Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Tosim
    *****

    Gramotnost. To bude ono.(11.3.2010)

  • H34D
    ****

    Zpočátku komorní drama o nevšední lásce, které bez dlouhé expozice bleskurychle vtahuje diváka do zvláštní atmosféry, která trochu zavání až artovými filmy. Pocit pohlcení filmem je intenzivní a přestože si dvojice vyjadřuje lásku hlavně telěsně, působí Předčítač něžně a poeticky. V druhé polovině přichází na řadu holocaust a film přesedlává na rovinu soudní. To že částečně přepíná z romance někam jinam by vůbec nevadilo, přechod je to plynulý a nepůsobí nijak kostrbatě, jde o to, že se v závěru snaží z původního vztahu vymačkat co nejvíc slziček a to vypadá trochu jako pokus o opití rohlíkem. Výrazně to však Předčítači zazlívat nebudu, natočen je totiž výborně + velkou roli v celkovém zážitku hraje použití hudby a skvělé herectví Kate Winslet. 7/10(27.1.2009)

  • Morien
    **

    Líbila se mi první část, ale čím víc se film posouval ke konci, tím víc jsem nechápala, na co se to dívám a proč se na to dívám. Respektive, to jsem asi věděla, jenom jsem se ukrutně divila, co tím autoři sledovali. Jestli měl být film kontroverzní psychologickou sondou a jeho cílem bylo vykreslit divákovi pudy zmítanou, citově chladnou, nepříliš inteligentní ženu se smyslem pro povinnost a poslušnost, aby tak poskytl klíč k nahlížení na pěšáky, kteří sloužili nacistickému monstru, tak potom nechápu moralistické pindy v závěru. Kdyby to bylo tak, jak jsem v předchozím dlouhém překombinovaném souvětí naznačila, tak bych byla z filmu nadšená. Jenže ono to tak nebylo. Sentimentální závěr i znovuobnovování vztahu mezi Hanou a Michalem mi přišlo špatně prokreslené a zejména nevhodné, závěrečné setkání s Židovkou v podání Leny Olin mi potom přijde jako zbabělý pokus uklidnit všechny ty, které rozčílilo předchozí dění, pro příběh samotný nemělo podle mě vůbec žádný význam.(15.10.2009)

  • Radek99
    ****

    Sophiina volba naruby aneb velmi bolestivý film o krádeži a navrácení čajové krabičky... Předčítač je hodně komorní, niterní film, což ještě podtrhuje zdánlivé televizní vyznění celého snímku, proměny Německa v běhu času mají tak dokonalý (pseudo)autentický rozměr, Daldry natočil zdánlivě (vizuálně) německý film (byť je německá strana účastna koprodukce, americká podstata snímku se ale nedá zastřít - nejkontroverzněji z filmu ční k snímku nepasující angličtina postav). Proces denacifikace poválečného Německa je jednou z nejúžasnějších záležitostí moderní historie (třeba v relaci s dekomunizací našeho státu po roce 1989), což jistě nezastírá její zásadní rozměr - jak byla nutně v konkrétních případech bolestná. Otázky viny mají univerzální platnost a Předčítač Stephena Daldryho (román Bernharda Schlinka jsem bohužel nečetl) chytře staví do korelace osobní zkušenost, lásku k literatuře a reflexe možných válečných zvěrstev. Jsou za válečné zločiny skutečně potrestáni ti praví? Může stačit divákovi těch několik zjevných rovin osobnosti k pochopení složité komplexnosti hlavní hrdinky? A není světská spravedlnost také jen divákem skutečné historické autenticity? Jak se vlastně lze vyrovnat se svou (národní) temnou minulostí? Film, který je v zemích bývalého sovětského bloku s do jisté míry analogickými ,,zločiny komunismu" více než aktuální... ,,Když se lidé jako ty nepoučí z toho, co se stalo lidem jako jsem já...jaký má potom vůbec tohle všechno smysl?" Podobné filmy: Sophiina volba(17.2.2009)

  • gudaulin
    ***

    Jestli měl být film vprvní řadě dramatem o odpovědnosti, vině a trestu, pak v mém případě se mu příslušné emoce a katarzi vyvolat nepodařilo. Snímek kombinuje dva problémy, a to vztah 15letého chlapce s o generaci starší ženou a pak konflikt vyplývající z podílu mladé ženy na válečných zločinech. Neznám knižní předlohu, a tak nedokážu posoudit, do jaké míry vyplávají filmové nedostatky z literární látky nebo ze scénáře, ale některé motivy a roviny vztahu hrdinů mi zůstávaly utajené nebo mě nedokázaly zaujmout. Silnější se mi obecně jevil problém vztahu dvou nerovných sexuálních partnerů. Na vzniku toho vztahu mimochodem není nic až tak šokujícího, i když pochopitelně jde o jedno z mála tabu, které platí i v současnosti. Poválečné Německo se muselo vyrovnávat s problémem, že chyběly miliony mužů padlých na frontě, a tak si ženy pomáhaly všelijak. Ta rovina zločinu a trestu nefunguje jednak proto, že je v případě hlavní hrdinky její podíl na zločinech nezpochybnitelný, jednak tuhle linii odsune do pozadí bizarnost celé zápletky a hlavní hrdinky. Postavy mi přišly až moc ploché a film utahaný. Celkový dojem: 55 %.(24.10.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace