Předčítač

Začalo to jakoby nevinně, nevědomky, ale přerostlo to ve vášnivě-literární vztah. Jedno poděkování se zvrhne v intenzivní pouto, které se však jednoho dne záhadně zpřetrhá, aby se po letech mohlo opět náhodně setkat - jenže v soudní síni na lavici obžalovaných. Komorní drama o bolesti z provinění a soucitu aneb poválečné Německo z trochu jiné perspektivy. Právě to mi přišlo nejvíce osvěžující, právě v druhé „nacistické“ polovině Daldry (třetí oscarová nominace – z dosud tří natočených filmů – za režii) nejvíce cloumá emocemi. Ano, britský režisér Stephen Daldry. Na dvakrát se velmi pozitivně zapsal do povědomí diváků i kritiků; prvně dojemnou story o vydupávání si štěstí skrze tanec, poté osudovým spojením tří žen s románem Paní Dallowayová spisovatelky Virginie Woolfové. I Předčítač natočil s nevídanou lehkostí, promyšleností i švihem. Brání se vizuálním exhibicím, v úsporně komponovaných záběrech nechává vyniknout jak herce, tak celý příběh. Kate Winslet (tři hlavní ceny sezóny – BAFTA, Zlatý glóbus i Oscar) pomocí svého bohatého hereckého rejstříku citlivě vykresluje postavu introvertní Hanny Schmitz i s jejím „ostudným“ tajemstvím, autor hudby Nico Muhly plně využívá minimalistické zvukové plochy a dvojice kameramanů Menges-Deakins (společně 12 nominací na Oscara, včetně dvou proměněných sošek) nasnímala artově vyhlížející dílko, včetně vkusně natočených sexuálních peripetií. Bolestivé drama hodno pozornosti.. 80%. (17.03.2009)

Je samozřejmě výtečné, že se podařilo vzbudit pozornost kolem tématu Osvětimského procesu z let 1963 až 1965. Kate Winslet je zajímavou volbou pro hlavní roli, ačkoli víme, že hrát umí, pro takto složité postavy je přeci jenom až příliš známá. Bylo by zajímavé v této roli vidět nějakou dobrou německou herečku. Bernhard Schlink napsal knihu, která vzbudila mnoho emocí, otázek, diskusí. A množina témat, která se jím line jako červená niť, do sebe zdánlivě zapadá jen obtížně. Opak je ale pravdou. Velmi kontroverzní jsou části líčící rozhovory se studenty práva 60. let a závěrečné setkání s někdejší obětí. Osobně považuju za krajně problematické celé vyznění románové fikce, ale to není Schlinkova chyba, to je problém obecného fenoménu denacifikace. Chod dějin nelze změnit potrestáním nejslabšího článku. Nota bene nelze se takto vyrovnat s holokaustem. P. S. Určitě souhlasím s danliofer, že vzhledem k tématu filmu je lepší zvolit dabing, protože sledovat ty německé reálie v angličtině nedává žádný smysl. (12.01.2020)

No tak Daldry se zase vytah. Prvni pulka filmu je sice jeste slabsi a skoro bych rek az stereotypni a nic noveho neprinasejici, pouze romanticky drama o vztahu studenta a starsi zensky. A vetsinu casu to je proste o tom, jak student bezi za svoji zenskou ze skoly, aby si to rozdali. A nutno rict, ze Kate Winslet uz takova kocka neni, aby se tam producirovala odhalena a davala si celkem odvazny sexualni sceny. No a pak pride druha polovina. Ktera na me zapusobila o to vic, ze jsem si neprecet o cem film je a tudiz jsem to necekal. Z filmu se totiz stane napinavy a dojemny soudni drama, hned je jasny, proc je dej zasazenej do povalecnyho nemecka a celej film nabere na zajimavosti. Na posledni pulhodinku, kdy se film od soudniho drama zase posune nekam dal, to navic prevezme misto paradniho Krosse rovnez paradni Ralph Fiennes jako jeho dospela verze. Jinak Kate Winslet hraje paradne, pri cemz ji taky napomaha zajimave napsana postava a make-up kuli starnuti. Akorat ten konec je takovej lehce protahovanej. No a co se tyce trochu zvlastniho nazvu Predcitac, to se behem pulhodinky filmu objasni. (16.02.2009)

Kate Winslet strká do kapsy svůj výkon z Revolutionary Road a činí tak solidním dramatu, kterému by však prospěla větší soudržnost. Daldry má sice snímek pevně v rukou i přesto, že musí přebíhat mezi časovými liniemi, ale scénář si často razí cestu vpřed rychleji, než byste chtěli, a zanechává za sebou události, které občas nejsou tak úplně jasné. Hloubka ale Readerovi i tak nechybí a je mi sympatické, že chce být v jádru nečím jiným, než jen další vzpomínkou na hrůzy holocaustu. Určitě jeden z mých oscarových favoritů. (22.01.2009)

Dávný cit nepodléhá korozi a odpustit umí jen ten, kdo opravdu miluje. Zdánlivě samoúčelný čtenářsko-sexuální kroužek přejde v druhé polovině do komorního dramatu o vině, odvaze, slabosti a odpuštění. Winslet se poslechem čteného slova zaslouženě dopracovala ke zlaté sošce a dokonalý gentleman Fiennes na malém prostoru opět dokazuje své nesporné umění. Trápení rozpáleného sexuálního eléva četbou Tolstého protizávaží (Vojna a mír) před koitem však bylo od Kate poměrně sadistické.. (03.05.2009)