Skrytá identita

(1001) Tohle je film doslova a do písmene z minulého století, jak tématem, tak zpracováním. (A protože nebyl vyroben v minulém století, tak to je špatně, jen pro upřesnění.) Z nějakého důvodu jsem ten film hned po jeho uvedení strašně nenáviděla a z nějakého důvodu jsem se na něj potom tak alespoň jednou ročně dívala, abych přišla na to, proč ho tak strašně nenávidím a také abych pochopila, proč se tak líbil kritikům (kromě toho, že si Akademie řekla, že je na čase, aby Scorsese aspoň jednou tu cenu dostal a na filmu samotném vůbec nezáleželo). Při letošním pravidelném sledování mě "the faithful departed" nachytali při nějaké vstřícné náladě a konečně jsem ocenila tu roztomilou infarktovou hru, kterou předvádějí pánové Leonardo a Matt. (Ačkoliv největší místečko v mém srdci si překvapivě ukradl Marky Mark.) A taky jsem konečně pochopila, co mě na tom filmu tak šíleně iritovalo, a je to samozřejmě postava Jacka Nicholsona. Nicholson tu postavu snad někde popsal jako "inkarnaci čistého zla", jenomže to mu vážně musí strašit na věži, pokud se tak v tom filmu doopravdy vidí. Nejenže jeho buranský mafián dostává o mnoho víc prostoru, než ta postava skutečně potřebuje, ale hlavně působí jako karikatura z úplně jiného žánru a rozhodně ne jako nejzlejší zlo. V porovnání s koncentrací svých kolegů působí vysloveně směšně a to rozhodně nikoliv v dobrém slova smyslu. V souvislosti s tím si taky myslím, že zařazení prologu nebylo nutné, protože se zbytkem filmu a jeho pointou má pramálo společné. A jakmile jsem si tohle uvědomila, cítím se osvobozená a už tento film doufám nikdy neuvidím. (Ale budu se teď muset podívat na ten hongkongský originál, protože chci vidět Andyho Laua a Tonyho Leunga, jak se častují nenávistnými pohledy.) -"Maybe. Maybe not. Maybe fuck yourself." (29.07.2018)

V požehnaných čtyřiašedesáti letech přináší pan Režisér tak precizní gangsterskou pecku, až mohou jeho o generaci mladší kolegové jenom tiše závidět. 150 minutový výlet mezi nejvyšší policejní a mafiánské šarže je vyprávěn s neskutečnou lehkostí, maximálním citem pro odvrácenost obou světů (podaného skrze osudovou lásku k jedné ženě) a taky s naprosto božskou dávkou mrazivě černého humoru. V tomto díle nenajdete zbytečné filmové okénko, natož tak scénu. Scorsese opět stylizuje násilí jako běžnou životní rutinu, což v samotném závěru poruší jenom proto, aby si z divákem trochu odlehčeně pohrál a ukázal, že ani on se nemusí brát smrtelně vážně. Promenuje se zde herecká sestava těch největších borců, ať už strhující DiCaprio, uvolněný Damon (řeči o přehrávání jsou kecy!), přes ďábelského Nicholsona až k naprosto geniálnímu Marku Wahlbergovi. Vše podbrnkává stylový hudební doprovod, Pink Floydy počínaje a strhujícím punkovým nářezem Dropkick Murphys konče. Po skončení jsem měl chuť na jediné: klidně si zopakovat tento koncentrát dokonalosti znovu! (12.11.2006)

Viděl jsem původní trilogii Infernal affair a považuji ji za kvalitní podívanou. Na nový film Martina Scorseseho jsem se vůbec netěšil a to říkám upřímně. Od první chvíle, co jsem slyšel, že chce Martin udělat remake vlastně celé trilogie po Americku se všemi hvězdami, které dokáže zaplatit opravdu jsem se bál výsledku. Bohužel moje obavy se mnohonásobně potvrdili po shlédnutí Departed. Jediné v čem se liší původní trilogie od své předělávky je v umístění. Všechny další odklony jsou na první pohled malé, ale scénáristicky jsou velmi špatně zvládnuté. Inovace se nedočkáme, vykrádání ano. Nejen základní kostry, postav a jejich psychologického rozpoložení, ale např. kompletní vykradení několika dialogů, vtipů a scén. Scorsese je mnoha nazývám filmovým bohem, ale poslední jeho filmy mají neuvěřitelně klesající kvalitu a pro mě se Martin řítí do pekel. Co se týče postav polovička jich je zbytečných. Nekoukám na kvalitu herců, ta se u 90% herců nedá popřít. Obrovský trn v oku pro mě je postava psycholožky. Od začátku je její osud řízen pouze scénáristou, který s ní neuvěřitelně manipuluje a ona se stává nejméně uvěřitelnou postavo. Milostný trojúhelník je další zbytečnost, kterou film nevyužije. Bohužel nefunguje ani to nejhlavnější a to vztah Damon X DiCaprio. Jejich postavy mi přijdou spíš jako dva muži z milionu a ne dva kohouti, kteří bojují za svého pána. Ani psychologie obou postav není zvládnutá a nic o jejich rozpoložení neříká. Velká hvězda a velké očekávání vkládané do Jacka Nicholsona se v mých očích také vytratilo. Já osobně mu nevěřím. Jeho postava je filmem posunuta na úroveň(možná nad úroveň) obou infiltrátorů a to je obrovská chyba. Mark Walhberg hraje postavu novým remakem naprosto vymyšlenou a samo účelovou, která je jen v půlce filmu. Na druhou stranu se mi velmi líbil Martin Sheen, který se na postavu nadřízeného Leonarda hodí. Vše od kamery, která je místy neuvěřitelně nudná a jindy příjemně "retro", přes střih až k reřii je pro mě zklamání. Vtípky filmu podle mě jen ubližují a narážka na Polsko(sakra Američani ani nevědí, že taková země existuje!) nebo na Jamese Joyce(jeho citace zná přeci každý 8letý chlapec....) jsou zbytečné až nesmyslné. Další věcí jsou pro mě střelecké hody, hlavně Headshot-y. Tolik teatrálních pádů, tolik počítačové krve(někdo někomu ustřelí hlavu a v příštím záběru jeho krev už stihla zaschnout na zdi, wau) a nerealistických smrtí(kolik ran dostal Frank a kam?). To vše na mě působí humorně, neskutečně moc a není to ta slavná satira, ironie a nebo kritika společnosti, kterou tu všichni tak rádi předkládají. O tomto neuvěřitelném nesmyslu bych tu dokázal mluvit ještě min. dalších 5 tisíc znaků, ale už toho raději nechám zbytek by byl stejně cenzurovaná. Pro mě film plný nevyužitých možností, který vykrádá původní trilogii a nepřidává naprosto nic. Jak řekl kamarád Kaka, možná jsem ten film nepochopil, což je možné a já se za to nestydím, nejsem Bůh:). (29.11.2006)

Nezapomenutelný. Tak by se dal popsat tento film, který mi ještě hodně dlouho zůstane v paměti. Skvělý Leonardo DiCaprio, překvapivý Matt Damon a stále ve formě hrající Jack Nicholson to vše pod taktovkou Martina Scorseseho. No to přeci nemohlo dopadnout špatně. A nedopadlo:-) Doporučuju všem. Moc pěknej film. (16.01.2007)

Jelikoz jsem videl nejdriv Volavku, doufal jsem, ze tvurci skutecne nekecali a neni to jen obycejnej remake, ale jen film, kterej vypada podobne. Jenze bohuzel, ze zasadnich scen z Volavky tu nechybi ani jedna, i kdyz je to samozrejme pojaty krapet jinak, ale nijak vyrazne odlisny to nebylo. Dalsi problem je, ze tohle neni remake obou dilu Volavky, ale jen prvniho dilu a to, co japonci odvypraveli za 100 minut, vypravi Scorsese 150 minut a film tak misty ztraci na napeti a je moc roztahanej. Tak trochu nechapu, jakto, ze za tohle dostal Scorsese oscara, on ma nekolik mega filmu a dostane ho za jeden z nejslabsich. Ale aspon ho uz konecne ma. Sice se Scorsese nezapre a opet dokaze sestavit velmi pusobivy zabery, ale prislo mi, ze je celej film az zbytecne moc moderni a neni to mafianka, ale obycejna kriminalka. Navic sem se tesil na nejaky ty brutalni Nicholsonovo sceny, ale neni tu ani jedna, nicmene samotnej Nicholson na to furt ma a je skvelej. Trochu me zklamal Matt Damon, protoze furt predvadi to samy, ale naopak me potesil pekne drsnej DiCaprio a Mark Wahlberg, jehoz snad kazdy druhy slovo je nadavka. Ale aby to nevypadalo, ze je film nejaka blbost, to zas ne, je to kvalitni krimi se skvelou hudbou u ktery jsme se nudil minimalne, jen ma podle me Scorsese daleko na vic. (26.02.2007)