, jako byl Jakub sklář (samozřejmě mimo první díly). Jen ta láska ke vzdělání by jim navíc slušela. Z dětství si pamatuji, že se mi seriál líbil. Jakubova velkorodina, kde sice ne vždy vše klape, ale všichni se navzájem podrží, je splněný sen. Seriál má skvělý námět i scénář, kvalitní režii, diverzifikované postavy, napětí mezi nimi tvoří čitelný děj, herci jsou mistři, i když nikoli ti sklářští… Nenudím se ani dnes. Dietlův poslední a určitě nejlepší seriál (dle mého lepší i než trochu rozvleklá – v duchu doby – ale jinak též skvělá Píseň pro Rudolfa III). (15.07.2023)

Seriál má i slabší momenty, ale většinou je nadprůměrně udělaný a postytuje více možných pohledů jak na komunizmus, tak na odboj, česko-německý problém v pohraničí a na Krampola. Jde jednak o životní roli Krampola a pak pozoruhodný jev, kdy se za komunizmu podařilo natočit, jaký zločin bylo brzdit činorodého, bytostného podnikatele, který bohatne prací a chutí pracovat a ne politikařením, chytračením a podvody. Příjemným pohledem byl i slabošský kariérista Petra Kostky a sklářská esa Luděk Munzar jako Jakub Cirkl a jeho nástupce Jaromír Hanzlík. Nesnášlela jsem toho komunistického proroka a to, že si nakonec Cirkl pro tu legitimaci šel. (30.10.2007)

Viděl jsem to před mnoha lety jako dítě sotva odrostlé, snažím se to pečlivě sledovat i dnes, abych si poopravil svůj tehdejší názor. Já vidím především pečlivě realizovaný příběh přesahující několik desetiletí. Zajímavé i diskutabilní pohledy do velké historie, která se promítá do malých osudů obyčejných lidí. Vidím i výborné herecké výkony. Tady ale stejně jako u jiných Dietlových seriálů platí, že čím kladnější postava, tím méně nás baví (vzpomeňme třeba na nadpozemsky nedotknutelného primáře Sovu). Takže i tady mě moc nebavil prvoplánově kladný Luděk Munzar. Rušil mě i seriálově profláknutý Hanzlík (vzpomeňte, dva roky před Sanitka, dva roky po Cirkus Humberto). O to víc mě bavily rozporuplné charaktery, které bravurně předvedli Kostka nebo Haničinec. A Jiří Krampol; ve srovnání s jeho tehdejšími dryáčnickými výstupy v Semaforu, nedejbože léta únavnou show Nikdo není dokonalý tady podal fakt dost dobrej výkon, kdy do toho dal trochu svého rozšafného humoru, ale postava je to jinak příjemná.. A že je v tom politika? Na to jsou jednoduchý statistiky – od konce války do roku 1948 vstoupilo do Komunistické strany dva a půl miliónu lidí, takže v tomhle nevidím úlitbu režimu, ale prostou realitu. (09.11.2008)

Ten seriál mám rád a viděl jsem ho několikrát. Jaroslavové Dietl a Dudek si vybrali časově rozsáhlou ságu čítající 54 let, v níž exceluje (ale nejenom) Luděk Munzar, který svým civilním herectvím patří mezi velikány a klasiky českého dramatického umění. Přesto bych měl k tomuto seriálu několik výtek. Především obsazení dětí Jakuba Cirkla do definitivních (dospěláckých) rolí na mě tenkrát působilo dost násilně, když si představím skutečný věkový rozdíl mezi Munzarem a Kostkou s Krampolem, dnes jsem si na to už zvykl. Jednotlivé díly seriálu jsou věnovány klíčovým místům naší historie, jenže se mi zdá, že mnohdy až příliš násilně. Nic proti postavě Floriána nebo německého brusiče v podání Rösnera. Ale některé věci tam působí dost násilně. (24.12.2017)