poster

Pokání

  • Velká Británie

    Atonement

  • Francie

    Reviens-moi

  • Slovensko

    Pokánie

Drama / Romantický / Válečný / Mysteriózní

Velká Británie / Francie, 2007, 123 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • imf
    *****

    Joe Wright opět bere dech. Po fantastické adaptaci Pýchy a předsudku si vyšlápnul na horu plnou emocí a křivd. Pokání není pohodové čtení na nedělní odpoledne, ale Wright nejen mistrně manipuluje s divákem, ale zároveň mu dokáže v hlavě střídavě rozsvěcet a zhasínat žárovku optimismu. To všechno za asistence magického soundtracku, úžasné kamery a do jednoho bezchybných herců. Nebýt malého zakuckání ve střední části, bylo by to za deset a já bych musel stavět pomník. Takhle jen vynáším do nebes, protože až uvidíte vedle sebe dvě nejvýraznější scény filmu - vyznání lásky v knihovně a šestiminutový nepřerušovaný pochod po plážích u Dunkirku, pochopíte, že na tom Wrightovi něco je... umí natáčet technicky brilantní, skvěle odehrané a neuvěřitelně silné filmy, které ve vás probudí krajní odstíny smutku i radosti. Bez kompromisů a na maximum. Filmové čítanky už čekají, vy nemusíte. Meet Joe Wright. (90%)(12.10.2007)

  • Eodeon
    ****

    komentář k Pokání (2007) jsem nucen přepsat. dojmy z filmu totiž - sice pomalu, ale přeci - uzrály na přinejmenším o jeden stupeň vyšší úroveň. krátce po zhlédnutí jsem nijak nadšený nebyl, film se mě nedotkl po citové stránce a já jsem to vnímal jako velké mínus, protože právě to jsem považoval za jeho hlavní účel - dojmout. obdivoval jsem tak jen ten poutavě netradiční narativ, který příběh rozkládá do neobvykle rozsáhlého množství vrstev/verzí, kamerové zpracování, pro mě uvěřitelné herecké výkony a cit pro vystižení krásy Keiry Knightely. s časem mi ale došlo, že v tom konci bylo něco, co ve mě zanechalo trvalejší stopu a vlastně i citový otisk, přestože jsem ho zprvu odmítal jako nepatřičný. Pokání jsem považoval za film, který jako kdybych viděl už stokrát předtím, ale i tak jsem byl nadšený z přítomnosti jen těch opravdu nezbytných a nerušivých klišé. hodnotil jsem průměrem, ačkoliv jsem věděl, že ať už v pozitivním nebo negativním smyslu, film průměrný není.(16.2.2008)

  • M.a.t.t.
    ****

    Možno trochu preceňovaný ale krásny príbeh o láske s občasnou tendenciou mierne skĺzavať do nudy. Scéna na pláži je úžasná a záver musí dojať snáď každého ale to nestačí na to, aby som tento príbeh označil ako bezchybný. Réžia, kamera, hudba na jednotku a práve tieto aktíva často zachraňujú aj menej vydarené pasáže, ako je napríklad stredná časť o hľadaní odpustenia kde sa až na onen dlhý nestrihaný záber nedeje takmer nič podstatné. Joe Wright je pritom schopný režisér a podobné veci by si mal vedieť ustrážiť.(2.2.2008)

  • LIVINGDEAD
    odpad!

    Občas kouknu na romantický film, občas kouknu na válečné drama, ale tohle byla hovadina! Nuda, zmatky, nejdřív se něco stalo, pak se to zase opakovalo..... Nesympatičí herci, špatný konec.....jediné co se mi na tomto filmu líbilo, tak hudba. Má sestra je romantička, ale u tohoto filmu zaspala!(2.1.2008)

  • Marigold
    ***

    Kategorie uvěřitelnosti byla pro mě vlastně klíčovou. „Pokání“ obsahuje scény, které bych bez mrknutí oka označil za strhující. Těch několik minut válečných výjevů patří k tomu nejlepšímu a filmařsky nejvybranějšímu, co jsem k tématu viděl. Bez jediného výstřelu, s neobyčejnou váhou na výpovědní sílu obrazů, bez přikrašlování, bez patetických slov, které by člověk dozajista našel v produkci americké... Vybroušenou formou dokáže zkrátka film zaujmout a vtáhnout do děje, nabídnout prvotřídní vizuální požitek z vyprávění. Dovede vzbudit sympatie díky dobře zahraným postavám. Jediným a zásadním selháním Wrightova melodramatu je tak z mého pohledu příběh, který svou schematičností dusil všechno civilní a doslova mě tlačil před sebou, znemožňoval mi plně vstoupit do děje, ztotožnit se s ním, soucítit. V závěru, který vše vygraduje do tragického crescenda, už jsem na film hleděl pouze s nezúčastněností pozorovatele, který odmítá nabízenou katarzi. Bezesporu silný moment, ve kterém se ukáže, že jediným skutečným pokáním Briony je setrvávající přesvědčení o očistné síle fabulace, jsem prožil spíše hlavou než srdcem. Z mého pohledu nejvíce utrpěl Wrightův snímek mnohomluvností a zbytečným brnkáním na city tam, kde stačilo nechat film mluvit svými specifickými prostředky a ne mu diktovat vysokou míru literárnosti a sladkobolných frází (jakkoli je mi sympatické, že se tyto fráze hlásí více ke klasické anglické literatuře než k hollywoodské tradici). Samozřejmě, je to jen můj osobní problém, ale myslím si, že pár nezasažených se nás asi najde. A nebude to náhoda. [6.5/10](3.2.2008)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace