Wrestler

Ak by som mal nazor zhodnotit jednou vetou, tak by znel: "The Wrestler je dalsia z radu dobre natocenych zivotopisnych dram - nic menej, ale ani nic viac". Najprv k tomu "nic menej" - vyborne zvolene prostredie mestkej periferie podporujucej atmosferu bezutesnosti i bodaveho socialneho statusu osamelosti - cele to pripomina feeling filmov podobneho razenia z dekady 70´s, popularny look handy camery dodavajuci pocit autentickosti, vystizny soundtrack (i ked na magicke az zmyselne intenzivne prepojenie hudby a obrazu z predchadzajucej spoluprace Mansell - Aronofsky zabudnite), zaverecne finale, ktore si s klise filmov podobneho razenia ruku nepodava a herecky koncert zucastnenych na cele s Mickeym Rourkeom - jeho zanietenie ako i vklad do postavy mi casto pripominali minulorocny vykon D. D.-Lewisa v There will be blood. _____ Ale je tu aj to "nic viac" - aj napriek vsetkym spominanym pozitivam som sa po cely cas nemohol ubranit dojmu, ze Darrena je na dany typ filmu skoda. Jeho rezii nie je co vytknut,ale az na par okamihov tu jeho urcite trademarky (ktore mne vacsinou zintenzivnuju zazitok z jeho filmov, inym zas pripadaju ako maniere... -> kazdy si dosadi to svoje) ani nespoznate. The Wrestler mi pride ako film, ktory Darren tocil na zakazku, nie ako jeho bytostne osobny projekt. Pride mi ako film, ktoremu dal svoje technicke zrucnosti a remeselny kumst s talentom, ale neotlacil do neho cast svojej duse a citov. Uznavam, ze to moze byt hlavne moj problem a som za par mesiacov ochotny absolvovat minimalne este jedno pozretie. [Venezia, 2008] (05.09.2008)

Vynikající filmařina po všech stránkách mě bohužel nechytla tak, jak asi měla. Netvrdím, že je to problém filmu, je to asi problém můj, protože jednoduše wrestling, ani jiné bojové sporty, vůbec nemusím a dívat se velkou část filmu na to, jak do sebe dva siláci mlátí, shazujou se na ostnaté dráty, střílí do sebe sešívačkou, to fakt není nic pro mě. Nechápu, jak něco takového může vůbec někdo dělat a ještě se tím bavit. Nicméně, Mickey Rourke mě skoro i přesvědčil, že prostě tohle JE to jediné, co může v životě dělat (i když jako prodavač lahůdek byl docela okouzlující). Jak na bojišti drsný chlap s rozzářenýma očima dokáže mít i slabé chvilky, když se snaží dostat svoji "známou" na rande nebo když usiluje o přízeň svojí dcery... I díky scénáři s výbornými dialogy a zdatně sekudnující Marise Tomei je pro mě výkon M.R. prostě jedinečný. Sice "Wrestler" nepřináší vůbec nic nového, všechno už jsme to někde viděli, ty tisíce příběhů o zašlé slávě a životních zklamáních, ale i tak jde o parádní film, který stojí za to vidět. (03.01.2010)

Scénář: Robert D. Siegel .. Projektu Wrestler z rukou neskutečně nadaného tvůrce, jakým bezesporu Darren Aronofsky je, jsem zkraje zrovinka nevěřil a myslel si něco o plýtvání jeho výtečného talentu... Jenže, ať už natočeno na zakázku nebo jako splněný studentský sen - Wrestler se povedl a byť je tématem poměrně tuctový, vhodný spíše pro festivalové publikum, podařilo se trnitou cestu o hledání si místa v životě zpracovat poměrně poutavě. Aronofsky se protentokrát zcela zprostil svého typického drásavého vizuálu, drží se při zemi a pomocí jednoduchých režijních i kamerových technik (nejvýraznější je časté dotěrné pronásledování postavy ala third person hry) doluje ze senzitivně civilního snímku slušné emoce, kdy více jich bude nastávat u zralejších diváků. Na oblibě wrestlingu nezáleží (a to i pro mě, jako osoby, kterou absolutně neinteresuje), ten je jen zaměnitelnou sportovní kulisou. Na výsluní pódií vracející se Mickey Rourke je pak znamenitou, herecky přesvědčivou, třešničkou - obnažená kráska Marisa Tomei pak třešničkou taktéž, pokud máte radši tento druh pochutnání :-)) (05.01.2009)

Mickey Rourke - všechna čest, parádně zahrané. Marisa Tomei - všechna čest, parádní tělo. Ten zbytek, kdyby to nebylo zrovna o wrestlingu, tak by byl za 4*, ale wrestling je IMHO tak neskutečně hloupé divadlo (i když nepochybuji, že jeho přímé aktéry ta šaškárna bolí), že prostě musím dát jen za tři. Pokud jsem ranil něčí jemnocit, hluboce se omlouvám a půjdu se za trest pocvakat sešívačkou. (17.02.2015)

Okatá snaha vymanit se ze škatulky formálního exhibicionisty Aronofskymu vyšla na výbornou. Wrestler v sobě směšuje to nejlepší z poctivě odžitých sportovních dramat a špinavé nezávislácké poetiky, přičemž výsledek není zdánlivě ničím výjimečným, prostě jen perfektně funguje a bere dech v každém z momentů, kdy dech brát má. Aronofsky zústává většinou jen tušen v pozadí, a i když párkrát neodolá a lehce manýristicky se připomene (zvuk u naslouchátka, nástupy nad scénu), prostor chytře zasvěcuje Mickey Rourkeovi. Nemusím halasné návraty ani oscarové exhibice... ale Rourkeovo vtělení do té wrestlerské trosky je sakramentsky odzbrojující. Z malého čitelného projektu uhnětlo opravdu velký film. 90% (26.01.2009)