Reklama

Reklama

Synové a dcery Jakuba skláře

(seriál)
Československo, 1985, 12 h 45 min (Minutáž: 53–67 min)

Režie:

Jaroslav Dudek

Scénář:

Jaroslav Dietl

Kamera:

Alois Nožička

Hrají:

Luděk Munzar, Eva Jakoubková, Jaroslav Moučka, Slávka Hozová, Radovan Lukavský, Jana Štěpánková, Petr Kostka, Jana Preissová, Jiří Krampol (více)
(další profese)

Epizody(13)

Obsahy(1)

V roku 1899 odkiaľsi z Kašperských hôr prichádza do albrechtickej huty slobodný mládenec Jakub Cirkl (Luděk Munzar) a dostane prácu pri sklárskej peci. Majster ihneď spozná, že získal nesmierne zručného a šikovného sklára, ktorý dokáže vyfúkať krásne a dobre predajné sklo. Jakub je tvrdohlavý a s nikým sa nechce deliť o tajomstvá svojho výnimočného umenia. Chce ich odovzdať len svojim potomkom. A tých bude mať veru neúrekom... Jakub sa dostáva do sporu s rodinu hutného majstra, situáciu mu pomôže zvládnuť sused Florián. Vianočné sviatky strávi Jakub uprostred veľkej rodiny hutníkov a s milovanou Terezkou. Oslavy príchodu nového roku v hostinci U pošty sa vydaria a nepokazí ich ani Jakubovo oznámenie budúcemu svokrovi, že bude deduškom. trinástich častiach ohromujúcej rodinnej ságy spoznáme pohnuté osudy veľkého množstva postáv a postavičiek mnohočlennej robotníckej dynastie. Členovia širokej rodiny sklárskeho majstra Jakuba podstupujú nespočetné skúšky osudu a previerky svojich charakterov, ktoré im prinášajú valiace sa dejiny a nezvratné historické udalosti - Prvá svetová vojna, prvá republika, Druhá svetová vojna, znárodnenie, vyvlastňovanie a päťdesiate roky. Budeme sledovať osudy rodín detí Jakuba Cirkla. Jeho synovia sú - Jakub (Petr Kostka), Josef (Jiří Krampol), Vojta (Jaromír Hanzlík), Antonín (Svatopluk Skopal), dcéry Terezka (Jana Preissová), Vilemínka (Daniela Kolářová) a Anna (Marta Vančurová). Autor Jaroslav Dietl rozpráva jednoducho ale s veľkým citovým nábojom príbehy ľudí, ktorí hľadajú, zápasia aj pochybujú, no predovšetkým sa aktívne podieľajú na celospoločenskom dianí. Trinásťdielna rodinná sága sa končí po oslavách stého výročia založenia albrechtickej huty, kedy otec Jakub, zakladateľ rodu slávnych sklárskych majstrov, zomiera pri sklárskej peci, kde sám kedysi začínal. Podobne, ako seriály Nejmladší z rodu Hamrů (1975), Povstalecká história (1984), Gottwald (1986) a Rodáci (1988), aj seriál Synové a dcery Jakuba skláře (1986) vznikol na politickú objednávku. Jeho úlohou bolo opísať novodobú históriu Československa ako dejinný zápas robotníckej triedy o novú socialistickú spoločnosť či historický zápas našich národov za národné a sociálne oslobodenie. Skúsený autor Jaroslav Dietl v ňom však politiku často zamietol pod koberec a napísal krásnu rodinnú ságu plnú človečiny, hoci neúprosná dobová cenzúra mnohé jeho motívy, scény či dialógy úplne vyškrtla, zosekala alebo aspoň výrazne skrátila. V seriáli uvidíme celú plejádu českých hercov, z ktorých mnohí v seriáloch účinkovali len celkom výnimočne (Daniela Kolářová) a niektorí herci práve v tomto seriáli podali výkony, ktoré sú v celej ich kariére ako jediné hodné povšimnutia (Jiří Krampol). Seriál nakrúcali v mestečku Tasice (neďaleko Ledeče nad Sázavou), kde v roku 1796 založili jednu z najstarších sklární v strednej Európe. Časom tu vznikol sklársky skanzen, obľúbený cieľ návštev českých i zahraničných turistov, kde si sami môžu vyfúknuť sklený výrobok. Dnes sklárska huta nesie meno Jakub, podľa krstného mena ústrednej postavy seriálu Synové a dcera Jakuba skláře, ktorý tu nakrúcali v roku 1985. Od roku 1990 ju ministerstvo kultúry ČR zaradilo medzi kultúrne pamiatky. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (117)

monolog 

všechny recenze uživatele

Dietl je prostě Dietl. To se musí nechat, že ten seriály psát uměl. A to na to ani neměl nějakou pitomou scénáristickou newyorskou školu, jako ty dvě slepice Bártlů, co teďka píšou Rodinný pouta. Úspěšně jsem se tomuto seriálu vyhýbal a zjišťuju, že to byla chyba. Samozřejmě, že nebýt herců a režiséra, nebyl by to tak dobrý seriál, ale i tak. Od první chvíle mě to chytlo a teď už si nenechám ujít ani jeden díl. Nejzajímavější jsou zatím díly z poválečné doby, kdy se kritice nevyhne ani slavná KSČ. A je jedno, jestli Kostka je manželkou ušláplej úředníček, nebo Haničincova postava jen kabátějící se zmetek, nebo ne. Nebyli to ostatně všichni kabátějící se zmetci? Někteří komunisti museli být dobří, někteří museli režimu plně a vážně věřit, jinak by se tu neudržel tak dlouho. Ti dobří komunisté položili životy ve válce a v padesátých letech a ti všichni zlí překabátění přežili dál. To podle mě je hodně velká kritika. Že nakonec na každého dojde, to už je jen malý ústupek cenzuře a všem těm přeživším zlým. Všechny postavy jsou tu pěkně charakterně popsané, ať už na ně bylo kolikchtělo času, žádnej tu nepřipomíná draka ve větru. A co se týká maskování, srovnejte to třeba s nyní novou Ságou rodu Forsythů. Luděk Munzar může těžko v třiapadesáti vypadat na dvacet, ale všem ostatním to stárnutí lze uvěřit. Nevypadají tu všichni pořád stejně jako u Forsythů, kde damian Lewis byl od dvaceti do devadesáti rozlišenej jen chůzí a šedinama. ()

BaruM 

všechny recenze uživatele

Rodinná sága, vykreslená co nejvěrohodněji v letech, kdy se formoval svět nejen lidsky, ale i politicky. Každá doba má své, ale zde můžeme lehce pocítit atmosféru první poloviny minulého století. Hlavním faktorem je ztráta jistoty v zítřek, a že převlékání kabátů není zase tak těžké. (Pokud z toho má člověk vlastní prospěch.) ()

Reklama

elle 

všechny recenze uživatele

Seriál má i slabší momenty, ale většinou je nadprůměrně udělaný a postytuje více možných pohledů jak na komunizmus, tak na odboj, česko-německý problém v pohraničí a na Krampola. Jde jednak o životní roli Krampola a pak pozoruhodný jev, kdy se za komunizmu podařilo natočit, jaký zločin bylo brzdit činorodého, bytostného podnikatele, který bohatne prací a chutí pracovat a ne politikařením, chytračením a podvody. Příjemným pohledem byl i slabošský kariérista Petra Kostky a sklářská esa Luděk Munzar jako Jakub Cirkl a jeho nástupce Jaromír Hanzlík. Nesnášlela jsem toho komunistického proroka a to, že si nakonec Cirkl pro tu legitimaci šel. ()

BoredSeal 

všechny recenze uživatele

Rodinná sága mapující skrze členy rodiny léta 1899-1957 s pověstí politické agitky (trochu neférově). Scénárista do děje musel pochopitelně zařadit Vítězný únor, znárodňování, stranické čistky v 50.letech, ale povedlo se mu klíčové události jen lehce naťuknout nebo nepitvat do hloubky, takže kromě pár ušlechtilých vyznání víry v komunismus a zjednodušením pár jevů neprudí diváka, ale spíš komunisty samy. Díky širokému záběru let je naopak snažší úspěch komunismu po válce pochopit. Naopak mi přišlo dost věcí na 80.léta poměrně odvážných - sympatičtí Jiří Krampol s Uršulou Klukovou jsou soukromí podnikatelé, co si v podobě vlastní hospody a hotelu na úrovni plní sen, který v éře 50.let končí přes nejrůznější úplatky komunistickým funkcionářům (!!!) znárodněním a znásilněním jejich podniku neschopnými, stranou dosazenými vedoucími, kteří luxus srazí na úroveň nádražního bufetu s tácky a protivnou obsluhou - bez jakékoliv morální satisfakce. Další dva synové po válce dostávají svými zásluhami do stranického aparátu, aby je ten samý aparát o pár let později semlel a vyplivl posměšně zpátky tam, kde začínali. A samozřejmě, klíčová postava, ultra záporák seriálu je prospěchářský vyčuraný Čech Božek (úžasný démonický záporák Petr Haničinec), který se dostane až na vrchol, do aury nedotknutelnosti. Přidejte k plusům seriálu i hvězdné obsazení a pár výtečných výkonů. Kromě zmíněného borce Petra Haničince samozřejmě nezklame ani Luděk Munzar, který si férového tvrdohlavého Cirkla s takřka Terminátoří povahou vychutnal, potěší Štěpánková, Maciuchová, Krampol a řada dalších. Co seriál trochu kazí, je kromě pár klišé a úliteb straně ne tak dobrá režijní práce - řada zajímavých postav je nesmyslně degradována do epizodních scének a pak zmizí buď bez zmínky nebo se k nim někdo vyjádří jednou větou - jako kdyby se hodně vedlejších materiálu střihalo. Spousta jevů v seriálu (průmyslová špionáž, proč si mám z pár scén schovávání Tondy v lese uvědomit, že je hrdinský odbojář) nechápe ani politicky informovaný člověk. Navíc samotný poslední díl mi přišel odfláknutý, uspěchaný, jako nedostatečné rozloučení s postavami. Technické zpracování je trochu zívačka, ale pokud se přežijete růžolící makeup mladých verzí postav v prvním díle a soustředíte se na příběh a herce, případně se díváte současně s někým z recese, Jakuba si užijete díky výstupům Munzara a Haničince, erotického podtextu. I proto zaokrouhluji z 3,5 hvězd spíš nahoru. ()

deLaFere 

všechny recenze uživatele

Podle mého názoru mistrovské Dietlovo dílo. V rámci možností omezil vliv komunistické ideologie (tím nechci říct, že tam není, ale je snesitelná) a vyobrazil ságu, která má obrovskou hloubku. Nemám moc rád Munzara, ale tady je fantastický. Celý příběh je úžasně promyšlený a především vývoj jednotlivých postav, to je psychologie sama, vykreslení jejich povah a absolutně uvěřitelné a logické jednání je v takhle rozsáhlém díle až neskutečné. Sledovat Jakuba Skláře jak se z mladého muže mění ve starce, jemuž se zvýrazňují hlavní povahové rysy, ale zároveň není nesnesitelný je paráda. Stejně třeba postava Petra Kostky mi přišla přehnaná snad jen v jednom díle a to je velmi obtížně realizovatelný charakter, protože ztratit sympatie diváka může velmi snadno. Další věcí jsou historická fakta a reálie, když pomineme 48. rok, opět nacházíme velmi kvalitní dílo, které poměrně slušně zobrazuje dobu a řadu věcí divákovi ukáže z jiného úhlu pohledu. Bylo by velmi hloupé zatracovat seriálový vývoj socialistů a komunistů, do II. sv. v. je velmi realistický a pravděpodobný. Jsem přesvědčený, že se jedná o jeden z vrcholů české seriálové tvorby a dávám za pět. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (46)

  • Skutočný vedúcim prevádzky v Tasickej huti Miloslav Dvořák sa mihol v desiatom diele, kde dôchodcovia usporiadali smenu, aby vypomohli vedúcemu sklárne. (Raccoon.city)
  • Miestne rodiny sa s niektorými členmi štábu skamarátili natoľko, že sa potom vzájomne navštevovali. A niektorí sklári mohli za odmenu ísť do Prahy a prezrieť si ateliéry na Kavčích horách. (Raccoon.city)
  • Jeden z výtvarníků ve sklárně žvýká žvýkačku, její výroba však byla v Československu po roce 1948 zakázána. S obnovením výroby se začalo až v roce 1957. (sator)

Související novinky

Zemřel herec Luděk Munzar

Zemřel herec Luděk Munzar

26.01.2019

Ve věku 85 let zemřel legendární český herec Luděk Munzar. Toho dlouhodobě trápily zdravotní problémy, v minulosti například prodělal rakovinu ledvin a prostaty. Diváci si herce mohou pamatovat… (více)

Reklama

Reklama