Synové a dcery Jakuba skláře

Podle mého názoru mistrovské Dietlovo dílo. V rámci možností omezil vliv komunistické ideologie (tím nechci říct, že tam není, ale je snesitelná) a vyobrazil ságu, která má obrovskou hloubku. Nemám moc rád Munzara, ale tady je fantastický. Celý příběh je úžasně promyšlený a především vývoj jednotlivých postav, to je psychologie sama, vykreslení jejich povah a absolutně uvěřitelné a logické jednání je v takhle rozsáhlém díle až neskutečné. Sledovat Jakuba Skláře jak se z mladého muže mění ve starce, jemuž se zvýrazňují hlavní povahové rysy, ale zároveň není nesnesitelný je paráda. Stejně třeba postava Petra Kostky mi přišla přehnaná snad jen v jednom díle a to je velmi obtížně realizovatelný charakter, protože ztratit sympatie diváka může velmi snadno. Další věcí jsou historická fakta a reálie, když pomineme 48. rok, opět nacházíme velmi kvalitní dílo, které poměrně slušně zobrazuje dobu a řadu věcí divákovi ukáže z jiného úhlu pohledu. Bylo by velmi hloupé zatracovat seriálový vývoj socialistů a komunistů, do II. sv. v. je velmi realistický a pravděpodobný. Jsem přesvědčený, že se jedná o jeden z vrcholů české seriálové tvorby a dávám za pět. (29.12.2012)

Výborný český seriál z pera Jaroslava Dietla. Scénárista je to vskutku jedinečný, utáhnout takovou řadu let a osudů, to chce poklonu. Jediným šrámem na Dietlově díle by mohla být doba komunismu i fakt samotný, že právě v této době seriál vznikl. Osobně mi to vůbec nevadí, vnímám to jako historický exkurz. Potěšily i překvapily mě herecké výkony L. Munzara, E. Jakoubkové, P. Kostky, J. Krampola, J. Hanzlíka, D. Kolářové a mnohých dalších. (09.03.2013)

Tento podla mňa historický seriál o živote čechov v nemeckom pohraničí pred vojnou a po vojne mám rád. Je moc zaujímavé, že za istých okolností sa im žilo po vojne horšie. Výborne vykreslené charaktery niektorých postáv ( P.Haničinec, P.Kostka). Samozrejmä , že prim hrajú L.Munzar a J.Hanzlík. Ale ja mám najradšej J.Krampola, myslím si že je to jedna z jeho najlepších rolí..... Seriál hodnotím 70%. (04.09.2005)

Škoda, že se tento seriál nenatočil o dvacet let později. Protože rodinná sága o sklářské rodině, více sepjatá v ději, bez politických pozadí a třeba i s méně postavami jdoucími víc do hloubky, by mě velmi bavila. Tohle je takové řidší těsto s dobrými herci a slabším scénářem. A nebýt Munzara a Krampola, tak by to bylo jen za dvě hvězdičky. (06.05.2011)

Když hraje Kostka (ročník 1938) syna Luďka Munzara (1933), něco asi není úplně v cajku. Nejstrašidelnějším momentem je ale snaha (v té době 16ti letého) Ondřeje Kepky naverbovat svého tatínka (opět Munzar) do komunistické partaje...Kepka to říká tak sugestivně, že se mně udělalo fyzicky nevolno. A pokud vám v Nemocnici na kraji města vadily (zdánlivě) nekonečné záběry na průběh operací, zde je to prováděno ještě útrpněji, k tomu detailní pohledy do rozžhavené pece, což opravdu není balzám na oči. Dalo by se to sice přetáčet, jenže švenky na horký sklenářský oranž jsou zákeřně rychlé a nečekané, že je snad lepší na to nekoukat vůbec. Tři hvězdy dávám za několik tradičních Dietlových perel, jako třeba když se Munzar dozví, že musej všichni naverbovat do I. světový války, popadne pivo, vychlastá ho na ex, zařve "Když je to kyselý, tak ať je to jako vocet!", načež s půllitrem mrdne vo zem a všichni huťský kolem něj pak udělají to samý. To jsem měl husinu i na bradavicích. (02.01.2013)