Hranice nemožného

Hranice nemožného ve Fringe překračují Walter Bishop a jeho syn, když z kousku roztaveného skla dokáží vyčíst zvuky, které se v místnosti odehrávaly ve chvíli, kdy se ono sklo tavilo. Nebo když otevírají brány do jiné dimenze nebo čtou myšlenky mrtvých lidí. Zní vám to dobře? Tak to je Fringe seriál pro vás. Disponuje absurdními (rozuměj zajímavými) zápletkami, skvěle vyváženou ústřední trojkou (šílený vědec, práci oddaná agentka FBI, která může mít speciální schopnosti, a chytrý hláškař pohybující se často na hranici zákona) a dostatkem financí, aby vypadal cool. Nejsem zapálenou fanynkou, nejsem přímo unešena, protože Fringe postrádá jistou emocionální naléhavost, kterou mám u seriálů ráda. I přesto se při jeho sledování nebetyčně bavím. (09.08.2010)

Hodnocení po shlédnutí první série: Začnu výtkou, která - ač v podstatě nemá na celkovou kvalitu seriálu až takový dopad - paradoxně dokáže odradit spousty potencionálních diváků od jeho sledování. Tímto jediným nedostatkem není totiž nic jiného, než slabé začáteční díly. Po spektakulárním Dexterovi tu máme další jinak bezvadný, perfektně promyšlený a napínavý seriál, který nejvíce ztrácí na podivném tempu a nezáživnosti prvních několika dějství. V případě Fringe jsou to minimálně takové čtyři epizody, přes které jsem se musel docela znuděně prokousávat, než dostal příběh ty pravé grády. Pak už nebyl problém propadat se stále hlouběji do zdánlivě sofistikované mytologie nového Abramsova světa a s lehkým mrazením v zádech sledovat, jak je to celé neskutečně vypiplané. Největší nářezové padesátiminutovky pak definitivně přicházejí se třináctou epizodou, a třeba na úvod s motýly nikdy nezapomenu: tak neskutečně poetický pád z okna mrakodrapu už nikde neuvidím... Asi největší kosmetické plus je pak sekvence v každém díle před úvodními titulky (taktéž inspirace v Aktech X), kdy jsem u většiny z 20ti dílů zíral na monitor s otevřenou pusou a nevěřícným pohledem v očích. Největší ukázkové WTF se dostavilo v epizodě Transformation, značně inspirované dalším Abramsovým nápadem - Monstrem. Shrnu to jednoduše: věděl jsem, že první epizody budou celkem porod, ale příslibem mi byly pozitivní kritiky na pozdější díly, a předzvěst se naštěstí vyplnila. Fringe je další nadupaný "new age" americký seriál pro všechny milovníky inteligentních dramatických thrillerů s bezvadnými postavami. John Noble na hrad! 90% 2. série: Co si budeme povídat... už to zdaleka není takové WTF, jako na začátku. ALE - i tak stupnice zábavnosti ukazuje stále stejné hodnoty, jen ty začátky před úvodními titulky ztratili cosi ze svého kouzla. Linie s Peterem a otcem: bravo, je to nezapomenutelné. A ten konec... rychle sem s trojkou! 80%. 3. série jasněji naznačuje, že v TOM má prsty Abrams. Začínají se řešit spíše osobní linie, než jednotlivé případy, a kupodivu to jde... dobře! Vlastně je to lepší než předchozí aktaxovské díly - Fringe začíná být silnou emotivní záležitostí, konec třetí řady pak divákovi uštědřuje překvapivý políček do tváře a zároveň háže do trávy rukavici... co bude dál? (23.08.2009)

Fringe zpočátku některými epizodami imitoval The X-files a stávalo se, že některé díly mě opravdu navýsost bavily. Potom tady byla ovšem i jakási dějová linie napříč seriálem, ve které mě některé odnože bavily tu více, jinde zas méně. Joshua Jackson rozhodně nepředvádí nikterak zajímavé herecké umění (kdo by to od něj taky čekal), Anna Torv je taková sympatická tvářička, ale všem vévodí morbidní Dr. Walter Bishop v podání Johna Nobla, který na sebe strhl celý seriál a jeho přítomnost na obrazovce odpovídá nadprůměrnějším momentům celého seriálu... (25.05.2009)

Olivia Dunham je příliž nenápadná na hlavní postavu. Což by ještě tolik nevadilo, když má po boku charismatického Joshuu Jacksona. Jenže Fringe vlastně nenabízí nic dalšího. V dnešní silné konkurenci nemá moc šancí se udržet. Chcete-li mystiku, poslouží Lost mnohem lépe. Máte rádi kriminální případy? Zkuste raději Miami, Las Vegas...nebo Dextera. Aktům X se rovněž ani nepřibližuje....to bylo úplně jiné kafe, když Danu Scully pronásledoval požírač jater:-)...jakkoli totiž třeba tahle zápletka zní vtipně, Akta měly vždycky atmosféru a budily dojem skutečnosti. O to také byly strašidelnější. Naproti tomu Fringe je pohádka pro děti, při které si vzpomenete spíš na Heroes...které jsou prozměnu také lepší. Po pěti dílech..... stále stejná nuda to je! (22.10.2008)

První dva díly na mě udělali dojem , že tento hybrid Akt X a Lost vydrží tak jednu sezonu a pak se začne vykrádat. Proč? Celé je to o tom jak kdysi v 70.letech jeden věděc dělal pro vládu experimenty a nyní jeho experimenty dělají neplechu. A tak je tu tým co jde ve stopách jeho experimentů. Ono to zní celkem dobře a člověku hned nabíhají nápady a příběhy co vše se mohlo odehrávat v laboratořích a co později na ulicích. Jenže tady je to celé utopené. Už tím jak je hlavní hrdinka pro mě nesympatická a její britský přízvuk bije do uší (agent FBI?).Do toho trhlý vědec co býval vědcem a vymýšlel nechutnosti a najednou má být roztomilý? Ke všemu Joshua Jackson se pořád snaží vymanit ze škatulky onoho teens seriálu. Ještě , že je tu starý známý z LOST. Plešatý vedoucí tohoto "super top secret" týmu , který má laboratoře ve volně dostupné univerzitě a jen tak se prohání po městě a loví superzločince. Tady si Abrahams ukousl dost velký krajíc. Kdyby aspon to nebylo porád to samé schéma a něčím překvapil (starý experiment - nyní ho někdo používá - starý muž si vzpomene - rychle se tento člověk zastaví). A ten motiv Massive Dynamic alá Dharma na mě tolik nepusobí jako Dharma. Kdo ví? Další díly napoví , ale já to vidím na jednu sérii maximálně dvě. Pokud nezapusobí mozek scenaristů a nebudou tolik šablonovití. Osobně doporučím jakýkoli díl Akt X než toto. Mulder a Scullyová prostě mají chemii , kterou blondatá australanka a ten z dawnsona světa prostě nemají. (25.12.2008)